Úvodník září 2026
- Publikováno:
- Rubrika:
- Úvodník
Letošní léto bylo neobvykle horké a suché. Když jezdím autem po české krajině, je mi úzko z vyschlých luk a žloutnoucího listí na stromech v době, kdy jsme byli dříve zvyklí spíše na šťavnatou zelenou barvu. Řeky mají slabé průtoky a přehrady mohou upouštěním něco zachránit jen tam, kde byly v minulosti vybudovány. Je namístě si uvědomit, že tekoucí voda z kohoutku není samozřejmostí, ale velkým darem, o který je nutné pečlivě pečovat. Statistická data jsou neúprosná a ukazují nám, že v tomto případě opravdu není čas ztrácet čas. Varování odborníků se postupně naplňují a posměšné hlasy zpochybňovačů klimatické krize teď moc slyšet nejsou.
Oprašují se velkolepé záměry na budování přehrad, což je jistě v mnoha případech dobře, ale to jsou výhledy v horizontu desítek let. Měli bychom se proto vedle těchto velkých staveb zaměřit na projekty vedoucí k zadržování vody v krajině teď hned. Tato řešení jsou mnohem méně finančně náročná a jejich efekt je velmi rychlý. Některé takové projekty jsme v posledních letech mohli ostatně vidět i mezi oceněnými stavbami v řadě soutěží o nejlepší stavby. Autory těchto inženýrských děl jsou většinou naši kolegové z oborů zahrnujících vodní hospodářství. Musíme je proto zahrnout do širší diskuze, ve které bude jejich praktický pohled pro nadcházející dobu velice důležitý. Jen tak vytvoříme krajinu, která bude přívětivá i pro další generace. Zatím jsme zájem o komunikaci ze strany státu moc nezaznamenali, asi se budeme muset připomenout.
V úvodnících se často pouštím do kritiky digitalizace českých úřadů. Asi nejvíce tomu bylo u portálu stavebníka, v posledním čísle jsem si všímal jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Nemyslím si, že by důvodem mojí kritiky bylo překročení věku šedesáti let a mentorování osoby v předdůchodovém věku. V digitálním prostředí se pohybuji celou svoji praxi a oceňuji každý pokrok. Používání výpočetní techniky pro statické výpočty nebo kreslení stavebních výkresů je již dávno běžným standardem. Smysl digitalizace ve státní správě by měl být stejně jasný, jako při jejím využití v naší odborné praxi. Šetřit čas, papír, urychlit práci a snadněji navzájem spolupracovat. Položme si tedy otázku: Jde nám rychleji komunikovat s úřady? Ano, ušetříme cestu sekretářce s projektem pod paží na jednotlivé úřady. Opakované ukládání kompletního projektu do špatně fungujícího portálu ale stojí také dosti času. Občas mi přijde, že osobní roznáška byla rychlejší. Cestu pomocí fungujících datových schránek jsme víceméně opustili z důvodu nedostatečného objemu dat při zasílání. Kapacita pro data na špatně fungujícím portálu stavebníka se ale našla. Co by stálo více peněz, jestli navýšení možného objemu dat posílaných přes datové schránky nebo zavádění robustního systému portálu, ať si posoudí čtenář sám. A to jsme neprobrali to, zda i úředník nepotřebuje pro zpracování žádosti více času.
Z výsledných částek za mizernou digitalizaci se běžnému projektantovi zvýší tlak a nezbývá než zatnout zuby a svou kárku tlačit dál. Ve finále si dnes projektové kanceláře často musí za inženýring naúčtovat vyšší honorář, protože nás zadání do portálu stojí více úsilí. A co je výsledkem? Delší termíny, složitější zadávání, více času znamená i větší výdaje. A jak je to s deklarovanou úsporou pracovníků na úřadech? Zajímala by mne statistika, kolik jsme ušetřili pracovních míst. To jsme se nedozvěděli. Zatím spíše slyšíme, že úředníků na stavebních úřadech je nedostatek, že chtějí odcházet, a že práce s novými systémy je náročnější. Shrneme-li tedy předchozí odstavec, výsledkem digitalizace je nedostatek úředníků, delší termíny a stovky milionů, resp. miliardy vynaložené ze státního rozpočtu. Vidíte v tom přínos pro běžného občana? Já bohužel ne.
Je zvláštní, co bych si přál do nadcházejícího podzimu. Jen ať je více deštivých dnů a ať nám z nebe prší více vláhy. V tomto případě by nám s vláhou pršelo z nebe i to pověstné štěstí. Obojí, štěstí i vodu, nutně potřebujeme. Tak ať nám vláhu příroda poskytuje rozumně, záplavy tu nedávno byly. Pěkný podzim.