Zprávy a informace ČKAIT 2026|04

Můžeme mluvit o klimatické krizi? Co podle vás způsobuje vyšší četnost tropických dní a sucha?

Zuna: Vyšší frekvence extrémních jevů je způsobena oteplováním, tedy zvýšenou akumulací sluneční energie, která dopadá na povrch země. Příčina tohoto jevu je však chybně zužována pouze na vliv emisí CO₂. Teplotu povrchu a ovzduší země souměřitelně zvyšuje také degradace vegetačního pokryvu zemského povrchu, tedy ztráta trvalé vegetace a radikální snížení propustnosti a vlhkosti velké části plochy zemské pevniny. Omezováním emisí CO₂ sice lze zvýšit objem odražené sluneční energie (tepla), ale nelze čelit negativním důsledkům oteplování. To je možné především rehabilitací vegetačního pokryvu a zvýšením propustnosti povrchu zemské pevniny.

Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že část sluneční energie, dopadající na zemský povrch, je vždy absorbována vegetací a využita prostřednictvím fotosyntézy k tvorbě těla a produktů rostlin. Zde je energie uskladněna, někdy na velmi dlouhou dobu, jako třeba ve fosilních palivech, která se dnes používají k výrobě tepla. Čím mohutnější je vegetace, tím více energie spotřebuje. Lesy váží velké množství sluneční energie, step s rozptýlenou zelení méně, polní plodiny a suché lesy ještě méně, holá půda, skály a stavební konstrukce převádějí veškerou sluneční energii na teplo a přispívají tak nejvíce k oteplování pevniny a ovzduší. A proto je třeba za příčinu klimatické změny považovat nejen skleníkové plyny, ale také mnohdy neutěšený stav vegetace a nevhodné nakládání se zemědělskou a lesní půdou.

Je nezbytné motivovat zemědělce, aby jejich půda byla schopná zadržet dešťové srážky

Co by podle vás mělo být pro nadcházející rok až tři nejefektivnější z hlediska adaptace na dlouhodobý srážkový deficit střídaný přívalovými dešti? Jak máme v krajině zadržet vodu v krátkodobém horizontu?

Vaclík: Z krátkodobého hlediska by nejúčinnější byla změna způsobu zemědělského obhospodařování pozemků. Bylo by dobré motivovat zemědělce, aby důsledně orali jen po vrstevnicích, aby na svých pozemcích vytvářeli zasakovací přerušovací pásy velkých pozemků s mělkými vsakovacími průlehy a konečně za třetí, aby pečovali o půdní horizont z hlediska podpory schopnosti vsaku, tedy aby zaorávali slámu a další organické látky do půdy. Snižováním stavu chovného dobytka přicházíme i o těžko nahraditelný zdroj těchto organických látek.

Pohotově by se také daly vytvářet tzv. muldy jako retardéry odtoku v pozemkových údolních svodnicích či málo vyvinutých vodotečích. Jednalo by se, zjednodušeně řečeno, o jakási příčná žebra přes údolnice, tato žebra by musela snést přeron vody a klidně by mohla být i částečně propustná. Lze to realizovat buď zemními nízkými hrázkami s velmi mírnými sklony svahů, nebo hrázkami z kamenného záhozu. Prostě obecně zdrsňovat cesty odtoku v území. Technicky to lze řešit v principu snadno. Samozřejmě komplikací budou vždy majetkoprávní poměry.

Zuna: Všechna opatření vyžadují dlouhodobé úsilí. Aktuálně by bylo třeba zajistit dodržování zákona o ochraně zemědělské půdy. To se ale působením lobby zemědělské velkovýroby dlouhodobě nedaří.

Hlavní slabinou je současný převažující způsob obhospodařování půdy

Má Česko slabiny při naplňování pěti základních principů správného hospodaření s vodou?

Vaclík: Slabiny jsou především v obhospodařování pozemků tradičně dobrou zemědělskou praxí.

Zuna: Z hlediska opatření proti globálnímu suchu je zásadní zadržet vodu v půdním profilu. Vzhledem k rozloze postižené půdy by objem takto zadržené vody mohl být obrovský. To je zároveň i hlavní slabina, protože zavedený velkovýrobní způsob hospodaření na českých polích vede ke zrychlení a zvýšení povrchového odtoku a k omezení infiltrace povrchově odtékající vody vlivem utužení půdního povrchu.

Drobné mokřady, malé vodní nádrže a potoční koryta při globálním suchu nepomohou

O klíčové úloze zadržování vody v zemědělské krajině se aktivně mluví i v zahraničí. Mnohé země mění přístup ke zpracovávání půdy, budují drobné vodní prvky a melioracím dávají nové funkce. Mohli byste zhodnotit, jak si v této otázce stojíme?

Vaclík: V ideálním stavu rozhodně nejsme. Ne vždy je u zemědělců náležitý vztah k půdě z hlediska udržení její vsakovací schopnosti a erozní ochrany. Pokud není uplatňována důsledně erozní ochrana pozemků, dojde ke splavování jemných částic z vyšších poloh dolů. Nahoře pak chybí humus (skeletovitý úhor), dole jsou pozemky „zatemované“ bez možnosti vsaku a zamokřené. Pro eliminaci rychlého odtoku přívalových srážek i pro podporu vsaku v území jsou žádoucí retardéry odtoku. Na zemědělských pozemcích plošně jako hlavní retardéry odtoku působí právě způsoby orby, zasakovací pásy s průlehy, vyvýšené meze apod.

Zuna: K udržování postačitelné intenzity infiltrace je nutná hluboká orba, neboť ruší utužování povrchu půdy vlivem mechanizačních a dopravních prostředků. K zadržení povrchově odtékající vody je nezbytné vytvořit velký počet drobných překážek odtoku – hrubá brázda, záchytné a vsakovací příkopy, meze, průlehy apod. To ovšem ztěžuje a zdražuje velkovýrobní zemědělství, a proto jsou tato opatření odmítána. Drobné mokřady, malé vodní nádrže a potoční koryta nemohou být jako opatření proti suchu globálně účinné. Vodu je třeba zadržet v povodí celoplošně, je třeba obnovit chybějící horizonty podpovrchové a podzemní vod.

I ve městech potřebujeme zdravý „selský“ rozum

Suchem a vysokými teplotami trpí rovněž města. Souběžně s přípravou a projednáním stavebních předpisů a vyhlášek komplexního pozměňovacího návrhu nového stavebního zákona, který je nyní těsně před schválením, by se do nich mohla promítnout opatření s cílem i v zastavěných územích vodu „zadržet, využít, vsakovat“. Má jít o povinnost podpořenou dotacemi, nebo dobrovolný standard?

Vaclík: Tyto principy a opatření jsou určitě správné a mají mít podporu v podobě nějaké spíše přirozené než umělé (dotace) výhody. Je však třeba aplikovat „selský rozum“. Tato opatření nelze mechanicky bez zvážení konkrétních podmínek lokality aplikovat automaticky všude. Například vsak vody musí umožňovat půdní horizont a vhodná úroveň hladiny podzemní vody, oddílnou kanalizaci nemohu ekonomicky navrhnout v místech, kde pro dešťový odtok nemám recipient či vhodnou akumulaci…

Pukl: Města mohou řešit modrozelenou infrastrukturu jen podle svých možností, například obnovou a tvorbou zelených městských ploch a možnou revitalizací menších vodních toků na svém území. Technicky nesmyslná opatření by se neměla vyžadovat.

Zdravý půdní profil zadrží násobně větší množství vody než všechny přehrady

V ČR se hledá řešení pro dva zdánlivě protichůdné problémy: sucho a povodně. Mají tyto dva zmíněné problémy opravdu možná společná řešení?

Vaclík: Pokud povodně či sucho účinně řešíme prostřednictvím vytvořených přehradních nádrží, jde to proti sobě. Potřeba prázdné nádrže při příchodu povodně je v protikladu s požadavkem na udržování velkého zásobního vodního objemu k zadržení vody, kterou potřebujeme v případě suchého léta pro nadlepšování průtoků. Nižší stavby na tocích typu jezů a stupňů přispívají ke vzdutí hladin podzemní vody, které přímo navazují na hladinu vody v řece. V tomto mají pozitivní vliv, i přestože je ekologové vnímají negativně z hlediska migrační prostupnosti vodních toků. Meandrovitost toků je také z hlediska boje proti suchu přínosná, neboť hloubky v tocích jsou obecně vyšší než v napřímených korytech. Poldry jako prostory pro rozlití vodního objemu povodně jsou prioritně protipovodňovým opatřením, i když pozdržení a vzdutí hladiny zde může přínosně dotovat podzemní vody.

Zuna: Sucho je projevem nedostatku podpovrchové vody. Extrémní a dlouhodobé sucho je projevem nedostatku vody hlubšího horizontu. Nedostatek podpovrchové vody je z velké části způsoben omezením infiltrace dešťové vody, která odtéká po povrchu území a mnohdy způsobuje erozi půdy. Omezení infiltrace na povrchu velké části povodí také může významně zvýšit kulminace odtoku vody z přívalových srážek v dílčích povodích, v součtu pak zvýšit účinky povodní. Společným opatřením proti suchu a povodním tak bezesporu je rehabilitace vegetačního pokryvu a infiltrační schopnost povrchu půdy. Tedy hospodaření v lesních porostech a na zemědělských půdách v souladu s dlouhodobě vyzkoušenými zásadami. Velké vodní nádrže jsou bezesporu velmi významné pro regulaci odtoku velkých vod, pro nadlepšování průtoku ve vodních tocích a pro zásobování vodou. Jejich význam pro zadržení vody v krajině je ve srovnání s kapacitou půdních horizontů nepatrný. Revitalizace upravených vodních toků mají význam zejména jako obnova vodních biotopů a při velké hustotě mohou pozitivně ovlivnit infiltraci vody do půdního profilu a poněkud zpomalit odtok vody z povodí.

Pukl: Sucho a povodně spolu úzce souvisí a je třeba u budovaných vodních nádrží zvolit ten správný kompromis mezi protipovodňovou funkcí a funkcí zásobní. Potřeba vodních nádrží je proto v obou případech bezpodmínečně nutná a správná manipulace zajistí jejich celkový přínos. Suché nádrže, tzv. poldry, s prvotní protipovodňovou transformační funkcí mohou za určitých podmínek pomoci k nadlepšení vodních poměrů v daném území.

Velké vodní nádrže nemohou být jediným systémovým řešením

Po loňských povodních, ale i jako reakce na letošní nedostatek srážek se mluví o řadě projektů velkých vodních nádrží: nádrž u Kryr na Žatecku, Nové Heřminovy na řece Opavě, Vlachovice ve Zlínském kraji, Skalička na řece Bečvě a Pěčín v Královéhradeckém kraji. Jsou stavby velkých vodních přehrad hlavním systémovým řešením? A pokud ne, co byste doporučili?

Vaclík: Velké vodní nádrže, zpravidla přehradní, plní v ČR nezastupitelnou roli. Mnohé plní vícero funkcí. Je však pravdou, že funkce zásobní jako je zajištění pitné vody či nadlepšování průtoků jsou v přímém kontrastu s funkcí protipovodňovou, kdy je žádoucí volný objem v nádrži pro zachycení části objemu povodňové vlny. Hydrometeorologické předpovědi jsou totiž spolehlivé jen v řádu maximálně několika dní. V takto krátké době však nelze zaplněnou nádrž dostatečně rychle vyprázdnit, aniž by došlo k ohrožení území pod přehradou. V ČR mají všechny nádrže ve smyslu svých manipulačních řádů stanovené účely své existence. Z ekonomického pohledu byly přehrady pro tyto jasné účely stavěny. V tomto systémovost existuje. Jiná situace nastává o řád níže. Obecně pro podporu vsaku i ochranu proti erozi v krajině by bylo dobré více zapracovat na podpoře a realizaci terénních vzdouvacích „muld“ v terénních údolnicích.

Pukl: Velké vodní nádrže jsou nezbytnou součástí všech systémových řešení. Připravit projekt velké vodní nádrže je vždy běh na dlouhou trať. Po vytipování lokalit musí přijít na řadu důkladný geologický a geotechnický průzkum, který je nutným předpokladem kvalitně zpracované projektové dokumentace. Zpracovat projektovou dokumentaci pro povolení stavby bude podle velikosti týmu trvat od několika měsíců až let. Pak by mělo nastat rychlé povolení stavby. U tohoto typu vodohospodářských staveb by se mi velmi líbilo naplnění slibovaného zrychlení povolovacího řízení, tedy jeden úřad, jedno razítko a povolení vodního díla s kvalitně zpracovanou projektovou dokumentací do 60 dní! I když plně chápu nejrůznější ochránce přírody, je třeba si uvědomit, že pokud v krajině nezadržíme dostatek vody, pak tady ani nebude ta příroda, kterou chceme ochraňovat. Bez vody prostě žádný život není. Chránit a zadržet vodu by proto měl být ten nejvyšší veřejný zájem, který by měl být nadřazen i majetkovým právům. Dohoda o adekvátní náhradě soukromého majetku by neměla být překážkou zahájení stavby. Jednat lze i po jejím dokončení.

Ani bobr nerevitalizuje vodní toky zadarmo

Co by podle vás mělo být v tomto směru programem pro ČKAIT?

Zuna: ČKAIT by měla vnést potřebnou odbornou úroveň do projektování vodohospodářských opatření v projektech komplexních pozemkových úprav a revitalizací drobných vodních toků. Je nutné vyžadovat řešení podle zásad hydrotechniky a veřejně rozporovat někdy nesmyslné a bezpečnost staveb snižující požadavky orgánů ochrany přírody, například, že „bobr provádí revitalizace vodních toků zadarmo“.

Pukl: Prosazujme zadávání veřejných zakázek na vodní díla podle komplexních kritérií kvality. Nejlevnější projekt se prodraží při stavbě a může i komplikovat majetkoprávní vyrovnání se soukromými vlastníky, jichž se navržená vodohospodářská opatření mají dotknout. A špatně vybraný zhotovitel může být ještě větší problém. Chtěl bych zde připomenout, že i technický dozor stavebníka musí být vždy zkušená odborně způsobilá osoba.

Ing. Olgerd Pukl

Naše republika je střechou Evropy: srážky, které na našem území spadnou, od nás zase odtečou. Musíme tedy se zásobami vody pečlivě hospodařit, tím více v obdobích sucha. Po povodních v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 v Čechách došlo v oboru vodohospodářských staveb k zásadnímu zlomu a většina prostředků byla přesměrována na realizaci protipovodňových opatření. To nestačí.

Ing. Daniel Vaclík

Dlouhodobé sucho může přinést velké a těžko řešitelné problémy, které se dotýkají základních potřeb vysokého počtu lidí. Extrémní hydrologické jevy můžeme s určitou pravděpodobností vždy jen odhadovat. Jde však o to, aby překvapení byla akceptovatelná. Musíme vyjít z kanceláří a projít si důkladně krajinu. Ke všestrannějšímu pohledu je nutná pokora a respekt k přírodě a jejím procesům.

Doc. Ing. Jaroslav Zuna, CSc.

Voda je základ života a je také nepostradatelnou součástí krajiny, ve které žijeme. Na stavu vodních útvarů a na množství vody v krajině jsme závislí nejen svým životem, ale i stavem duše. Proto je péče o vodu v krajině činnost nesmírně odpovědná. Bohužel, využívání zemědělské půdy a stav velké části průtočných rybníků, mostků a propustků jsou velmi vzdáleny žádoucí úrovni.