Zpráva o činnosti stavovského soudu ČKAIT a jeho disciplinárních senátů
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Komora má zhruba 32 tisíc členů a stavovský soud řeší ročně jen cca 25 kauz profesního pochybení a 100 případů neplatičů členských příspěvků, což lze hodnotit jako skvělý výsledek. Nejvíce obviněných inženýrů, techniků a stavitelů je autorizovaných v oboru pozemní stavby (nejspíše s ohledem na nejvyšší počet autorizací), dále v oboru statika a dynamika staveb, v oboru technika prostředí staveb a v oboru dopravní stavby. V rámci dosavadního možného překrývání oborů se jedná ještě o obory geotechnika a požární bezpečnost staveb.
Stavovský soud ČKAIT (dále jen StS a Komora) je jedním ze dvou volených disciplinárních orgánů naší samosprávné profesní organizace. Prostřednictvím svých disciplinárních senátů v Praze a v Brně, rozhoduje o vině a uložení disciplinárního opatření na základě žalobního návrhu dozorčí rady ČKAIT v rámci disciplinárního řízení, které je vedeno výhradně s fyzickými autorizovanými osobami ČKAIT.
V rámci českého právního systému lze potom analogicky přirovnat činnost dozorčích komisí přibližně k Policii ČR, působení dozorčí rady ke státnímu zastupitelství. Disciplinární řízení StS je zahájeno převzetím žalobního návrhu od dozorčí rady a řízení v prvním stupni je ukončeno doručením písemného rozhodnutí disciplinárního senátu StS účastníkům řízení. V případě přijatého odvolání proti rozhodnutí disciplinárního senátu, podaného v patnáctidenní odvolací lhůtě nepravomocně odsouzenými osobami, předává StS celý spis s odvoláním a svým stanoviskem představenstvu ČKAIT k zahájení odvolacího řízení.
Posláním Komory je chránit veřejný zájem
Za pochybení autorizovaných osob (dále jen AO) je považováno odborné nebo etické porušení platných právních a společenských norem na základě autorizačního zákona (zákon č. 360/1992 Sb.) a řádů Komory, v širším záběru potom podle ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Komoře nepřísluší řešit obchodní vztahy AO, ani jejich konání ve smyslu trestního zákona. Za závažné provinění se naopak považuje nesplnění povinnosti uhradit členský poplatek do 31. března kalendářního roku. Dlouhodobou snahou Komory je u tzv. kauz neplatičů nahradit sankce pozastavením činnosti AO do doby úhrady, tedy bez nutnosti vedení disciplinárního řízení. Samozřejmě, jako dosud, s přihlédnutím k event. objektivním důvodům prodlení (nemoc, hospitalizace, rodinné události apod.). Snad aktuálně připravovaná novela autorizačního zákona konečně projde Sněmovnou i s touto úpravou.
Nejčastější omyly disciplinárně obviněných autorizovaných osob
Z dlouhodobé rozhodovací praxe předsedy disciplinárního senátu StS přikládám, pro zvýšení právního vědomí členů Komory, nejčastější příklady opakujících se mylných námitek disciplinárně obviněných (dále jen DO) s vysvětlením:
Projektová dokumentace nemůže být vadná, když na jejím základě bylo vydáno stavební povolení (územní rozhodnutí). Stavební úřad však ověřuje dokumentaci ve správním řízení, tj. zejména z hlediska úplnosti a s ohledem na její autorizaci oprávněnou osobou, tedy podle poněkud jiných předpisů, než kterými se musí řídit projektant. Nemůže kontrolovat například správnost technického řešení či výpočtů.
To, co je mi vytýkáno (v projektové dokumentaci, v rámci realizace...) jsem udělal pouze na výslovné přání či pokyn stavebníka. I když snaha maximálně vyhovět klientovi je pochopitelná, s ohledem na požadavek vysoké odbornosti autorizovaných osob však tento názor jako obhajoba neobstojí. V každém případě je třeba upozornit klienta na rizika požadovaných postupů v rozporu s platnou legislativou či zvyklostmi, a v krajním případě odstoupit od smlouvy o dílo. Analogicky lze dosadit za klienta třeba „pana architekta“ apod.
Žalované pochybení se netýká vybraných činností, pro které mi byla udělena autorizace. Autorizace sice opravňuje k výkonu vybraných činností, ale disciplinární odpovědnost autorizovaných osob zahrnuje nejen vybrané činnosti, ale i další odborné činnosti v oboru, a také výše zmíněné (ne)etické jednání.
Podklady jsem získal od klienta, jejich správnost (pravost) je jeho zodpovědností. Průzkumy si zajišťuje investor. Tento předpoklad neplatí absolutně, laik nemusí pochopit souvislosti nebo účelově podává zkreslené informace („...než děda zemřel, měl odstup garáže domluvený se sousedem“, „...tady bylo odnepaměti sucho“ apod.). S tím souvisí naprosto zásadní problematika chybějících stavebně-technických, inženýrsko-geologických a památkově-historických průzkumů. Také nerespektování územního (regulačního) plánu, absence zaměření skutečného stavu nemovitosti nebo ověření polohy inženýrských sítí. Nelze spoléhat ani na archivní dokumentaci, která možná nikdy neodpovídala realitě nebo byla překonaná dalšími, již dále nedokumentovanými úpravami – týká se rekonstrukcí, nástaveb, ale i hranic pozemků a oplocení. Zběžný pochozí průzkum ve většině případů prostě nestačí.
Udělal jsem klientovi přesně to, co požadoval – nechápu co po mně ještě chce. Neetické jednání zejména projektantů, kteří laikovi-stavebníkovi vypracují „projekt, aby mohl stavět“. Neupozorní ho však hned na začátku na úskalí a souvislosti celého procesu přípravy a realizace. Nevysvětlí laikovi, že dokumentace musí být vypracována v několika stupních až třeba po skutečné provedení. Vypracují dílčí dokumentaci bez návazností a chudáka stavebníka nechají napospas úřadům, úvěrové bance, sousedům apod.
Jednalo se o malou stavbu, dělal jsem to pro kamaráda (sestřenici, známého...) jen na ústní objednávku – všechno bylo předem dohodnuto. Písemná smlouva o dílo sice není legislativou vyžadována, ale tzv. bezesmluvní vztah je jednou z nejčastějších příčin sporů, a tedy i stížností. Jedná se o nejasné termíny dokončení, investiční náklady, kvalitu provedení, event. inženýring a rozsah dozorů. Život přináší změny i do původně přátelských vztahů, bohužel vesměs změny k horšímu. Bez alespoň rámcové smlouvy o dílo nelze potom již za vyhrocené situace zjistit, co vlastně bylo na začátku domluveno a kdo má pravdu.
To, co je předmětem žalobního návrhu, neodpovídá stížnosti, proč se to tedy řeší? Jedná se o mylnou představu, že disciplinární šetření, resp. návrh na zahájení disciplinárního řízení, musí obsahem kopírovat primární stížnost. Stížnost je sice podnětem pro zahájení šetření, ale dozorčí komise prověřuje, a následně dozorčí rada posuzuje činnost stěžované AO v nejširším úhlu pohledu, to znamená třeba i soulad vedení deníku autorizované osoby s jednotnými pravidly pro používání autorizačního razítka, vydanými Komorou. Tento chronologicky vedený dokument neslouží jako zbytečná a byrokratická zátěž AO, jak se mnohdy traduje. Nejen v disciplinárním řízení, ale i v případě havarijní události, pojištění odpovědnosti AO (spory o zavinění vady díla, náhrada škody) nebo i v následném trestním řízení může hrát deník zásadní roli. Častou chybou v jeho vedení bývá nedostatečná identifikace objednatele, nezapisování revizí (dodatků) dokumentace nebo druhu vybrané činnosti vykonávané AO na zakázce (projektant, dozor či stavbyvedoucí).
Správnost mého návrhu (řešení, postupu...) je prokázána skutečností, že nedošlo k žádné poruše (poškození, selhání...) nebo dokonce k havárii díla. Disciplinární obvinění vychází z nedodržení stanovených pravidel, tedy ustanovení technických norem, legislativy nebo smlouvy o dílo. Skutečnost, že zatím nedošlo např. k zjevným poruchám, nemůže v žádném případě obhájit vadný nebo neúplný metodický postup, technologický postup, výpočet nebo technický předpoklad DO.
O zahájení disciplinárního řízení, ani o nařízeném ústním jednání jsem nebyl řádně informován. Datovou schránku nepoužívám, ani ji nepotřebuji. Datové schránky byly povinně zřízeny všem autorizovaným osobám podle zákona č. 300/2008 Sb. jako náhrada klasické pošty – trend on-line komunikace. Na základě jednoznačného právního názoru probíhá od počátku roku 2024 komunikace Komory s autorizovanými osobami výhradně formou datové schránky, které slouží tedy jako jediný způsob i pro kontaktování DO. Neobstojí ani námitka, že např. časopisy jsou rozesílány v listinné podobě poštou. Z osobní účasti na nařízeném ústním jednání před disciplinárním senátem se může DO omluvit, avšak uvedený důvod je nutno prokazatelně doložit (zdravotní indispozice, zajištěná zahraniční cesta apod.). AO se také může v průběhu řízení nechat zastupovat právním zástupcem.
V rámci disciplinárních šetření či řízení se někdy DO hájí i nekorektním přístupem stavebních úřadů. Jejich hodnocení ovšem Komoře nepřísluší. Například situace, kdy projektant, který v zastoupení investora podává žádost o vydání stavebního povolení, je stavebním úřadem následně vyzván k doplnění žádosti, resp. projektové dokumentace a po doplnění, a novém podání, je znovu opakovaně vyzýván k další úpravě dokumentace, ačkoliv mohlo být doplnění vyžádáno již napoprvé v celém rozsahu. Právě takové nedorozumění bývá občas příčinou porušení etických pravidel ze strany frustrovaných kolegů, tedy příčinou nevhodného chování (slušně řečeno) vůči pracovníkům stavebního úřadu. Stavební úřady jsou často také stěžovateli na úroveň předkládané projektové dokumentace.
Doufejme, že se blýská na lepší časy. Že zcela nový stavební zákon nebude odpovídat jen potřebám stavebních a developerských korporací a vznikne vyvážená zákonná úprava pro vztahy účastníků výstavby s různými, někdy až protichůdnými zájmy. Také, že budou, pokud možno stručně a jednoznačně upraveny i vztahy mezi privátními stavebníky, autorizovanými osobami a veřejným zájmem.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.