Jen 5 % staveb se nepovolí do roka a půl. Vyplývá ze dvou průzkumů ČKAIT
- Publikováno:
- Rubrika:
- Nový stavební zákon
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Není čas ztrácet čas. Toto je heslo hektických legislativních změn ve stavebním právu, jejichž údajným důvodem je příliš dlouhé povolování staveb v ČR. To však zcela vyvrací i již druhý průzkum o délce povolování staveb, který ČKAIT uskutečnila mezi autorizovanými inženýry a techniky činnými ve výstavbě. Podrobné výsledky obou průzkumů ČKAIT jsou zveřejněny v digitální příloze tohoto časopisu.
Stavební zákon se rekodifikuje již od roku 2018 na základě řady nepravdivých mýtů. Nejčastěji jsou uváděny nepravdivé údaje o nepřiměřené délce stavebního řízení v ČR. Řada politiků i médií stále opakuje tvrzení, že v délce stavebního řízení je Česká republika podle Světové banky údajně na 157. příčce ze 190 zkoumaných zemí.
Banka samotná přitom hodnocení kvůli nesrovnalostem v datech a pochybnostem ohledně metodiky ukončila již v roce 2020 a za nesprávné údaje se omluvila. Žádný opravený žebříček však podle našich údajů dosud nezveřejnila. Údaje o délce povolování staveb v ČR nemá a nezjišťovalo je ani žádné české ministerstvo či jiný státní orgán.
Jak a kdy oba průzkumy ČKAIT probíhaly?
ČKAIT uskutečnila mezi svými členy již dva průzkumy o délce povolovacího řízení v ČR, první v lednu 2024 a druhý v lednu 2026. Do prvního průzkumu, který zjišťoval délku povolovacích řízení vedených podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb., se zapojilo 1 094 autorizovaných osob ČKAIT.
Do druhého průzkumu, který sledoval navazující období od 1. ledna 2024 až do 15. ledna 2026, se zapojilo 709 autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Druhý průzkum z ledna 2026 byl vztažen převážně k účinnosti nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a z větší části potvrdil výsledky průzkumu z roku 2024, který se týkal zkušeností se stavebními řízeními vedenými podle starého stavebního zákona.
Nový stavební zákon způsobil zpomalení povolovacích řízení
V obou průzkumech respondenti uvedli, že doba potřebná pro vyřízení povolení stavby byla a je i nadále mnohem kratší než se veřejně uvádělo a dosud uvádí. Z průzkumů však také vyplývá, že poté, co nový stavební zákon vstoupil v úplnou účinnost, je patrné mírné zhoršení. Vyplynula z nich řada zajímavých údajů, mimo jiné i to, že dosavadní snaha o urychlení něčeho, co jsme nevěděli, jak dlouho trvá, vedla k pravému opaku. Za rok a půl se podle průzkumu z ledna 2024 nepovolilo jen 2 až 4 % staveb, o dva roky později to bylo již 7 % staveb, tedy nastalo dvojnásobné zhoršení. Do roka se podle údajů z ledna 2024 povolilo 96 % staveb, v lednu 2026 to bylo již jen 82 % staveb, tedy zhoršení o 14 %. Do půl roku se podle údajů z ledna 2024 povolilo 84 % staveb, v lednu 2026 to bylo již jen 73 % staveb, tedy zhoršení o 11 %.
Zkušenosti autorizovaných osob s délkou povolovacích řízení v ČR popsané v obou průzkumech ČKAIT odpovídají údajům okolních zemí i historické zkušenosti.
„Když se však podíváme do sousedního Rakouska, zjistíme, že zde probíhá řešení identického problému podobnými legislativními řešeními. Průměrná délka stavebního řízení ve Vídni činí 9 měsíců, v Dolním Rakousku 5 měsíců. Součástí reformy je například odbourání letní dvouměsíční přestávky v povolovacích procesech… Rovněž v Rakousku se pokoušejí zavádět princip ‚jeden úřad, jedno razítko‘. V sousedním Německu je doba povolování průmyslových staveb v průměru 1,5 roku,“ uvedli mimo jiné v časopisu Z+i 1/2025 v článku Rekodifikace stavebního práva a společenské mýty JUDr. Jan Mareček, předseda České společnosti pro stavební právo, a JUDr. Jiří Kubík, MBA, vedoucí oddělení odvolání a stížností Odboru stavebně správního Magistrátu města Plzně.
Hlavním problémem je nedostatečná kapacita stavebních úřadů
Z obou průzkumů také vyplynulo, že hlavním problémem je nedostatečná personální kapacita stavebních úřadů. V této souvislosti se připravovaná reorganizace státní správy, která povede ke snížení počtu stavebních úřadů a úředníků, z pohledu délky povolování staveb jeví jako ještě nebezpečnější než nepovedená digitalizace.
Údaje také potvrdily snahu podat co nejvíce žádostí ještě v době platnosti starého stavebního zákona. Za prvních šest měsíců roku 2024, kdy se stavební řízení řídilo ještě podle starého stavebního zákona, podali naši respondenti 6 758 žádostí. Za dalších 18,5 měsíce plné účinnosti nového stavebního zákona, tedy za více než třikrát delší období, respondenti podali jen 8 920 žádostí.
Ohledně možných přínosů NSZ v roce 2024 mezi autorizovanými osobami převažovala skepse. Ve zlepšení tehdy věřilo jen 5,2 % respondentů a 59,4 % očekávalo zhoršení. Jejich obavy se podle výstupů druhého průzkumu víceméně naplnily. V roce 2026 uvedlo 65 % respondentů, že se délka povolovacího řízení po 1. červenci 2024 zhoršila. V roce 2024 většina respondentů uváděla získání vyjádření dotčených orgánů do 60 dnů.
O dva roky později více než polovina respondentů nevnímá zlepšení a téměř třetina uvádí prodloužení průměrné doby získání stanovisek. Jako převažující problémy při povolování staveb se v obou průzkumech stabilně opakují: kapacity a praxe úřadů, metodika/výklad, dotčené orgány a jejich požadavky. V roce 2026 se přidává problém, a to téma digitalizace / portálu stavebníka a (ne)aplikace procesních nástrojů (např. fikce souhlasu).
Oba průzkumy obsahovaly dotaz na návrhy zlepšení. Položky sice nejsou identické, ale překrývají se v klíčových oblastech. V obou letech mezi nejdůležitější opatření respondenti opakují: sjednocení metodik a postupů, posílení kapacit stavebních úřadů a úpravy zákonů/vyhlášek. V roce 2026 je patrná vyšší „naléhavost“ u digitalizace a nastavení procesních pravidel v praxi.
Co vyplývá z velmi vysokého počtu komentářů?
V průzkumu z roku 2024 respondenti doplnili vysoký počet věcných komentářů, celkem 888. Provázely zejména otázky č. 12 až 15, které byly zaměřené na příčiny prodlužování řízení a očekávání od nových předpisů. Z tematického kódování vyplývá, že se napříč komentáři nejčastěji opakují tři „úzké profily“ povolování: kapacity a praxe stavebních úřadů (průtahy, nečinnost, rozdíly mezi úřady), dále kvalita a doplňování projektové dokumentace a stanoviska dotčených orgánů. Výrazně se objevují také námitky/odvolání účastníků řízení a nejasnosti legislativy, metodiky a výkladů.
V průzkumu z ledna 2026 se objevil ještě vyšší počet komentářů, celkem 1 186, které ukazují na silnou potřebu doplňovat odpovědi o konkrétní zkušenosti z praxe. Pozitivní zkušenosti jsou v komentářích spíše výjimečné – výslovně pozitivní hodnocení tvoří jen 0,3 %. Převládá kritická zkušenost a popis konkrétních bariér, které v praxi prodlužují povolování, a jsou mimo přímou kontrolu projektantů (postupy úřadů, dotčené orgány a správci sítí, procesní kroky a funkčnost digitalizačních nástrojů).
Co vyplývá z letošního průzkumu o délce povolování staveb
Druhý průzkum ČKAIT z ledna 2026 přináší konkrétní data o délce a průběhu povolovacího řízení po zavedení nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a ukazuje jeho dopady v praxi.
S dotčenými orgány a správci sítí většina žadatelů raději komunikuje osobně
- respondenti si osobně zajistili vyjádření dotčených orgánů nebo správců infrastruktury v 92 % svých žádostí
- 80 % respondentů podalo žádost včetně projektové dokumentace prostřednictvím portálu stavebníka, jedna pětina datovou schránkou nebo v listinné podobě
- u 75 % žádostí byla projektová dokumentace již zpracována plně podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a jeho nových prováděcích vyhlášek
Když už se stavební úřad k žádosti dostane, obvykle ji i rychle vyřídí
- 69 % respondentů uvedlo, že doba než stavební úřad poprvé otevřel žádost, trvala déle než dva měsíce zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí
- do 60 dní byla žádost stavebním úřadem poprvé otevřena jen u téměř 24 % odpovědí
- za 18 měsíců se na žádost nikdo ze stavebního úřadu ani nepodíval jen u cca 4 % odpovědí
- nejčastěji doba mezi podáním žádosti a vlastním otevřením spisu na stavebním úřadě trvala 3 až 5 měsíců (35 %)
- doba mezi podáním žádosti a vydáním stavebního povolení (včetně nabytí právní moci) také činila 3 až 5 měsíců (38 %) nebo 6 až 11 měsíců (34 %)
- 82 % respondentů obdrželo pravomocné rozhodnutí do 11 měsíců
- 48 % respondentů obdrželo pravomocné rozhodnutí do 5 měsíců
Hlavní uváděné důvody problémů povolovacího řízení
- nedostatečné personální kapacity stavebních úřadů (67 %)
- nevydařená digitalizace stavebního řízení, komplikovaný a chybný chod portálu stavebníka (57 %)
- chybějící nebo nejednotná metodika výkladu stavebního zákona a vyhlášek (46 %)
Nejproblematičtější a nejlépe fungující úřady
- nejčastěji (68 %) byly v kolizi s termíny pro vydávání rozhodnutí stavební úřady velkých obcí s rozšířenou působností (ORP), tzv. „trojkové úřady“
- naopak nejlépe (52 %) si vedly stavební úřady středních a menších obcí tzv. „dvojky“ a „jedničky“
- z dotčených orgánů bylo jako nejproblematičtější (50 %) uváděno vydávání jednotného environmentálního stanoviska (JES)
Návrhy na zlepšení povolovacího řízení v dalších letech
- sjednotit metodiky, výklady a postupy stavebních úřadů (46 %)
- zlepšit finanční podmínky a profesionalizaci zaměstnanců stavebních úřadů (43 %)
- novelizovat nový stavební zákon v souladu s požadavky ČKAIT (40 %)
- přepracovat prováděcí vyhlášky podle doporučení ČKAIT (37 %)
Výsledky obou těchto průzkumů mezi autorizovanými osobami ČKAIT jsou jedinečným zdrojem skutečných informací o délce a problémech povolovacího řízení v ČR. Cílem ČKAIT bylo poskytnout srozumitelný, datově podložený přehled, který může být využitelný pro odbornou debatu i pro návrhy dalšího zlepšení systému povolování staveb v ČR.
Více o průzkumech najdete v digitální publikaci Průzkum inženýrské komory: Délka povolování staveb v ČR.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.