Nyní probíhá sporná revize norem pro bydlení s cílem podpořit výstavbu co nejmenších bytů
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Podle vyhlášky o požadavcích na výstavbu musí být byt vybaven minimálně záchodem a koupelnou. Nic dalšího zde není uvedeno. Ostatní požadavky dosud popisovaly dvě normy, pro obytné budovy a pro zaříditelnost bytů. Ty nyní procházejí zásadní revizí s cílem minimalizovat normové požadavky. Okleštěná podoba obou norem, které byly sice nezávazné, ale jasně definovaly alespoň minimální kvalitu, bude mít negativní vliv na současnou bytovou výstavby. Navíc zavádí dva nové standardy bytu: základní a rodinný, ovšem bez bližšího určení cílových uživatelů.
Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, stanoví v příloze č. 3 bodě 1 také minimální hygienický standard bytů – každý byt musí být vybaven minimálně 1 záchodovou mísou a 1 koupelnou. Další požadavky na byt dispozičního charakteru nejsou ve vyhlášce ani městských stavebních předpisech stanoveny. Zásady pro navrhování a standardů jednotlivých prostorů bytu jsou předmětem dvou norem, na které není vyhláškou č. 146/2024 Sb. veden indikativní odkaz a nejsou tedy normou určenou a v žádném případě normou závaznou. Přesto tyto normy slouží jako vodítko a případnou inspiraci uspořádání prostor bytu a kladených požadavků na ně, např. definování nejmenší plochy ložnice se 2 lůžky, kterou vyhláška nespecifikuje a neuvádí. Konkrétně se jedná o tyto dvě „informativní“ normy:
- ČSN 73 4301 Obytné budovy z roku 2004
- ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů z roku 1988
Obě normy prochází v současné době zásadní revizí. Zpracovatelem je Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Centrum Kvality Bydlení a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury.
Předmětem revize ČSN 73 4301 Obytné budovy je stanovení zásad pro navrhování obytných budov a jejich okolí nebo obytných částí budov, platné pro:
- bytové domy;
- obytné části v budovách jiného účelu;
- nástavby a přístavby budov, jimiž vznikají nové byty;
- hromadnou výstavbu individuálního bydlení.
Zásady jsou v připravovaném znění výrazným způsobem okleštěny – z původních 28 stránek normy, revize čítá pouhých 13 stran. Norma např. nestanoví na obytnou místnost požadavek, aby nebyla určena pro spaní více než dvou osob. Dále již nejsou stanoveny nejmenší plochy obytných místností a kuchyní nebo požadavky na počty a druh zařizovacích předmětů v hygienických prostorech v závislosti na velikosti bytu a počtu obytných místností.
Revize ČSN 73 4301 Obytné budovy je silně provázána s revizí ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů. V její předmluvě je uvedeno, že aktualizace normy reflektuje měnící se požadavky na bydlení. Norma má sloužit jako podklad k ověření velikostí vnitřních prostorů bytů při jejich navrhování.
Základní řešení bytů nově nepočítá s rodinným životem
Požadavky na vybrané prostorové požadavky bydlení se liší podle dvou nově zaváděných typů standardu, které mají odpovídat cílové skupině uživatelů. Výběr konkrétního standardu má být odůvodněn. Nové standardy bydlení jsou v normách definovány následovně:
- základní standard, který označuje hodnoty stanovené prostorovými požadavky používanými pro základní řešení;
- rodinný standard, který označuje hodnoty stanovené prostorovými požadavky používanými pro běžná řešení.
Kapitoly obou norem nazvané Standardy bydlení dále definují standardy „bezbariérových bytů“, podrobně stanovené v ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání – univerzální standard (byt s univerzálním standardem S120) a standard bytu zvláštního určení (zahrnující byt s bezbariérovým standardem S150, byt se specifickým standardem S180 a byt pro osoby s těžkým zrakovým postižením).
Základní a rodinný standard bytu jsou novými pojmy této normové úpravy a podle zpracovatelů tímto vytvářejí řadu prostorových standardů pro vytváření stavebních programů bytové výstavby, přičemž v bytových domech pro nespecifikované cílové skupiny je doporučeno byty v základním standardu kombinovat s byty v rodinném standardu. Nově stanovený základní standard a rodinný standard není v normě rozvíjen s bližším určením cílových skupin uživatelů.
Stále více se ve veřejné debatě o bydlení setkáváme s pojmem mikrobyt. Z webových stránek na nás vyskakují upozornění typu: „Mikrobyty jsou v kurzu. Celé řadě kupujících stačí pouhých 16 metrů čtverečních. Menší bytové jednotky se prodávají nejrychleji“. Tzv. mikrobyt však nelze považovat za byt podle platné právní úpravy. Stavební zákon č. 283/2021 Sb. v § 13 písm. i) jasně definuje byt a v písm. l) dává pravidla pro velikost podlahové plochy jediné obytné místnosti bytu, a to nejméně 16 m².
V Bulletinu ČKA č. 3/25 v článku Podporované bydlení – světlo na konci tunelu? popisuje autor Michal Kohout bližší charakteristiku nově uvažovaného základního a rodinného standardu bytu následovně:
„Základní standard konstituuje určité přijatelné minimum reprezentované minimální nábytkovou řadou dostupnou běžně na trhu (např. nejmenší řada nábytku IKEA, kde se u šatní skříně počítá s hloubku 0,55 m, u dvoulůžka se šířkou 1,50 m). V zásadě odpovídá jednomu z trendů: prostorové minimalizaci, která se často na trhu objevuje i v extremnější formě tzv. mikrobytů. Škála směrem dolů je přirozeně otevřena (norma je koneckonců nezávazná), ale její překročeni je pro developera a jeho architekta i budoucí klienty určitým signálem, že další zmenšování dává smysl spíše v nějakých speciálních případech či sestavách, kde je možné zapojit buď speciální nábytkové či technické vybaveni či společně fungující služby (např. laundramaty, co-workingy) nahrazující nedostatek prostoru v jednotkách.
Rodinný standard, tj. víceméně to, co se považovalo za normové minimum až dodnes, ale z hlediska evropských standardů je to v rámci nábytkové řady spíše považováno za optimum (např. hloubka šatní skříně 0,60 m, šířka dvoulůžka 1,80 m)“.
Z citované charakteristiky a zejména z navrhované revize ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů vyplývá, že rozdíl mezi standardy je určen zcela neodůvodněnými rozdílnými nejmenšími dovolenými šířkami průchodů v bytě a půdorysnými rozměry prostoru pro zařízení bytu v jednotlivých standardech, a to zcela v rozporu s výsledky antropometrického měření české populace.
Při stanovení požadavků na velikost zařízení bytu, průchodů v bytě, světlých výšek, manipulačních prostorů apod. je nutné vycházet ze správných a aktuálních rozměrů předpokládaných uživatelů či skupin uživatelů. Tato zásada je plně respektována např. při definování požadavků na přístupnost ve vztahu obsahové náplně jednotlivých kategorií bezbariérových bytů, resp. bytů s univerzálním standardem a bytů zvláštního určení.
Jaké konkrétní požadavky na revizi norem vyplývají z antropometrického výzkumu?
Na základě antropometrického výzkumu v roce 2011 vyplynulo, že např. v oblasti navrhování staveb je potřeba zásadně revidovat zaběhnutá schémata a normy, zabývající se minimálními rozměrovými parametry, průchody, a to například:
- minimální šíře průchodů 600 mm by měla být zvětšena na 650 mm;
- minimální šíře sezení u stolu (jídelního, pracovního) by měla být 650 mm, optimální šíře je 750 mm;
- minimální světlá výška dveřního otvoru, by měla být zvětšena pro postavy s hodnotami 75. percentilu a výškou 180 cm na bezpečnou výšku 2 100 mm;
- minimální rozměry místností i jejich světlé výšky by měly být přiměřeně zvětšeny.
Při srovnání těchto doporučení s navrhovanými novými parametry v ČSN 73 4305 jsou nevyhovující nejen požadavky pro základní standard, ale mnohdy i pro rodinný standard – viz např. minimální průchod mezi nízkým nábytkem nebo délky jídelních stolů.
Následující příklady tabulek na nejmenší dovolené průchody v bytě a stanovení nejmenších rozměrových parametrů zařizovacích předmětů či vybavení bytu z připravované revize norem bydlení, dokreslují stanovení rozdílných požadavků pro rodinný a základní standard bytu.
Nejmenší dovolené průchody v bytě pro rodinný a základní standard
| Dimenzování průchodů v bytě | Nejmenší dovolená šířka pro průchod k nábytku v rámci místnosti (v mm) | |
|---|---|---|
| Rodinný standard | Základní standard | |
| Stěna nebo vysoký nábytek – vysoký nábytek | 800 | 700 |
| Stěna nebo vysoký nábytek – nízký nábytek | 700 | 600 |
| Stěna nebo vysoký nábytek – stůl se židlí | 900 | 750 |
| Nízký nábytek – nízký nábytek | 600 | 550 |
| Nízký nábytek – stůl se židlí | 800 | 700 |
| Kuchyňský nábytek, zařízení – kuchyňský nábytek, zařízení nebo nízký nábytek | 1 000 | 900 |
| Kuchyňský nábytek, zařízení – stěna nebo vysoký nábytek | 1 100 | 1 000 |
| Kuchyňský nábytek, zařízení – stůl se židlí | 1 600 | 1 400 |
Příklady půdorysných rozměrů pro zařízení bytu v rodinném a základním standardu
| Nábytek a ostatní zařizovací předměty | Skladebné půdorysné rozměry (v mm) | |
|---|---|---|
| Rodinný standard | Základní standard | |
| Lehací nábytek | ||
| Lůžko | 2 100 × 900 | 2 100 × 800 |
| Dvoulůžko | 2 100 × 1 700 | 2 100 × 1 500 |
| Stolní nábytek | ||
| Jídelní stůl čtvercový pro 1 až 2 osoby | 800 × 800 | 750 × 750 |
| Pracovní stůl | 1 200 × 600 | 1 000 × 500 |
| Hygienické příslušenství | ||
| WC mísa | 360 × 600 | 360 × 550 |
| Umývadlo | 600 × 450 | 500 × 450 |
| Vana | 1 700 × 700 | 1 500 × 700 |
| Sprchový kout | 900 × 900 | 800 × 800 |
| Pračka | 650 × 650 | 650 × 450 |
Nábytkáři na základě výsledků měření normové minimální rozměry nábytku naopak zvýšili
V oblasti interiéru a designu nábytku se antropometrický výzkum z roku 2011 projevil v zásadních změnách normového prostředí nábytkářského průmyslu. Na základě zjištěných údajů došlo k revizi většiny rozměrových schémat vztahů člověk – nábytek s následným zvýšením rozměrových standardů.
Konkrétně na základě antropometrického výzkumu z roku 2011 v rámci projektu NIS došlo v srpnu 2018 k revizi ČSN 91 1010 Nábytek – lehací nábytek – Základní rozměry a požadavky. Tato norma tedy již před osmi lety reagovala na aktuální výsledky měření a upravila minimální rozměry postelí pro dospělé odpovídající současným parametrům lidského těla.
Rozměry postelí pro dospělé podle ČSN 91 1010 Nábytek – Lehací nábytek – Základní rozměry a požadavky (srpen 2018)
| Popis | Rozměr (mm) |
|---|---|
| Délka lehací plochy * | min. 1 950 mm |
| Šířka lehací plochy pro jednu osobu | min. 800 mm |
| Šířka lehací plochy pro dvě osoby | min. 1 600 mm |
| * základní parametr lehacího nábytku, má odpovídat tělesné výšce plus 200 až 300 mm | |
Parametry lehací plochy pro kvalitní odpočinek musí vždy vycházet z výšky postavy uživatele. Při modelování různých výšek postavy vycházejí optimální rozměrové řady délky a šířky lehací plochy pro jednolůžko a dvoulůžko podle následující tabulky.
Definování optimální velikosti lůžek s aplikací antropometrických měření
| Výška postavy +/- 5 cm | 155 cm | 165 cm | 175 cm | 185 cm | 195 cm |
|---|---|---|---|---|---|
| A – Výška postele * | 31,5 | 40,0 | 42,0 | 45,0 | 47,0 |
| B – Délka lehací plochy | 185,0 | 195,0 | 205,0 | 215,0 | 225,0 |
| C – Šířka lehací plochy dvoulůžko | 150,0 | 150,0 | 160,0 | 170,0 | 180,0 |
| C – Šířka lehací plochy jednolůžko | 85,0 | 90,0 | 90,0 | 95,0 | 100,0 |
| * parametr A vychází z výšky podkolenní jamky v sedě | |||||
Zdroj: NIS – Nábytkářský informační systém
Vývoj požadavků na světlou výšku obytné místnosti v souvislosti s průměrnou výškou 18letých chlapců
- V roce 1971 byla průměrná výška 18 let chlapci cca 171 cm – vyhláška č. 83/1976 Sb. nejmenší světlá výška 2,5 m, v podkroví 2,3 m
- V roce 1991 byla průměrná výška 18 let chlapci cca 179 cm – vyhláška č. 137/1998 Sb. nejmenší světlá výška 2,6 m, v rodinném domě 2,5 m, v podkroví 2,3 m
- V roce 2001 byla průměrná výška 18 let chlapci cca 180 cm – vyhláška č. 268/2009 Sb. nejmenší světlá výška 2,6 m, v rodinném domě 2,5 m, v podkroví 2,3 m
- V roce 2011 byla průměrná výška 18 let chlapci cca 180 cm – vyhláška č. 146/2024 Sb. nejmenší světlá výška 2,5 m (Brno 2,6 m, Praha a Brno další místnosti 2,4 m), světlá výška může být snížena až na 2,2 m nejvýše nad polovinou plochy místnosti, v podkroví 2,2 m
V rámci technické normy ČSN 73 4301 Obytné budovy byl vývoj požadavků na minimum světlé výšky následující:
- znění z roku 1987 – nejmenší světlá výška v bytových domech 2,6 m, podkroví 2,55 m, v rodinném domě nejmenší světlá výška 2,5 m, v podkroví 2,3 m
- znění z roku 2004 – nejmenší světlá výška v bytových domech 2,6 m, v rodinném domě nejmenší světlá výška 2,5 m, v podkroví 2,3 m
- návrh znění z roku 2026 světlé výšky obytných místností neřeší – má se řídit podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. a městských stavebních předpisů
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.