Stanovisko profesního aktivu statiků: Jak na výkresy výztuže monolitických konstrukcí
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Výkresy železobetonové výztuže se zpracovávají již více než sto let. Dosavadní zvyklosti však nový stavební zákon prostřednictvím své prováděcí vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, zásadně změnil a nejasnými formulacemi vyvolal řadu dohadů a sporů mezi projektanty, zhotoviteli staveb a stavebníky. Podrobné výkresy vyztužení železobetonových konstrukcí jsou totiž pracné, časově náročné a tím také drahé. Zatímco dříve je v plné podrobnosti zajišťoval většinou zhotovitel stavby v rámci výrobní dokumentace, nyní se diskutuje o tom, jestli by tyto výkresy neměly být součást dokumentace pro provádění stavby. To však může realizaci stavby prodloužit, prodražit, a dokonce vytvářet rozpory se zákonem o zadávání veřejných zakázek. V tomto článku proto Profesní aktiv ČKAIT statika, mosty a diagnostika vyjasňuje pojmy a přístupy ke dvěma typům dokumentace obsahující zakreslení výztuže – schématům výztuže a k podrobným výkresům výztuže.
Způsob zpracování výkresů výztuže pro železobeton u pozemních staveb podle aktuálně platné vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, se stal předmětem vášnivých odborných debat. Pohled projektantů a pohled zhotovitelů staveb se přitom často liší. Profesní aktiv ČKAIT statika, mosty a diagnostika (pro obor statika a dynamika, obor mosty a inženýrské konstrukce a obor zkoušení a diagnostika, dále jen aktiv statika) se proto tomuto problému intenzivně věnoval s cílem vyjasnit sporné body. Současné rozpory totiž mohou zpomalit realizaci staveb a také mohou mít negativní dopady do smluvních vztahů stavbařů a stavebníků.
Jakým způsobem řeší požadavky na výkresy výztuže monolitických konstrukcí nová vyhláška č. 131/2024 Sb. ve srovnání s druhou platnou vyhláškou č. 227/2024 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace staveb dopravní infrastruktury, i ve srovnání s původní vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb?
Potřeba výkresů výztuže se týká téměř všech staveb
Prakticky na každé stavbě se vyskytne železobetonová konstrukce. Pro realizaci těchto konstrukcí je potřeba mít výkresy výztuže. Ty specifikují profily polohu, počty a tvary výztuže v každém betonovaném prvku. Každá výztuž pak vychází ze statického výpočtu a řeší přenos části tahového a smykového namáhání v průřezu. Pro správné fungování výztuže jsou důležité i vzájemné vazby, křížení, stykování nebo ukotvení prutů v daných rozměrech průřezu. To vše a mnoho dalšího včetně specifikace vyztužení kolem otvorů a prostupů řeší výkresy výztuže, a proto se také zpracovávají. Taková je dlouhodobá zvyklost již přes sto let.
Správná dimenze a poloha výztuže a údaje o betonu zajišťují spolehlivost konstrukce i celé stavby. Jedná se o zabezpečení základního požadavku na stavby – mechanické odolnosti a stability. Bez výkresů výztuže nelze železobetonové konstrukce, a tedy ani stavbu realizovat. Přesné rozmístění výztuže má často i vliv na průřez konstrukce a někdy je nutné i lokálně upravit stavební řešení stavby. Zde záleží na zkušenosti projektanta a na jeho práci po celou dobu projektování. Výkresy výztuže potřebujeme už v začátku při základech stavby. Proto je jejich včasné zpracování důležité.
Rozsah železobetonových konstrukcí má velký dopad na cenu projektové dokumentace
Podle rozsahu železobetonových konstrukcí ve stavbě můžeme potřebu na zpracování výkresů výztuže rozdělit na tři skupiny:
- velmi malý rozsah – ojedinělé prvky, například věnce, překlady;
- střední rozsah konstrukcí – jednotlivé konstrukce, například základy nebo jednoduché – deskové stropy, schodiště;
- velký rozsah konstrukcí nebo je stavba celá železobetonová jako komplexní systém se stropy, sloupy, stěny, pilíře, schodiště, základové desky.
Určený rozsah a typ konstrukcí pak přímo souvisí s určitou časovou, a tedy i finanční náročností při zpracování zmíněných výkresů výztuže. Pokud stavba neobsahuje střední a velké konstrukce z monolitického železobetonu, je práce projektanta jednodušší, a tedy časově i finančně výhodnější. Avšak vzhledem k složitým tvarům nebo hodnotám zatížení již často není možné jiné řešení stavby nebo jejich částí než s pomocí monolitické konstrukce. Je tedy zřejmé, že prakticky není možné mít stavby bez železobetonu. A právě nutnost zajistit potřebné části dokumentace staveb v odpovídající podobě vedlo a stále i vede ke sporům a přehazování si odpovědnosti za zajištění schémat a podrobných výkresů výztuže mezi projektanty, zhotoviteli a stavebníkem.
Text aktuálně platné vyhlášky č. 131/2024 Sb. dosavadní problémy významně umocnil. V řadě případů musí být uzavřena další dohoda o zpracování mezi projektanty a zhotoviteli stavby, ale samozřejmě i stavebníkem.
Přitom předchozí verze vyhlášky č. 499/2006 Sb. vymezovala schémata výztuže, nebo také výkres uspořádání vyztužení (dle vyhlášky č. 405/2017 Sb., kterou se měnila původní vyhláška č. 499/2006 Sb.) vždy jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže, což byla podle znění všech verzí vyhlášky č. 499/2006 Sb. dokumentace zajišťovaná zhotovitelem stavby.
Je potřeba čas navíc. Doba na zpracování výkresů výztuže se může počítat až po dokončení kompletní dokumentace pro provádění stavby
Obecně je možné podrobné výkresy výztuže začít zpracovávat až po dokončení dokumentace pro provádění stavby nebo jejího dokončování, tedy až po vyjasnění všech rozměrů nosných i dalších stavebních konstrukcí. Jedná se ale také o stanovení otvorů a prostupů železobetonovou konstrukcí, které musí být definitivní od všech projektantů, zejména od profesí, tj. instalací technického vybavení staveb neboli techniky prostředí (TZB či TPS). Pokud by to tak nebylo, tedy pokud by se podrobné výkresy výztuže zpracovávaly paralelně s prováděcí dokumentací, docházelo by k častým nebo i neustálým úpravám výkresů výztuže.
V důsledku toho by docházelo k prodlužování termínu, ke zvyšování pracnosti a mělo by to následný dopad na smluvní vztahy včetně dohody o ceně. V této podobě se nelze vyhnout ani chybám souvisejícím s neustálým upravováním této dokumentace. Nejprve je nutné zpracovat tzv. výkres tvaru železobetonové konstrukce, který vychází z podrobného statického výpočtu v prováděcím projektu, ale i z podkladů všech „specialistů“. Až po vyřešení konečné podoby tvaru této konstrukce se může přistoupit ke zpracování podrobných výkresů výztuže.
Pouze výkresy výztuže pro ojedinělé prvky, tedy pro „malé lokální konstrukce“, je možné zpracovávat paralelně s celou dokumentací pro provádění stavby. Ostatní složitější monolitické konstrukce vyžadují vždy určitý další čas navíc.
Součástí výkresů výztuže musí být finální typ výrobků. To je u veřejných zakázek v rozporu s využitím takovéto dokumentace pro výběr zhotovitele stavby
Výstupem a podkladem z prováděcího projektu pro zpracování podrobných výkresů výztuže musí být konečný výkres tvaru železobetonové konstrukce se zakreslením dříve zmíněných všech rozměrů a prostupů. Další skutečnosti, které můžou komplikovat vytváření podrobných výkresů výztuže je nemožnost, u některého typu akcí (většinou u „dotačních akcí“), navrhnout finální typ výrobků. U železobetonových konstrukcí jde například o prvky pro přerušení tepelných mostů nebo smykové trny. Tyto prvky mají vždy od výrobců dané specifické požadavky na vyztužení navazujících částí železobetonové konstrukce, což je samozřejmě nemožné provést bez znalosti toho, které prvky si finálně zhotovitel vybere. Jedná se například o úpravu tvaru výztuže nebo doplnění prutů a spon.
Výklad ministerstva sice připouští v projektu uvedení příkladů zmíněných prvků, ale do okamžiku konečného rozhodnutí vybraného zhotovitele se stále jedná pouze o příklady. Když by byly konstruovány výztuže pro tyto prvky, konečný výběr zhotovitele může ovlivnit, a dle vlastních zkušeností skutečně často ovlivňuje, armování konstrukce v daném místě a generuje tak změnu výkresů výztuže.
Zpracování podrobných výkresů výztuže pro monolitickou betonovou konstrukci obsahuje desítky až stovky výkresů. To jsou samozřejmě výkresy navíc oproti použití například stropních panelů nebo celomontovaného prefa skeletu. Tyto prefakonstrukce si „vystačí“ s výkresem skladby (sestavy), což je v pracnosti fakticky obdoba výkresu tvaru pro monolitické konstrukce.
Z uvedeného rozboru vyplývá, že je možné podrobné výkresy výztuže zpracovávat vždy až po dopracování všech částí v prováděcím projektu, v případě veřejných zakázek ani potom ne. Zpracování si vždy vyžádá určitý čas podle rozsahu železobetonových konstrukcí. Ten může být v řádu několika týdnů, ale může být i v řádu několika měsíců.
Tento popsaný stav nás vede k jednoznačnému závěru, že konečné podrobné výkresy výztuže musí být zpracovávány v rámci samostatné dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby, pokud tedy nebude dohodnuto jinak, ale pak musí být zohledněny dříve popsané problémy z tohoto plynoucí.
Jak je to v předpisech současných a dřívějších?
Současný text vyhlášky č. 131/2024 Sb. uvádí pro dokumentaci pro provádění stavby v popisu části D.3.4 Výkresová část u stavebně konstrukčního řešení pod písmenem h) následující popis:
- D.3.4 písm. h) Schémata výztuže monolitických betonových konstrukcí dle podrobného statického výpočtu, výkres uspořádání vyztužení monolitických betonových konstrukcí obsahující pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, počet vložek příslušného profilu a jejich tvar.
V úplně původním znění vyhlášky č. 499/2006 Sb. byl tento požadavek uveden v Příloze č. 2 v bodě A.2.2 e) - následovně:
- Příloha č. 2 část A2.2. e) schémata vyztužení monolitických betonových konstrukcí, které na základě podrobného statického výpočtu slouží jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže, (dokumentace zajišťovaná zhotovitelem stavby), schémata musí obsahovat podhledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, příp. počet vložek.
Obdobně to zůstalo i v následných aktualizacích této vyhlášky, kde se ve změně vyhlášky č. 144/2017 Sb. pouze změnil název tohoto dokumentu ze schémat vyztužení na výkres uspořádání vyztužení.
- Příloha č. 13 část D.1.2 písm. c) ...výkres uspořádání vyztužení monolitických betonových konstrukcí obsahující pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, případně počet vložek příslušného profilu; výkres uspořádání vyztužení slouží na základě podrobného statického výpočtu jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže - dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby.)
Pro stavby dopravní infrastruktury pak platí vyhláška č. 227/2024 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace staveb dopravní infrastruktury. Tato vyhláška uvádí výkresy výztuže pouze v příloze č. 4, která řeší obsah dokumentace pro provádění civilní letecké stavby. Zde je v bodě D.1.2 c) uveden požadavek na zpracování výkresu uspořádání vyztužení, kde definice tohoto dokumentu zcela koresponduje s definicí uvedenou ve vyhlášce č. 144/2017 Sb.
U jiných typů staveb dopravní infrastruktury se ale již žádný požadavek na výkresy výztuže nevyskytuje. Požadavky pro další typy staveb jsou podrobně řešeny v Technických kvalitativních podmínkách (tzv. TKP), kde však již členění dokumentace nekoresponduje s požadavky vyhlášky a podrobné výkresy výztuže jsou zpracovávány v rámci realizační dokumentace stavby.
Kdo, kdy a pro koho tedy má výkresy výztuže zpracovat?
Je jasné, že podrobné výkresy výztuže musí někdo zpracovat a nejlépe je, pokud je zpracovává autor stavebně konstrukčního řešení. Zná veškerý průběh projektované akce a zpracovával základní koncepci a návrh konstrukce pro záměr stavby.
Výkresy však může, resp. musí být schopna zpracovat i jiná osoba, např. vybraná a pověřená osoba zhotovitelem stavby. Pro zpracování podrobných výkresů výztuže slouží jako podklad schémata výztuže monolitických konstrukcí požadovaná vyhláškou č. 131/2024 Sb. Na základě schémat bude stanoveno i předpokládané množství výztuže u jednotlivých prvků pro zpracovávaný výkaz výměr.
Tato schémata vyztužení tedy musí být zpracována tak, aby podle těchto bylo možné zpracovat podrobné výkresy výztuže bez provádění dalších statických výpočtů. Předpokládá se ale, že osoba, která tyto výkresy bude zpracovávat má odpovídající znalosti a zkušenosti s návrhem a konstruováním těchto typů konstrukcí, zná základní pravidla a obecné požadavky výchozích technických standardů (norem).
V návaznosti na následně řešené podrobné výkresy výztuže je nutný i odpovídající dohled projektanta, který zpracovával schémata výztuže, a tedy i podrobný statický výpočet a prováděcí dokumentaci. Z tohoto titulu nese primární zodpovědnost za nosné konstrukce objektu. Tento projektant by měl schvalovat podrobné výkresy výztuže tak, aby byla zachována kontinuita zodpovědnosti za konstrukce na stavbě. Zde je třeba využít institut dozoru projektanta podle stavebního zákona. Tento naznačený systém by měl být primárně v zájmu investora (stavebníka), protože zde pak zůstává jedna zodpovědná osoba a zodpovědnost se dále netříští.
Další možnou cestou a z ekonomického hlediska pro stavebníka i výhodnější, je nechat si v rámci projektu zpracovat i podrobné výkresy výztuže. Ale vždy jako samostatnou výrobní dokumentaci nad rámec dokumentace pro provádění stavby. Toto je ale možné pouze tehdy, nejde-li o veřejnou zakázku, při níž zhotovitelé mohou v rámci své dodávky měnit vybrané prvky ovlivňující nebo doplňující vyztužování.
Co je potřeba pro přípravu stavby a výběr zhotovitele stavby?
Pro přípravu stavby nebo pro stanovení cenové nabídky zhotovitele je potřeba znát cenu železobetonové konstrukce. K tomu je nutné znát objem daného betonu a tíhu výztuže. Beton projektant určuje typem a způsobem využití, ale jeho objem běžně nestanovuje. To řeší rozpočtář v nezávislém výkazu nebo rozpočtu.
Problém v tomto případě nastává s tíhou výztuže. Není to však problém pouze monolitických železobetonových konstrukcí, ale stejně tak je tomu i v případě prefabrikovaných konstrukcí, které v tomto směru vyhláška č. 131/2024 Sb., stejně tak jako všechny vyhlášky předcházející, neřeší. Po projektantovi je často vyžadován výpis. Ten ale nelze bez podrobných výkresů výztuže přesně stanovit, pokud se tedy konstrukce přímo neopakuje. Jedná se tedy o to, aby projektant zpracoval odhady hmotnosti oceli na jeden metr krychlový dané konstrukce. Vše je s určitou přesností, ale tyto odhady by měly být provedeny tak, aby výsledný podrobný výkres výztuže takto stanovenou hmotnost nemohl překročit. Ostatně je tomu tak i v rámci dokumentace ocelových konstrukcí, kdy do okamžiku zpracování výrobní dokumentace se všemi detaily, není známá přesná konečná hmotnost dodávané konstrukce. Co se týká konečné hmotnosti je třeba upozornit, že určitá hmotnost výztuže navíc jako u ocelové konstrukce, je dána i prořezem materiálu.
Závěrečné doporučení
Vzhledem k časové a finanční náročnosti zpracování podrobných výkresů výztuže, které většinou nelze zpracovávat paralelně s prováděcím projektem, je nutné konstatovat, že jejich zpracování je třeba řešit jako samostatnou část dokumentace navazující na hotovou nebo téměř hotovou stavební a instalační (tj. TZB) část prováděcí dokumentace. Podrobné výkresy výztuže lze zpracovat buď přímo pro stavebníka, ale jako samostatnou dokumentaci nad rámec prováděcí dokumentace, nebo až pro vybraného zhotovitele, jako dokumentaci zajišťovanou zhotovitelem stavby. Zvolený přístup by měl vycházet z dohod – smluv.
Pokud se nedohodne jinak, tak by se vždy mělo postupovat tak, že schémata výztuže se zpracovávají v rámci dokumentace pro provádění stavby a podrobné výkresy výztuže v rámci dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby. Zároveň je nutné zdůraznit, že všechny požadavky na následné dokumentace, které musí zajistit zhotovitel, musí být řádně uvedeny v projektové dokumentaci pro provádění stavby. Mimo jiné i proto, aby je budoucí zhotovitel stavby mohl řádně nacenit a uzpůsobit tomu harmonogram prací.
V tomto článku jsou uvedeny i obecné požadavky právě nejen na podrobné výkresy výztuže, ale i na způsob kontroly těchto výkresů v návaznosti na zodpovědnost za konstrukce. Je třeba upozornit, že z pohledu znalce a případného následného soudu, je za návrh nosných konstrukcí zodpovědný projektant. Jednoznačně doporučujeme, aby podrobné výkresy výztuže vždy kontrolovala a schvalovala osoba zodpovědná za stavebně konstrukční řešení stavby (v rámci autorského dozoru, resp. dozoru projektanta podle terminologie aktuálně platného stavebního zákona) tedy v případech, kdy tyto sama nezpracovává. Tato kontrola by měla v zájmu stavebníka proběhnout i u soukromých zakázek, kdy dozor projektanta není povinný.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.