Uděláme něco dřív, než přiletí další černá labuť?
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
V září 2024 do ČR opět přiletěla černá labuť, tentokrát v podobě tlakové níže Boris, která vyvolala ničivé povodně, z nichž se oblast Jesenicka a Moravskoslezského kraje bude vzpamatovávat ještě dlouho. Článek popisuje zkušenosti tří autorizovaných osob, které se tři roky pokoušely změnit záchranný systém, jehož jsou statici součástí tak, aby byl na její přílet připraven. Bohužel marně. Až po loňských událostech se začalo pracovat na metodice, jak při podobně rozsáhlých pohromách povolávat a koordinovat autorizované osoby a věci související. V článku popisované problémy autorizovaných osob při zvládání mimořádných událostí budou řešeny na Inženýrském dni 25. června 2025 v Olomouci.
Černá labuť je pojem, který označuje jev společenský, přírodní, ekonomický či jiný, který vyniká velkou vzácností, co se výskytu týče, malou předvídatelností a často fatálními důsledky. Jevy s četností výskytu v oblastech, kde už Gaussova křivka selhává. Jejich účinek se dostává mimo oblasti, s nimiž uvažují přijaté normy. Nemůžeme se na ni předem připravit, vždy nás zaskočí. Nevíme, jakou bude mít podobu. Nejsme schopni zabránit tomu, aby přiletěla. Jedinou možností je mít přijata taková opatření, která její účinky zmírní, která diverzifikují rizika, opatření, která usnadní návrat do normálu.
Krásně o ní pojednal ve své knize Černá labuť profesor financí Nassim Nicholas Taleb. Typickými příklady z minulosti i současnosti jsou pády burz, události 11. září 2001 nebo pandemie viru COVID−19. Mohou ale přinášet i dobro, zatímco pro druhého může tatáž černá labuť znamenat zkázu – o tom by mohli vyprávět Indiáni. Jako černou labuť můžeme označit také povodně, které k nám v září 2024 přinesla tlaková níže Boris.
Vraťme se však o tři roky dříve. Píše se červen 2021
Na jihu Moravy se sešly meteorologické jevy do takové míry, že se ve večerních hodinách utvořilo tornádo nebývalé síly a v řádu minut prošlo pásem obcí v okresech Břeclav a Hodonín. Zanechalo za sebou lidské oběti, zraněné a obrovské materiální škody – z velké části na stavbách. Dotčené stavby, kterých bylo na 1500, byly jeho následkem ve stavu, kdy nebylo možno garantovat jejich bezpečnost a kdy o jejich dalším osudu muselo být rozhodnuto na základě prohlídky statikem.
Je zřejmé, že při několika stech poškozených objektech v každé obci se muselo takovýchto prohlídek účastnit v jednom okamžiku více statiků (okolo desítky v každé postižené obci). ČKAIT proto v poledne dne 25. června 2021 hromadným mailem vyzvala statiky ochotné k zapojení se do záchranných a likvidačních prací k registraci vyplněním registračního formuláře. Statiků se přihlásila řada. O jakékoliv neochotě se zapojit, tak nemohla být řeč.
A v tomto okamžiku začala fáze, kdy se naplno odkrývaly veškeré nedostatky součinnosti ČKAIT resp. autorizovaných osob (AO) a IZS. Tyto problémy byly v podrobnější míře popsány v Z+i 3/2023 v článku Stále aktuální otázky součinnosti IZS, ČKAIT a autorizovaných osob a také v Z+i 1/2025 v článku I tři roky po tornádu problémy statiků při odstraňování katastrof přetrvávají. Zájemce o seznámení se s nimi odkazuji na elektronický archiv zpravy.ckait.cz.
Stručně okruhy hlavních problémů po tornádu 2021:
- nefungující systém registrace k poskytnutí pomoci a povolávání na místo mimořádné události;
- žalostná organizace činnosti AO na místě a součinnosti s ostatními složkami IZS;
- žádné označení, proškolení, vybavení potřebnými doklady, ochrannými pomůckami;
- nedostatečně řešená otázka náhrady škody na životě a zdraví (zejména pro AO z řad OSVČ);
- nejasná otázka právní jistoty z titulu výkonu profese v rámci IZS;
- neexistující pravidla pro urgentní posuzování staveb;
- nejasná otázka kompenzací za případné sankce v důsledku prodlení řádných zakázek z důvodu aktivit v rámci IZS;
- neexistující proškolení AO pro plnění funkcí v rámci IZS.
Již v závěrečných fázích své činnosti při záchranných a likvidačních pracích na přelomu měsíců června a července 2021 v rámci hromadné emailové komunikace jsme informovali vedení ČKAIT o hrubých nedostatcích, které se v průběhu našeho působení v postižené oblasti objevily, stejně jako o zjištěných nedokonalostech zákona č. 239/2000 Sb., o IZS a o změně některých zákonů, (poslední novelizace 2001). Následně jsme o nich v měsíci září 2021 referovali v rámci balíčku přednášek věnovaných tornádu na konferenci Statika Plzeň 2021. Bylo zde uvedeno jejich porovnání s tím, jak byla řešena organizace při mezinárodní pomoci statiků po ničivém zemětřesení v Albánii 2019, do níž se zapojili také někteří z nás.
Rovněž jsme poukazovali na problematické paragrafy výše uvedeného zákona. Z pohledu přímých účastníků záchranných a likvidačních prací se jako jeden ze zdrojů nastalých problémů na lokalitě postižené tornádem jeví absence profesních komor mezi ostatními složkami ISZ (zatímco např. neziskové organizace mezi ně zařazeny jsou) a profesního koordinátora – obdoby vedoucích pracovních týmů, tak jak je mají např. správci sítí technické infrastruktury. Zároveň jsme nabídli součinnost při aktivitách vedoucích k úpravě pravidel včetně příslušné legislativy.
S kolegy – přímými účastníky záchranných a likvidačních prací – jsme spontánně vytvořili pracovní skupinu, která i přes opakovaně deklarovanou snahu se zapojit do oficiální pracovní skupiny ČKAIT, zůstala na dlouhou dobu mimo jakékoliv organizační struktury ČKAIT. Například na valné hromadě oblasti Brno na začátku roku 2022 jsme využili možnost vystoupit v rámci diskuse a následně bylo pouze přijato usnesení zavazující oblast Brno v rámci komory připravit jednání s IZS k zabezpečení jasných pravidel (metodiky) při účasti členů komory na zásahu u živelních pohrom a havárií.
Rok po tornádu – vhodná příležitost k připomenutí problému
Naše snaha o vytvoření oficiální pracovní skupiny vyšla naprázdno a nic se nedělo. Ale nenechali jsme se odradit. S blížícím se prvním výročím Tornáda jsme jako spontánní neoficiální pracovní skupina (SNPS) zintenzivnili snahu pro využití tohoto k připomenutí významu statiků pro IZS a pro změnu předpisů tak, aby se statikům zajistily potřebné podmínky pro jejich činnost v rámci IZS. Naším cílem bylo prosazení změn v legislativě, aby odpovídala současným potřebám a našim zkušenostem. Byli jsme pozváni na projednání našich idejí na jednání profesního aktivu statiků ČKAIT v červnu 2022. Nechtěli jsme jen poukazovat na to, co je v zákonném prostředí špatně, ale nadefinovali jsme u konkrétních paragrafů úvodní ideu jejich úprav tak, aby odrážely ideální stav, jak jej vidíme.
Odjíždíme z jednání s pocitem, že ne všichni chápou – nebo ani nechtějí pochopit – závažnost odhalených problémů. Některé naše návrhy např. na zařazení profesních komor mezi ostatní složky IZS byly odmítány, neboť bychom údajně museli zajistit dostupnost 24/7. Také byl odmítnut návrh na zřízení institutu profesního koordinátora, protože by to takhle na HZS údajně nechtěli. Značná část jednání se věnovala potřebě rozlišit, co jsou činnosti v rámci IZS a co nikoliv. To však zákon o IZS řeší, přičemž k tomu, jak to řeší, jsme připomínky neměli.
Jistou naději na progres nám dodalo pozvání předsedy oblasti ČKAIT Plzeňský kraj, Ing. Luďka Vejvary, Ph.D., abychom se jako přednášející zúčastnili konference Statika Plzeň konané v září 2022. Naše návrhy na potřebné úpravy legislativy jsme zde přednesli na širším fóru. Uvedli jsme zde také varovné informace o průběhu divoké obnovy staveb po tornádu – v rozporu s normami a jinými předpisy, provádění staveb nebezpečným způsobem, obnova zneužívána pro zvětšování staveb oproti stavu před tornádem.
Byl konec roku 2022, vyšly Z+i 6/2022 a v nich článek 25 a 20 let od povodní dokládá význam autorizovaných osob. V jeho závěru bylo konstatováno, že ani po 25 letech od živelních událostí není dořešen systém organizace AO při zásahu složek Integrovaného záchranného systému (IZS). Avšak i nadále se nic neděje.
Na začátku roku 2023 naše SNPS absolvovala setkání se zástupci Krajského ředitelství HZS Jihomoravského kraje (HZS JmK), tedy vedením hasičů z kraje postiženého oním tornádem. Již na počátku jsme přítomné ze zástupců HZS JmK seznámili se skutečností, že jsme pouze fyzické osoby, které se v postavení statiků zúčastnily záchranných a likvidačních prací, avšak nejsou členy žádného oficiálního orgánu komory, tudíž můžeme hovořit pouze sami za sebe. Přednesli jsme naše postřehy z našeho působení na místě živelní události i naše ideové návrhy na změnu legislativy. Zajímalo nás, zda budou naše návrhy odmítnuty, jak nám bylo prezentováno na výše zmíněné schůzi Aktivu statiků v červnu 2022. Nebyly.
HZS si plně uvědomovala nedostatky tak, jak jsme je popsali, a deklarovala vůli učinit kroky ke změnám mj. směrem, který byl obsažen v našich návrzích. Z úst zástupců KŘ HZS JmK padl návrh na zřízení pracovní skupiny, které bychom byli členy. O našem jednání padla rovněž zmínka na následné VH Brno 2023 v projevu přítomného zástupce KŘ HZS JmK. Bohužel zůstalo jen u návrhu a pracovní skupina se nikdy nesešla. My sami jsme coby SNPS došli na samou hranici toho, co jsme mohli učinit jako řadoví členové bez zapojení oficiálních struktur ČKAIT.
Spoléháme se na fakt, že když už tu v posledních letech byla tisíciletá voda 3×, tak máme čas dalších téměř 3 000 let?
Blížilo se druhé výročí. Křivka zapomínání je objektivní faktor. Ve společnosti se už zapomínalo na COVID, tak co čekat v případě tornáda. Využili jsme příležitosti a připravili články, které vyšly v Z+i 3/2023. Chtěli jsme, aby se se závažností situace seznámilo co nejvíce členů komory. Třeba se pak začnou ptát. Vždyť se to může týkat i jich. Jen se neví kdy. A ve stejném čísle byl uveden i článek Ing. Ladislava Bukovského s názvem Spolupráce ČKAIT s IZS ČR se obnovuje. Byl zde uveden důvod, proč by komora neměla být členem IZS. Finanční. Pořád nám nebylo jasné, jak to finančně zvládají ty neziskovky, které mezi složky IZS zařazeny jsou. Nabyli jsme dojmu, že se něco navenek komunikuje špatně. Navíc jsme také nechtěli, aby v zákoně byla zařazena pouze ČKAIT, ale všechny komory. Např.: Při nehodách mezinárodních vlaků či autobusů se mohou hodit tlumočníci – mnohdy z exotických jazyků. Třeba z nepálštiny – jak se stalo u nehody autobusu na D2 u Brna. A také jsme nerozuměli tomu, co se mínilo tím obnovením spolupráce. „Dáme vám kontakty na AO.“ A to je vše? Nic konkrétního, obecné fráze.
Teprve na náš apel u příležitosti valné hromady Brno 2024 dal předseda ČKAIT podnět k vytvoření podaktivu v rámci Aktivu statiků. Zúčastnili jsme se online jednání Aktivu statiků v květnu 2024, kde se mj. projednávala příprava na úvodní zasedání podaktivu pro záležitosti ČKAIT (AO) × IZS. Zjistili jsme, že zdaleka nejsme sami, koho naše problémy pálí. Nedobré zkušenosti, kdy některé sahají až do povodní z r. 1997, tedy před vznik zákona o IZS, potvrdili kolegové z různých koutů republiky. Úvodní schůzka byla svolána rychle.
Vybaveni materiály tak, abychom mohli co nejsnazší cestou bez ztráty srozumitelnosti projednat jednotlivé skutečnosti, které je potřeba změnit, a také nástinem kroků, které je potřeba učinit (pojmenované problémy uznat jako problémy uvnitř ČKAIT, navrhnout ideální způsob řešení, vyhledat případné další partnery – ostatní komory, oslovit jako komora případně v součinnosti s ostatními komorami příslušné instituce, které mohou ovlivnit změny předpisů a legislativy, s podnětem k projednání zjištěných problémů a jejich nápravy), jsme přijeli na jednání.
K prezentaci toho, co jsme si připravili, však nedošlo. Polovinu času vyhrazeného pro schůzku zabrala debata nad otázkou, zda máme být při činnosti na místě zásahu označeni vestami, převlečníky nebo páskami. Položili jsme si otázku, zda to ze strany některých účastníků jednání nebyl záměr – neustále nastavovat k řešení nějaké pseudoproblémy a zakonzervovat tak současný stav. Další polovinu zabrala debata nad otázkou, zda jsme vůbec schopni něco jako komora prosadit.
Namítli jsme, že nejsme zahrádkářské sdružení z Horní Dolní, ale ze zákona vzniklá profesní organizace, a že bychom měli požadovat, aby s námi bylo podle toho jednáno, tedy s veškerou úctou a vážností. Na stránkách Z+i se dočítáme, že jsme v podstatě úředními osobami, které plní úkoly státu, tak by podle toho mělo k nám být přistupováno. Ještě před koncem jsme však stihli varovat před fenoménem černé labutě.
V následné hromadné mailové diskusi jsme se dozvěděli, že je dle hasičů nepřípustné, aby se na místě zásahu „motal“ nějaký profesní koordinátor (přitom z dřívějšího jednání s HZS JmK víme, že by ho sami uvítali), a také, že všude jinde si to umí oblasti komory zorganizovat, pouze my v JmK se zorganizovat neumíme. Na podnět, aby autor názoru jmenovitě oblast po oblasti popsal, jak probíhala v každé oblasti organizace odstraňování podobných pohrom typu tornádo 2021, nebyl schopen dát relevantní odpověď. Jak by asi dopadla armáda s velením zespoda? Tady už další debata nedávala smysl.
Pozorný čtenář si jistě dovede naši znechucenost živě představit. SNPS tři roky narážela do zdi. Na jednáních pracovních skupin nám nebylo umožněno prezentovat a prodiskutovat výsledky toho, co jsme jako nadšení dobrovolníci dali dohromady, protože na to už nezbyl čas, naše zkušenosti byly některými bagatelizovány a zpochybňovány. Ale to neznamená, že rezignujeme, že budeme „hodní kluci“, kteří se nebudou ohlížet na své oprávněné potřeby, pouze budou mít dobrý pocit, že pomohli. Jako bychom měli někoho naštvat jen tím, že chceme dobrou koordinaci, dostatečné zajištění v případě, že utrpíme škodu na zdraví či životě, zajištění, abychom v případě naší činnosti na výzvu IZS nebyli penalizováni, že kvůli tomuto budeme v prodlení s plněním našich řádných zakázek, že chceme být proškoleni ohledně součinnosti v rámci IZS.
Je pátek 13. září 2024
Podle pojišťoven den, kdy by se dle jejich statistik nic strašného stát nemělo. Černá labuť kašle na statistiky a prostě přilétá. V následujících dnech marně očekáváme výzvy telefonem, mailem, výzvu na stránkách komory. Jde o mimořádnou událost, která přesahuje územní rozsah jednoho kraje. Je 19. září, po šesti dnech od příletu černé labutě se jednomu z nás rozezvučí telefon. Kamarád kamaráda, statik z Jeseníku, volá o pomoc. „Potřebovali bychom s hasiči sestavit další týmy. Je nás tady málo a postižených staveb spousta. Jsme tady jenom dva, v žádném případě nemáme šanci to zvládnout.“
Podle všech znaků jde o zcela identickou formu zoufalství, ve které jsme se nacházeli před třemi lety, jenom teď to vypadá na mnohem fatálnější škody a mnohem větší rozsah. K Jesenicku si přidejte zbytek Olomouckého kraje a celý Moravskoslezský kraj. Ve stejné době volá kolegům i předseda oblasti Olomouckého kraje, kdy přichází s prosbou o možnosti zapojit se do řešení na místě v průběhu víkendu a pomoci kolegům z Jeseníka. (Poznámka redakce: stejně tak se zapojil do pomoci předseda oblasti Moravskoslezského kraje a došlo ke spolupráci mezi oběma oblastmi ČKAIT.) Po našem odsouhlasení upřesňuje organizační zajištění a domlouváme příjezd.
Na místě to už od počátečního kontaktu vypadá ve srovnání s tornádem na mnohem lépe organizovanou práci. Již před výjezdem máme zcela přesné informace o tom kde, kdy a komu se ohlásit, policisté na kontrolních bodech na příjezdu do uzavřené oblasti byli o našem příjezdu předem informováni. Ubytování a strava – vše zajištěno. Na nás zbývala jen odborná práce – po vybavení vestami a přilbami s logem ČKAIT (nikoliv páskami – zde je vidět, jakými margináliemi se někteří zabývají) a úvodním brífinku. O organizaci práce na místě, pracovních skupinách (2× AO, HZS, PČR, krizový intervent, SÚ, zástupce obce), předpřipravených protokolech a vyhrazení místnosti SÚ pro naše následné kancelářské činnosti jsme podrobně psali již v minulém vydání Z+i.
Díky referentkám stavebního úřadu máme v terénu stále přehled o tom, kde se pohybujeme, o jakou lokalitu se jedná a u většiny nemovitostí máme i přehled o určité historii staveb, velmi rychle jsou identifikovány nepovolené stavby, přístavby, nástavby a podobně.
Na základě toho, s čím jsme se setkali v Jeseníku, jsme naplněni nadějí, že se přece jenom podaří změny uskutečnit. Celý průběh akce se co do koordinace již téměř dostal do stavu, kterého jsme se snažili celé tři roky neúspěšně dosáhnout. Škoda, že musela přijít tato katastrofa, aby se to podařilo.
Co má obsahovat Metodika spolupráce IZS a autorizovaných osob, kterou požaduje pracovní skupina ČKAIT pro mimořádné události
- základní popis – k čemu a komu slouží;
- jak se aktivuje – začátek události a kontakty;
- povolání na místo – kdo, jak, co s sebou;
- pracovní skupina – složení a úkoly – proč jsou tito lidé ve skupině;
- postup na místě události;
- formuláře a jak/kdy je vyplnit, kde odevzdat;
- peněžní náklady – za kým a v jaké výši;
- informace pro osoby zasažené živelnou událostí – co s objektem dále – kdo a jak předá, jak se chovat do prohlídky statikem;
- informace pro laiky – vlastníky staveb, dobrovolníky pomáhající s likvidačními pracemi a obnovou – poučení o základech bezpečnosti;
- požadavky na případné úpravy legislativy ve vztahu k práci AO na místě.
Problematice spolupráce autorizovaných osob při odstraňování následků mimořádných události se bude věnovat konference Inženýrský den, která se bude konat 25. června 2025 v Olomouci. Pozvánka a program je na třetí straně obálky tohoto vydání. Konferenci organizuje Ing. Pavel Klega, předseda oblasti ČKAIT Olomoucký kraj ve spolupráci se Střediskem vzdělávání a informací ČKAIT.
Více na stránkách inzenyrsky-den.ckait.cz
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.