Svoboda podnikání versus požární bezpečnost staveb a odpovědnost
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Ve světle tragického požáru restaurace v Mostě se problém předzahrádek, přístřešků a dalších podobných veřejně přístupných přístaveb ukázal v celé své šíři. Nejednalo se však o první takový požár. Na Staroměstském náměstí došlo k požáru plynového zářiče na zahrádce jedné z restaurací v listopadu 2024. K dalšímu požáru s přítomností tlakové nádoby došlo v centru Prahy v roce 2016. Oba požáry se naštěstí obešly bez zranění osob a došlo pouze ke škodám na majetku. Vlivem rychlého zásahu personálu a Hasičského záchranného sboru tehdy nedošlo k přenosu požáru na sousední objekty. V tomto článku proto přinášíme přehled předpisů a norem, které řeší požární bezpečnost podobných přístaveb.
Zodpovědné zajištění kvalitní projektové dokumentace, striktní dodržování návodů k instalaci a provozu tepelných zařízení a samozřejmě každoroční kontroly odborně způsobilou osobou v oblasti požární ochrany. To jsou tři klíčové faktory pro zajištění bezpečného provozu všech veřejně přístupných staveb, tedy i přístřešků a jiných přístaveb. Nezbytnou součástí každého stavebního záměru by mělo být respektování stavebního zákona, zákona o požární ochraně a dalších navazujících vyhlášek a předpisů, které regulují nejen samotnou výstavbu, ale i provoz a údržbu těchto objektů.
Když stavba vzniká jako vrabčí hnízdo
Řada přístřešků vzniká postupně. Nejprve vznikne u objektu restaurace na vhodném rovném povrchu seskupení židlí, lavic a stolů, často se slunečníky. Následně se prostor zastřeší, zpravidla dřevěnou konstrukcí, dnes se používají i výsuvné markýzy. Nakonec dojde k uzavření obvodových stěn. Vznikne tak něco, co splňuje kritéria stavebního objektu a je na míle vzdáleno tomu, co bylo na počátku. Postupný vznik často znamená, že přístřešek neprošel stavebním řízením. Uvedený postup není nějakým katastrofickým scénářem, ale zkušeností z praxe. Bohužel se autorizované osoby v oboru požární bezpečnost staveb setkávají i s marginalizací přístřešků jak ze strany investorů, někdy dokonce i ze strany autorizovaných osob z jiných oborů. Často zaznívá věta: „Vždyť je to jen pár sloupků a střecha, co tam chcete řešit…“
Požární bezpečnost stavby řeší řada norem
Při řešení požární bezpečnosti postupujeme ve většině případů podle souboru norem ČSN pro požární bezpečnost staveb, je však možné i odchylné řešení od normy v souladu s § 99 zákona o požární ochraně.
Venkovní nezastřešené předzahrádky se z hlediska požární bezpečnosti staveb hodnotí obdobně jako volné sklady, viz čl. 5.3.2 l) ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, tzn. vymezí se od nich požárně nebezpečný prostor (viz další text).
Pokud je předzahrádka/přístavba přímo přistavěna ke stávající budově, pro kterou slouží, musí se v rámci požárně bezpečnostního řešení vyhodnotit vazba přístavby na požární úseky objektu v souladu s ČSN 73 0802. Nejčastěji se takový prostor přiřadí k požárnímu úseku restaurace. Může nastat případ, kdy přístavba zasahuje do dvou různých požárních úseků, pak je nutné minimálně oddělení od jednoho z úseků.
V případě, že objekt, ke kterému se přístřešek přistavuje, byl navržen před platností souboru norem ČSN pro požární bezpečnost staveb, tj. před 1. dubem 1977, je nutno postupovat podle ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb.
Dřevěný přístřešek přistavěný k objektu se smíšeným nebo nehořlavým konstrukčním systémem může mít negativní vliv na konstrukční systém celého objektu a pak je nutné přistoupit buď ke změně konstrukce přístřešku, nebo využít normových postupů ve vazbě na hodnocení konstrukčního systému objektu po částech (statická nezávislost, požární oddělení atd.).
Nově vytvořený nebo rozšířený požární úsek se posoudí ve vazbě na požární riziko, mezní rozměry požárního úseku a stupeň požární bezpečnosti. Konstrukce přístřešku musí pak vykazovat požární odolnost ve vazbě na stanovený stupeň požární bezpečnosti. Rozšířením požárního úseku o přístavbu mohou vzniknout nové požadavky na povrchové úpravy konstrukcí z hlediska třídy reakce na oheň a index šíření plamene po povrchu, tyto požadavky musí splnit.
Parametry únikové cesty se stanovují i podle počtu návštěvníků
Únikové cesty se neposuzují jen z přístavby, ale také z prostoru stávající restaurace, pokud tyto mají společné únikové cesty. Pro požární úseky v nadzemním podlaží platí dle ČSN 73 0802 limit pro jednu únikovou cestu z místnosti 100 osob a z požárního úseku 120 osob (úsek musí mít více než 1 místnost). Počet osob pro potřeby posouzení evakuace se stanovuje dle ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektů osobami, a tento počet je vyšší než projektovaný počet osob.
Limitní délky nechráněných únikových cest se zpravidla pohybují kolem 25 m pro jeden směr úniku a 40 m pro více únikových cest. V ČR je minimální šířka nechráněné únikové cesty 1 únikový pruh, což je 550 mm. Jedná se o minimum, pod které nelze klesnout a musí být dodrženo všude, kde se mohou vyskytovat osoby. Požadovaná šířka únikové cesty může být i větší v závislosti na počtu unikajících osob, druhu provozu, ze kterého se uniká, a podmínek evakuace.
Únikové cesty musí být volné a otevřené
Samozřejmostí je zajištění průchodnosti únikových cest a východů z nich po celou dobu provozu. V rámci zajištění bezpečnosti provozu restauračního zařízení, resp. zamezení odchodu zákazníků bez placení dochází často k zamykání únikových dveří, které neslouží jako hlavní vstup. Toto je v rozporu s obecnými požadavky na požární bezpečnost, kdy článek 13.1.1 normy ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení stanoví, že „veškeré uzamykatelné dveře, vrata, požární uzávěry apod., vyskytující se na únikových cestách musí mít ve směru úniku osob kování, které umožní po vyhlášení poplachu (nebo jinak vzniklém ohrožení) jejich otevření ručně nebo samočinně (bez použití klíčů nebo jakýchkoliv nástrojů a bez zdržení evakuace), ať již jsou zamčené, zablokované nebo jinak zajištěné proti vloupání, apod.“
V současné době již není přípustná krabička s klíčem vedle dveří. Nejlevnější je dveře vůbec nezamykat a řešit bezpečnost pomocí kamer, elektrického zabezpečovacího systému, kdy magnety na křídlech dveří nebrání otevření dveří. Dále lze použít panikové zámky, které umožní ve směru úniku otevřít stiskem kliky i uzamčené dveře.
Při splnění požadavků ČSN 73 0810, čl. 13.1.1 je možné dveře na únikové cestě blokovat pomocí elektrozámků apod., v objektu však musí být instalována elektrická požární signalizace (EPS), nesmí se jednat o shromažďovací prostor a zároveň tato úniková cesta nesmí sloužit pro více než 100 osob (dle ČSN 73 0818). Dále musí být u dveří kromě tlačítkového hlásiče EPS instalováno i tlačítko podle normy ČSN EN 13637 Stavební kování – Elektricky řízené únikové systémy pro použití na únikových cestách – Požadavky a zkušební metody. Uvedené řešení je dosti nákladné a nelze ho, jak je uvedeno výše, realizovat všude.
Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor brání snadnému šíření požáru
Venkovní posezení, ať už je nebo není zastřešené, je potřeba vždy posoudit, zejm. s ohledem na únik osob, odstupové vzdálenosti a možný přenos požáru. Pokud by se jednalo o nezastřešené posezení s nehořlavým nábytkem (výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2, např. kov, sklo), tak se jedná o prostor bez požárního rizika, který negeneruje požárně nebezpečný prostor.
V opačném případě je vždy potřeba požárně nebezpečný prostor vymezit v souladu s normami ČSN pro požární bezpečnost staveb, zejména ČSN 73 0802. Požárně nebezpečný prostor obecně nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku, kromě veřejného prostranství (např. do ulice, náměstí, parku, prostoru vodních ploch apod.). Pokud požárně nebezpečný prostor zasahuje na jiné pozemky, požaduje stavební úřad souhlas majitele dotčeného pozemku.
Požárně nebezpečný prostor se nestanovuje pouze horizontálně, ale i vertikálně, což může přinést komplikace se zásahem požárně nebezpečného prostoru do vyšších podlaží budovy, před kterou se přístřešek nachází.
Zařízení pro protipožární zásah, požárně bezpečnostní zařízení
V rámci přístavby je nutné vyhodnotit dosah vnitřních hydrantů, které mohou být požadovány. Vlivem zvětšení požárního úseku nebo vytvoření nového je nutné také posoudit nutnost vybavení požárního úseku vnitřním hydrantovým systémem, resp. posoudit dosah hadic stávajícího systému i v rámci přístavby. Samozřejmostí je vybavení přenosnými hasicími přístroji v odpovídajícím počtu a hasicí schopnosti.
Pokud jsou v požárním úseku, který je rozšiřován přístavbou, instalována požárně bezpečnostní zařízení (elektrická požární signalizace, stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla), musí se tato zařízení instalovat i do přístavby.
Jak lze řešit vytápění v přístavbách
Předzahrádky a přístřešky většinou nedisponují vytápěním napojeným na centrální zdroj tepla v objektu, ke kterému jsou přistavěny. Alternativou je možnost vytápění pomocí rozvodů vzduchotechniky, jako je vidět na fotografii ze zahraničí.
Vytápění se v ČR často řeší pomocí lokálních zdrojů tepla, jako jsou například plynové ohřívače vzduchu se zdrojem plynu (propan-butan) umístěným v tlakové nádobě v podstavci topidla. Tyto spotřebiče musí splňovat požadavky ČSN EN 14543 Specifikace spotřebičů na zkapalněné uhlovodíkové plyny – Venkovní ohřívače – Sálavá topidla bez připojení ke kouřovodu pro venkovní použití nebo pro dostatečně větrané prostory. Jak napovídá název normy, jsou tyto spotřebiče nevhodné pro použití ve vnitřním prostředí.
Při jejich umístění do stavby je nutné se řídit návodem výrobce k použití. Jedná se zejména o dodržení bezpečných vzdáleností od hořlavých i nehořlavých materiálů (vzdálenosti mohou být až v jednotkách metrů) a konstrukcí a dále zajištění dostatečného přívodu vzduchu pro efektivní spalování plynu a odvod zplodin hoření. Ohřívače jsou primárně určeny pro použití ve venkovním prostředí. V interiérech je lze umístit pouze při zajištění dostatečného provětrání, kdy v návodech výrobců se požaduje 25 % plochy obvodových stěn trvale otevřených.
Plynové ohřívače vzduchu podléhají pravidelným kontrolám a revizím v souladu s platnou legislativou, zejména Nařízení vlády č. 191/2022 Sb. o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.
Náhradní tlakové nádoby, popř. prázdné nádoby, není možné volně skladovat v prostoru restaurace ani v přilehlých prostorech. Sklad tlakových nádob musí tvořit samostatný požární úsek, resp. musí být umístěn v samostatném objektu (kleci apod.). Pro skladování tlakových nádob platí ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla a TPG 200 00 Skladování, prodej a doprava tlakových nádob se zkapalněnými uhlovodíkovými plyny (LPG).
Odpovědnost za nepovolené změny je na provozovateli
Pokud nejsou zdroje tepla zohledněny již ve fázi zpracování projektové dokumentace, není možné je v rámci požárně bezpečnostního řešení ani dalších částí projektové dokumentace adekvátně posoudit. Projektanti nemohou předvídat veškeré budoucí změny, ke kterým může dojít během užívání stavby. V takových případech je odpovědnost na provozovateli zařízení, aby při dodatečné instalaci těchto zařízení postupoval v souladu s návodem výrobce.
Pokud instalace zařízení vyžaduje stavební úpravy nebo změnu užívání prostor (například zřízení skladu tlakových nádob), je nezbytné zajistit zpracování projektové dokumentace autorizovanými osobami. Tato dokumentace by měla být následně schválena v rámci stavebního řízení, čímž bude zajištěno splnění všech právních a technických požadavků na požární bezpečnost i provozní podmínky objektu.
Je velmi důležité, aby vedení a řízení systému bezpečnosti provozu bylo svěřeno zodpovědným a kvalifikovaným osobám, ideálně na úrovni odborně způsobilých osob (OZO) v oblasti BOZP a PO. Pouze tak lze zajistit, že bezpečnostní opatření budou efektivně navržena, implementována a udržována v souladu s platnou legislativou a technickými normami. Tento přístup minimalizuje rizika nejen z hlediska požární bezpečnosti, ale i z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.