Rozhovor o tom, co lze očekávat od návrhu nové vyhlášky o projektové dokumentaci
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Mnozí stavbaři se obávají, že se jim s novou vyhláškou bude pracovat mnohem hůře. Přinášíme rozhovor s Ing. Erikou Malou (0003296, IP00), členkou Legislativní komise ČKAIT, která velmi rozsáhle připomínkovala a navrhla výrazné úpravy struktury části příloh nové vyhlášky, a to z pohledu mnohaletých zkušeností inženýrky projektující pozemní stavby.
Meziresortním řízením prochází návrh nové vyhlášky o projektové dokumentaci a projektanti pozemních staveb začínají nostalgicky vzpomínat na stávající vyhlášku č. 499/2006 Sb. Úpravy návrhu nové vyhlášky o projektové dokumentace, které navrhovala Ing. Erika Malá, byly v rámci projednávání na ČKAIT přijaty jen s drobnými změnami. Přesto se nejedná o komplexní posouzení návrhu vyhlášky. Bylo by třeba zapojit všechny profese a koordinovat jejich názory. To se během tak krátké doby nedalo stihnout. Navíc je otázkou, co se s komorovými připomínkami stane v rámci meziresortního vypořádání.
Jednou ze zásadních připomínek Komory je, aby se ve všech přílohách vyhlášky označovaly obdobné části dokumentace stejně. Napříkla d B3 by bylo vždy „základní technické řešení“, a nikoliv jednou „technické a technologické“, podruhé „technické a hydrotechnické“, potřetí „ovlivnění vnějšího prostředí“ a počtvrté...
Komory požadují jasnou a srozumitelnou strukturu obsahu. Můžete vysvětlit, proč je toto důležité? A to nejen pro strojové čtení, a tedy digitalizaci?
Je to nutné pro všechny účastníky výstavby pro snazší orientaci v na sebe navazujících stupních PD. Projektantovi to navíc do jisté míry usnadní práci. Bylo by systematičtější, pokud by mohl použít průvodní list, souhrnnou technickou zprávu nebo technickou zprávu z předchozího stupně PD a pouze doplňovat informace, případně zdůvodňovat odchylné řešení od dokumentace, která byla potvrzena stavebním úřadem. Měl by tak být zřejmý na první (zevrubnější) pohled vývoj návrhu. Já osobně bych si od toho slibovala, že někdo začne zprávy číst.
U přílohy č. 8 – „Obsah dokumentace pro provádění staveb“ Komora navrhuje zcela nově formulovanou část D4. V čem spočívá podstata tohoto návrhu?
V návrhu přílohy č. 8 není formulovaná část D.4 ani D.3. Obsahuje pouze D.1 – Dokumentace objektů a D.2 – Dokumentace technických a technologických zařízení. Náš návrh není nic nového. V podstatě vychází z původní vyhlášky o dokumentaci staveb, která je ale přizpůsobena požadavku MMR na zjednodušení dokumentace pro povolení stavby. Dokumentace pro povolení stavby (DSP) vzhledem k požadovanému rozsahu má řešit základní tvarové/hmotové, materiálové, technické, dispoziční, provozní a technologické řešení stavby, specifikovat požadavky na stavbu a na konstrukce podle typu stavby a požadavků stavebníka v souladu s územně plánovací dokumentací nebo podklady, s legislativními požadavky a technickými normami. Dokumentace pro provádění stavby (DPS) stanovuje na základě DSP a ve shodě s vydaným povolením stavby jednoznačně závazné parametry tvarové/hmotové, materiálové, technické, dispoziční, provozní a technologické. Tím stanovuje vlastnosti stavebního díla a technických a technologických zařízení. DPS je zpracovávána po jednotlivých objektech, technických a technologických zařízeních, případně jejich souborech, v podrobnostech, které umožňují vypracovat soupis stavebních prací a dodávek s výkazem výměr. Obsahuje výkresy podrobností, které zobrazují pro zhotovitele stavby závazné detaily, na které klade projektant zvláštní důraz a které je nutné při provádění stavby respektovat. DPS je podkladem pro vypracování dílenské, výrobně-technické dokumentace, dokumentace pro pomocné práce a konstrukce a realizační dokumentace pro účely vlastního provedení stavby zhotovitelem.
Při projednávání připomínek ČKAIT se hodně diskutovalo, zda součástí dokumentace pro provádění staveb má být rozpočtování, odkazy na konkrétní výrobky a provozní řád. Jaký je Váš názor?
Nedoporučuji z DPS vypustit zpracování kontrolního rozpočtu se soupisem stavebních prací a dodávek s výkazem výměr. Doporučuji ale vypustit v souhrnné technické zprávě požadovaný výpis materiálu, ten samotný nemá pro stavbu ani pro stavebníka a zhotovitele příliš velkou vypovídací hodnotu. Odkazy na konkrétní výrobky jsou problematické pouze v případě zadávání veřejných zakázek, neboť zákon v tomto případě zakazuje uvádění konkrétních výrobků v zadávací dokumentaci. Já sama jsem nenavrhovala vypustit tyto odkazy, neboť bude záležet na tom, k jakému účelu má DPS sloužit. Pokud by měla DPS sloužit jako dřív pro výběr zhotovitele, pak musí být DPS zpracovávána tak, aby zhotovitel měl možnost nabídnout konkrétní výrobky a materiály, které jsou pro něj dostupné a jejichž technologii zpracování zná. Samozřejmě pokud tyto materiály a výrobky mají vlastnosti, které jsou v projektu požadované. Raději bych šla cestou referenčních výrobků a materiálů, které by nahradily zdlouhavé výpisy požadovaných vlastností – a i zhotoviteli, který se příliš vlastnostmi materiálů nezabývá, se ukáže alespoň úroveň kvality materiálu, který je v projektu požadován. I tak někdy při realizaci stavby bývá výběr vhodného výrobku nebo materiálu zdlouhavou licitací. Tvorba provozního řádu je starostí vlastníka nebo provozovatele objektu, nikoliv projektanta. Ostatně je možné ho zpracovat až podle volby konkrétního výrobku při realizaci stavby.
Na to navazuje další otázka. V rámci odborné diskuze zaznělo, že dokumentace pro provádění stavby zpracovaná podle navrhovaného znění přílohy č. 8 nemůže sloužit pro výběr zhotovitele stavby ani pro provádění staveb, ani nemůže nahrazovat dodavatelskou dokumentaci? K čemu má tedy sloužit?
To bych také ráda věděla.
I proto je podle Vás nutné doplnit, k čemu jednotlivé PD budou sloužit?
Ano. Vyjasnění účelu jednotlivých stupňů dokumentace je zásadní připomínkou obou Komor. Je to nezbytné pro odstranění neshod především mezi projektantem a stavebníkem a projektantem a zhotovitelem.
Bez profesních schémat nelze stavby povolovat
Zástupci obou Komor, ČKA i ČKAIT, se na společném jednání 17. ledna 2024 shodli, že dokumentace pro povolení stavby, resp. souboru staveb zpracovaná podle přílohy č. 1 a č. 4 musí obsahovat i základní profesní schémata. Můžete tento požadavek na doplnění odůvodnit?
Je pro to mnoho důvodů. Projektové dokumentaci se musí už zpočátku věnovat všechny zúčastněné profese. Je potřeba stanovit technickou úroveň a nároky stavby. Vedle návrhu dispozice, která vyplývá z nároků stavebníka, je nutné zohlednit i nároky vyplývající z provozu stavby, z navržené technologie a technického zázemí, přičemž některé profese bývají prostorově velmi náročné. Základní profesní schémata umožní provést základní koordinaci, vytvořit potřebný a účelný prostor pro vedení tras rozvodů a stanovit požadavky na konstrukce s ohledem na ochranu stavby před nepříznivými vlivy vyplývajícími z provozu stavby. Teprve na základě těchto úvah bude možné stanovit limitní bilanci stavby, navrhnout napojení na technickou infrastrukturu. Všechny obory a profese ve stavebnictví se rychle vyvíjí, přichází nové materiály, výrobky a technologie a orientovat se v nich a navrhnout pro stavbu optimální vyvážené řešení vyžaduje odborníka v každé profesi. Abychom mohli pro spolupráci na projektu takové specialisty získat, musíme jim nabídnout odpovídající honorář a těžko přesvědčíme stavebníka, že se jeho projektu věnovala skupina téměř deseti lidí, pokud neuvidí aspoň nějaké obrázky. Dojde-li ke změně projektanta a dokumentaci pro provádění stavby bude zpracovávat někdo jiný, bez základních schémat může začít od začátku a potom riziko potřeby změny stavby před dokončením je značné.
Průzkumy nejsou součástí práce projektanta
Proč jste tolik diskutovali na upřesnění formulace v § 3 a navrhovali vyjasnit, kdo je odpovědný za provedení průzkumu?
Průzkumy jsou sice nezbytným podkladem pro vypracování projektu, ale nejsou součástí běžného honoráře za zpracování projektové dokumentace. Potřebné průzkumy obstarává stavebník, projektant stanovuje druh průzkumu a jeho rozsah. Samozřejmě projektant může po dohodě se stavebníkem za něj zajistit i průzkumy, ale je třeba se domluvit na odpovídajícím honoráři. Stavebníci si totiž často myslí, že obstarání průzkumu je automatickou součástí práce projektanta.
Proč by měl mít projektant pravomoc rozhodnout o tom, které části PD dle vyhlášky vypracuje, a to podle typu stavby?
To je opravdu vstřícný krok vůči projektantům, od kterého si slibujeme skutečné zpřehlednění zpráv a podávání pouze relevantních informací bez stránek zaplněných názvy odstavců a našimi poznámkami „netýká se“, „neřeší se“...Projektant je odpovědný za návrh a je v jeho zájmu, aby technické zprávy obsahovaly všechny důležité informace.
Zásadní údaje z důvodové zprávy je nutné přesunout do vyhlášky
Můžete shrnout hlavní problém vykazování TEA – technicko-ekonomických atributů stavby? Proč nestačí vysvětlení pojmů uvedené v důvodové zprávě?
Technicko-ekonomické atributy budov se mají uvádět v průvodním listu dokumentace pro povolení stavby. Jsou součástí technicko-ekonomických atributů stavebních objektů, které jsou referenčními údaji vedenými v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), a primárně slouží pro potřeby statistického zjišťování a měly by mít využití v celé veřejné správě. Aby údaje měly vypovídací hodnotu, musí být stanovovány podle jednotné metodiky a tato metodika musí být uvedena ve vyhlášce. Uvedení v důvodové zprávě nestačí, neboť po zveřejnění vyhlášky ve Sbírce zákonů je důvodová zpráva dohledatelná jen obtížně, ne-li vůbec.
Obě Komory navrhly doplnit do vyhlášky jednotné zkratky?
Doplnění zkratek do vyhlášky přispěje k jednoznačnosti označování jednotlivých stupňů PD a snad vymýtí občasnou lidovou tvořivost.
Současný návrh vyhlášky je poměrně chaotický
Můžete na závěr shrnout, jak se jako projektantka díváte na návrh vyhlášky o PD, která byla odeslána do meziresortního řízení?
Na několika místech důvodové zprávy je zdůrazňováno, že návrh nové vyhlášky o projektové dokumentaci vychází ze stávající vyhlášky č. 499/2006 Sb. Ale kéž by! S tou už umíme pracovat. Bohužel návrh nové vyhlášky s ní nemá mnoho společného. Návrh vyhlášky o dokumentaci staveb, který dostala ČKAIT k připomínkování, byl dost chaotický. Představila jsem si, že zpracovávám PD podle této vyhlášky, a dospěla jsem k názoru, že by to asi nešlo. Je znát, že návrh byl sestaven bez znalosti způsobu, jak se dokumentace navrhuje, se zažitými termíny se nakládá příliš volně, takže text je obtížně srozumitelný. V několika přílohách jsou požadovány informace, které se k okruhu staveb, jichž se příloha týká, vůbec nevztahují. Například v příloze č. 2 – „Obsah dokumentace pro povolení stavby vodního díla včetně souvisejících technologických objektů“ se v souhrnné technické zprávě řeší i ochrana obyvatelstva, způsob varování před nenadálou události, způsob zajištění ukrytí obyvatelstva či řešení soběstačnosti stavby pro případ výpadku elektrické energie. V příloze č. 4 pro povolení souboru staveb je předepsáno značně nesystémové označování objektů. Je založeno na metodice Ministerstva dopravy ČR, které ji vypracovalo pro členění objektů dopravních staveb, ačkoli se tato vyhláška dopravními stavbami vůbec nezabývá.
DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA V TOMTO VYDÁNÍ
- Jaká a kdy bude vyhláška o požadavcích na výstavbu?
- Vyhláška o požadavcích na výstavbu po připomínkovém řízení
- Rozhovor o tom, jaké budou nové požadavky na školní třídy
- Připomínky ČKAIT k nové vyhlášce o projektové dokumentaci?
- Zásadní požadavek ČKAIT k nové vyhlášce o projektové dokumentaci byl přijat jen částečně
- Délka povolování staveb. Průzkum mezi autorizovanými osobami.
- Stručný přehled informací o rekodifikaci stavebního zákona
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.