V Plzni se opět sešli statici
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Letošní již osmý ročník Konference STATIKA STAVEB Plzeň 2025 byl svým obsahem skutečně výjimečný. Přednášky na nejvyšší úrovni poprvé pokryly všechny základní obory navrhování nosných konstrukcí, a to včetně dřevostaveb. Diskutovaly se také praktické zkušenosti statiků s uplatňováním nového stavebního zákona v praxi.
Konferenci s názvem STATIKA STAVEB Plzeň 2025 pořádala letos již poosmé oblastní kancelář ČKAIT Plzeňský kraj a Profesní aktiv ČKAIT statika, mosty a diagnostika ve spolupráci s Informačním centrem ČKAIT, s.r.o. Konference se konala v Congress Center Park hotel v Plzni ve dnech 10. a 11. září 2025. Získala záštitu hejtmana Plzeňského kraje, primátora města Plzně, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu a děkana Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Na konferenci přijelo zhruba 100 účastníků. Jednání této vysoce odborné konference má vždy, jako každý rok, za cíl podat informace o stavu navrhování a realizace nosných stavebních konstrukcí z několika okruhů témat:
- Návrh staveb a konstrukcí v podmínkách nového stavebního zákona a prováděcích předpisů
- Technické normy pro zatížení staveb – zásady pro navrhování, eurokódy a jejich 2. generace
- Aktuální stav v navrhování z materiálů nosných konstrukcí beton, ocel, dřevo a zdivo
- Geotechnické konstrukce a problematika zakládání staveb
- Hodnocení, posuzování, zkoušení a stavební úpravy konstrukcí
- Dobré i špatné případy z realizace konstrukcí a staveb
Přednášky se týkaly všech oborů navrhování nosných konstrukcí
Letos poprvé se podařilo zajistit příspěvky předních odborníků z vysokých škol i z praxe na nejvyšší úrovni ve všech základních oborech navrhování nosných konstrukcí. Řešila se problematika zatížení staveb, železobetonu, ocelových konstrukcí, dřevěných konstrukcí, zdiva, částečně nejen geotechniky, ale také ze zkušebnictví.
Tradičně velmi důležitá a zajímavá byla úvodní přednáška doc. Ing. Jany Markové, Ph.D., o stavu norem v oblasti zatížení staveb a vývoji celé této normativní metodiky pro druhou generaci návrhových norem, tj. eurokódů řady 1990 a 1991.
Výborným přínosem z oblasti digitalizace a použití umělé inteligence při návrhu železobetonové mostní konstrukce bylo vystoupení vedoucího katedry betonových a zděných konstrukcí na Fakultě stavební ČVUT v Praze docenta Ing. Lukáše Vráblíka, Ph.D. Na tvorbě dokumentace a vykreslení sil až po výstup s výkresy výztuže byla dokumentována možnost využití této stále nové softwarové technologie na několika mostních stavbách v ČR.
Prof. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D., FEng., vedoucí katedry ocelových a dřevěných konstrukcí na Fakultě stavební ČVUT v Praze, se věnoval druhé generaci návrhových norem pro ocelové konstrukce, návrhu a vlivu úpravy detailů, metodám na vnášení tlakových napětí do oblasti paty svaru a hodnocení ocelových prvků a konstrukcí pro druhotné použití. Část přednášky byla věnována i novinkám u spřažených konstrukcí podle eurokódu 4.
Letos poprvé se podařilo rozšířit program i o dřevěné konstrukce. Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., seznámil přítomné s možnosti návrhu výškových dřevěných staveb. S ohledem na nové předpisy z letošního léta, které umožní stavět vyšší dřevěné stavby v několika variantách nosné konstrukce, se jednalo o vysoce aktuální téma.
Profesor RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., emeritní rektor VUT v Brně, děkan stavební fakulty, člen Autorizační rady ČKAIT pro obor statika a dynamika staveb, nyní působící v Ústavu betonových konstrukcí brněnské stavební fakulty, přednášel o použití kompozitní neocelové výztuže do betonu.
Velký zájem na konferenci byl o workshop k navrhování betonových konstrukcí podle eurokódu 2. generace. Toto téma přednášel velmi profesionálně a poutavě Ing. Jiří Šmejkal, CSc., autor řady publikací a vysokoškolských skript o betonu.
Stavební průzkum stávajících staveb před jejich změnou není dostatečně definován
Velmi zajímavou informaci z oblasti zkušebnictví poskytl ředitel Kloknerova ústavu prof. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. Poukázal na postupy v zjišťování kvality betonu na již existujících konstrukcích. Od roku 2021 je sondáž orientována také na větší počet sond na konstrukci. Byla ukázána i pravidla k vyhodnocení výsledků z nedestruktivních zkoušek i z vývrtů betonu. Je jen škodou, že potřebu stavebního průzkumu konstrukcí pro úpravy již existujících staveb nemáme podchycenou v legislativě podobně jako je například uvedena potřeba geologického průzkumu ve vyhlášce č. 146/2024 Sb.
Vystoupení Ing. Mgr. Václava Petráše, Ph. D., MSc., ukázalo na příkladu stavby Stavební úpravy garáží Žižkov konkrétní nedostatky projektu a zjišťování stávajícího stavu. Jedná se krásný příklad, jak důležité je zjistit kondici železobetonových konstrukcí před projektováním, což bohužel stále řada investorů i dalších osob pohybujících se ve stavebnictví nechápe. Vznikají tak dodatečné úpravy a náklady na sanace a zabezpečení nosné konstrukce. Na řadě fotografií bylo ukázáno zesílení a konečná úprava konstrukce.
Jak se podle nového stavebního zákona mění postavení statiků
Jedinečná byla i diskuze odborníků po roce platnosti nového stavebního zákona a novelizovaných souvisejících předpisů. Ty sice nezasahují přímo do metodiky navrhování konstrukcí, ale vytvářejí a vymezují podmínky pro tuto činnost. Přítomní se shodli na tom, že pozitivní změnou je to, že mechanická odolnost a stabilita je jmenována jako první v požadavcích na plnění základních požadavků na stavby. Na druhé straně bylo očekáváno zlepšení a zjednodušení, ale bohužel k tomu nedošlo. Příčinou je nejen nepovedený pokus o digitalizaci, komplikace vyvolává i pokus o zjednodušení, nový obsah a členění projektové dokumentace. Úkolem konference byla proto i diskuse o náplni práce a postavení projektanta a konkrétně statika. Byla zdůrazněna důležitost vazby na jeho odpovědnost za konstrukce a projektované stavby včetně uplatnění odborné autorizace. Nelze ale zde opominout i náročnou práce stavbyvedoucích, kteří stavby přímo realizují. Konference shrnula připomínky k platným předpisům nebo k dokumentaci staveb.
Kdo a kdy má pořizovat výkresy výztuží
Jedním z takových diskutovaných témat bylo začlenění výkresů výztuže do systému dokumentace staveb. Jednalo se zejména o tom, kdo je má zajišťovat a platit. Jde nejen o důležitou a nezastupitelnou část dokumentace konstrukce, ale i především o část poměrně výkresově velmi pracnou. Na konferenci bylo také probíráno, že v dokumentaci záměru stavby je třeba dobře stanovit požadovaný koncept a strukturu nosné konstrukce včetně upřesněných mechanických vlastností materiálů. Je tudíž jasné, že to dnes vyžaduje podrobnější popis a zodpovědnější přístup, než bychom od této části dokumentace očekávali. Zatím se podle údajů v této dokumentaci bude stavba také kolaudovat a další stupeň dokumentace by měl jen udaný koncept podrobněji rozpracovat. Víme ale, že praxe je složitější a úpravy ve stavbě přicházejí i po stavebním povolení. Teoretický záměr zpracovatele vyhlášky sice počítá se změnou stavby, ale tedy i se změnou dokumentace a tím i povolení. To je ovšem při zásahu do nosné konstrukce zdlouhavé. Bylo by proto vhodné využít ke kolaudaci i dokumentaci pro provádění stavby s dopracovánými úpravami nosné konstrukce, které zásadně nemění určení a vzhled stavby. Bylo také konstatováno, že je žádoucí mít jednotný popis konstrukce pro záměr stavby. Podněty získané z konference může Komora využít pro další jednání se státními institucemi i k připomínkování nových předpisů, norem a tvorbu technických doporučení. Právě tato doporučení mohou doplnit stávající předpisy v místech, kde pro techniky bližší upřesnění chybí. Podrobněji se problematice výztuží věnuje článek na str. 12.
S přednáškami se lze seznámit ve Sborníku 8. ročníku konference (PDF – 43MB).
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.