Profesní komory nejsou lobbisté! Je nutné zvýšit odbornost legislativní procesů
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Třináct profesních komor požaduje změnit zákon o regulaci lobbování i změnit způsob vedení legislativních procesů. Cílem je zapojit do přípravy zákonů nezávislé odborníky z vysoce kvalifikovaných profesí jako jsou lékaři, stavební inženýři, advokáti, lékárníci, stomatologové, daňoví poradci, veterináři, architekti, zeměměřiči, auditoři, notáři, patentoví zástupci a exekutoři. Obě tyto změny při zcela jistě přispěly ke zlepšení kvality života všech občanů i ke zvýšení ekonomické výkonnosti celé společnosti.
Zástupci stavovských organizací se v prosinci sešli ve Fantově sále v Praze. Pořadatelem pravidelného setkání profesních komor byla v roce 2025 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Ze společné diskuze vyplynulo, že všechny profese velmi zatěžuje současný způsob legislativní přípravy zákonů. Vrcholem všeho je na konci minulého volebního období přijatý „pirátský“ zákon o lobbování, který profesní komory i přes jejich připomínky zařadil mezi lobbisty. Profesní komory se proto rozhodly na začátku dalšího volebního období oslovit nové poslance a vysvětlit jim, že toto ustanovení je proti zájmům prosperity a dobrého fungování této země.
„Vedle změny zákona o regulaci lobbování chceme dosáhnout zásadní změny ve způsobu vedení legislativních procesů. Na profesní komory nelze nahlížet jako na lobbistické skupiny na úrovni účelových sdružení nebo konzultačních firem prosazujících zejména ekonomické zájmy dílčích skupin,“ shrnuje výsledky prosincového setkání vedení třinácti profesních komor Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Nezávislí odborníci s vysokou osobní odpovědností nejsou lobbisté
Všech třináct profesních komor spojuje to, že vznikly ze zákona jako samosprávné profesní organizace a orgány veřejné moci i to, že jim zákon ukládá pečovat o ochranu veřejných zájmů, zdraví a bezpečnost obyvatel ČR. Důslednou každodenní činností přispívají profesní komory k zajištění řádného fungování státu a ke kultivaci prostředí a života v naší zemi. V případě profesních komor jde o garanci bezpečnosti, kvality, odbornosti a nezávislosti vysoce specializovaných činností a služeb, které jejich členové poskytují, a to v souladu s přísnými etickými pravidly. Jejich nezastupitelnou úlohou je garantovat vysokou odbornost a nezávislost jak směrem k občanům ČR, tak i směrem k zákonodárcům, orgánům státní správy i samospráv.
Už s ohledem na povinnosti uložené příslušnými zákony se profesní komory důsledně ohrazovaly a nadále ohrazují proti tomu, aby byly považovány za lobbistické nebo jiné klientelistické skupiny s povinností registrace podle výkladu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování. Zákon byl dlouho projednáván a nakonec schválen na konci minulého volebního období 21. května 2025, je platný od 12. června 2025 a účinný od 1. července 2025. Profesní komory požadovaly a požadují, aby předmětný zákon byl novelizován a aby se na profesní komory zřízené zákonem nadále nevztahoval. Profesní komory se společně také zásadně ohradily proti tomu, aby právní prostředí určující výkon profesí jejich členů a přímo tak dopadající na životy všech obyvatel ČR bylo ovlivňováno, a v některých případech dokonce i přímo řízeno zájmovými skupinami odpovídajícími charakteristice taxativně uvedené v již zmiňovaném zákonu č. 168/2025 Sb.
Členství v profesních komorách je na rozdíl od účelových spolků vázáno na dosažené vzdělání, doloženou praxi v oboru a složení zkoušek odborné způsobilosti, resp. atestačních zkoušek. Členové profesních komor pak vykonávají příslušné vybrané činnosti nezávisle a s vysokou osobní odpovědností, což vytváří základní předpoklady pro přenesení části výkonu státní správy na tyto odborně způsobilé osoby.
Právní předpisy by neměly vznikat v rozporu s odbornou praxí a přírodními zákony
Profesní komory dále apelují na nastupující novou vládu ČR, nové vedení ministerských resortů, ale i na budoucí opoziční strany v Poslanecké sněmovně i Senátu Parlamentu České republiky, aby více využívaly odbornosti jednotlivých komor a jejich členů tak, aby připravované legislativní záměry a normy měly převážně pozitivní dopad na příslušný obor a tím i na celou společnost. Dokladem opodstatněnosti tohoto požadavku je současná legislativní praxe, kdy je schvalováno množství navzájem neprovázaných, nezkoordinovaných a odborně nevyvážených legislativních změn, které způsobují řadu problémů a jsou následně opravovány přívalem dalších novel. Pokud věcné záměry, návrhy, projednání a často i konečné podoby příslušných právních předpisů nereflektují odborná stanoviska a připomínky profesních komor, vzniká prostor pro nejednoznačné, zavádějící nebo dokonce účelové právní formulace, které jsou v rozporu s veřejným zájmem na kvalitní a bezpečný život občanů této země. Z pohledu profesních komor je problémem ČR velké množství legislativní práce spojené s nízkou kvalitou připravovaných zákonů a podzákonných norem. Nejenže naprostá většina právních předpisů vzniká bez odborné spolupráce zástupců profesních komor lékařů a stomatologů, lékárníků, stavebních inženýrů a architektů, daňových poradců a auditorů nebo samotných advokátů, ale vzniká dokonce prakticky mimo ně a bez zohlednění jejich zásadních připomínek.
Klasickým příkladem je vznik nového stavebního zákona z roku 2021, který byl během čtyř let své platnosti již dvanáctkrát novelizován, aniž by byly zohledněny zásadní připomínky stavebních inženýrů a techniků, jež ČKAIT průběžně uplatňuje již osm let. Situace se nezlepšuje ani při přípravě prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Požadavky obsažené v těchto předpisech často odporují odborné praxi a někdy i fyzikálním zákonům.
„Jako orgán veřejné moci jsme absurdně považováni za lobbisty. Přitom inženýrská komora nelobbuje za soukromé zájmy, ale za celkovou kvalitu staveb a stavebního prostředí. To se máme jako lobbisté registrovat, pokud jedeme zástupce státu upozornit na kolosální problémy nového stavebního zákona, který je paralyzující i pro veřejný sektor?“ vznáší konkrétní zkušenost Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda ČKAIT.
„Politici to většinou moc nerozlišují, ale je zásadní rozdíl mezi profesními komorami a čistě lobbistickými skupinami, jako jsou Hospodářská komora ČR nebo Agrární komora ČR. Už proto, že naše činnost je jasně definována zákonem, nemáme jiné možnosti ani kompetence. Pouze ty, jež na nás přenesl stát s vědomím toho, že je naše samosprávné komory umějí vykonávat lépe než on sám. Namísto spolupráce jsme se dočkali podobného šikanózního přístupu,“ dodává k tomu prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek.
„Zákon o lobbingu se míjí v našem případě účinkem. Kdo chce, systém stejně obejde. A pouze vzniká ohromná agenda, která opět zaměstnává další úředníky a státní zaměstnance,“ přidává další argument doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., prezident České stomatologické komory.
„Profesní komory, které mají povinné členství a vykonávají správu, již jim stát svěřil v dané profesi, jsou ze své definice i oficiálním připomínkovým místem návrhů nových zákonů. To je v rozporu s definicí lobbismu. Vyjadřujeme se pouze k otázkám, které se týkají naší profese a její role ve společnosti nebo základních lidských práv,“ vysvětluje JUDr. Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory.
Profesní komory varovaly také před účelovými politickými zásahy do fungování profesních samospráv a upozorňují, že snahu o průlom do činnosti nebo nezávislosti kterékoliv z profesních komor budou považovat nejen za ohrožení všech profesních samospráv, ale i za ohrožení relevantních veřejných zájmů této země.
Je nutné řešit znění právních předpisů až ex post?
Na tomto místě je třeba poukázat na stávající nevhodný způsob přípravy právních předpisů. Zákony a jejich prováděcí vyhlášky se totiž vytváří za zavřenými dveřmi bez aktivní účasti odborníků z příslušných profesních komor, kterých se daný předpis týká. Profesní komory mohou vyjádřit své připomínky až jako jedno z mnoha připomínkových míst a jejich doporučení mají stejnou váhu jako zájmy všech ostatních spolků a účelových sdružení. Lhůta pro zpracování připomínek je obvykle dva až tři týdny, což pro pečlivé odborné posouzení a projednání profesními orgány Komory rozhodně nestačí. Jednak je tento termín neplánovaný a pokud navíc připadne na velké letní prázdniny, což byl případ nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu, nebo na vánoční svátky a začátek ledna, což se týkalo nové vyhlášky o dokumentaci staveb, pak prostě není možné, aby se odborníci z Komory stihli s navrhovaným zněním seznámit, svolat jednání příslušných profesních aktivů, případně představenstva a mohli kvalifikovaně návrh vyhlášky posoudit a koordinovaně připomínkovat. A i ty připomínky, které profesní komory podají včas, se obvykle nepodaří prosadit v rozumném znění. U jejich vypořádání bývá často uvedeno „vysvětleno“ nebo „akceptováno jinak“, což ve skutečnosti neznamená nic jiného než odmítnutí.
Do budoucna by proto bylo dobré, aby se v obecné rovině změnil způsob přípravy právních předpisů a prováděcích vyhlášek tak, aby se příslušné profesní komory mohly zapojit do legislativního procesu již v jeho počátcích, tedy ještě před spuštěním oficiálního připomínkování již takřka finálního znění těchto právních předpisů.
Společné prohlášení profesních komor
Třináct profesních komor, které zastupují více než 147 tisíc odborníků, podepsalo společné prohlášení s cílem zlepšit současnou legislativní praxi. Ze zákona mají totiž chránit veřejný zájem, kvalitu právního prostředí i vysokou odbornost.
- Česká lékařská komora (ČLK) zastupuje 61 800 atestovaných lékařů podle zákona č. 220/1991 Sb., prezident MUDr. Milan Kubek
- Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) zastupuje 32 310 autorizovaných inženýrů a techniků podle zákona č. 360/1992 Sb., předseda Ing. Robert Špalek
- Česká advokátní komora (ČAK) zastupuje 15 949 advokátů podle zákona č. 85/1996 Sb., předsedkyně JUDr. Monika Novotná
- Česká lékárnická komora (ČLnK) zastupuje 9 917 lékárníků podle zákona č. 220/1991 Sb., prezident Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
- Česká stomatologická komora (ČSK) zastupuje 8 832 stomatologů podle zákona č. 220/1991 Sb., prezident doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.
- Komora daňových poradců ČR (KDP ČR) zastupuje 5 319 členů podle zákona č. 523/1992 Sb., prezidentka Ing. Petra Pospíšilová
- Komora veterinárních lékařů ČR (KVL) zastupuje 4 778 členů podle zákona č. 381/1991 Sb., prezidentka MVDr. Petra Šinová
- Česká komora architektů (ČKA) zastupuje 4 226 členů podle zákona č. 360/1992 Sb., předseda Ing. arch. Jan Kasl
- Česká komora zeměměřičů (ČKZ) zastupuje 2 000 členů podle zákona č. 88/2023 Sb., předseda Ing. Libor Vavrečka
- Komora auditorů ČR (KA ČR) zastupuje 1 319 členů podle zákona č. 93/2009 Sb., prezident doc. Ing. Ladislav Mejzlík Ph.D., prezident
- Notářská komora ČR (NKČR) zastupuje 438 členů podle zákona č. 358/1992 Sb., prezident Mgr. Radim Neubauer
- Komora patentových zástupců ČR (KPZ ČR) zastupuje 246 členů podle zákona č. 417/2004 Sb., předseda Ing. Roman Buček
- Exekutorská komora (EK ČR) zastupuje 157 členů podle zákona č. 120/2001 Sb., prezident Mgr. Jan Mlynarčík
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.