Zprávy a informace ČKAIT 2025|06

I. Jaké jsou požadavky na počet parkovacích míst pro automobily

Parkovací místa pro automobily se vždy počítají z hrubé podlažní plochy. Způsob stanovení hrubé podlažní plochy je však v Praze a v Brně liší od zbytku ČR. V případě projektů dostupného nájemního bydlení se požadavky na parkování snižují.

Pražské a brněnské stavební předpisy mají počet automobilových stání vztahován vždy k hrubé podlažní ploše pro jakýkoliv účel užívání stavby, a to i přestože stejná jednotka hrubé podlažní plochy neodpovídá řadě typů staveb.

Naopak celostátně platná vyhláška č. 146/2024 Sb. vychází z modelových případů, na jejichž základě byly optimalizovány jednotlivé ukazatele. Potřeba parkovacích stání tedy vychází z účelu užívání a je vztažena k jednotlivým účelovým jednotkám. V případě staveb pro bydlení k podlahové ploše, u jiných staveb např. k počtu lůžek, počtu sedadel, počtu zaměstnanců apod. Stejným způsobem jsou stanoveny požadavky v ostravských stavebních předpisech.

V novele vyhlášky č. 146/2024 Sb., s pravděpodobnou účinností od 1. července 2026, se zavádí v tabulce č. 1 přílohy č. 1 ve skupině bydlení nový účel stavby dům pro dostupné nájemní bydlení, u kterého bude stanoveno 1 stání na 240 m² podlahové plochy, z toho 10 % krátkodobých a 90 % dlouhodobých parkovacích stání.

Znamená to tedy, že u dostupného nájemního bydlení, které má zacílit na mladé rodiny, veřejně prospěšné profese a na tzv. střední třídu, máme stanovený poloviční ukazatel pro výpočet počtu automobilových stání, než je tomu u ostatních staveb pro bydlení.

Tab. 1: Stavby pro bydlení – ukazatele pro výpočet základního počtu automobilových stání

Vysvětlivky k tab. 1:

1. podlahovou plochou podle stavebního zákona § 13 písm. n) č. 283/2021 Sb. se rozumí součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce
2. hrubou podlažní plochou (HPP) účelu užívání se rozumí součet hrubých podlažních ploch – § 2 písm. c) pražských stavebních předpisů nebo brněnských stavebních předpisů, oba předpisy to definují stejně – všech částí budovy nebo souboru budov pro vybraný účel užívání; nezapočítávají se plochy garáží, sklepů, technických a pomocných prostor a objektů technické infrastruktury, nejvýše však 2 stání na jednotku

Současné požadavky na počet stání se zmenšily oproti předchozímu stavu za platnosti starého stavebního zákona a ukazatelů v ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Tato norma stanovila počty stání staveb pro bydlení podle velikosti samotného bytu – zda se jednalo o byt o 1 obytné místnosti nebo byt do nebo nad 100 m² celkové plochy.

Tab. 2: Původní doporučené ukazatele počtu odstavných a parkovacích stání podle zrušeného požadavku ČSN 73 6110

Vysvětlivky k tab. 2:

• Odstavné stání – dlouhodobé parkovací stání slouží k parkování osobních vozidel pro rezidenty
• Parkovací stání – krátkodobé parkovací stání slouží k parkování osobních vozidel návštěvníků

Přehled konkrétních požadavků pro bytové domy na parkovací stání automobilů podle českých právních předpisů

A. Požadavky podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb.

Jedním z požadavků stavebního zákona na vymezování stavebních pozemků je podle ustanovení § 140 odst. 3 písm. a) vyřešení parkovacích stání, a to pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm. Podrobné vymezení a rozsah tohoto požadavku cíleně konkretizuje vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, resp. na základě ustanovení § 152 odst. 2 stavebního zákona také městské stavební předpisy Prahy, Brna a Ostravy.

V této souvislosti došlo v normě ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací v červenci 2025 ke změně Z2, podle které se článek 14.1.3 normy zrušuje a nahrazuje zněním:

Celkový počet parkovacích stání pro stavby nebo pro účel využití pozemku se navrhuje a provádí podle zvláštního předpisu (vyhlášky č. 146/2024 Sb.).

• Poznámka 1) Parkovací stání jsou krátkodobá a dlouhodobá. Odstavná stání se nepočítají a neprovádí.
• Poznámka 2) V Praze, v Brně a v Ostravě se pro výpočet stání používají platné městské stavební předpisy.

Současně články normy 14.1.4, 14.1.5, 14.1.6, 14.1.7, 14.1.8, 14.1.9, 14.1.11, 14.1.12, 14.1.13 se zrušily bez náhrady.

B. Požadavky podle vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu

V současném znění vyhlášky o požadavcích na výstavbu je v základních pojmech v § 3 písm. g) zaveden souhrnný pojem parkovací stání jako plocha pro parkování nebo odstavení vozidla, který je následně v ustanovení § 7 rozvinut obdobně jako v příloze č. 1 vyhlášky, která zejména stanovuje výpočet pro počet parkovacích stání podle typu záměru.

V ustanovení § 7 odst. 1 je stanoven požadavek na dostatečný počet parkovacích stání, jejichž konkrétní hodnoty uvádí příloha č. 1. V rámci přílohy se nachází tabulka č. 1 Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání, která vychází z principu uvedeného v ČSN 73 6110. Vzhledem k tomu, že tato norma nebyla vyhláškou č. 146/2024 Sb. pro výpočet závazně určena, uvádějí se konkrétní hodnoty v textu vyhlášky a předmětné ustanovení normy bylo zrušeno. Takto je zajištěna kontinuita rozhodování, a to i při změně norem, které neprocházejí klasickým legislativním procesem.

Nutno uvést, že každá obec si může na základě vlastních potřeb ovlivnit problematiku parkování – může zvýšit nebo snížit požadavky na parkování podle svých aktuálních možností a potřeb. Obce tak mají možnost vycházet vycházet buď pouze ze základního počtu stání stanoveného podle přílohy č. 1 vyhlášky, případně si stanovit korekci tohoto výpočtu uvedením v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu nebo si podle § 138 odst. 2 stavebního zákona stanoví vlastní způsob výpočtu nezávisle na požadavcích stanovených touto vyhláškou.

Z ustanovení § 7 odst. 1 lze povolit výjimku podle § 95 odst. 1 této vyhlášky.

Ustanovení § 7 v odst. 2 a 3 zavádí formu parkování. Parkování musí být řešeno spolu se stavbou nebo se souborem staveb a musí být buď samotnou součástí stavby nebo souboru staveb jako její provozně neoddělitelná část nebo musí být vyřešeno na pozemku stavby, resp. na pozemku souboru staveb.

Požadavek na umístění pouze formou garáží jako součást stavby z ustanovení nevyplývá, je na konkrétním návrhu, jak bude parkování zajištěno. Záměr, včetně umístění parkovacích míst, však musí být v souladu s územně plánovací dokumentaci i s charakterem území. Umístění stání na povrchu tak bude do značné míry limitováno právě těmito skutečnostmi. Vedle toho zakazují umístění stání na povrchu i jiné právní předpisy, např. zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pokud však existují důvody, které musí být v návrhu jasně popsány a kvůli kterým nemůže být zajištěno parkování jako součást stavby nebo na pozemku stavby podle odst. 2, pak může být řešeno na jiném pozemku v maximální vzdálenosti do 300 m, který však má vymezen účel užívání – parkování právě pro potřeby této stavby. Může se tak jednat i o pozemek jiného vlastníka, a to za předpokladu existence soukromoprávního titulu k tomuto pozemku. Vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem, na kterém budou parkovací stání navržena, aby při posuzování nedocházelo k jakýmkoliv pochybám.

Z ustanovení odst. 2 lze povolit výjimku podle § 95 odst. 1 této vyhlášky.

Z ustanovení odst. 3 lze povolit výjimku ve velkých sídlech podle § 95 odst. 2 této vyhlášky.

V ustanovení odst. 4 je požadováno vyhradit stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, jejichž počet je stanoven v příloze č. 1, části 2 k této vyhlášce. Jejich počet vychází pouze z počtu krátkodobých, nikoliv dlouhodobých stání, a tato stání musí být situována na ploše krátkodobých stání. Pokud je součástí záměru více souvislých ploch s krátkodobými stáními, pak každá musí obsahovat adekvátní počet vyhrazených stání. Toto se netýká ploch, které jsou od sebe odděleny např. umístěním stromů. Technické parametry vyhrazených stání jsou stanoveny závaznou normou ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání.

Ve vztahu staveb pro bydlení je ve vyhlášce pro potřeby návrhu stání v příloze č. 1 a tabulce č. 1 uvažováno s 2 druhy stání:

1. krátkodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel návštěvníků
2. dlouhodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel pro rezidenty

Toto rozdělení má návaznost na plánovanou revizi normy ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel.

C. Požadavky podle pražských stavebních předpisů (PSP) – Nařízení hlavního města Prahy č. 12/2024, o požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze

PSP stanoví požadavky na parkování: v ustanovení § 25 ve vztahu ke kapacitám parkování a v § 26 ve vztahu formy a charakteru parkování. Parkovací stání se rozlišují na vázaná a návštěvnická stání. Tato jsou definována v pojmech v § 2 písm. i), kde stáním se rozumí plocha sloužící k parkování nebo odstavení osobního vozidla, přičemž:

• vázaným (dlouhodobým) stáním se rozumí stání sloužící k parkování nebo odstavení osobních vozidel vyhrazené pro jednotlivý účel užívání ve stavbě nebo v souboru staveb, zpravidla určené pro zaměstnance nebo pro rezidenty;
• návštěvnickým (krátkodobým) stáním se rozumí stání sloužící k parkování osobních vozidel návštěvníků všech účelů užívání ve stavbě nebo souboru staveb.

Základní počty vázaných a návštěvnických stání podle ustanovení § 25 odst. 3 jsou dány součtem stání pro jednotlivé účely užívání uvedené v bodě I přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

Dle ustanovení § 26 odst. 2 se mimo stavební pozemek, popřípadě mimo daný záměr mohou stání umístit v případě, že se umisťuje jednotlivá stavba do stávající zástavby a vzhledem k místním podmínkám nelze stání zřídit na pozemku stavby; v takovém případě musí být stání umístěna v docházkové vzdálenosti do 300 metrů, stejně jako ve vyhlášce č. 146/2024 Sb. V případě, že se záměr nachází v památkové rezervaci hlavního města Prahy, je docházková vzdálenost 500 metrů.

D. Podle brněnských stavebních předpisů (BSP) – Nařízení statutárního města Brna č. 14/2024, o požadavcích na výstavbu ve statutárním městě Brně

BSP stanoví požadavky na parkování stejně jako pražské stavební předpisy v ustanovení § 25 ve vztahu kapacit parkování a v § 26 ve vztahu formy a charakteru parkování. I v těchto předpisech se parkovací stání uvažují jako vázaná a návštěvnická stání a základní počty jsou dány součtem stání pro jednotlivé účely užívání uvedené v bodě I přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

Dle ustanovení § 26 odst. 2 se mimo stavební pozemek, popřípadě mimo daný záměr mohou stání umístit v případě, že se umisťuje jednotlivá stavba do stávající zástavby a vzhledem k místním podmínkám nelze stání zřídit na pozemku stavby; v takovém případě musí být stání umístěna v docházkové vzdálenosti do 500 metrů, na rozdíl od požadavku maximální vzdálenosti do 300 m ve vyhlášce č. 146/2024 Sb.

V pojmech v § 2 písm. i) oproti pražským stavebním předpisům se navíc pro vázaná a návštěvnická stání definují místa pro odkládání jízdních kol, jejichž počty v návaznosti na § 27 jsou staveny v příloze č. 4 nařízení.

E. Podle ostravských stavebních předpisů (OSP) – Nařízení města č. 17/2024 o požadavcích na výstavbu ve statutárním městě Ostravě

OSP stanoví požadavky parkovacích stání v rámci přílohy č. 1 k nařízení. Pro potřeby návrhu se stejně jako ve vyhlášce č. 146/2024 Sb. uvažují krátkodobá parkovací stání pro návštěvníky a dlouhodobá parkovací stání pro rezidenty.

II. Jaké jsou požadavky na parkovací místa pro jízdní kola

Parkovací místa pro jízdní kola u staveb pro bydlení se dosud počítaly jinak především v Brně.

V současné právní úpravě vyhlášky č. 146/2024 Sb. je požadavek na parkovací místa pro jízdní kola stanoven pouze obecně v ustanovení § 7 odst. 5, kdy podle druhu a účelu se pouze u staveb občanského vybavení zřizují parkovací místa bez bližšího určení výpočtu. Obdobně pražské stavební předpisy v § 27 stanoví obecně požadavky na odkládání jízdních kol, přičemž kapacita má podle konkrétního záměru a umístění stavby bez bližšího určení výpočtu.

Zcela odlišně přistupují k zabezpečení parkovacích míst pro jízdní kola brněnské stavební předpisy v ustanovení § 27, ve kterém stanovují povinnost zřídit místa pro odkládání jízdních kol vázaná i návštěvnická v minimálním počtu pro jednotlivé účely užívání uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení. V odst. 2 je pak definován minimální rozměr místa 0,45 × 2 m pro odkládání jízdního kola, není-li využita technologie, která prokazatelně umožňuje uložení jízdního kola na menší ploše. Vázaná místa pro odkládání jízdních kol mají povinnost zastřešení a návštěvnická místa lze přiměřeně k charakteru uličního profilu umístit i do uličních prostranství.

Tab 3: Výpočet počtu míst pro odkládání jízdních kol pro účel stavby bydlení podle brněnských stavebních předpisů – § 2 písm. c)

Nejnovější novela vyhlášky č. 146/2024 Sb. zásadně mění požadavky na parkovací místa pro jízdní kola v bytových domech

V dosavadních požadavcích na bytové domy byla otázka parkování jízdních kol zahrnuta v rozsahu domovního vybavení bytových domů. Platná ČSN 73 4301 Obytné budovy z roku 2004 stanoví v čl. 5.4.2.1 požadavek, že bytové domy musí mít vyčleněný prostor pro ukládání dětských kočárků a jízdních kol, přičemž není definována požadovaná plocha takového prostoru. Letitou zvyklostí a nepsaným pravidlem byla minimální plocha kolárny ve vztahu na počet obyvatel bytového domu, resp. nejméně 0,2 m² na jednoho obyvatele.

Požadavek na konkrétní určení výpočtu parkovacích míst pro jízdní kola je však předmětem novely vyhlášky č. 146/2024 Sb., jejíž účinnost se předpokládá v příštím roce, přesněji od 1. července 2026. Novela byla připravena s cílem zajistit soulad s právem Evropské unie, tj. implementovat směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov, kterou se mění směrnice 2010/31/EU. Podle důvodové zprávy je cílem zajistit soulad s výše uvedenou směrnicí, která stanoví povinnost členských států podporovat udržitelnou mobilitu. Jedním z nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů z dopravy je podpora aktivní mobility, zejména jízdy na kole. Mezi hlavní překážky širšího využívání cyklistiky patří podle směrnice nedostatečná infrastruktura pro parkování jízdních kol – a to jak u obytných, tak i neobytných staveb.

Do vyhlášky č. 146/2024 Sb., se vkládá nové ustanovení § 7a s názvem Parkovací místa pro jízdní kola, které stanoví, že pro stavby, s výjimkou staveb dočasných, se parkovací místa pro jízdní kola navrhují a provádí v počtu podle přílohy č. 2 vyhlášky. Na rozdíl od brněnských stavebních předpisů celostátní vyhláška nestanoví parametry parkovacích míst pro jízdní kola. Parkovací místo pro jízdní kolo je také nově definováno v základních pojmech v § 3 písm. m) jako prostor vyhrazený pro umístění nebo uskladnění alespoň jednoho jízdního kola.

Počet parkovacích míst pro jízdní kola v bytových domech je uveden v příloze č. 2, bodě 2 následovně:

Nový bytový dům nebo změna dokončené stavby bytového domu na více než 25 % celkové plochy obálky bytového domu, musí být vybaven minimálně dvěma parkovacími místy pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, jestliže bytový dům má více než 3 parkovací stání a

1. parkoviště takového bytového domu je umístěno uvnitř budovy a u větších změn bytových domů se změny týkají i parkoviště či elektrických rozvodů bytového domu, nebo
2. parkoviště takového bytového domu s budovou fyzicky sousedí a u větších změn bytových domů se změny týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

Z ustanovení § 7a vyhlášky lze povolit výjimku podle § 95 této vyhlášky. Současně bod 3 přílohy č. 2 umožňuje, aby územní plán s prvky regulačního plánu nebo regulační plán upravil požadavek na počet parkovacích míst pro jízdní kola odchylně. Možnost úpravy počtu parkovacích míst územním nebo regulačním plánem má zajistit flexibilitu při aplikaci požadavků na úrovni územní samosprávy s ohledem na místní urbanistické a dopravní poměry. Důvodová zpráva uvádí, že odhad ekonomických dopadů požadavků na zajištění parkovacích míst pro jízdní kola je značně závislý na konkrétním technickém řešení, prostorových možnostech stavby a zvoleném standardu vybavení. Náklady se mohou výrazně lišit v závislosti na tom, zda jsou parkovací místa realizována formou jednoduchého mobiliáře (např. stojany pro kola, cykloboxy, věžové systémy typu Park Bike) nebo využitím stávajících prostor budovy (např. kolárny či vyhrazené prostory se stojany), nebo zda se jedná o stavebně a technicky náročnější řešení s vyhrazenými prostory a elektroinstalací.

Směrnice neuvádí podrobnou specifikaci technických parametrů pro ukládání kol. To sice ponechává prostor pro rozdílné přístupy při praktické realizaci, avšak vzhledem k tomu, že v rámci parkovacích stání u bytových domů není akceptovatelné odkládání jízdních kol v rámci uličních prostranství a bez zastřešení, je třeba se návrhem řešení pro parkování jízdních kol podrobně zabývat. Půdorysnou velikost pro jednodušší řešení lze například odvodit podle osvědčených Technických podmínek TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty (viz obr.). Zde je uvažována půdorysná plocha pro dvě jízdní kola velikosti 1,00 × 2,00 m, resp. 2 m².

Obr. Základní prostorové požadavky pro umístění a manipulaci podle způsobu uspořádání jízdních kol. Zdroj: TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty

Návrh řešení musí počítat s tím, že se bude jednat o místa pro dlouhodobé odstavení jízdního kola, pro které je vhodné vytvářet nejen vhodný přístup, ale i podmínky pro zabezpečení proti krádeži, vandalismu a povětrnostním podmínkám. V rámci samotného objektu bytového domu se nabízí řešit ukládání buď v rámci kolárny nebo úložných prostor náležící k bytu nebo v bytě samotném.

Správně navržené parkování jízdních kol s akceptováním manipulačních prostor při chůzi s jízdním kolem v rámci pohybu dispozicí bytového domu bude mít výrazný dopad na stavby samotné, jejich dispoziční řešení, nároky na prostor a v neposlední řadě zde hraje významný a neopomenutelný ekonomický dopad.