Evropské požadavky na český způsob: Dvě zaparkovaná kola na každý i nejmenší byt
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Co byt v novostavbách či rekonstruovaných bytových domech, to dvě parkovací místa pro jízdní kola, a to bez ohledu na velikost bytu, počet obytných místností i počet a věk osob, v nich žijících. To je výsledek toho, jakým způsobem česká legislativa převzala požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2024/1275 o energetické náročnosti budov do novely české národní vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Tato novela je již odeslána na notifikaci do Evropské unie, účinná má být od 1. července 2026.
Tisková zpráva ČKAIT z 25. listopadu 2025
Na úvod je třeba zdůraznit, že Směrnice EU jsou specifickým nástrojem harmonizace předpisů členských států v oblastech, kde má EU jen nevýlučné pravomoci. Směrnice je závazná, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, ale vnitrostátním orgánům ponechává pravomoc zvolit formu a metody k dosažení výsledku. To se však zjevně při transpozici této Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 do české národní vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, nestalo. Pokud legislativci vedli odbornou debatu o formě a metodách transpozice evropských požadavků do českého národního práva před formulací návrhu české vyhlášky, pak k ní rozhodně ČKAIT nebyla přizvána. Ta se mohla zařadit až do připomínkovacího procesu, a to rozhodně s ohledem na krátké termíny nestačí.
Novela je v rozporu s požadavky na dostupné bydlení
Dopady připravované nové úpravy jsou podle ČKAIT navíc v rozporu s trendy podpory dostupného bydlení, neboť v přepočtu na současné prodejní ceny ho zdražují. Připravovaná revize normového prostředí staveb pro bydlení naopak již nepočítá s úložnými prostory pro kočárky, tzv. kočárkárnou, jako povinným domovním vybavením bytového domu. Při definici požadavků na parkování pro kola se mělo zohlednit, že bytová výstavba kopíruje současnou poptávku a staví se především malé byty s jednou nebo dvěma obytnými místnostmi. Sami developeři řeší a také realizují tzv. mikrobyty, které se lépe prodávají s ohledem na vysoké jednotkové ceny, zvyšující se počet jednočlenných domácností i stárnoucí populaci.
ČKAIT proto upozorňuje na neúměrné zatížení malé plošné velikosti bytu budoucími požadavky na parkovací místa pro dvě jízdní kola. Z pohledu stavebníků totiž nejde o marginálnost. V současnosti u nově realizovaných větších bytových domů se sto a více byty může jít o navýšení prostor určených pro parkování a servisování jízdních kol v řádu stovek čtverečních metrů. Vyjádřeno v aktuálních cenách mohou požadavky na parkování kol nové byty prodražit o desítky a v některých případech i nižší stovky tisíc korun.
„Kola místo aut, single domácnosti nebo absence zázemí pro rodiče s kočárky. Nezní to jako rozumný argument pro založení rodiny. Podobné požadavky, jako je ten s koly, navíc zvyšují cenovou nedostupnost bytů hlavně ve velkých městech. Současná novela vyhlášky připouští, že u staveb bytových domů může být v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu požadavek na počet parkovacích míst pro jízdní kola upraven. Než ale města a obce přistoupí k těmto úpravám, bude cena bytové výstavby ovlivněna striktním požadavkem dvou parkovacích míst pro jízdní kola na jeden byt. Další možností, jak tyto nové a tvrdé parametry odstranit, je jen další novela novely nyní schvalované vyhlášky,“ domnívá se Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Navrhované podmínky by se přitom dotýkaly jak novostaveb, tak změn (rekonstrukcí) již dokončených staveb.
Kola místo kočárkáren
Dopady české verze transpozice evropské směrnice do zákonné úpravy je možné nejlépe ilustrovat na případové studii rezidenčního areálu s výstavbou tří bytových domů o celkové kapacitě 414 bytů. Při dosavadním dimenzování velikosti kolárny, nejméně 0,2 m² na 1 obyvatele domu, mají tyto bytové domy podle počtu rezidentů celkovou plochu kolárny zhruba 160–220 m².
Nová právní úprava bude pro tyto objekty však požadovat zajištění 828 parkovacích míst pro jízdní kola. Vezmeme-li v úvahu, že půdorysná velikost pro dvě kola je uvažována 1,00 × 2,00 m, resp. 2 m² (není-li využita technologie, která umožňuje uložení jízdního kola na menší ploše), a to bez započítání nezbytné komunikační a manipulační plochy, bude nutné zabezpečit kolárnu s celkovou plochou 828 m². V případě tohoto konkrétního případu se jedná o nárůst podlahové plochy o neuvěřitelných 600 m². A to bez ohledu na velikost bytů a počet obyvatel.
Pokud uvedený příklad převedeme na zatížení jednoho bytu pro dvě osoby, pak z původní plochy velikosti kolárny 0,4 m² na byt (0,2 m² na 1 osobu) se stavebník dostane nově na velikost 2 m² na byt (2 kola na byt). Rozdíl současného stavu vůči stavu budoucímu bude představovat významných 1,6 m² na jeden byt. Vzhledem k tomu, že průměrná nabídková cena za m² podlahové plochy nového bytu se podle dat developerských společností z poloviny roku 2025 pohybovala v Praze okolo 165 000 – 170 000 Kč/m², znamenalo by to navýšení ceny bytu o 1,6 m² × 170 000 Kč/m², tedy citelných 272 000 Kč. Bez ohledu na to, zda kupující kolo plánuje či neplánuje vlastnit.
Požadavky jsou i v rozporu s trendy sdílené mobility i našimi geomorfologickými a klimatickými podmínkami
„Tam, kde by racionálně stačily kolárny odpovídající současné praxi stanovené minimální plochy na jednoho obyvatele domu, se pětinásobně zvyšují nároky na plochy pro samostatná kola,“ připomínkuje novelu vyhlášky Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., členka představenstva ČKAIT a autorizovaná inženýrka v oborech pozemní stavby a městské inženýrství. „Současně si musíme uvědomit otázku tolik rozšířených sdílených kol. Respektive, ne každý bude otázku udržitelné mobility realizovat svým vlastním jízdním kolem. Sdílená kola jsou hojně využívána zejména v městském prostředí. Je to rychlejší a ekologičtější způsob dopravy, který však vyžaduje zcela jiný mobiliář. To, co bylo cílem evropské směrnice, byl přechod k aktivní mobilitě, jako je právě jízda na kole. V nedostatku parkovacích míst pro jízdní kola spatřuje tato směrnice hlavní překážku pro rozšíření cyklistiky, což se u nás projevilo v připravované právní úpravě stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola vztažených k jednomu bytu. Bohužel se nijak nepřihlédlo k místním charakteristikám, včetně těch demografických, klimatických a geomorfologických. V podmínkách ČR se mělo také zohlednit to, že se do značné míry jedná o sezonní způsob dopravy. V zimních měsících na kole jezdí jen jednotky procent obyvatel.“
Požadavek platí i v případě větších oprav stávajících bytových domů
Navrhovaná povinnost zřídit pro každou bytovou jednotku dvě parkovací místa pro jízdní kola se přitom dotkne prakticky každé novostavby bytového domu a každé změny dokončené stavby bytového domu na více než 25 % celkové plochy obálky bytového domu, pokud má více než 3 parkovací stání, parkoviště takového bytového domu je umístěno uvnitř budovy nebo s budovou fyzicky sousedí.
Parkovací plocha pro auta se vztahuje k velikosti bytu, parkovací plocha pro kola jen k počtu bytů!
Vyšší náklady na kolárny (mohli bychom říci parkovací prostory pro individuální kola), ať už v parteru bytového domu, podzemních garážích nebo okolních pozemcích, by mohly aspoň částečně kompenzovat rozvolněné požadavky na parkovací stání pro automobily. S redukcí jejich počtu vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, počítá od svého počátku, tedy od účinnosti nového stavebního zákona. Jejich počet pro rezidenty byl v minulosti závislý na počtu bytů a jejich podlahové ploše. Například pro byt do 50 m² bylo požadováno 0,5 stání, pro byt do 100 m² bylo požadováno 1 parkovací stání a pro byt nad 100 m² pak dvě parkovací stání. V případě návštěvnických stání připadlo 1 parkovací stání na 20 obyvatel bytového domu.
V aktuálním znění vyhlášky se však počet parkovacích stání pro bytové domy stanovuje na základě podlahové plochy – na každých 120 m² podlahové plochy připadá 1 parkovací stání. Z výsledného počtu stání pak připadá 90 % pro rezidenty a 10 % pro návštěvníky. V případě dostupného nájemního bydlení pak novela vyhlášky počítá, že na každých 240 m² podlahové plochy dostupného bydlení připadne pouze 1 parkovací stání.
„Je zcela absurdní mít různé metody výpočtu pro parkování jízdních kol a pro parkování automobilů. Zatímco plocha pro kolárny se odvozuje od počtu bytů, plocha pro parkování aut od velikosti podlahové plochy bytového domu. Například na 100 m² podlahové plochy můžeme mít 3 malé byty 1+kk, pro něž musíme zajistit 6 parkovacích míst pro jízdní kola, ale pouze jedno parkovací stání pro auto. Každopádně náš způsob národní implementace evropské směrnice oproti stávajícímu stavu zvětší kolárny bytových domů a v rozporu s proklamacemi politiků zákonitě prodraží bydlení. Města a obce si sice mohou ve svých územních či regulačních plánech tyto požadavky upravit a přizpůsobit svým podmínkám, ale než tyto dokumenty přijmou, musí dodržet požadavky podle vyhlášky,“ doplňuje Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
Podle ČKAIT nově formulované požadavky na bytovou výstavbu vycházející z evropské směrnice ve vztahu počtu míst na byt, namísto počtu míst odvozených z podlahové plochy bytového domu, nedávají smysl užitkově, ani ekonomicky. Směrnice dává národním legislativám možnost reagovat na konkrétní podmínky jednotlivých států. V přímořských a rovinatých státech jako je Dánsko nebo Nizozemí se na kole jezdí lépe než v Česku.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.