Dopravní uzel Pardubice
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Již čtrnáctý ročník Dopravní konference Pardubice se uskutečnil ve spolupráci s ČKAIT v Kongresovém centru Paláce Pardubice. Představil dopravní projekty a stavby, které se nacházejí v Pardubickém kraji a tvoří dopravní tepny celorepublikového významu. Již tradičně se zde setkávají představitelé Ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic, Správy železnic, Ředitelství vodních cest, starostové měst, obcí a krajů s odborníky ČKAIT a řediteli stavebních a silničních firem.
Na konferenci jsou tradičně zváni představitelé státní správy a samosprávy, zástupci zainteresované veřejnosti z oboru dopravy a další zájemci z podnikatelské sféry. V úvodu hosty přivítal zástupce ČKAIT Ing. Radim Loukota, místopředseda ČKAIT a předseda výboru oblasti ČKAIT Pardubický kraj a další významní hosté: JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje, Ing. Ladislav Valtr, MBA, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, Ing. Zdeněk Vašák, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje, a doc. Ing. Ladislav Řoutil, Ph.D., děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.
Hlavním diskutovaným tématem byla doprava v Pardubickém kraji
Ing. Luděk Sosna, Ph.D., ředitel odboru strategie z ministerstva dopravy, přednesl téma strategie a rozvoj dopravní infrastruktury v ČR ve vazbě na Pardubický kraj.
Ing. Ladislav Valtr, MBA, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a Ing. Zdeněk Vašák, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje, se věnovali tématu doprava v Pardubickém kraji v širším kontextu.
Ing. Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, přiblížil financování vodní, železniční a silniční infrastruktury v Pardubickém kraji.
Ing. Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic s. p., popisoval rekonstrukci a výstavbu silniční a dálniční infrastruktury v Pardubickém kraji.
Bc. Jiří Svoboda, MBA, generální ředitel Správy železnic, přednášel o připravovaných i stávajících železničních stavbách v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.
Ing. Jan Hrabal, náměstek primátora Statutární města Pardubice, představil dopravní projekty v Pardubicích.
Ing. Petr Škoda, MBA, vedoucí dopravního střediska východní Čechy, Dopravstav, a.s., popisoval zkušenosti s výstavbou mostu I/36 Pardubice, Trnová – Fáblovka – Dubina.
Ing. Romana Šolcová, technik z Ředitelství silnic a dálnic, Pardubice, představila mimořádný projekt Tunel Homole, D35.
Nejčastěji zmiňovaným objektem v příspěvcích o silniční dopravě byla dálnice D35. V současné době je z řešených 209,6 km dálnice 52,7 km v přípravě, 64 km v realizaci a 92,9 km v provozu. Ve výstavbě jsou úseky Ostrov – Vysoké Mýto, tunel Homole (viz prezentace Romana Šolcová), Vysoké Mýto – Džbánov, Džbánov – Litomyšl, Litomyšl – Janov, Janov – Opatovec, D35 odpočívka Hrušová.
Dále jsou ve výstavbě dva úseky silnice I. třídy I/36 Pardubice, Trnová – Fáblovka – Dubina (zprovoznění se plánuje 5. prosince 2025) na jehož průběhu byl zrealizován zavěšený most o dvou polích s jednopatrovou mostovkou z předpjatého betonu komorového průřezu přes Labe a slepé rameno (viz prezentace Petra Škody) a obchvat Sezemic. Ve výstavbě je také I/37 MÚK Medlešice.
V aktivní projektové přípravě jsou úseky I/2 Pardubice, jihovýchodní obchvat a I/2 Pardubičky – Sezemice, I/17 Chrudim, severní obchvat, I/36 Pardubice, Globus – Trnová a I/36 Holice – Čestlice, I/43 Lanškroun, obchvat a I/43 kapacitní silniční propojení ČR/PL.
Statutární město Pardubice má v plánu nebo v různých fázích přípravy rozpracovány projekty na výstavbu cyklostezek podél celého severovýchodního a jihovýchodního obchvatu města a také posílení cykloinfrastruktury na budoucím novém mostě kpt. Bartoše tím, že budou mít cyklisté možnost podjet vozovku na obou stranách řeky Labe.
Rychlost železniční dopravy v Pardubickém kraji se musí zvýšit na 160 km/h
V železniční dopravě je nutné zajistit na hlavní síti pro osobní železniční dopravu rychlost minimálně 160 km/h nebo zajištění průjezdného profilu vlaků P400 do roku 2040, rozšíření technických parametrů na železnici rovněž na globální síť TEN-T, zpřesnění některých technických parametrů TEN-T, např. průjezd vlaků délky 740 m, stanovení seznamu tzv. městských uzlů.
V Pardubickém kraji je v současné době 26 železničních staveb v přípravě a 4 stavby v realizaci. Probíhá modernizace železničního uzlu Pardubice, rekonstrukce výpravní budovy ž. st. Pardubice – 2. etapa, modernizace železničního uzlu Česká Třebová a rekonstrukce výpravní budovy Hlinsko v Čechách.
Modernizace tratí Choceň – Uhersko (2031−2033), Uhersko – Pardubice (2031−2033) a Ústí nad Orlicí – Choceň (2030−2034) bude zaměřena na potřebu zrychlení tempa vlaků na 200 km/h – podmínkou realizace tohoto záměru je zrušení všech přejezdů. První pravidelná linka s rychlostí až 200 km/h je zavedena od 31. srpna 2025 na trati Praha – České Budějovice.
Splavnění Labe vyžaduje modernizaci řady vodních děl
Důležitými a nezbytnými kroky, vedoucími ke splavnění Labe do Pardubic jsou dokončení stavby Stupeň Přelouč II, stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice, čekací stání v přístavu Chvaletice, rozšíření plavební dráhy Chvaletice – Přelouč (dokončeno), zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice, silniční most Valy – Mělice (dokončeno), silniční most Řečany – Kladruby (ve výstavbě), modernizace plavebního stupně Srnojedy, veřejný přístav Pardubice a ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.