Dopravní stavby v projektu a realizaci
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Již třetí ročník konference Dopravní stavby v projektu a realizaci, kterou pořádá oblastní kancelář ČKAIT pro Olomoucký kraj, se uskutečnil 6. října 2025. Letošní novinkou bylo rozšíření záběru konference o železniční stavby. Duální souběh přednášek pro silničáře a železničáře ve dvou sálech umožnil účastníkům průběžně volit témata podle svých preferencí. Do Olomouce přijelo 243 účastníků, kteří konferenci hodnotili jako velmi přínosnou.
Úvodní přednáška a přivítání účastníků proběhly společně v hlavním sále. Ing. Michal Majer a Ing. Pavel Klega přivítali účastníky za ČKAIT. Ing. Antonín Blažek, Ph.D., předseda představenstva Sdružení pro infrastrukturu železnic vystoupil za hlavního partnera konference. Mgr. Miroslav Žbánek, MPA, primátor statutárního města Olomouce, ve svém vystoupení připomněl první jízdu vlaku z Olomouce do Prahy v roce 1845, která trvala téměř 8 hodin. Zpoždění vlaku účastníků konference jedoucích z Prahy do Olomouce se rázem jevilo jako nepodstatné.
Oproti předchozímu ročníku se akce účastnilo o 60 % více osob v rámci denní části (243 osob) a o 80 % více na části večerní (90 osob). Stejně jako minule obdrželi přítomní konferenční zpravodaj s programem, hádankami a tipovací soutěží. Tentokrát bylo cílem „tipovačky“ odhadnout, kolik slov je celkem ve všech prezentacích, které byly přes den promítány. Pro zajímavost, jednalo se téměř o 20 tisíc slov a nejlepší tipař se trefil téměř dokonale. Vyhlášení tří nejlépe tipujících a předání cen proběhlo po obědě. Rekordní byl i počet partnerů a vystavovatelů. Jednalo se o 15 firem, z nichž se 10 prezentovalo se svými stánky v předsálí. Podle jejich reakcí byli s průběhem akce velmi spokojeni a někteří si okamžitě rezervovali místa na další ročník.
Poslední novinkou letošního ročníku bylo zpestření večerní části. I když se večer obvykle neúnavně a dlouho do noci diskutuje o různých tématech z oboru, mnozí neodolali a využili možnost zkusit své štěstí ve hře. Profesionální krupiéři byli připraveni u hracích stolů. K dispozici byl BlackJack a ruleta. Tři nejlepší obdrželi věcnou cenu, z toho dvě ženy. Zřejmě mají větší talent a trpělivost v tomto lehkém hazardu, protože se jim podařilo během hry zhodnotit startovací vklad více než desetinásobně. Snad se výherci nepřestanou věnovat svému oboru a nezmění kariéru. Ale zpět k denní části.
Přednášky na téma silničních staveb
V silničním sále zaznělo celkem osm přednášek, které se věnovaly technologiím, legislativě, hospodaření se srážkovými vodami i praktickým zkušenostem z realizace staveb.
Užití dronů v dopravním stavitelství představil Rudolf Konáš. Společná přednáška na téma využití fotogrammetrie, laserového skenování a mobilního mapování v celém životním cyklu stavby – od soutěžení a projektování až po kontrolu provedení a dokumentaci skutečného stavu připomněla, že bezpilotní prostředky už dávno nejsou jen hračkou pro fotografy. Technologie dnes umožňují efektivní výpočet kubatur, 3D zaměření, monitoring postupu výstavby či inspekci mostních konstrukcí bez nutnosti uzavírek, což zásadně zvyšuje bezpečnost i přesnost projektové přípravy.
Druhý blok se týkal hospodaření s dešťovými vodami (HDV). Vystoupil Mgr. Radim Musil – Hydrogeologický průzkum pro dopravní stavby, Ing. Marcel Kenja – Realizace propustných povrchů a Ing. Jiří Kožušníček – HDV z pohledu správce infrastruktury. Oživili jsme si základní legislativní rámec: zákon č. 254/2001 Sb., § 5, odstavec 3, zákon č. 283/2021 Sb., § 140, odstavec 3, písm. c), ČSN 75 9010 pro návrh, výstavbu a provoz vsakovacích zařízení srážkových vod, TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. Legislativa jasně vyžaduje omezení odtoku srážkové vody a preferuje akumulaci či vsakování. Prezentace vysvětlila, jaké informace musí obsahovat geologický průzkum, kdy je vsakování možné či vyloučené, jak se stanovují hydrogeologické podmínky a koeficient vsaku. Zasakování srážkových vod je v současné době považováno za společenskou prioritu, i když z odborného hlediska a z hlediska geologických poměrů je vsak občas sporný. Myslím si, že požadavky vodoprávních úřadů jsou někdy až absurdní a kontraproduktivní zejména v silně zastavěném a zasíťovaném území a je nutné upravit pohled na věc. Toto téma by vydalo na samostatný článek a aktiv dopravních staveb se jím bude dále zabývat.
Ing. Marcel Kenja se zaměřil na realizaci propustných povrchů, jejich konstrukční skladby a nejčastější chyby z praxe. Zdůraznil nutnost správné volby lokality (hladina podzemní vody, půdní poměry), význam údržby a ochrany proti zanášení, chování propustných povrchů při intenzivních srážkách. Na konkrétních stavbách předvedl časté chyby v realizaci. Nastínil postupy, které zajistí, aby travnaté parkoviště bylo opravdu dlouhodobě zelené. Konstrukce těchto vozovek samozřejmě nenechaly v klidu Ing. Zajíčka, na kterém bylo vidět, že použité technologie se mu příliš nelíbí.
Ing. Jiří Kožušníček zakončil tento blok – HDV z pohledu správce infrastruktury. Zdůraznil zásadní přínosy HDV při odlehčení kanalizace. Důležitý pohled, na který bychom neměli při přípravě staveb zapomínat. Každé navržené opatření pro HDV musí po realizaci dlouhodobě fungovat, ideálně s minimálními nároky na údržbu a poruchovost. Na to musí projektant v návrhu myslet. Jinak jsou navržená opatření zbytečná.
Po obědě čekala silničáře přednáška s názvem Jak realizovat silniční stavby kvalitně, přesto levněji a efektivně. Duo Ing. Jan Zajíček a Milan Beck, DiS. ve své rozsáhlé přednášce ukázali, že výrazných úspor ve stavbách lze dosáhnout nejen novými technologiemi, ale i odstraněním opakujících se chyb. Jednalo se o velmi koncentrovanou a hutnou přednášku, která zrekapitulovala množství témat týkajících se technologie provádění a oprav vozovek. Mnoho poznatků by se dalo tesat do kamene a v tomto článku není prostor na rozumně krátké shrnutí. Kolegové navázali i na přednášku Ing. Marcela Kenji, protože funkční konstrukce vsakovacích povrchů zrovna vzorově nezapadá do běžných technologických postupů (i když podívejte se na TP 153). Zřejmě je vhodná jistá úprava normových požadavků pro tyto specifické vrstvy. Rovněž zaznělo, že v roce 2016 byla zahájena revize TP 87 – Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek a v době konání konference nebyla stále vydána, bohužel. ČKAIT urgovala vydání dopisem na MD dne 19. srpna 2025, bylo slíbeno vydání v září. Teď, když píšu tento článek, ověřuji současný stav a zjišťuji, že od 1. prosince 2025 již bude předpis platit. Tak si ho vážený čtenáři a čtenářky můžete stáhnout vč. nového TP 82 (pjpk.rsd.cz). A kdo nezachytil další TP, třeba 132 a 153 – Travnatá propustná parkoviště, jsou na webu rovněž k dispozici.
Dopravní stavby nejsou jen vozovky. O tom jsme se přesvědčili v přednášce Ing. arch. Michala Mačudy – 3D tisk betonu ve stavebnictví. Rychle se rozvíjející technologie 3D betonového tisku umožňuje výrobu atypických konstrukcí a tvarů, možnosti produkce prefabrikovaných dílců apod., navíc dříve ekonomicky těžko realizovatelné. V ukázkách realizací se objevil i první 3D tisk restaurace u lanovky v Kopřivné, tisk přístřešku autobusové zastávky v Bratislavě. Potenciál pro atypické prvky drobné architektury, ztracené bednění a další užití je už dnes neoddiskutovatelný. Už přemýšlím, jak v budoucích projektech tuto technologii využiji.
Závěr zajistil Ing. Michal Radimský, Ph.D. – Nová ČSN 736110 a Výpočet parkovacích míst. Přednáška se věnovala nové metodice výpočtu krátkodobých a dlouhodobých stání podle účelu stavby. Obsahovala také porovnání se stávající ČSN a připravovanými normovými postupy. Když jsme konferenci připravovali, mysleli jsme, že ČSN 736110 už bude na světě a bude to velmi aktuální téma. Desítka ale ještě vydaná není, tak jsme si alespoň vyslechli, jak by měla vypadat.
Přednášky na téma železničních staveb
Souběžně běžely ve vedlejším sále přednášky na téma železniční stavby. Ing. Lukáš Raif, Ph.D., zahájil přednáškami o vysokorychlostních a ozubnicových výhybkách. Výhybky pro VRT vyžadují extrémně přesnou geometrii a stabilitu. Přednáška se tedy zaměřila na specifické prvky vysokorychlostních výhybek, na výhybky pro 160 a 230 km/h odbočkou, přestavné a závěrové systémy. Navázalo téma ozubnicových drah. Hovořilo se o železničním svršku ozubnicových drah, typu ozubnicových výhybek. V ukázkách se objevily výhybky pro žst. Štrba a Štrbské Pleso, Dolní Polubný.
Ing. Jan Kubelka odprezentoval Aktuální stav přípravy VRT a Přípravu PPP na VRT. Od 18. července 2024 platí nové Nařízení EP a Rady EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj trans-evropské dopravní sítě. Hlavní síť – core (VRT Podřipsko, Polabí, Střední Čechy, Vysočina I, Jižní Morava, RS Střední Morava, Plzeň – Domažlice). Rozšířená hlavní síť – extended core (VRT Vysočina II, VRT Moravská brána, Krušnohorský tunel, VRT Slezsko) Globální síť – comprehensive (VRT Východní Čechy, Podkrkonoší, Středohorský tunel, Berounský tunel). VRT jsou součástí evropské sítě TEN-T a budou tvořit páteř dálkové dopravy v ČR. Plánovaný provoz počítá s rychlostmi 200–320 km/h. Český koncept vychází z francouzského know-how SNCF, které přináší levnější výstavbu a efektivnější integraci do krajiny. VRT zásadně uleví současné síti a umožní rozvoj regionální dopravy.
Ing. Michal Babič navázal Studií proveditelnosti železničního uzlu Praha. Jedná se o největší drážní plánovací projekt v ČR. Uzel Praha je na hraně kapacity, v roce 2070 se očekává až 390 tisíc cestujících denně v centrálních stanicích. S ohledem na rozsah a široký kontext tématu snad ani nelze téma shrnout do pár vět. Studie řeší přivedení VRT do Prahy, nové městské a regionální linky, rozvoj nákladní dopravy, nové podzemní tratě. Praha bude schopna přijmout plné kapacity VRT, které jinak nelze do stávající struktury uzlu začlenit.
Závěrečné hodnocení
Z pohledu organizátora a při mé nátuře puntičkáře a detailisty se konference hodnotí velmi těžko, všude vidím nedostatky. Určitě byl dobrý tah rozšířit konferenci o železniční obor. Podařilo se vyvolat velký zájem ze strany partnerů a vystavovatelů, silně narostl počet účastníků, za to jsem velmi rád. Večerní program se rovněž vyvedl. Prostor pro diskusi se bohužel často krátil, ale bylo nutné dodržet časy jednotlivých bloků, aby společné přestávky svedly dohromady účastníky obou sálů na coffee breaky a měli možnost v dalším bloku změnit místo. Vložné se podařilo udržet pro členy ČKAIT na zcela nekomerční úrovni. Děkuji všem, kteří vyplnili zpětnou vazbu. Celková známka hodnocení byla 1,3 (jako ve škole). U 1 % dotázaných nesplnila konference očekávání, 81 % byla spokojeno, 18 % byla spokojeno částečně. 92 % účastníků stále preferuje jednodenní formát konference. Příště se budeme soustředit na výběr nových zajímavých témat, zřejmě bude vhodné snížit počet přednášek a věnovat se více diskusi. Největší radost na konferenci je samotné osobní setkání kolegů a kolegyň z oboru. V době online webinářů je osobní kontakt k nezaplacení. A na lidech a jejich očích to bylo vidět. Děkuji všem, kteří se konference zúčastnili v roli diváka, děkuji moc přednášejícím i kolegům a kolegyním, kteří při přípravě a organizaci akce přiložili ruku k dílu.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.