Novela stavebního zákona z pohledu projektantů

Pro stavební praxi je důležité, že změny nabývají účinnosti postupně. V tomto článku Ministerstvo pro místní rozvoj ČR shrnuje aktuálně nejdůležitější informace pro projektanty, tedy vysvětlení pojmu předsazená účinnost, jak se budou dokončovat rozběhnutá řízení a jaká bude použitelnost dříve zpracované projektové dokumentace.

Novela stavebního zákona, projednávaná jako sněmovní tisk 67, završila legislativní proces na podzim roku 2026. Poslanecká sněmovna návrh schválila ve třetím čtení 10. července 2026. Senát jej 20. srpna 2026 zamítl, avšak Poslanecká sněmovna 9. září 2026 setrvala na původním znění. Prezident republiky Petr Pavel zákon podepsal 17. září 2026. Novela představuje rozsáhlou změnu organizace stavební správy, povolovacích postupů, územního plánování, pravidel pro projektovou dokumentaci i odpovědnosti projektantů. Pro praxi je podstatné, že změny nenabývají účinnosti najednou. Novela má trojí účinnost: předsazenou od 1. prosince 2026, obecnou od 1. ledna 2027 a odloženou od 1. ledna 2028. Jednotlivé etapy a jejich význam pro projektanty shrnuje následující tabulka.

Co přichází už 1. prosince 2026

Od 1. prosince 2026 nastává v rámci předsazené účinnosti několik změn.

Příloha č. 1 stavebního zákona rozšiřuje okruh drobných staveb, které nevyžadují povolení záměru. Například doplňková stavba na pozemku zázemí stavby může mít až 60 m² zastavěné plochy; výslovně se připouštějí podkroví a související terénní úpravy a mezi drobné stavby se doplňují některé zemědělské stavby do 60 m² zastavěné plochy a 5 m výšky. U dočasných staveb a stánků se prodlužuje možná doba umístění až na 90 po sobě jdoucích dnů. Příloha č. 2 současně rozšiřuje okruh jednoduchých staveb například o bytové domy do 500 m² zastavěné plochy, nejvýše čtyř nadzemních podlaží a 9 m výšky, a dále o některé zemědělské a podzemní stavby. Změna kategorie má přímý dopad na potřebu povolení záměru, rozsah a zpracovatele dokumentace, způsob provádění stavby i kolaudaci.

Velké změny jsou i v rámci činnosti autorizovaného inspektora: na žádost stavebníka nebo vlastníka může v zákonem stanoveném rozsahu namísto stavebního úřadu vydat kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o povolení zkušebního provozu nebo předčasného užívání stavby, rozhodnutí ve zrychleném řízení o změně v užívání stavby, u jednoduché stavby rozhodnutí o povolení odstranění stavby jako první úkon v řízení nebo ověřit pasport stavby.

Nejdůležitější změnou předsazené účinnosti jsou však přechodná ustanovení: zahájená a neskončená řízení a postupy se zásadně dokončí podle stavebního zákona ve znění novely. Pro projektanta to znamená prověřit nejen kategorii stavby, ale také použitelnost dosavadní dokumentace a potřebu jejího doplnění.

Pro praxi je zvlášť významné, že neskončené územní řízení, opakované územní řízení a další řízení nebo postupy podle zákona č. 183/2006 Sb. nebo zákona č. 50/1976 Sb. se dokončí jako řízení o povolení záměru nebo jiné odpovídající řízení či postup podle novelizovaného stavebního zákona č. 283/2021 Sb. Neskončené územní řízení o umístění stavby se tedy dokončí jako řízení o povolení záměru. Stavební úřad stavebníka poučí o případné potřebě doplnění podkladů pro rozhodnutí a umožní mu je doplnit; projektant by proto měl porovnat dosavadní dokumentaci s podklady potřebnými pro povolení záměru.

Důležité je vysvětlit, jak spolu přechodná pravidla souvisejí. Současné znění § 329 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. umožňuje, aby byly do 30. června 2027 namísto dokumentace podle nového stavebního zákona předkládány také vybrané druhy dokumentací zpracované podle dosavadních právních předpisů. Tyto dokumentace se proto mohou nacházet i ve spisech řízení, která budou k 1. prosinci 2026 stále probíhat. Novela na jedné straně stanoví, že rozběhnutá řízení se zásadně dokončí podle nové právní úpravy, tedy například dosavadní územní řízení jako řízení o povolení záměru. Na druhé straně nové přechodné období pro dokumentace stanoví, že dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů bude možné předložit ještě po dobu tří let od účinnosti novely. Přechod na povolení záměru tedy sám o sobě neznamená povinnost nahradit každou dosavadní dokumentaci novou dokumentací. Lze použít dokumentaci podle vyhlášky č. 131/2024 Sb. nebo odpovídající dosavadní dokumentaci za podmínek § 329, případně doplněnou v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Tabulka č. 2 popisuje jednotlivé formy dokumentace pro různé druhy řízení.

U každého řízení jsou uvedeny dvě alternativy. První představuje dokumentaci standardně zpracovanou podle vyhlášky č. 131/2024 Sb. Druhá představuje dosavadní dokumentaci, jejíž použití připouští § 329 stavebního zákona, avšak pouze tehdy, pokud práce na jejím zpracování započaly ještě za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., tedy v době, kdy bylo možné příslušný druh dokumentace podle tehdejší právní úpravy zpracovat. U dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby vyžaduje § 329 odst. 1 písm. b) její doplnění o architektonicko-stavební a stavebně konstrukční řešení; obsah doplnění stanoví příloha č. 13 vyhlášky č. 131/2024 Sb. Stavební úřad je přezkoumá podle dosavadních právních předpisů, pokud je to však pro stavebníka příznivější, postačí splnění požadavků na výstavbu i podle novely.

Od 1. ledna 2027 se zavádějí nová procesní a hmotněprávní pravidla

Hlavní část novely nabývá účinnosti 1. ledna 2027. Současně vzniká Úřad rozvoje území České republiky. Ten převezme působnost Dopravního a energetického stavebního úřadu a Ústavu územního rozvoje a vybrané působnosti ministerstev jako stavebních úřadů a orgánů územního plánování. U jednoduchých a ostatních staveb budou do 31. prosince 2027 v řízeních a postupech pokračovat dosavadní krajské stavební úřady, obecní stavební úřady a dotčené orgány. Od 1. ledna 2028 neskončené věci převezmou příslušné úřady rozvoje území krajů nebo jejich územní pracoviště.

Dříve vydaná závazná stanoviska se neztrácejí

Závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů vydaná před přechodem působnosti mají nadále právní význam a účinky podle dosavadních právních předpisů a považují se za podklady pro vydání rozhodnutí podle novelizovaného stavebního zákona. Předloží-li stavebník závazné stanovisko nebo rozhodnutí, stavební úřad jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje. V nových řízeních po přechodu působnosti (pro vyhrazené stavby od 1. ledna 2027, pro jednoduché a ostatní stavby od 1. ledna 2028) se o samostatný úkon dotčeného orgánu nežádá v rozsahu, v němž jeho pravomoc podle § 1b odst. 2 vykonává namísto něj příslušný úřad rozvoje území.

Co se mění v odpovědnosti projektanta

Novela výslovně stanoví, že projektant odpovídá za soulad jím zpracované projektové dokumentace, územně plánovací dokumentace a územní studie s právními předpisy. Stavební úřad při posuzování záměru neposuzuje splnění technických požadavků na stavby, za jejichž splnění v dokumentaci odpovídá projektant, který musí technické řešení zpracovat v souladu s právními předpisy.

Tab. 2: Jak se budou dokončovat dosavadní typy povolovacích řízení

Dosavadní řízení: Územní řízení o umístění stavby
Jak se řízení dokončí: Povolení záměru
Podle jaké dokumentace se povolovací řízení dokončí:

Podle vyhlášky č. 131/2024 Sb.: dokumentace pro povolení stavby podle přílohy č. 1; u vodního díla podle přílohy č. 2, u sítě technické infrastruktury podle přílohy č. 3 a u souboru staveb podle přílohy č. 4.

Podle § 329 odst. 1 písm. b): dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby zpracovaná podle dosavadních předpisů, doplněná o architektonicko-stavební a stavebně konstrukční řešení v rozsahu přílohy č. 13 vyhlášky č. 131/2024 Sb. Podmínkou použití je, že práce na této dokumentaci započaly ještě za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., tedy v době, kdy bylo možné daný druh dokumentace podle tehdejší právní úpravy zpracovat.

Dosavadní řízení: Stavební řízení
Jak se řízení dokončí: Povolení záměru
Podle jaké dokumentace se povolovací řízení dokončí:

Podle vyhlášky č. 131/2024 Sb.: dokumentace pro povolení stavby podle přílohy č. 1; u vodního díla podle přílohy č. 2, u sítě technické infrastruktury podle přílohy č. 3 a u souboru staveb podle přílohy č. 4. Pro dopravní infrastrukturu stanoví obsah dokumentace jiný právní předpis.

Podle § 329 odst. 1 písm. d): projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení podle dosavadních předpisů. Podmínkou použití je, že práce na této dokumentaci započaly ještě za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., tedy v době, kdy bylo možné daný druh dokumentace podle tehdejší právní úpravy zpracovat.

Dosavadní řízení: Společné územní a stavební řízení
Jak se řízení dokončí: Povolení záměru
Podle jaké dokumentace se povolovací řízení dokončí:

Podle vyhlášky č. 131/2024 Sb.: dokumentace pro povolení stavby podle přílohy č. 1 až 3; u souboru staveb podle přílohy č. 4; obsahuje-li soubor také změnu využití území, použije se přiměřeně příloha č. 7.

Podle § 329 odst. 1 písm. d): projektová dokumentace pro vydání společného povolení podle dosavadních předpisů. Podmínkou použití je, že práce na této dokumentaci započaly ještě za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., tedy v době, kdy bylo možné daný druh dokumentace podle tehdejší právní úpravy zpracovat.

Dosavadní řízení: Řízení o změně využití území
Jak se řízení dokončí: Povolení záměru (u nestavebního záměru povolení změny využití území)
Podle jaké dokumentace se povolovací řízení dokončí:

Podle vyhlášky č. 131/2024 Sb.: dokumentace pro povolení stavby využití území podle přílohy č. 7.

Podle § 329 odst. 2: dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území zpracovaná podle dosavadních předpisů. Podmínkou použití je, že práce na této dokumentaci započaly ještě za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., tedy v době, kdy bylo možné daný druh dokumentace podle tehdejší právní úpravy zpracovat.

Dosavadní řízení: Řízení o odstranění stavby
Jak se řízení dokončí: Řízení o odstranění stavby
Podle jaké dokumentace se povolovací řízení dokončí:

Podle vyhlášky č. 131/2024 Sb.: dokumentace pro povolení stavby podle přílohy č. 10.

Podle § 329 odst. 4: dokumentace bouracích prací zpracovaná podle dosavadních předpisů. Podmínkou použití je, že práce na této dokumentaci započaly ještě za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., tedy v době, kdy bylo možné daný druh dokumentace podle tehdejší právní úpravy zpracovat.

Zvláštní pozornost vyžaduje použití odchylného řešení. Dokumentace pro povolení stavby má obsahovat odůvodnění řešení, které využívá možnost odchylného použití požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 4 až 8 nebo navrhuje udělení výjimky podle § 138 odst. 1. U změn dokončených staveb, údržby dokončených staveb, změn v užívání staveb, dočasných staveb, zařízení staveniště, pozemků nebo staveb kulturních památek či v památkově chráněných územích a staveb v proluce se některé požadavky na výstavbu nemusí uplatnit v rozsahu stanoveném zákonem. Takový postup musí být v dokumentaci konkrétně odůvodněn.

Rozhodný okamžik pro posouzení žádosti

Novela zavádí pravidlo, podle něhož se splnění podmínek pro povolení záměru posuzuje podle právního a skutkového stavu ke dni podání žádosti, nikoli až ke dni vydání rozhodnutí. Pozdější změna územně plánovací dokumentace, požadavků na výstavbu nebo jiných podmínek tedy zásadně nemá zhoršit postavení stavebníka, pokud záměr splňoval stanovené podmínky ke dni podání žádosti. Stejný rozhodný okamžik se uplatní také v odvolacím řízení a při soudním přezkumu. Přechodné ustanovení stanoví, že se toto pravidlo použije i při posuzování žádosti podané před nabytím účinnosti novely.

Dokumentace pro provádění stavby

Stavebník je před zahájením stavby povinen zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby u jednoduchého bytového domu uvedeného v příloze č. 2 odst. 1 písm. b), u vyhrazené stavby a u ostatní stavby, a to v rozsahu nezbytném pro průběh výstavby. U jednoduchých staveb pro bydlení (rodinný dům) a rodinnou rekreaci tato povinnost není. To však neznamená, že dokumentace pro provádění stavby není odborně nebo smluvně potřebná. Stavebníkovi je nutné vysvětlit rozdíl mezi zákonným minimem a podklady potřebnými pro řádné provedení stavby. Skutečnost, že určitou podrobnost dokumentace nevyžaduje zákon ani stavební úřad, neznamená, že není potřebná pro samotnou výstavbu.

Zákonný rozsah dokumentace pro povolení stavby nelze zaměňovat s rozsahem dokumentace potřebným pro řádné provedení stavby. Zejména u vyhrazených a ostatních staveb by měl projektant již ve smlouvě se stavebníkem vymezit, které stupně a části dokumentace zpracuje, kdo zajistí jejich koordinaci a jak budou schvalovány změny během výstavby. Pokud stavebník požaduje řešení, které neumožňuje prokázat splnění požadavků na bezpečnost, nebo odmítá objednat dokumentaci v odborně nezbytném rozsahu, neměla by autorizovaná osoba takovou zakázku převzít ani v ní pokračovat.

Stavební zákon nestanoví rozsah dokumentace nutný pro kvalitní provedení každé konkrétní stavby, ale rozsah vyžadovaný pro povolení záměru. Za odbornou úroveň navrhování a provádění stavby odpovídají osoby podílející se na výstavbě v rozsahu svých zákonných a smluvních povinností.

Tab. 1: Přehled nabývání účinnosti hlavních změn vyvolaných novelou nového stavebního zákona ze září 2026

Odložená účinnost od 1. ledna 2028

Předsazená účinnost od 1. prosince 2026
Hlavní změny Co musí řešit projektant
Přechodná ustanovení:

  • zahájená a neskončená řízení o povolení záměru se zásadně dokončí podle stavebního zákona ve znění novely;
  • neskončená územní řízení a odpovídající postupy podle dřívějších stavebních zákonů se dokončí jako řízení o povolení záměru nebo jiný odpovídající postup.

Kolaudace a užívání staveb: Nabývají účinnosti změny pravidel pro kolaudační rozhodnutí, závěrečnou kontrolní prohlídku, předčasné užívání, zkušební provoz a změnu v užívání stavby.

Kategorie staveb: Mění se přílohy č. 1 a 2 stavebního zákona, tedy vymezení drobných a jednoduchých staveb; tím se může změnit požadavek na povolení, dokumentaci, způsob provádění a kolaudaci.

  • Prověřit, v jakém procesním režimu bude pokračovat rozběhnuté řízení a zda je třeba doplnit dokumentaci nebo jiné podklady.
  • Prověřit kategorii stavby podle novelizovaných příloh, protože se rozšiřuje okruh drobných staveb. Některá řízení o povolení záměru proto mohou být zastavena, jestliže záměr nově povolení nevyžaduje.
  • Kolaudační rozhodnutí může v zákonem stanoveném rozsahu vydat namísto stavebního úřadu také autorizovaný inspektor.
Obecná účinnost od 1. ledna 2027
Hlavní změny Co musí řešit projektant
  • Nabývá účinnosti hlavní část novely.
  • Vzniká a začíná vykonávat působnost Úřad rozvoje území České republiky jako ústřední správní úřad.
  • Na Úřad rozvoje území České republiky přechází působnost Dopravního a energetického stavebního úřadu a Ústavu územního rozvoje, působnost Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu jako stavebních úřadů a působnost Ministerstva pro místní rozvoj jako orgánu územního plánování.
  • Uplatní se nová úprava povolovacích procesů, územního plánování a odpovědnosti projektanta.
  • Řízení a postupy ve věcech, v nichž bude podle novelizovaného zákona příslušný Úřad rozvoje území České republiky, tento Úřad od 1. ledna 2027 převezme a dokončí; týká se to zejména vyhrazených staveb a staveb s nimi souvisejících.
  • Projektant odpovídá za soulad jím zpracované projektové dokumentace s právními předpisy.
  • Stavební úřad při posuzování záměru neposuzuje splnění technických požadavků na stavby, za jejichž splnění v dokumentaci odpovídá projektant nebo osoba podle § 156 odst. 2 stavebního zákona.
  • U dokumentace uvádět a odůvodnit případné odchylné použití požadavků na výstavbu nebo navrhovanou výjimku.
Odložená účinnost od 1. ledna 2028
Hlavní změny Co musí řešit projektant
  • Vznikají a začínají vykonávat působnost úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště.
  • Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady zanikají k 31. prosinci 2027 a jejich působnost přechází na příslušné úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště.
  • U nových i rozběhnutých věcí ověřit, který úřad rozvoje území kraje nebo které jeho územní pracoviště je příslušné.
  • Počítat s převzetím neskončených řízení novým příslušným stavebním úřadem.

Tab. 3: Přehled povinností u jednotlivých kategorií staveb z hlediska nutnosti zpracování projektové dokumentace, způsobu provádění stavby a požadavků na odborné vedení nebo dozor

 

Kategorie staveb Drobné stavby Jednoduché stavby Vyhrazené stavby Ostatní stavby
Povolení stavebního úřadu Nevyžadují Vyžadují Vyžadují Vyžadují
Způsob provedení Svépomocí

Stavební podnikatel: OZE

Svépomocí

Stavební podnikatel: BD určené výhradně pro bydlení, do 500 m², 9 m výšky a 4 NP, OZE a vodní díla

Stavební podnikatel Stavební podnikatel
Stavbyvedoucí, stavební dozor Stavební dozor

Stavbyvedoucí: pokud je povinnost realizace stavebním podnikatelem (OZE)

Stavební dozor

Stavbyvedoucí: stavby pro bydlení (RD) + pokud je povinnost realizace stavebním podnikatelem

Stavbyvedoucí Stavbyvedoucí
Zpracovatel dokumentace Není stanoven Kvalifikovaná osoba

Projektant: stavby pro bydlení (RD a také BD určené výhradně pro bydlení, do 500 m², 9 m výšky a 4 NP), stavby pro rodinnou rekreaci a vodní díla

Projektant Projektant
Dokumentace pro provádění stavby Nevyžadují Nevyžadují, s výjimkou BD určené výhradně pro bydlení, do 500 m², 9 m výšky a 4 NP Vyžadují Vyžadují
Kolaudace Nevyžadují Nevyžadují, s výjimkou stavby pro bydlení (RD), stavby určené výhradně pro bydlení – BD (do 500 m² a 9m výšky a 4 NP) a stavby pro rodinnou rekreaci Vyžadují Vyžadují, s výjimkou staveb zařízení staveniště

Závěr

Novela posiluje význam odborného úsudku a odpovědnosti autorizovaných osob v celém procesu přípravy a provádění staveb. Projektant odpovídá za soulad jím zpracované projektové dokumentace s právními předpisy, zatímco stavební úřad při posuzování záměru neposuzuje splnění technických požadavků na stavby, za jejichž splnění v dokumentaci odpovídá projektant. O to důležitější bude přezkoumatelné odůvodnění technického řešení a správné zapojení osob oprávněných pro jednotlivé obory a specializace.

Praktické dopady mají také změny kategorií drobných a jednoduchých staveb, nový rozsah povinné dokumentace pro provádění stavby, širší možnosti odchylného použití požadavků na výstavbu a nové postavení autorizovaného inspektora při kolaudaci a dalších postupech. Změna kategorie stavby přitom může ovlivnit nejen potřebu povolení záměru a kolaudačního rozhodnutí, ale také požadovaný druh dokumentace, oprávnění jejího zpracovatele, způsob provádění stavby a požadavky na odborné vedení nebo dozor.

Pro přechodné období bude rozhodující správně určit procesní režim každého záměru, použitelnost dříve zpracované dokumentace a rozsah jejího případného doplnění. Projektant by proto měl u každé zakázky průběžně ověřovat kategorii stavby, rozhodné datum zahájení řízení i zpracování dokumentace, příslušnost stavebního úřadu a vazbu mezi povolením záměru, ověřenou dokumentací pro povolení stavby a dokumentací pro provádění stavby. Zásadní bude přesně vymezit odpovědnost jednotlivých autorizovaných osob v každé fázi přípravy a provádění stavby – od návrhu a koordinace projektové dokumentace přes zpracování jejích specializovaných částí až po změny během výstavby.

Vyšší nároky na odborné odůvodnění by se měly promítnout také do smluvní praxe. Smlouva by měla přesně vymezit rozsah dokumentace, odpovědnost hlavního projektanta a jednotlivých profesních specialistů, předávání podkladů, koordinaci rozhraní, postup schvalování změn a výkon dozoru projektanta. Autorizovaná osoba by měla současně ověřit, zda sjednaný rozsah činnosti a rizikovost záměru odpovídají rozsahu jejího oprávnění a profesního pojištění.

Znění velké novely stavebního zákona, vyznačení změn, prezentace a oficiální dokumenty MMR najdete na jednom místě.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.