Města a cirkulární principy ve stavebnictví
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Cirkulární transformace je výzvou pro inženýrské profese i celou ekonomiku a hospodářství. Neplatí to jen pro Českou republiku, podobným výzvám čelí i další evropské státy. Doložily to téměř všechny příspěvky a příklady z praxe, které zazněly na 30. ročníku mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovarsko 2026.
Tradiční model lineárního hospodářství, založený na schématu „vytěžit – vyrobit – využít – vyhodit“, naráží ve stavebnictví i v rozvoji městských sídel na své fyzikální, ekonomické a ekologické hranice. Role inženýra se v 21. století zásadně proměňuje: již nejde pouze o dimenzování dopravní a technické infrastruktury, navrhování staveb nebo statické posuzování nosných konstrukcí, ale o komplexní integraci technických, organizačních, ekonomických a ekologických aspektů do jednoho funkčního celku.

doc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc., a Ing. Robert Špalek
Jak zdůraznil ve svém úvodním slovu k jubilejnímu 30. ročníku konference doc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc., autorizovaný inženýr v oboru městské inženýrství, předseda Vědecké rady konference, cirkulární ekonomika (oběhové hospodářství) představuje klíčový mechanismus, jak cíle udržitelného rozvoje proměnit v konkrétní inženýrskou praxi. Cirkulární model stojí na důsledném oddělení a uzavírání dvou materiálových toků – organického (biologického) a syntetického (technického).
Stavební materiály je nutné umět využívat bez zbytečné degradace či ukládání na skládky. Hlavní téma uvedl do souvislostí současného českého stavebnictví předseda ČKAIT, Ing. Robert Špalek, autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb.

Mgr. Martin Daněk, vrchní ředitel Sekce stavebního práva a IT na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR

Mgr. Martin Daněk, vrchní ředitel Sekce stavebního práva a IT na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR
V perspektivě časové, ale především z hlediska přelomových legislativních změn nahlédl na výkon autorizovaných osob Mgr. Martin Daněk, vrchní ředitel Sekce stavebního práva a IT na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.
Prezentované příspěvky všech zástupců ministerstev, profesních komor i výzkumných pracovišť z České republiky, Německa, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska potvrdily, že cirkulární ekonomika se posouvá z roviny obecných politických deklarací do roviny závazných legislativních normativů, materiálových pasportů a konkrétních inženýrských realizací.
Významným prvkem letošního ročníku bylo zdůraznění mezinárodní spolupráce se zahraničními inženýrskými komorami (saskou, bavorskou, durynskou, braniborskou, slovenskou), letos výjimečně i za účasti maďarské, polské a bulharské komory. Pro autorizované inženýry a techniky v ČR z toho vyplývají jasné úkoly: aplikovat eco-design, posuzovat životní cyklus (LCA), uhlíkovou a vodní stopu, soustředit se na selektivní demolice a integrovat recyklované materiály přímo do projektové dokumentace a řízení staveb.
Recyklace a cirkularita: nutnost, nikoliv možnost
Globální i evropská fakta hovoří jasně: zatímco v roce 1970 dosahovala světová spotřeba surovin 27 miliard tun, v roce 2023 to bylo již 84 miliard tun. Při zachování dosavadního trendu hrozí do roku 2050 nárůst až na 190 miliard tun ročně. Stavebnictví a provoz budov přitom odpovídají za více než 20 % globálních emisí skleníkových plynů a spotřebovávají obrovské objemy primárních nerostných surovin. Přechod k plně oběhovému hospodářství přitom dokáže snížit celosvětové emise CO₂ až o 45–55 % a v samotné Evropské unii představuje roční ekonomický potenciál v hodnotě 83 miliard eur při úspoře dovozních nákladů na primární suroviny ve výši 80 miliard eur.

Mgr. Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí

Mgr. Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí
Na rizika upozornila například Mgr. Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí. „I v případě cirkularity sledujeme posun od přirozeného, selského rozumu k příkazům. Nejenže nové požadavky nejsou často realizovatelné, anebo to stavební proces významně zdražuje. Zná to každý, kdo se v dobré víře snaží rekonstruovat dům a recyklovat maximum materiálů. Nikdo recyklovaný materiál z menší stavby nechce zpracovávat a skládka v reálném světě je jediným řešením. A když se drobný stavebník snaží recykláty použít – zase nejsou dostupné,“ uvedla. „To samé se týká i samospráv: je potřeba připravit se na problémy a výzvy od samého počátku záměru. Ne všude je možné, moudré a žádoucí podobné environmentální aspekty zohledňovat – jde to na úrovni projektování, během realizace je už obvykle pozdě.“
Cirkularita jako cesta z materiálové tísně
Surovinová situace v České republice dosáhla kritického bodu, který působí jako hlavní akcelerátor cirkulární ekonomiky. Podle údajů prezentovaných Ing. Pavlínou Kulhánkovou, ředitelkou odboru průmyslové ekologie MPO ČR, dosahuje roční těžba stavebního kamene a štěrkopísku v ČR cca 65 milionů tun. Z 525 evidovaných ložisek štěrkopísku se aktivně těží na 158 místech a u celých 70 % využívaných ložisek nepřesahuje životnost disponibilních zásob 10 let.

Ing. Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie MPO ČR

Ing. Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie MPO ČR
U stavebního kamene je situace obdobně varovná – z 534 ložisek je těžených 214, přičemž 50 až 60 % využívaných kamenolomů vyčerpá své zásoby do 10 let. V některých krajích (např. Zlínský, Pardubický, Ústecký či Liberecký) vykazuje úbytek zásob do 10 let dokonce 75–90 % ložisek štěrkopísku. Zvláště alarmující je riziko nedostatku ložisek nejjakostnějších kameninových frakcí pro kolejová lože.
Na druhé straně stavební a demoliční odpady (skupina 17 Katalogu odpadů) tvořily v roce 2024 celkem 23 milionů tun, což představuje 57 % celkové produkce odpadů v ČR. I když míra recyklace minerálních odpadů dosahuje 59 % (12,7 mil. tun recyklováno), celková míra cirkularity (podíl recyklátu na celkové spotřebě materiálů ve stavebnictví) činí pouhých 17,4 %.
Nová Hospodářská strategie ČR 2.0, schválená v únoru 2026, proto stanovuje jasné cíle:
- do roku 2030 dosáhnout minimálně 20% podílu recyklovaného kameniva a štěrkopísku na celkové potřebě, mimo jiné zaváděním povinných podílů recyklátů ve veřejných zakázkách;
- do roku 2035 zvýšit materiálovou produktivitu ČR o 30 % (ze 2,7 na ~3,5 PPS/kg);
- do roku 2040 zdvojnásobit podíl dřevostaveb u nových rodinných domů ze současných 15 % na 30 %.
„Vedle podpory cirkularity a rozšiřování recyklátů, které mají stále vyšší kvalitu, patří mezi priority vlády také otevírání nových zdrojů a ložisek. Chceme vytvořit předpoklady pro otevření alespoň 10 nových ložisek kameniva a štěrkopísku a vybudovat do roku 2030 minimálně dva nové provozy pro zpracování kritických kovů, například lithium, mangan, wolfram, zinek nebo měď“, uvedla Ing. Kulhánková.
Mezi klíčové metodické a technické nástroje MPO patří portál recyklujmestavby.cz, zavedení předdemoličních auditů (PDA) jako povinné součásti projektové dokumentace, podpora selektivních demolic (postupné rozebírání staveb namísto plošného drcení), zřízení tzv. Whitelistu bezpečných materiálů odebíratelných přímo výrobci a uplatnění BIM pro sledování materiálového složení stavby po dobu jejího životního cyklu.
Evropský a německý legislativní rámec oběhového hospodářství
Systémový pohled na cirkulární ekonomiku v Německu a EU prezentoval Dipl.-Ing. Lutz Peter Nethe (úředně jmenovaný a místopřísežný znalec v oboru výfukových systémů u zařízení podléhajících povolení podle BImSchV z Postdamu). Páteří německé odpadové politiky je zákon KrWG (Kreislaufwirtschaftsgesetz). Z toho zákona vyplývá povinnost zajistit pětistupňovou hierarchii odpadů (Předcházení > Opětovné použití > Recyklace > Energetické využití > Odstranění) a zavést závaznou 65% míru recyklace komunálních odpadů do roku 2035. V oblasti stavebnictví směrnice EU o stavebních a demoličních odpadech (CDW) požaduje min. 70% míru zhodnocení.

Dipl.-Ing. Lutz Peter Nethe

Dipl.-Ing. Lutz Peter Nethe
V německé inženýrské praxi rezonují následující technologické průlomové trendy:
- Předpisové ukotvení R-betonu (Recycling-Beton): nová norma DIN 1045 umožňuje nahradit až 45 % hrubého kameniva recyklovaným betonovým recyklátem v konstrukčním betonu, což přináší úsporu CO₂ až 40 %.
- KI-gestützte Sortierung (optické třídění s umělou inteligencí): kombinace NIR spektroskopie a hlubokého učení (např. systémy TOMRA, ZenRobotics) dokáže v reálném čase rozlišovat přes 200 druhů plastů a minerálních složek s přesností nad 95 %.
- Chemická recyklace a bioleaching (biovyluhování): průmyslová pyrolýza plastů a solvolýza (chemická reakce, při níž rozpouštědlo reaguje s látkou a pomáhá rozštěpit její chemické vazby – např. rozložení pojiv a plastových součástí), stejně jako využití mikroorganismů k získávání prvků vzácných zemin z elektrod odpadních zařízení (projekt Helmholtz-Institutu Freiberg).
Praktické bariéry aplikace recyklovaného betonu a pilotní projekt v Chemnitzu
Proč se princip Cradle to Cradle u minerálních stavebních hmot prosazuje v praxi tak ztuha? Tuto otázku podrobně analyzoval prof. Dr. Dirk Hinkel (Duale Hochschule Sachsen / Staatliche Studienakademie Glauchau). Přestože jsou technické vlastnosti RC-betonu normativně garantovány, v praxi naráží na závažné bariéry:
Ekonomický paradox: cena certifikovaného RC-betonu je v mnoha regionech vyšší než cena betonu z primárního kameniva. Důvodem jsou vysoké náklady na selektivní demolici, drcení, třídění, laboratorní zkoušky a transport.
Problém různých zájmů stavebníka a uživatele stavby (Principal-Agent Problem): investor, který hradí vyšší počáteční náklady na recyklovaný materiál, z nich nemá přímý finanční užitek, pokud se realizace veřejné zakázky hodnotí podle nejnižší nabídkové ceny jako převažujícího kritéria.
Nedostatek znalostí a stigma odpadu: chybějící zkušenosti projektantů a zadavatelů v zadávacích řízeních, konzervatismus stavebních úřadů a obava z právních rizik.
„Technicky je otázka recyklovaného betonu vyřešena. Nyní je na řadě procesní a částečně psychologické řešení. Projektanti a stavitelé jsou poučeni, daleko horší je to na straně stavebníků – vypisovatelů zakázek. Pokud jsou totiž výběrová řízení postavena pouze nebo převážně na nejnižší ceně, má většina recyklovaných materiálů kvůli ceně hendikep,“ shrnul profesor Hinkel.
Jako vzorové řešení prezentoval novostavbu firmy Gunter Hüttner Bauunternehmung v Chemnitzu. Při realizaci nosných konstrukcí byl použit RC-beton třídy C25/30 podle DIN EN 206 / ČSN EN 206. Starý beton pocházel z demolice základové desky nedalekého logistického centra. Byla využita zhruba polovina z celkem 1000 tun starého betonu, který byl přímo na místě podrcen, roztříděn na požadovanou zrnitostní frakci a zpracován v místní betonárně. Projekt prokázal plnou technickou rovnocennost s primárním betonem a eliminoval zbytečnou přepravu na skládky.
Vývoj nosných slaměných hybridních tvárnic (StrawBrick)
V mnoha směrech převratnou inovaci v oblasti obnovitelných, agro-minerálních stavebních hmot představila Dr.-Ing. Katrin Linne (Bauhaus-Universität Weimar). Jejím výzkumným cílem je transformace zemědělského odpadního produktu – pšeničné slámy (jejíž přebytek v Německu činí 8–13 mil. tun ročně při zachování vyrovnané bilance humusu) – na průmyslově vyráběný nosný stavební prvek StrawBrick/Stroh-Hybrid-Stein.

Dr.-Ing. Katrin Linne

Dr.-Ing. Katrin Linne
Výzkumný tým vyvinul hybridní matici kombinující stlačenou slámu nařezanou na 1cm kousky, ligninové pojivo (vedlejší produkt při výrobě celulózy v papírenském průmyslu) a minerální či lesní příměsi (křemičitý písek, vápno, drcený betonový recyklát nebo smrkové piliny). Tvárnice dosahují vynikajících izolačních vlastností, vysoké difúzní otevřenosti a potřebné tlakové pevnosti pro zděné konstrukce. Zcela vyhovují i z hlediska protipožární ochrany.
V rámci výzkumného projektu Fabi-Mörtel byla vyvinuta i kompatibilní hliněná a vápenná malta. Reálnou aplikaci 1:1 předvede tento konstrukční systém na mezinárodní výstavě IBA’27 ve Stuttgartu. Pro českou praxi představuje tento přístup obrovský potenciál pro využití místních zemědělských přebytků a snížení svázané energie stavby.
„Izolační vlastnosti slámy coby nízkoemisního materiálu jsou známé a používají se běžně formou balíků. Naše tvárnice je možné zabudovat do nosných konstrukcí. Testovali jsme to úspěšně u nejvíce poptávaných typů staveb – rodinných domků a dvojdomků s maximálně dvěma nadzemními podlažími. Slámové tvárnice se osvědčily také u rekonstrukcí starších staveb,“ popsala Dr.-Ing. Katrin Linne. Podle ní je možné tvárnice škálovat dle vlastností i velikosti, a to i díky rychlosti produkce vstupního materiálu – zatímco u dřeva je to 70 let, v případě pšeničné slámy 7 měsíců.
Projekt Cesta z nedopalků: recyklované „vajgly“ v asfaltových směsích na Slovensku
Slovenské dopravní stavitelství přineslo unikátní příklad uzavření materiálového cyklu mezi komunálním odpadem a silniční infrastrukturou. Ing. Martin Samek, technický ředitel Správy ciest Bratislavského samosprávneho kraja – SCBSK, prezentoval pilotní projekt „Cesta z ohorkov“ na silnici II/121 v obci Malinovo.

Ing. Martin Samek

Ing. Martin Samek
Cigaretové nedopalky představují celosvětově nejrozšířenější drobný odpad, který uvolňuje do životního prostředí těžké kovy, nikotin a mikroplasty. Technologická společnost Reneso (Hugo Repáň) vyvinula certifikovanou technologii Reneso Fibers, která tabákový odpad čistí, štěpí a zpracovává na rozvolněná celulózová vlákna. Tato vlákna plnohodnotně nahrazují komerční celulózové přísady používané jako stabilizátory asfaltového pojiva proti stékání při vysokých teplotách u asfaltobetonových směsí typu SMA (Stone Mastic Asphalt).
Na 2 km nového povrchu silnice byla využita 1 tuna recyklovaných vláken Reneso Fibers. To odpovídá zhruba 2 milionům zpracovaných cigaretových nedopalků, v tomto případě především náplní do tzv. e-cigaret.
Polský étos: Neničit. Promyslet. Obnovit
V oblasti pozemního stavitelství a urbanismu prezentoval Mgr. Ing. Piotr Chmura z Polské komory stavebních inženýrů koncept revitalizace historického areálu Dębowy Młyn (území o rozloze 8,8 ha). Polský přístup vystihuje heslo: „Nejvíce cirkulární budova je ta, kterou nemusíme zbourat“.

Mgr. Ing. Piotr Chmura

Gabriela Przystał, viceprezidentka PIIB, a Mgr. Ing. Piotr Chmura
Projekt ukazuje, jak zachovat tzv. zabudovaný uhlík (embodied carbon) stávajících objektů a vrátit historickým stavbám novou funkční hodnotu bez zbytečných demolic:
- Starý vodní mlýn byl přeměněn na řemeslný pivovar s gastronomií při zachování výrobního charakteru objektu.
- Mlynářský dům byl adaptován na muzeum a vzdělávací centrum regionální paměti.
- Hospodářské budovy (stodoly a konírny) byly díky dřevu a akustice proměněny v eventové a konferenční prostory.
Architektonické dotvoření území využívalo lehkých bodových staveb v korunách stromů a glampingových modulů bez trvalého záboru půdy. Pro české autorizované inženýry je tento projekt inspirací, jak přistupovat k brownfieldům a venkovským stavbám – primární volbou nemá být demolice a novostavba, ale citlivá adaptace s maximálním využitím stávajících nosných struktur.
Cirkulární vodní hospodářství malého města: Havlíčkův Brod
Cirkulární myšlení v lokálním měřítku prezentoval Bc. Libor Honzárek, člen představenstva ČKAIT a místostarosta města Havlíčkův Brod. To se rozhodlo obnovit nevyužívanou historickou obecní studnu na Smetanově náměstí. Po hydrogeologických zkouškách a architektonickém ztvárnění (ateliér Burian-Křivinka) byla podzemní voda ze studny napojena na technické zázemí města. Voda je využívána pro zalévání městské zeleně, kropení ulic a provoz vodních prvků ve veřejném prostoru. Tím dochází k masivní úspoře pitné vody z vodovodní sítě, zlepšení městského mikroklimatu a efektivnímu využívání lokálních podzemních zdrojů přímo v centru sídla.

Bc. Libor Honzárek a Ing. Renata Horáčková

Bc. Libor Honzárek a Ing. Renata Horáčková
Havlíčkův Brod jako příklad dobré praxe doložila následně Ing. Renata Horáčková, vedoucí úseku odpadového hospodářství na tamním městském úřadu. Na řadě dat ukázala, že cesta k efektivní recyklaci a cirkulaci vede přes nástroje snižování množství odpadů. Radnice začala snížením frekvence svozu komunálního odpadu, pokračovala s přesnou evidencí a prací s daty – čipováním sběrných nádob a preciznější prací na úrovni sběrných dvorů. Díky těmto a dalším (osvětovým) opatřením se za posledních 5 let podařilo trojnásobně snížit objem odpadu na 1 obyvatele.
Cirkulární infrastruktura bulharských měst a česká stopa
Stav a perspektivy městského inženýrství v Bulharsku shrnul Rumen Ivanov z tamní inženýrské komory. Míra cirkulárního využití materiálů v Bulharsku činí zatím pouhých 4,8 % a přes 60 % odpadů končí na skládkách. Inženýrská praxe se však rychle mění díky velkým infrastrukturním projektům:
- Varna: provoz mechanicko-biologické úpravy odpadů (kapacita 450 t/den) vyrábí ročně 82 000 tun RDF paliva pro cementářský průmysl.
- ČOV Varna: kalové hospodářství využívá anaerobní fermentaci k výrobě bioplynu. Zde byla instalována vysokoúčinná kogenerační jednotka od českého výrobce TEDOM s.r.o., která snižuje provozní náklady čistírny o 14 %.
- Šumen: nová infrastruktura pro gastroodpady kombinující bioreaktor (5 740 t/rok) a řádkové kompostování zelených odpadů (4 687 t/rok).

Rumen Ivanov

Rumen Ivanov
Závěr
Letošní jubilejní 30. ročník konference Městské inženýrství Karlovarsko 2026 jasně potvrdil, že přechod k cirkulárnímu stavebnictví je nevyhnutelnou reakcí na kritický úbytek přírodních zdrojů a zpřísňující se právní rámec. Zahraniční i tuzemská praxe ukazuje celou řadu funkčních řešení – od systémového využití R-betonu přes inovativní agro-minerální konstrukce až po účelné recyklační technologie v dopravní infrastruktuře. Klíčem k jejich plnému prosazení v České republice zůstává nejen překonání technických a právních překážek, ale především zásadní změna v přístupu zadavatelů k hodnocení veřejných zakázek podle celého životního cyklu stavby.
Pět základních doporučení k cirkulární ekonomice ve stavebnictví
Letošní ročník konference Městské inženýrství Karlovarsko 2026 ukázal, že cirkulární ekonomika již není teoretickým konceptem, ale denní součástí inženýrské reality. Pro stavební praxi v ČR z konference vyplynulo několik klíčových doporučení:
1. Aktivní příprava na surovinové limity: vzhledem k rychlému vyčerpávání ložisek štěrkopísků a kamene v ČR musejí projektanti již ve fázi studie navrhovat recyklované minerální kamenivo (min. 20 % podíl) a ověřovat dostupnost místních druhotných surovin.
2. Implementace předdemoličních auditů (PDA) a selektivních demolic: před rekonstrukcí či demolicí provádět důsledný pasport materiálů, oddělovat nebezpečné složky (azbest) a předcházet znehodnocení betonové suti.
3. Využití digitalizace (BIM/CDE): využívat Jednotný datový standard a zákon č. 330/2025 Sb. (Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, často označovaný jako zákon o BIM) ke správě informací o stavbě pro budoucí dekonstrukci.
4. Prosazování kvalitativních a oběhových kritérií ve veřejných zakázkách: zakázky na zpracování projektové dokumentace a realizace stavby by se nikdy neměly posuzovat jen podle nejnižší nabídkové ceny jako převažujícího kritéria této dílčí části života stavby. Cena stavby by se měla posuzovat podle celoživotního cyklu (LCA, uhlíková stopa) – tedy zohlednit celkové náklady na přípravu, projektovou dokumentaci, realizaci stavby, provoz, údržbu a odstranění nebo revitalizaci po skončení plánované životnosti.
5. Hledání netradičních materiálových spojení a synergií: je nezbytné hledat využití méně tradičních organických materiálů a odpadů v pozemním stavitelství (dřevo, sláma, lignin, stabilizátory z recyklovaných celulózových vláken) a uzavírat vodní cykly ve městech.
Hlavním tématem konference Městské inženýrství Karlovarsko 2027 bude památková péče.
doc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc., autorizovaný inženýr v oboru městské inženýrství, předseda Vědecké rady konference MI Karlovarsko
Fotogalerie

Konference probíhala v Císařských lázních, jejichž zdařilá revitalizace získala Cenu inženýrské komory 2023

Konferenci moderoval Ing. Adam Vokurka, Ph.D.

Zanderův sál v Císařských lázních

Zanderův sál v Císařských lázních

Prof. Dr. Dirk Hinkel během přednášky o používání recyklovaného betonu

Prof. Dr. Dirk Hinkel během přednášky o používání recyklovaného betonu

Wagner Ernő hovořil o azbestem kontaminovaných vozovkách v Maďarsku

Wagner Ernő hovořil o azbestem kontaminovaných vozovkách v Maďarsku
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.