Zprávy a informace ČKAIT 2024|04

Schválené a platné znění nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. (dále NSZ) vytvořilo řadu případů, kdy do 30. června 2024 v souladu s tehdy platnými právními předpisy byla zahájena příprava stavebních zakázek a uzavřeny smluvní vztahy, které však nelze naplnit podle dosavadních předpisů. Bude tedy nutné uzavřené smluvní vztahy změnit, což znamená prodloužení termínů a prodražení.

Pokud by stavebníci byli bývali měli předpokládat retroaktivitu nového stavebního zákona, museli by před několika lety zastavit veškerou přípravu stavebních zakázek. Současný tristní stav spojený s uplatňováním NSZ a doplňujícím metodickým výkladem MMR některých přechodných ustanovení tohoto zákona je podle názoru ČKAIT v rozporu se zákazem retroaktivity, tedy zpětné účinnosti (působnosti) právního předpisu.

Obecně je pravá retroaktivita pokládána za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty. Adresáti pozdější právní normy v tehdejší době totiž nemohou tuto pozdější právní úpravu předpokládat a nemohou se jí tak řídit. Pokud nový stavební zákon bude působit retroaktivně, způsobí zpomalení a prodražení mnoha stavebních zakázek.

Retroaktivita způsobená zrušením možnosti vést v přechodném období procesně povolovací řízení i podle dřívějších předpisů

Problematická formulace přechodného ustanovení NSZ § 329 odst. 1 písm. b) komplikuje dokončení těch starších stavebních záměrů, kdy stavebník podle starého stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) předpokládal a připravoval územní řízení, ale nebylo zahájeno povolovací řízení.

Ti stavebníci, kteří podle starého stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů předpokládali dvoustupňové povolovací řízení a začali pracovat na dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR) a následné dokumentaci pro stavební povolení (DSP), avšak nestihli požádat o územní rozhodnutí nebo jim byla zamítnuta žádost o vydání tohoto či společného povolení, musí totiž již od 1. července postupovat podle NSZ a nových vyhlášek s výjimkou problematického uplatňování § 329 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Nejenže tak nemohou zcela využít dosavadní práce na přípravě zakázky, ale budou mít i jedinečnou možnost si v praxi vyzkoušet problémy, které ostatní stavebníci poznají o něco později.

Je-li podána žádost o povolení stavebního záměru po 1. červenci 2024 podle NSZ, musí k ní stavebník připojit dokumentaci pro povolení stavby zpracovanou podle nové vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, která vyšla ve Sbírce zákonů až 28. května 2024. Pokud jde o projektovou dokumentaci (tedy dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou), NSZ výslovně v § 172 odst. 4 uvádí, že tuto dokumentaci vloží stavebník nejpozději s podáním žádosti do evidence elektronických dokumentací. Obsah této dokumentace již musí být v souladu s novou vyhláškou č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, případně v souladu s novými městskými předpisy – Pražskými stavebními předpisy (nařízení hlavního města Prahy č. 12/2024) a Brněnskými stavebními předpisy (nařízení statutárního města Brna č. 14/2024). O těchto věcech není sporu.

Zákonodárce měl v úmyslu zabránit retroaktivitě NSZ, a proto bylo stanoveno přechodné období, které je definováno v ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím stanovené podle § 329 odst. 1 NSZ, a to následovně:

„Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, jde-li o

1. projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro ohlášení stavby,
2. dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení zpracované podle prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu,
3. dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení,
4. projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo dokumentaci pro vydání společného povolení, nebo
5. dokumentaci pro vydání společného povolení, kterým se umisťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury podle liniového zákona, zpracovanou v omezeném rozsahu.“

Retroaktivní působení NSZ a jeho prováděcích předpisů však nastane právě v důsledku jeho ustanovení § 329 odst. 1 písm. b), tedy u všech stavebních zakázek, které byly zahájeny do 30. června 2024 a které podle dosavadních předpisů platných do 30. června 2024 vyžadovaly zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí v obsahu a rozsahu, jak s ní počítala stará vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Tato dokumentace se však k žádosti o povolení stavby podle NSZ podané od 1. července 2024 nedá bez dalšího doplnění použít v původní podobě a musí být doplněna v rozsahu požadavku § 329 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, tedy v rozsahu tzv. DUR_plus podle přílohy č. 13 nové vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Vzhledem k tomu, že klíčové není samotné povolení záměru, ale následná realizace a kolaudace stavby, je pro stavebníky zásadní otázka, zda musí být podle této nové vyhlášky následně zpracována i dokumentace pro provádění stavby. Podle mého právního názoru není vyloučeno, že doplněná DUR_plus v dalším stupni bude muset odpovídat požadavkům nové vyhlášky č. 146/2024 Sb., případně v Brně a Praze i novým městským předpisům.

Retroaktivní působení NSZ narušuje řadu soukromoprávních i veřejnoprávních smluvních vztahů. Týká se všech případů, kdy například v loňském roce či první polovině letošního roku proběhlo zadávací řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek na zpracování jednotlivých stupňů dokumentace, kdy podle dosavadních předpisů bylo vhodné nebo dokonce nezbytné zpracování samotné dokumentace pro vydání územního rozhodnutí podle dřívějších předpisů (tedy i starých vyhlášek) a následně dokumentace pro stavební povolení. To se týká všech stavebních zakázek, kde byla nezbytná EIA, či těch zakázek, kde se nepodařilo získat souhlas všech účastníků či dotčených orgánů, které by umožnily podat žádost o společné povolení stavby v jednom povolovacím řízení. Za těchto podmínek mohlo být zahájeno nebo i ukončeno výběrové řízení, mohla být uzavřena smlouva mezi projektantem a stavebníkem, mohly být zahájeny práce na zpracování DUR, ale k podání vlastní žádosti o vydání územního rozhodnutí na stavební úřad do 30. června 2024 nedošlo. Žádost by byla stavebníkem podána až po 1. červenci 2024, což by de facto znamenalo, že uzavřené smluvní vztahy nelze naplnit, DUR v podobě odpovídající starým vyhláškám již pro povolovací řízení nelze použít a musí být doplněna do podoby DUR_plus, s níž počítá NSZ a jeho přechodná ustanovení.

Dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů tedy nelze bez dalšího doplnění použít, přičemž ani ten nejpředvídavější stavebník nemohl začít připravovat stavby podle nových právních předpisů. Vždyť nová vyhláška o dokumentaci staveb však byla uveřejněna ve Sbírce zákonů až na konci května letošního roku, přičemž příloha č. 13, která definuje požadavky na dokumentaci DUR_plus ani nebyla součástí připomínkového řízení, ale objevila se až v ostré verzi. Další naprosto zásadní vyhláška o požadavcích na výstavbu vyšla v polovině června a městské předpisy ještě později. To je do spuštění ostrého provozu NSZ dnem 1. července 2024 trestuhodně krátká doba a žádný zákonodárce ani soudce snad nemohl předpokládat, že by se s nimi mohli stavebníci a autorizované osoby důkladně seznámit a stihli podle nich postupovat.

Na poslední chvíli schválené prováděcí předpisy mění právní prostředí. I pro jejich aplikaci by proto mělo být stanoveno přechodné období.

V případě uplatnění problematického ustanovení § 329 odst. 1 písm. b) NSZ bude zřejmě nutné k již existujícím smlouvám na projektovou činnost uzavřít dodatek. Stavebník a zpracovatel projektové dokumentace se musí domluvit na nových termínech i rozsahu plnění. Mohou nastat případy, že stavebník jako řádný hospodář bude uplatňovat sankce za nedodržení lhůt, k nimž se zhotovitel smluvně zavázal v době, kdy o znění nových předpisů nemohl mít nejmenšího tušení. Mohou nastat případy, kdy se smluvní strany na dodatku nedohodnou. Stavebník pod vlivem neustále se opakujících tvrzení o údajném zjednodušení projektové dokumentace bude požadovat snížení ceny. Naopak projektant uvidí vyšší pracnost nové dokumentace zpracované podle nových vyhlášek a bude požadovat, aby mu tato práce navíc byla zaplacena.

U soukromých zakázek je to jen otázka dobré vůle. U veřejných zakázek je navíc nezbytné dodržení podmínek § 222 ZZVZ, které velmi limitují podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku: „Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem.“

• Zadavatel má u veřejných zakázek k dispozici tzv. změnu de minimis podle § 222 odst. 4 ZZVZ, kdy může zakázku bez dalších podmínek rozšířit až o 10 % původní ceny, pokud rozšíření zároveň nepřekračuje příslušný limit pro nadlimitní veřejnou zakázku.
• V některých případech by se mohlo uvažovat i o využití ustanovení “nepředvídaných důvodů“ podle § 222 odst. 6 ZZVZ, u níž je možné navýšení hodnoty veřejné zakázky až do 30 %: „Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, jež zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.“ Zde ale bude záviset na tom, kdy byla původní VZ zadána, tedy zda v době zadávání již byl text § 329 NSZ znám, a pokud byl znám, jak moc podstatná je skutečnost, že nebyly známy prováděcí vyhlášky. Při uplatnění tohoto ustanovení je však relevantní otázkou, zda je v právním státě možné považovat poslaneckou zákonodárnou činnost za nepředvídatelnou událost na úrovni přírodní katastrofy způsobené vyšší mocí.

Je také nutné upozornit, že navýšení ceny o 10 % a výjimečně i o 30 % však u většiny veřejných stavebních zakázek, u nichž již byla dokončena DUR a bude ji nutné doplnit podle nových předpisů, velmi pravděpodobně nemusí stačit. Jednak je třeba sčítat všechny změny hodnoty zakázky po dobu plnění celé zakázky. Jednak naplnění požadavků nových předpisů bude v souhrnu časově i finančně náročnější ve srovnání s požadavky dosavadních předpisů. Pokud tedy nedojde k dohodě nebo dojde ke sporu o to, zda se bude muset vypisovat veřejná zakázka znovu, neboť došlo k podstatné změně závazku, pak jediný, kdo bude moci případné spory rozhodnout, bude soud.

Výklad MMR k přechodným ustanovením § 329 NSZ situaci ještě dále komplikuje

MMR k již tak dost komplikovaným přechodným ustanovením vydalo metodický pokyn „Dokumentace pro povolení záměru a její forma pro vklad do Portálu stavebníka“. Původní znění ze dne 21. května bylo aktualizované dne 17. července 2024 a v aktuální podobě je na stránkách mmr.gov.cz.

MMR v tomto metodickém pokynu v kapitole 4 s názvem Podání dokumentace zpracované podle dosavadních právních předpisů uvádí:

„Z důvodu minimalizace dopadů nové právní úpravy na stavebníky, resp. zpracovatele dokumentace a v zájmu zachování právní jistoty zákon stanovil přechodné ustanovení k předkládání dokumentací a projektových dokumentací, které stanoví, že jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027 lze podle ustanovení § 329 odst. 2 (poznámka redakce: v metodice je chybně uveden odst. 2, ve skutečnosti se jedná o odst. 1) NSZ namísto projektové dokumentace zpracované podle NSZ předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, zejm. zákona. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.

Taková dokumentace může být předložena podle stavebního zákona pouze, pokud práce na této dokumentaci započaly za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, tedy v případě vyhrazených staveb musely práce na dokumentaci začít do 31. prosince. 2023 a v případě jakýchkoliv jiných staveb do 30. června 2024.

Projektant, resp. zpracovatel dokumentace musí doložit, kdy práce na dokumentaci započaly v případě, že chce využít přechodné ustanovení, tedy že práce na dokumentaci započaly do 31. prosince 2023 v případě vyhrazených staveb nebo do 30. června 2024 v případě všech jiných staveb. Jako doložení postačí, pokud projektant nebo zpracovatel dokumentace například uvede období zahájení prací v rámci průvodní zprávy dokumentace.“

Z metodického pokynu není zřejmé, o jakou dokumentaci se jedná, a zejména o jaké práce na dokumentaci se jedná. Pokud by se mělo jednat o jakékoliv práce, tedy i o přípravu zakázky, tedy včetně přípravy zadávací dokumentace, průzkumů, ekonomické analýzy, přípravy a organizace výběrového řízení včetně řešení dotazů či námitek účastníků, pak projektant ani zpracovatel dokumentace nemůže doložit, kdy práce na dokumentaci započaly. Toto může doložit jen stavebník. Projektant začne pracovat na dokumentaci po podepsání smlouvy, případně v okamžiku, kdy se účastní výběrového řízení (např. u veřejných zakázek soutěž o návrh, soutěžní dialog, jednací řízení bez uveřejnění, či jiné způsoby u soukromých stavebních zakázek.

Takže výsledek metodického pokynu MMR bude buď, že projektant bude uvádět skutečnosti, které zná z doslechu a nemůže je ověřit, anebo stavebník bude muset zahodit dosavadní výstupy a začít znovu s přípravou zakázky. Takto formulovaný metodický výklad MMR k přechodnému období tedy neodpovídá výše uváděnému obecnému principu zákazu retroaktivity zákona, je velmi nejasný a v praxi může vést ke vzniku značných škod.

Citace nového stavebního zákona, z nichž vychází striktní výklad MMR

ČÁST ŠESTÁ – STAVEBNÍ ŘÁD – HLAVA I – OBECNÁ A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 171

Záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon.

§ 172

Způsob a forma podání a žádosti

(1) Podání podle této části je možné učinit také prostřednictvím Portálu stavebníka.

(2) Žádost nebo návrh podle této části se podává na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Formulář žádosti a formulář návrhu stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Na elektronický dokument vedený v evidenci elektronických dokumentací nebo v evidenci řízení a jiných postupů stavebních úřadů a dotčených orgánů (dále jen „evidence stavebních postupů“) může žadatel v žádosti odkázat namísto jeho přiložení k žádosti jako její součást.

(4) Nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Dokumentaci pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník.

§ 173

Evidence a doručování

(1) Stavební úřad eviduje veškeré úkony a vkládá veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů.

(2) Stavební úřad a dotčený orgán si doručují písemnosti navzájem prostřednictvím evidence stavebních postupů. Písemnost je doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený orgán vloží do evidence stavebních postupů.

(3) Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli.

§ 185

Vady žádosti

(1) Při výzvě k odstranění vad žádosti postupuje stavební úřad tak, aby mohly být všechny vady odstraněny najednou, je-li to možné.

(2) Stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad žádosti nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení a řízení usnesením přeruší; usnesení se doručuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat.

(3) Stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží,

1. není-li součástí žádosti dokumentace pro povolení záměru,
2. není-li projektová dokumentace nebo její část zpracována projektantem, nebo
3. nevloží-li stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací.

Retroaktivita způsobená tím, že ani v přechodném období nelze podat listinnou projektovou dokumentaci

Druhý zásadní problém představuje povinnost vkládat projektovou dokumentaci pro dotčené orgány výhradně přes informační systém evidence elektronických dokumentací. MMR k tomu uvádí, že dokumentace vložená pro dotčené orgány do elektronické evidence dokumentací musí být zpracována v rozsahu, který se přikládá k povolení záměru/stavby, tj. kompletní projektová dokumentace.

MMR se v tomto případě odkazuje na svůj metodický výklad „Podání žádosti prostřednictvím datové schránky“ uveřejněný dne 12. července 2024:

„Ustanovení § 172 odst. 1 NSZ stanoví, že podání podle části šesté NSZ je možné učinit také prostřednictvím Portálu stavebníka. Ustanovení § 172 odst. 2 NSZ stanoví, že žádost nebo návrh podle části šesté stavebního zákona se podává na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Formulář žádosti a formulář návrhu stanoví prováděcí právní předpis. Žádost podle NSZ jako kvalifikovanou formu podání tak lze podat elektronicky skrze portál nebo v listinné formě.

Podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, má podání, resp. žádost podaná prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako podání učiněné v listinné podobě.

Umožňuje-li proto NSZ podat podání i v listinné podobě, je nutné s ohledem na výše uvedené ustanovení umožnit i podání žádosti prostřednictvím datové schránky, kdy takto podaná žádost se považuje za podání učiněné v listinné podobě.

Výše uvedené se vztahuje i na podání dokumentace pro povolení záměru podle § 172 odst. 4 NSZ, která nemusí být zpracovaná projektantem a která nebyla vložena do evidence elektronických dokumentací stavebníkem. Takovou dokumentaci, která není zpracovaná autorizovanou osobou, je proto možné zaslat stavebnímu úřadu i prostřednictvím datové schránky, pokud splňuje požadované formáty elektronické dokumentace a jejich součástí podle vyhlášky č. 190/2024 Sb., o podrobnostech provozu některých informačních systémů stavební správy.

Jde-li ale o projektovou dokumentaci, platí zde úprava podle § 172 odst. 4 NSZ a takováto projektová dokumentace musí být vždy vložena do evidence elektronických dokumentací nejpozději s podáním žádosti a nelze ji tedy zaslat stavebnímu úřadu datovou schránkou.“

Zmíněný metodický výklad tedy výslovně hovoří pouze o žádosti o povolení záměru a k ní připojené projektové dokumentaci podané na stavební úřad, nikoliv dotčený orgán. Ve vztahu k žádosti o povolení záměru podané na stavební úřad musí být tedy projektová dokumentace vložena výhradně přes Portál stavebníka do evidence elektronických dokumentací, a to nejpozději s podáním žádosti. Pokud se tak nestane, stavební úřad podle § 185 odst. 3 písm. c) NSZ žádost neprojedná a usnesením ji odloží.

Z tohoto výkladu však MMR dovozuje, že tyto závěry o použití § 172 odst. 4 NSZ platí pro jakoukoliv žádost podanou podle části šesté NSZ (stavební řád), tedy i žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu.

I tady podle výkladu MMR sice stavebník může požádat dotčený orgán o vydání těchto aktů prostřednictvím datové schránky, avšak projektovou dokumentaci by i v tomto případě musel nejpozději s podáním žádosti vložit přes Portál stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Pokud by se tak nestalo, dotčený orgán nebude žádost odkládat ve smyslu § 185 odst. 3 písm. c) NSZ, ale vyzval by stavebníka k doplnění žádosti o digitálně podanou projektovou dokumentaci, jinak by závazné stanovisko nemohlo být ve smyslu § 177 odst. 3 NSZ vydáno. Takto velmi striktní právní výklad je však pro stavebníky a autorizované osoby velmi problematický a v řadě případů mj. způsobí neúměrné prodlužování řízení o povolení stavby, tím spíš, když s praktickým uplatňováním digitalizace stavební agendy jsou v současné době stále problémy.

Pokud by si stavebník chtěl obstarat závazná stanoviska, vyjádření dotčených orgánů před podáním žádosti na stavební úřad, v řadě případů by tak ani prakticky nemohl učinit, neboť mnohé dotčené orgány nejsou ještě do Portálu stavebníka ani přihlášeny (a to máme polovinu srpna!) a nemohly by se tedy k projektové dokumentaci nahrané v evidenci elektronických dokumentací ani vyjádřit. Autorizované osoby vyřizující za stavebníka získání povolení stavby od stavebního úřadu jsou ale opět vázány lhůtami, k nimž se se stavebníky zavázaly smluvně. Kdo pak ponese náhrady takto vzniklých škod, které autorizované osoby nemohly nijak ovlivnit?

Pokud se dotčené orgány ve lhůtě k podané úplné žádosti nevyjádří, dojde k vydání závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů fikcí – budou se považovat za souhlasné a bez podmínek. Takovéto akty dotčených orgánů, u nichž nastala fikce, avšak zde nebyly splněny předpoklady pro vydání souhlasného závazného stanoviska či vyjádření bez podmínek, může nadřízený dotčený orgán podle § 179 odst. 2 NSZ zrušit až do 6 měsíců od právní moci výsledného povolení stavebního úřadu, což je pak podle § 149 odst. 9 správního řádu důvodem pro obnovu řízení a další nemilé překvapení pro stavebníky.

Stavebníci sice podle NSZ mohou podat žádost o vydání povolení na stavební úřad pouze s náležitostmi podle § 177, aniž by závazná stanoviska, vyjádření dotčených orgánů musely být přímo součástí žádosti o povolení záměru. O vydání těchto chybějících aktů by pak žádal dotčené orgány přímo stavební úřad, ale pro stavebníka by to mohlo znamenat prodloužení celého procesu.

Když dotčené orgány oficiálně uvidí projektovou dokumentaci k záměru až poté, co je osloví stavební úřad, velmi pravděpodobně v ní budou chtít provést úpravy, které bude muset řešit opět stavebník, resp. za něj projektant. Je tedy stále schůdnější, když akty dotčených orgánů k žádosti o povolení stavby obstará předem sám stavebník, potažmo za něj projektant. Pokud však v tomto případě musí být i pro dotčený orgán projektová dokumentace podána výhradně přes Portál stavebníka do evidence elektronických dokumentací, nemusí být vydání těchto aktů v současné době ani technicky možné.

Navíc, v řadě případů je při projektování nutno vyřešit požadavky jednoho dotčeného orgánu, než se požádá o vyjádření dalšího dotčeného orgánu. U velkých projektů (rozsahem i finančně) není reálné, aby projektanti žádali dotčené orgány až s kompletní projektovou dokumentací. U souboru staveb často jedna stavba podmiňuje projektování na stavbách ostatních. V mnoha případech nestačí pouze konzultace na dotčeném orgánu, ale je již nutné závazné stanovisko.

Doporučuji, aby po přechodné období byla ponechána možnost žádat dotčený orgán o vydání závazného stanoviska, vyjádření k záměru přes datovou schránku, kdy by součástí takto podané žádosti byla rovnou i projektová dokumentace. Pokud tedy stavebník požádá dotčený orgán napřímo, ten mu musí závazné stanovisko vydat. To pak stavebník nahraje do Portálu stavebníka jako přílohu k projektové dokumentaci či na něj s podanou žádostí odkáže, pokud už by bylo obsaženo v informačních systémech. Nahraná projektová dokumentace již bude respektovat podmínky závazného stanoviska. K žádosti o povolení stavby už bude mít stavební úřad na Portálu stavebníka finální verzi projektové dokumentace, kterou si mohou (pokud budou chtít) všechny dotčené orgány zkontrolovat.

Závěr: Bylo by vhodné novelizovat NSZ a jeho prováděcí vyhlášky tak, aby všechny stavby, jejichž příprava byla zahájena před 30. červnem 2024, mohly být v přechodném období dokončeny podle právních předpisů platných před 1. červencem 2024 a to včetně možnosti podávat žádost i dokumentaci pro povolení záměru, realizovat a kolaudovat tyto stavby podle starého stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, tedy i v listinné podobě.

Tato právní analýza nepokrývá kompletně veškeré praktické problémy, které nastaly v souvislosti s účinností NSZ. V každém z vydání Z+i ČKAIT se zaměříme na nějakou oblast rekodifikovaného stavebního práva a pokusíme se ji analyzovat.