Zprávy a informace ČKAIT 2024|04

Prohlídky staveb jsou obvykle zmiňovány v souvislosti s kontrolami, které mají prověřit stav, ve kterém se rozpracovaná nebo dokončovaná stavba nachází. Děje se tak buď podle předem stanoveného plánu, nebo je prohlídka mimořádná, vyvolaná pochybnostmi o jakosti prováděných prací nebo používaných výrobků a materiálů. Prohlídky je nutné chápat jako zdroj poznání stavu a způsobilosti konstrukce či celé stavby sloužit zadanému účelu po stanovenou dobu, aniž by stavba představovala riziko ohrožení pro uživatele i její okolí. Prohlídka by měla být v zájmu objednatele i zhotovitele díla. V souvislosti s účinností nového stavebního zákona (dále NSZ) je otázka prohlídek často diskutována. Dopravní stavitelství má systém prohlídek během výstavby i v průběhu užívání podrobně zpracovaný v resortních předpisech, např. v ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací. Institut prohlídky nově zavádějí prováděcí vyhlášky navazující na nový stavební zákon.

Nová prováděcí vyhláška o dokumentaci staveb vyžaduje stanovit plán kontrol nejen během výstavby, ale i po celou dobu životnosti stavby

Vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, která je účinná od 1. července 2024, uvádí, že součásti projektové dokumentace musí být i „Zásady organizace výstavby“. Ta vyžaduje mimo jiné návrh plánu kontrolních prohlídek v rozhodujících fázích stavby. Prohlídky v rozhodujících fázích stavby budou probíhat, i když se stavební úřad z účasti na prohlídce omluví.

Za průlomový lze považovat požadavek na stanovení návrhové životnosti stavby a jejích rozhodujících konstrukcí, a především sestavení požadavků na kontroly a údržbu stavby ovlivňující její životnost. Návrh plánu kontrolních prohlídek v průběhu výstavby a plán kontrol, prohlídek a údržby v průběhu životnosti stavby bude nově povinností a odpovědností projektanta.

Dokument shrnující požadavky na kontroly a údržbu stavby by měl být součástí „Provozní dokumentace stavby“. Dokument má obsahovat všechny zásadní informace o stavbě a její stavební historii a má být po dobu existence stavby vlastníkem / majetkovým správcem pravidelně aktualizován.

Prohlídky definované stavebním zákonem (č. 283/2021 Sb.)

Kontrolní prohlídka je zmíněna v § 160, který stanovuje povinnosti stavebníka, a to v odstavci f): ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby stanovené v podmínkách povolení za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit. Dále je kontrolní prohlídka zmíněna v § 164, který ukládá stavbyvedoucímu vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby.

§ 227 Kontrolní prohlídka

(1) Stavební úřad může v povolení záměru, povolení odstranění stavby, rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, v zakazujícím opatření nebo v opatření k nápravě stanovit povinnost strpět provedení kontrolních prohlídek, pokud je to nezbytné pro zjištění, zda stavebník při výstavbě nebo odstraňování postupuje v souladu s povolením nebo rozhodnutím.

(2) Na výzvu stavebního úřadu jsou povinny se kontrolní prohlídky zúčastnit též další osoby uvedené v § 292 odst. 3; ustanovení § 292 odst. 4 a 5 se použije obdobně.

(3) O průběhu kontrolní prohlídky pořídí stavební úřad protokol, který kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje též skutková zjištění. Protokol obdrží všichni účastníci kontrolní prohlídky.

(4) Ustanovení § 62 správního řádu platí obdobně. Při kontrolní prohlídce se nepostupuje podle kontrolního řádu, pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí ustanovení § 293 obdobně.

(5) Podrobnosti rozsahu kontrolní prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 234 Závěrečná kontrolní prohlídka

(1) V kolaudačním řízení stavební úřad provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby. Závěrečná kontrolní prohlídka se neprovádí u podzemní stavby energetických sítí technické infrastruktury s výjimkou kolektorů a rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona. Závěrečná kontrolní prohlídka musí být provedena do 30 dnů od podání úplné žádosti nebo ode dne doplnění nebo odstranění vad žádosti, neobsahovala-li žádost všechny povinné náležitosti nebo trpěla-li vadami. O termínu závěrečné kontrolní prohlídky musí být účastníci řízení vyrozuměni nejméně 10 dnů přede dnem jejího konání. O konání závěrečné kontrolní prohlídky vyrozumí stavební úřad i hlavního projektanta.

(2) Je-li k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavby s jejím povolením a její způsobilosti k užívání, stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky.

§ 235 zmiňuje kontrolní prohlídku jako podklad pro vydání kolaudačního rozhodnutí v případě, že ji stavební úřad požaduje.

§ 249 Povolení odstranění stavby obsahuje mimo jiné povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky. Důvodem je ochrana veřejného zájmu – bourací práce jsou obecně nejrizikovějšími činnostmi ve stavebnictví a nejčastější příčinou vzniku pracovních úrazů nebo úmrtí při práci.

Ze stejného důvodu vychází i § 252 Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, které obsahuje mimo jiné povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky.

Prohlídky podle kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.)

Mimo oblasti stavebního práva se prohlídkami zabývá i kontrolní řád, jako specifický předpis upravující kontrolní činnost státní správy podle zákona č. 255/2012 Sb. Ustanovení § 8 specifikuje práva kontrolujícího orgánu k prohlídkám a zkouškám a to následovně: Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly dále oprávněn… provádět odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky…

Kontrolní prohlídky podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.)

Kontrolních prohlídek se ve správním řádu týkají především § 137 Vysvětlení a § 138 Zajištění důkazu.

§ 137 opravňuje správní orgán k prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění prostřednictvím nezbytných vysvětlení. Podání vysvětlení je vynutitelné a o podání vysvětlení se pořizuje záznam, jenž obsahuje údaje umožňující identifikaci osoby, která skutečnost sděluje, vylíčení předmětných skutečností, datum, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.

§ 138 klade důraz na zajištění důkazu, je-li důvodná obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi, a jestliže lze důvodně předpokládat, že provedení tohoto důkazu může podstatně ovlivnit řešení otázky, která bude předmětem rozhodování. Typickým příkladem je kontrolní prohlídka před uvedením díla do provozu, kdy později za provozu je zpravidla velmi obtížné získat podklady pro rozhodnutí.

Je tedy zřejmé, že mechanismus kontrolních prohlídek podle Správního řádu dovoluje reagovat státní správě na různé podněty, umožňuje provádět kontroly – kontrolní prohlídky, vznikne-li pochybnost o správnosti zvolených postupů při stavbě, anebo při použití materiálů, polotovarů nebo výrobků, které mohou zavdat pochybnosti o vhodnosti k danému účelu. A v neposlední řadě kontrolní prohlídka umožňuje správnímu orgánu opatřovat podklady pro rozhodnutí.

Prohlídky stavby podle občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.)

Občanský zákoník je základní právní kodex upravující mimo jiné vztahy mezi právnickými a fyzickými osobami, a tedy i mezi objednatelem a zhotovitelem díla. Je zde zakotveno právo objednatele na informaci, jak je nakládáno s jeho finan­čními prostředky při provádění objednaného díla – stavby.

V průběhu výstavby podle § 2593 občanského zákoníku má objednatel právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

Upřesnění, jakým způsobem má objednatel vykonat kontrolu provádění díla, je vhodné specifikovat ve smlouvě o dílo. Objednatel má obvykle dva nástroje, zkoušky a kontroly. Zkoušky jako nástroj pro prověřování kvality díla jsou především aplikovány ve Smluvních podmínkách pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb (FIDIC). Kontroly, zejména vizuální, jsou doménou legislativy. Mezi kontroly lze zahrnout i prohlídky objednatele v různých fázích výstavby podle již zmíněného občanského zákoníku. Neprovedením kontroly nebo zkoušky se objednatel, potažmo následný majetkový správce (dozor provozovatele – commissioning agent) vzdává možnosti ovlivňovat kvalitu díla, což je v rozporu s principem dobrého hospodáře. Objednatel má možnost se zúčastnit prohlídky konané v rámci výkonu činnosti stavebního úřadu a jeho zástupce – dozor stavebníka, by měl být k této prohlídce přizván vždy.

Kontrolu provádění díla nad rámec průběžné kontroly upravuje § 2626 odst. 1 občanského zákoníku. Stanoví-li smlouva, že objednatel zkontroluje předmět díla na určitém stupni jeho provádění, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Za klíčové fáze provádění díla, ke kterým chce být přizván nejen objednatel, ale i další účastníci výstavby, je uvedení díla do provozu nebo předčasného užívání a převzetí díla.

Pro tento účel např. sektoroví zadavatelé při výstavbě dopravní infrastruktury používají nástroj pojmenovaný Technická prohlídka. Absenci takového nástroje pro pozemní stavby by měl doplnit projektant, dozor stavebníka anebo případný konzultant stanovením termínů prohlídek v návaznosti na rozhodující milníky a fáze výstavby.

Vyhodnocení výsledků prohlídek a zkoušek

Znění Smlouvy o dílo musí být v souladu s platnou právní úpravou, proto má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek.

Občanský zákoník v § 2607 odst. 1 mylně předpokládá, že úspěšně provedená zkouška má vždy kladný výsledek a zpráva z této zkoušky jednoznačně prokáže dokončení díla. Tento předpoklad je však v rozporu s obecnými pravidly pro provádění zkoušek, tedy, že zprávy o zkoušce neobsahují vyhodnocení, ale pouze výsledky, dále obsahují průběh a podmínky zkoušky, místo, datum a čas odběru vzorku, identifikační číslo laboratoře a další. Náležitosti zprávy o zkoušce jsou uvedeny např. v kapitole 7.8.2.1 normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří. Úspěšně provedené zkoušky nemusí nutně generovat příznivé výsledky, naopak mohou prokázat nedokončené nebo vadné dílo.

Vlastní vyhodnocení výsledků provedených zkoušek obsahují laboratorní deníky, zprávy o prohlídce (viz např. kapitola 9.4.2 normy ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací) nebo zprávy o kontrole, zprávy o průzkumu, zprávy o hodnocení kvality díla a další dokumenty požadované ve Smlouvě o dílo.

Dokončení díla prokážeme vyhodnocením výsledků zkoušek a vizuální kontrolou díla, nikoliv úspěšným provedením zkoušek! Kontrolu aktuálního stavu díla uskutečňuje objednatel v rámci technické prohlídky např. podle kapitoly 9.6 normy ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací. Kontrola způsobilosti díla k provozu se provádí v rámci hlavní prohlídky viz např. vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

Závěr: Shrnutím výše uvedených poznatků dojdeme k závěru, že musíme rozlišovat, zda jde o vizuální prohlídku nebo vizuální kontrolu, kde kontrola navíc zahrnuje jak hodnocení prohlíženého povrchu, tak i posouzení podkladů, vč. audiovizuálních. Vizuální kontrola stavby je vysoce odborná a zodpovědná činnost a je konána ve veřejném zájmu osobou s příslušným oprávněním.

Přehledná terminologie prohlídek pozemních staveb

Provést vizuální prohlídku stavby znamená získat jeden z podkladů k posouzení aktuálního stavebního stavu rozpracované stavby nebo její konstrukce. Další podklady jsou obvykle v listinné nebo digitální podobě. Soubor takových informací dává možnost posoudit stav stavby nebo konstrukce a následně efektivně plánovat budoucí nakládání s majetkem, tedy provádět nezbytnou činnost každého dobrého hospodáře. Dnešní majetkový správce je k posuzování stavu stavby směrován obecnou povinností ochrany veřejného zájmu, finančním hospodařením s majetkem, vlastními poznatky, a v neposlední řadě i nezbytností sledování stavu ve stavbě zabudovaných technologií.

Tyto skutečnosti generují požadavky na kvalifikaci a zkušenosti osoby oprávněné prohlídku provést. Pro postup, obsah a formu prohlídky je důležité znát, při jaké příležitosti a v jaké souvislosti se prohlídka provádí. Každá prohlídka, její forma, rozsah a obsah, musí být definována určitým předpisem, ať už obecným [1] nebo specifickým – resortním. Současně je nutné se zabývat i důsledky neprovedení prohlídky z pohledu prevence rizik. Proto pojďme učinit drobný exkurz do světa prohlídek staveb.

Na úvod je nutné uvést několik definic a poznámek. Synonymem pro prohlídku je revize. Ottův slovník naučný pro slovo revize uvádí – opětná přehlídka, přehlížení, zkoumání. Wikipedie je o něco podrobnější, když uvádí ke slovu prohlídka – zjištění vlastností určitého objektu pomocí zraku, případně s použitím různých pomůcek. Norma pro hodnocení existujících konstrukcí [7] definuje prohlídku jako nedestruktivní šetření v místě stavby umožňující stanovit současný stav konstrukce.

Pro pochopení dalších pojmů je vhodné uvést rozdíl mezi prohlídkou a kontrolou. Vizuální prohlídka je zkoumání povrchu, ideálně se záznamem zjištěných skutečností. Naproti tomu vizuální kontrola podle ČSN EN 1330-10 Nedestruktivní zkoušení – Terminologie – Část 10: Termíny používané při vizuální kontrole [10] je kontrola celého povrchu objektu pro posouzení celkového stavu, neporušenosti a stavu degradace. Jinak řečeno, vizuální kontrola je porovnání viděného se vzorem definovaným např. normou za účelem posouzení stavu.

Podle účelu můžeme u staveb rozlišovat prohlídky výchozí, periodické a mimořádné.

Prohlídky výchozí mají za účel podrobně popsat výchozí stavební stav z hlediska provedení stavby, její spolehlivosti a bezpečnosti, vyhodnotit výsledky zkoušek a vyjádřit se ke způsobilosti stavby k provozu.

U staveb dopravní infrastruktury se jedná o prohlídky hlavní, často spojené se zatěžovací zkouškou nosné konstrukce, např. ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací [8]. U pozemních staveb se jedná o revize technických zařízení, zabudovaných výrobků podle podmínek výrobce a sítí technické infrastruktury, ale např. výchozí odborná prohlídka nosné konstrukce stavby před zakrytím jako podklad pro kolaudaci dosud nebyla zavedena a obvykle ani není vyžadována.

Prohlídky periodické sledují veřejný zájem, zajištění bezpečnosti stavby ve stanovených periodách po celou dobu její existence. Předmětem je kontrola a kvalitativní hodnocení všech částí a prvků stavby z hlediska jejich stavu, stability, odolnosti, spolehlivosti, použitelnosti a bezpečnosti.

U staveb dopravní infrastruktury periody kontrol a rozsah prohlídek stanovují resortní předpisy. Pozemní stavitelství takové předpisy nemá. Ve věci prohlídek je možné se odkázat na ustanovení §167 NSZ, které předpokládá, že vlastník pozemní stavby provádí prohlídky sám, podle svého uvážení, a podle jejich výsledků provádí údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu její existence. Veřejný zájem, podle kterého byl na vlastníka stavby kladen požadavek, aby se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo, byl z nového stavebního zákona [1] vypuštěn. Přesto nadále existuje veřejný zájem na bezpečnost provozu staveb, tedy zájem na tom, aby stavba během své životnosti neohrožovala uživatele stavby ani přilehlé prostory včetně osob, které se zde nacházejí. Absence jednoznačně vyjádřeného požadavku na zjišťování stavebního stavu stavby majitelem ve stavebním zákoně není šťastná, protože většina vlastníků pozemních staveb na rozdíl od vlastníků staveb inženýrských je laiky v oboru stavebnictví.

Prohlídky mimořádné následují po mimořádné události (obvykle havárii, poruše stavby nebo konstrukce), a v případě pochybností o stavebním stavu.

Zvláštní pozornost si zaslouží mimořádná prohlídka před koncem uplynutí záruční doby, kterou by měl požadovat každý dobrý hospodář – vlastník stavby. Mimořádná prohlídka stavby mimo jiné stanovuje podmínky jejího dalšího užívání.

Podle organizátora prohlídky z pozice účastníků výstavby lze prohlídky rozdělit na prohlídky prováděné správním orgánem, nebo objednatelem, případně zhotovitelem stavby.

Stavebnímu úřadu jako správnímu orgánu je vyhrazena kontrolní prohlídka podle § 227 NSZ, jako nástroj pro zjištění, zda stavebník při výstavbě nebo odstraňování postupuje v souladu s povolením nebo rozhodnutím, a závěrečná kontrolní prohlídka dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby.

Prohlídky objednatele upravuje občanský zákoník sledujíc jeho právo kontrolovat předmět díla na určitém stupni jeho provádění. U staveb dopravní infrastruktury se jedná o prohlídky technické, a jejich provádění je upřesněno ve smlouvě o dílo.

Prohlídky zhotovitele zahrnují nejčastěji revize a výchozí prohlídky předmětu díla nebo zařízení požadované smlouvou o dílo a podle zvláštních předpisů.

Prohlídky je možné dělit podle rozsahu činnosti při prohlídce – může se jednat o vizuální prohlídku nebo vizuální kontrolu. Společné pro oba typy, tedy prohlídku i kontrolu, je vizuální zkoumání povrchu. K výkonu je oprávněn odborník se zkouškou podle zvláštních předpisů, podmíněnou dostatečnou praxí. Jedná-li se o vizuální kontrolu, pak je nezbytnou součástí i kontrola předložených podkladů (projektová dokumentace, výsledky zkoušek, doklady o kvalitě použitých materiálů apod.). Porovnání skutečného provedení se schválenou dokumentací, vyhodnocení výsledků zkoušek a posouzení provozuschopnosti povyšují vizuální kontrolu na vysoce odbornou činnost a činí osobu posuzovatele vysoce odpovědnou.

Přehled právních a technických předpisů

1. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
2. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
3. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
4. Zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád
5. Vyhláška č. 131/2024, o dokumentaci staveb
6. Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
7. ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – hodnocení existujících konstrukcí
8. ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací
9. ČSN EN ISO/IEC 17025 – Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří
10. ČSN EN 1330-10 Nedestruktivní zkoušení – Terminologie – Část 10: Termíny používané při vizuální kontrole
11. Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem (FIDIC)