Ministr Bartoš požadavky ČKAIT zatím odmítá

Na otevřený dopis předsedy ČKAIT ze 14. srpna 2024 s požadavky na urychlenou novelizaci nového stavebního zákona i vyhlášky o dokumentaci staveb Komora obdržela zamítavou odpověď již 19. srpna 2024. Komora bude i nadále usilovat o nápravu současné kritické situace ve stavebnictví, která nastala po 1. červenci 2024. V odpovědi ministra Ivana Bartoše, která je publikována na stránkách MMR, jsou však uvedena nepravdivá nebo velmi zkreslená tvrzení, která zjevně ministrovi zabránila pochopit požadavky Komory. Proto zde zveřejňujeme uvedení některých tvrzení na pravou míru.

Opravdu není možné novelizovat přechodná ustanovení?

Citace I. Bartoš: … Původní stavební zákon schválený v roce 2021 přechodná ustanovení například k dokumentacím vůbec neobsahoval.

Komentář ČKAIT: Toto tvrzení je nepravdivé. NSZ obsahoval přechodná ustanovení i v nultém znění, které vyšlo ve Sbírce zákonů 29. července 2021 s dělenou účinností od následujícího dne, od 1. ledna 2022 a plně od 1. ledna 2023. Tehdejší formulace pro přechodné období měla takřka identické znění jako nyní, lišila se především v jeho délce. Podle schváleného nultého znění mělo trvat 5 let, a to do 30. června 2026. Citaci přechodného ustanovení § 329 v „nultém“ znění, které bylo poslancům doručeno 2. července 2021 a které bylo v této podobě schváleno, lze najít na webu zakonyprolidi.cz nebo na ckait.cz.

Citace I. Bartoš: K Vaší žádosti o přechodné ustanovení, aby až do 30. června 2027 bylo možné žádat o povolení stavby podle starého stavebního zákona (tedy např. o územní rozhodnutí, stavební povolení atd.), sděluji, že uvedené není právně možné. Je zcela standardní legislativní technikou, že od určitého data nabude nová právní úprava účinnosti a od tohoto data je nutné novou právní úpravu aplikovat v praxi a pouze již zahájená řízení se ošetří přechodnými ustanoveními právě za účelem, aby právní úprava nepůsobila retroaktivně.

Komentář ČKAIT: ČKAIT nesouhlasí. Rozhodující je, jak zákonodárci formulovali přechodné období v NSZ i jak a kdy formulovali požadavky prováděcích vyhlášek k NSZ. Případně se měla odložit účinnost NSZ tak, jak ČKAIT opakovaně navrhovala. V této situaci je ČKAIT přesvědčena, že pokud mohli zákonodárci formulovat současné problematické znění NSZ a prováděcích vyhlášek, jistě je právně možné, aby urychleně formulovali i jejich opravu.

Retroaktivní působení by nenastalo, pokud by zásadní prováděcí předpisy byly vydány ve Sbírce zákonů společně nebo krátce po vydání NSZ a byla by tedy k dispozici dostatečně dlouhá doba na úpravu smluvních závazků účastníků výstavby. V právním státě by nemělo být možné, aby pouze několik dní po vydání ve Sbírce zákonů byly účinné takto zásadní změny prováděcích předpisů, a to bez přechodného období pro nabytí jejich účinnosti. Mnohé stavební zakázky se připravují roky a za této situace je mnoho přípravné práce vynaloženo marně. Kromě toho již druhý měsíc existuje „zákonná překážka“ na straně státu, který požaduje výhradní používání Portálu stavebníka, ten však vykazuje některé zásadní procesní vady. Ty spočívají například jen v tom, že k dnešnímu datu v něm nejsou přítomny všechny dotčené orgány – o dalších podstatných nedostatcích Portálu stavebníka z pohledu projektantů byl předchozí otevřený dopis ČKAIT z 24. července 2024.

Opravdu nedochází k žádným zásadním procesním změnám?

Citace I. Bartoš: Zároveň je nutné sdělit, že aplikace procesů podle starého stavebního zákona by nepřinesla žádnou výhodu, jelikož pokud se budeme bavit pouze o procesní stránce věci, pak oproti starému stavebnímu řízení nedochází k žádným zásadním změnám.

Komentář ČKAIT: To je naprosté nepochopení oboru stavebnictví. I kdybychom připustili, že je procesně stejné, zda stavební úřady vedou dvě či jedno povolovací řízení s tomu odpovídající dokumentací, pak je otázkou, proč tato rozsáhlá rekodifikace vlastně vznikala.

Podstatný není proces, tedy to, zda úředník povolí stavbu v jednom či dvou povolovacích řízeních, ale zásadní je samotný obsah a přílohy žádosti o povolení stavby, možnost vyjádření se pro dotčené orgány i účastníky řízení. V některých případech již nelze použít do 30. června 2024 zpracovanou projektovou dokumentaci a bude nutné ji doplnit (viz § 329 odst. 1, písm. b) – když byla rozpracována DUR a do 30. června 2024 nebylo požádáno o ÚR).

A pokud se změnily prováděcí vyhlášky o dokumentaci staveb a technických požadavcích na stavby a pokud nově již nejde žádný připravovaný záměr povolit ve dvou povolovacích řízeních, pak toto není procesní detail, ale naopak zásadní změna.

Opravdu je možné do smluv promítnout to, co neexistuje?

Citace I. Bartoš: Věcný záměr nového stavebního zákona byl vládou ČR schválen již dne 24. června 2019. V tomto ohledu byl následně nový stavební zákon schválen (2021) a na uvedeném nic nezměnila ani novela nového stavebního zákona z minulého roku. … nejpozději od roku 2021 mohli zadavatelé počítat s tím, že nový stavební zákon nabude účinnosti a tuto otázku do smluv promítnout (např. v podobě tzv. vyhrazené změny podle § 100 zákona o zadávání veřejných zakázek).

Komentář ČKAIT: To je opět naprosté nepochopení oboru stavebnictví i postupů platných pro zadávání veřejných zakázek. Na novou rekodifikaci stavebního práva bylo možné se připravovat až poté, co byly prováděcí předpisy NSZ vydány ve Sbírce zákonů, tedy od letošního května, června a července. Zde došlo ze strany státu k zásadnímu prodlení. ČKAIT si neumí představit změnu uzavřených smluvních vztahů tak, že smluvní strany uzavřou dodatek ke smlouvě o dílo, který stanoví, že projektová dokumentace bude doplněna nebo změněna za konkrétní cenu a v konkrétním termínu, ale v dosud neznámém rozsahu podle dosud neexistujících vyhlášek, které někdy v budoucnu určí, jak tato dokumentace bude vypadat a co bude obsahovat, a to jak u soukromých, tak zejména veřejných zakázek.

Ministrovo doporučení využívat u veřejných zakázek § 100 ZZVZ o tzv. vyhrazené změně, která může dosáhnout až 30 % hodnoty zakázky, se míjí se zněním a smyslem tohoto zákona, neboť i v tomto případě zadavatel musí uvést předpokládanou dobu a rozsah poskytnutí nových služeb. (Citace: § 100: „Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. … v zadávací dokumentaci uvede předpokládanou dobu a rozsah poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací.“)

Jak se tyto služby měly v intencích platných právních předpisů popsat v době, kdy tyto prováděcí vyhlášky NSZ nebyly ani známy a kdy rovněž nebylo známo, kdy a jaké novely NSZ budou před jeho plnou účinností přijaty? Vydalo v tomto smyslu v letech 2019 až 2024 MMR metodická doporučení či stanoviska, která by stavebníky informovala

  • že od roku 2019 se nemají připravovat stavby, u nichž by se předpokládala dvoustupňová projektová dokumentace pro územní řízení a stavební povolení?
  • že by měli využívat pouze jednostupňové společné řízení a jak mají postupovat, když podle starého stavebního zákona a původní prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb. toto jednostupňové společné povolovací řízení nebylo možné?
  • jak ocenit rozsah nových služeb podle dosud neznámých prováděcích předpisů?
  • jak postupovat v případě, že toto navýšení změní povahu veřejné zakázky a po úpravách a doplnění překročí limit veřejné zakázky malého rozsahu nebo podlimitní veřejné zakázky?

Opravdu je připomínkování zákonů totéž co legislativní činnost?

Citace I. Bartoš: … ČKAIT byl v rámci procesu přípravy jak věcného záměru zákona, tak i samotného nového stavebního zákona opakovaně konzultován a zástupci ČKAIT se přímo na přípravě zákona podíleli, a to například prostřednictvím pracovní skupiny pro hmotné stavební právo, kterou k tomuto účelu zřídilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Komentář ČKAIT: ČKAIT se na přípravě NSZ opravdu podílela, avšak pouze ve formě připomínkového místa LRV či jako jeden z mnoha členů poradních pracovních skupin. Bohužel mnohé zásadní připomínky ČKAIT při přípravě NSZ nebyly akceptovány. Mimochodem MMR uzavřelo v roce 2018 memorandum o spolupráci na NSZ s Hospodářskou komorou, a nikoliv s ČKAIT (viz mmr.gov.cz). Kdo navrhoval znění konkrétních prováděcích vyhlášek, není ČKAIT známo. Jisté je jen to, že ČKAIT to nebyla.

Citace I. Bartoš: … k žádosti o novelu vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, je nutné konstatovat, že celá tato vyhláška byla vytvořena ve spolupráci s ČKAIT, přičemž někteří členové ČKAIT přímo uzavřeli s MMR smlouvu a jako konzultanti se přímo na vytvoření vyhlášky podíleli. … Zároveň v rámci meziresortního připomínkového řízení byly akceptovány všechny zásadní připomínky od ČKAIT, přičemž například celá příloha č. 13 vyhlášky byla vytvořena pouze na výslovnou žádost ČKAIT.

Komentář ČKAIT: Toto tvrzení je nepravdivé a velmi zavádějící. ČKAIT je samosprávná profesní organizace s řádně volenými představiteli a s jasně danou hierarchií kompetencí a pravomocí. Pokud se na tvorbě vyhlášky podíleli někteří členové ČKAIT, byla to jejich soukromá aktivita. ČKAIT nebyla nikdy oficiálně požádána o spolupráci na návrhu znění této vyhlášky, mezi MMR a ČKAIT nebyla v této věci uzavřena žádná dohoda, memorandum ani nic jiného. ČKAIT tedy nemohla návrh této vyhlášky připravovat ani posuzovat v rámci svých profesních orgánů, aktivů a pracovních komisí. ČKAIT nemohla ovlivnit, kdo se na MMR do práce na vyhlášce zapojí.

Zástupci Komory se sice účastnili jednání pracovních aktivů MMR, ale znění vyhlášky a jejích příloh nenavrhovali. Ke znění již navržené vyhlášky se oficiálně dostali až v rámci připomínkového řízení, a to je zásadní rozdíl z hlediska možnosti ovlivnění výsledné podoby této vyhlášky. Komplexní návrh nové vyhlášky o dokumentaci staveb nelze vypracovat v řádu dní. Pro zohlednění všech relevantních zkušeností se starou vyhláškou a její modernizaci by byly nutné měsíce, kdy by nad konkrétním zněním museli mít možnost veřejně diskutovat společně všichni dotčení účastníci výstavby, tedy nejen projektanti, ale i zhotovitelé staveb, úředníci dotčených orgánů a stavebních úřadů. To se bohužel nestalo.

MMR vyhlásilo oficiální připomínkové řízení k vyhlášce o dokumentaci staveb na období od 22. prosince 2023 do 19. ledna 2024. ČKAIT se jako jedno z připomínkových míst zapojila ve stanoveném termínu do připomínkování již hotového předloženého návrhu nové vyhlášky o dokumentaci staveb, včetně jejích tehdy ještě 12 příloh. Pracovní komise ČKAIT konstatovaly, že vyhlášku by bylo vhodné komplexně přepracovat, na to by však bylo potřeba minimálně několik měsíců, které ale nebyly k dispozici. Proto Komora připomínkovala ve stanoveném termínu předložený návrh a v rámci požadovaných připomínkovacích tabulek označila hlavní problémy. Navíc přiložila návrh na úpravu struktury dvou příloh – tento návrh však nebyl akceptován stejně jako řada dalších připomínek.

Takže ano, příloha č. 13 se „zjevila“ jako odpověď na jeden z mnoha požadavků, který ČKAIT odeslala v rámci připomínkového řízení. ČKAIT upozornila MMR, že by bylo dobré vysvětlit požadavky § 329 odst. 1.) písm. b), protože tento bod jako jediný vyžaduje u dokumentace pro územní řízení (DUR) zpracované podle původních předpisů doplnění podle nových prováděcích vyhlášek, návrh vyhlášky o dokumentaci staveb však toto neobsahoval a nebylo jasné, jak v tomto konkrétním případě postupovat. Způsob zapracování této připomínky, stejně jako všech ostatních, byl pouze v gesci MMR, které je za legislativní podobu vyhlášky plně odpovědné, stejně jako je odpovědné za výběr svých konzultantů a způsob tvorby této vyhlášky.

Opravdu rozdílné názvy téhož nejsou chybou?

Citace I. Bartoš: Zároveň je nutné sdělit, že částečně rozdílné členění jednotlivých příloh není chybou, nýbrž došlo k němu z důvodu koordinace s Ministerstvem dopravy.

Komentář ČKAIT: Toto je nepochopení připomínky ČKAIT a navíc příliš nesouvisí se skutečným průběhem přípravy obou vyhlášek. To, co ČKAIT rozporovala, bylo rozdílné členění přílohy pro povolení pozemních staveb a přílohy pro provádění pozemních staveb. MMR vydalo vyhlášku č. 131/2024 Sb. v květnu. Ministerstvo dopravy čekalo na to, co vydá MMR, a pak podle toho připravilo svou vyhlášku č. 227/2024 Sb., a tu vydalo až v červenci.

Citace I. Bartoš: Co se týče přihlašování, z důvodu nutnosti ztotožnění osoby podávající žádost je v současné chvíli využíváno přihlašování prostřednictvím Identity občana. Systém je připraven na Registr zastupování (REZA), zároveň MMR spolupracuje se zástupci ČKAIT na vzniku evidence autorizovaných a kvalifikovaných osob.

Komentář ČKAIT: Nerozumíme tomu, proč toto nebylo možné připravit před spuštěním Portálu stavebníka. ČKAIT byla vyzvána ke spolupráci až v srpnu, přestože nabízela pomoc po celou dobu. ČKAIT se nemůže podílet na vzniku evidence kvalifikovaných osob, neb je neeviduje.

 

odpovědi zpracovala Ing. Markéta Kohoutová a kolektiv
tiskové oddělení ČKAIT

schválil Ing. Robert Špalek
předseda ČKAIT

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.