Kdy je potřeba projektová dokumentace a kdy postačí dokumentace?

Jak nový stavební zákon rozlišuje mezi pojmy dokumentace a projektová dokumentace? Dokumentace není jen zkrácené vyjádření projektové dokumentace, ale má jiný obsah a význam. Zatímco projektovou dokumentaci musí zpracovat autorizovaná osoba, dokumentaci může zpracovat kvalifikovaná osoba se vzděláním a praxí.

Podle § 156 odst. 1 NSZ platí, že územně plánovací dokumentace, územní studie a projektová dokumentace musí být zpracovány projektantem. Tedy tyto dokumentace musí být autorizovány.

Podle § 156 odst. 2 NSZ platí, že dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 NSZ a dokumentaci stávajícího stavu stavby (dále jen „pasport stavby“) může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Tedy tyto stavby nemusí mít dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou.

Rozšiřuje se okruh staveb, u nichž postačí neautorizovaná dokumentace

Oproti předchozí právní úpravě tedy dochází k rozšíření výčtu staveb, u nichž pro povolení stačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou s příslušným vzděláním a praxí. Nově sem spadají v rámci přílohy č. 2 k NSZ definované stavby jako např. garáž, stavby pro hospodářská zvířata, přípojky, dobíjecí stanice, výměnky, přístavby, nástavby, stavební úpravy jednoduchých staveb, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů. Patří sem i poměrně velké stavby, jako jsou větší změny dokončené budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m², staticky náročné stavby pro zemědělství do 300 m² a 7 m výšky nebo vodní nádrž s objemem 30 000 m³ vody. ČKAIT na problémy s tím spojené opakovaně upozorňovala, mj. v časopise Z+i ČKAIT či tiskových zprávách.

Prokazování způsobilosti „kvalifikované“ osoby není definováno

Jedním z prvních problémů spojených s neautorizovanými osobami majícími příslušné vzdělání a praxi ve smyslu § 156 odst. 2 NSZ (MMR o nich hovoří jako o kvalifikovaných osobách) je otázka prokazování jejich způsobilosti. NSZ o tom nepojednává vůbec. Bude-li na stavební úřad podána žádost o povolení záměru, k níž postačí připojit neautorizovanou dokumentaci zpracovanou uvedenou kvalifikovanou osobou, stavební úřad nemá v tuto dobu žádnou možnost, jak danou kvalifikaci ověřit. Zde by postačilo i pouhé čestné prohlášení této osoby. S ohledem na možnou veřejnoprávní i soukromoprávní odpovědnost těchto osob a navazující rozsah pojištění by tak stavebníci měli pečlivě výběr kvalifikované osoby zvážit. Do budoucna by pak bylo více než vhodné, aby MMR zajistilo seznam kvalifikovaných osob za účelem ochrany subjektů i veřejných zájmů ve výstavbě.

Neautorizovaná dokumentace nemusí být podána digitálně přes Portál stavebníka

Procesně pak § 172 odst. 4 NSZ stanoví, že dokumentaci pro povolení záměru, která nemusí být zpracována projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak s podáním žádosti stavebník. Z uvedeného vyplývá, že k žádosti o povolení záměru může být neautorizovaná dokumentace zpracovaná kvalifikovanou osobou připojena případně jen v listinné podobě a nemusí být nutně podána digitálně. Pokud by se tak stalo, pak ji do digitální podoby převede stavební úřad.

Dotčené orgány se mohou vyjadřovat i k listinné podobě neautorizované dokumentace

Uvedené platí i ve vztahu k dotčeným orgánům. To znamená, že pokud by si stavebník chtěl obstarat závazná stanoviska či vyjádření dotčených orgánů již před podáním žádosti ke stavebnímu úřadu a tyto akty pak k samotné žádosti o povolení záměru už rovnou připojit, i tady plně stačí, pokud by o jejich vydání požádal stavebník dotčený orgán v listinné podobě s listinnou dokumentací (případně přes datovou schránku).

Rozdíly v podání autorizované a neautorizované dokumentace jsou nepochopitelné

Je zajímavé, že zde tlak na digitální podávání dokumentací není, jak je to naopak striktně ze strany MMR vyžadováno u dokumentace projektové zpracované autorizovanou osobou. Přitom i u neautorizované dokumentace by mohla nastat situace, že by každému dotčenému orgánu byla předložena jiná verze dokumentace v různých stupních rozpracovanosti, s čímž by se pak v závěru musel vypořádat stavební úřad. Z níže uvedeného přehledu je navíc zřejmé, že stavby, pro které postačí neautorizovaná dokumentace, nejsou zdaleka jen malé stavby a logicky není důvod dělat rozpor mezi způsobem podávání neautorizované a projektové dokumentace. Proč je u jednoho typu dokumentace možné podat ji v listinné podobě či přes „datovku“, u druhého ve vztahu k dotčenému orgánu ne, je mi záhadou.

U neautorizované dokumentace se navíc uplatní § 271 odst. 2 druhá věta NSZ. Z něj vyplývá, že pokud by dotčený orgán byl před podáním žádosti na stavební úřad požádán o vydání závazného stanoviska či vyjádření elektronicky (tedy např. datovou schránkou), kdy přílohou této žádosti bude i neautorizovaná dokumentace, povinnost vložit tuto dokumentaci do evidence elektronických dokumentací se pak přenáší přímo na dotčený orgán. U projektové dokumentace opět není nic takového možné.

Obsah a rozsah neautorizované dokumentace nejsou jednoznačně definovány

Problémem je dále i určení obsahu a rozsahu neautorizované dokumentace zpracované kvalifikovanou osobou k vyjmenovaným jednoduchým stavbám. § 158 odst. 1 NSZ totiž uvádí, co má obsahovat dokumentace pro povolení stavby, tedy ve smyslu § 157 odst. 1 NSZ a výkladu MMR projektová dokumentace. Je zde uvedeno, že dokumentace pro povolení stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Konkrétní obsah této dokumentace je pak uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb.

Následně § 158 odst. 3 NSZ stanoví, že dokumentace jednoduchých staveb a pasport stavby obsahují průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. § 158 odst. 5 pak hovoří o tom, že podrobnosti obsahu dokumentace jednoduchých staveb stanoví prováděcí právní předpis. Vyhláška č. 131/2024 Sb. však obsah dokumentace jednoduchých staveb zpracovaných kvalifikovanou osobou neupravuje vůbec, což může komplikovat posouzení této stavby i z hlediska ochrany různých veřejných zájmů.

Odpovědnost kvalifikovaných osob lze odvodit z občanského zákoníku, ale není garantováno základní pojištění

Dalším problémem souvisejícím s kvalifikovanými osobami je i posouzení jejich odpovědnosti. Veřejnoprávní odpovědnost těchto osob upravuje § 162 odst. 5 NSZ obdobně jako u osob autorizovaných podle odst. 1–4 tohoto ustanovení. To znamená, že i kvalifikovaná osoba je při své činnosti povinna respektovat veřejné zájmy chráněné na základě tohoto nebo jiného právního předpisu, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního plánování a jednat v součinnosti s dotčenými orgány. I tato neautorizovaná dokumentace musí být samozřejmě zpracována v souladu s právními předpisy, přičemž statické a jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly přezkoumatelné. Pokud by kvalifikovaná osoba nebyla způsobilá některou část dokumentace zpracovat sama, je povinna k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. A konečně pro kvalifikovanou osobu rovněž jako pro autorizovanou platí, že by neodpovídala za odchylky od dokumentace, ke kterým došlo při provádění stavby a které neschválila.

Pokud by kvalifikovaná osoba vypracovala přímo projektovou dokumentaci, dopustila by se přestupku podle § 303 odst. 1 NSZ spočívajícího v tom, že v rozporu s § 155 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle autorizačního zákona. Za tento přestupek by stavební úřad mohl kvalifikované osobě uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

Vedle veřejnoprávní odpovědnosti nese kvalifikovaná osoba i odpovědnost soukromoprávní, a to obecně na základě § 5 občanského zákoníku. Dojde-li činností této osoby k vadě díla či vzniku škody, bude pro stavebníka z hlediska možnosti domoci se svých nároků a případné bezproblémové náhrady újmy důležitá informace o tom, zda a v jakém rozsahu má tato osoba sjednáno pojištění, neboť to pro ni ze zákona povinné není. Stavebníci by tak měli být obezřetní a myslet při výběru zpracovatele dokumentace na všechny tyto související věci, neboť pak jako vlastníci staveb mají základní povinnost provádět řádnou údržbu stavby (ideálně tedy stavby bez vad) po celou dobu její existence.

Na základě dotazů vznesených při školeních pořádaných ze strany MMR pro členy ČKAIT byly počátkem srpna odeslány na MMR konkrétní dotazy, které se mj. dotýkají i zde nastíněných problémů. Odpovědi bychom měli obdržet v polovině září a budou zveřejněny v následujícím říjnovém vydání časopisu Z+i ČKAIT.

Výčet staveb, pro něž postačí dokumentace (neautorizovaná)

U většiny jednoduchých staveb postačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou s příslušným vzděláním a praxí. Jedná se konkrétně o tyto jednoduché stavby podle přílohy č. 2 NSZ:

odst. 1 písm. c) – stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

odst. 1 písm. e) – opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu,

odst. 1 písm. f) – stavby pro zemědělství do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,

odst. 1 písm. g)  stavby pro zemědělství nad 60 m² zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m² zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,

odst. 1 písm. h) – stavby pro hospodářská zvířata do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

odst. 1. písm. i) – přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu,

odst. 1 písm. j) – výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,

odst. 1 písm. k) – zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m³ určené výhradně pro odběr plynné fáze,

odst. 1 písm. l) – dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,

odst. 1 písm. m)  stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW,

odst. 1 písm. n) – stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch od 300 m² do 1000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,

odst. 1 písm. o) – stavby zařízení staveniště,

odst. 1 písm. p)  stavba pro bydlení do 80 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí.

Komentář: Pozor, tedy pro výměnek splňující zde uvedené parametry stačí pouze „neautorizovaná dokumentace“ od osoby s příslušným vzděláním a praxí.

odst. 2 písm. a) – součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v odstavci 1,

odst. 2 písm. b)  změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů

Komentář: Pozor, tedy i pro nástavbu, přístavbu a stavební úpravu stavby pro bydlení jako stavby jednoduché (klasicky rodinný dům), pokud by i po jejich provedení měla tato stavba pro bydlení stále maximálně dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, stačí jen neautorizovaná dokumentace. Nový rodinný dům však jako stavba jednoduchá pro povolení vždy vyžaduje projektovou dokumentaci.

odst. 2 písm. c) – udržovací práce neuvedené v příloze č. 1,

odst. 2 písm. e)  větší změny dokončené budovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m²

Komentář: Pod tímto limitem se jedná o drobnou stavbu, která nepotřebuje žádnou dokumentaci.

odst. 2 písm. f) – terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,

odst. 2 písm. g)  terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m², nejvíce však do 20 000 m² v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací,

odst. 2 písm. h) – změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1000 m².

Výčet staveb, které potřebují projektovou dokumentaci (autorizovanou)

Projektovou dokumentaci (tedy dokumentaci autorizované osoby s autorizací – kulatým razítkem – pro příslušný obor) pro povolení stavby potřebují:

  1. všechny stavby vyhrazené uvedené v příloze č. 3 k NSZ
  2. všechny stavby ostatní (tedy všechny stavby, které nenajdeme uvedené v přílohách č. 1, 2 a 3 k NSZ)
  3. některé jednoduché stavby podle přílohy č. 2 NSZ také vyžadují autorizovanou projektovou dokumentaci, konkrétně se jedná o jednoduché stavby, které jsou uvedené v odst. 1 písm. a), b) a d) a v odstavci 2 písm. d)

Pro přehlednost uvádíme výčet těch jednoduchých staveb, které potřebují projektovou dokumentaci. Konkrétně se jedná o tyto jednoduché stavby přílohy č. 2 k NSZ:

odst. 1 písm. a)  stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží

Komentář: Rodinný dům i menší bytový dům splňující podmínku podlažnosti jako jednoduchá stavba tedy každopádně potřebuje projektovou dokumentaci. Jen poznamenám, že i bytové domy, které by spadaly pod ostatní stavby, projektovou dokumentaci také potřebují. Obsah dokumentace pro povolení stavby je stejný pro jednoduché i ostatní stavby pro bydlení – určuje ho příloha č. 1 vyhlášky č. 131/2024 Sb. Podle této vyhlášky se ale liší obsah prováděcí dokumentace. Příloha č. 9 definuje „obsah dokumentace pro provádění stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci“. Příloha č. 8 určuje „obsah dokumentace pro provádění stavby, nejde-li o stavbu rodinného domu nebo stavbu pro rodinnou rekreaci“.

odst. 1 písm. b)  podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury

Komentář: Stavba, která přesáhne tyto parametry, je stavbou ostatní, a tedy je také zpracována autorizovanou osobou. Jen stavby technické infrastruktury může vždy zpracovávat neautorizovaná osoba.

odst. 1 písm. d)  reklamní zařízení a stavby pro reklamu

odst. 2 písm. d) – stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled

Komentář: Stavba, která přesáhne tyto parametry, je stavbou ostatní, a tedy je také zpracována autorizovanou osobou.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.