Jak jsme se stali nedobrovolnými „pro bono beta testery“ Portálu stavebníka
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Z Portálu stavebníka se toto léto stala noční můra pro většinu jeho uživatelů. Spuštěn byl sice ve slibovaném termínu 1. července, ale chyběla mu řada podstatných funkcionalit a jeho uživatelská nepřívětivost zdaleka předčila obavy autorizovaných osob. Namísto slibovaného zkrácení lhůt nastala panika a paralýza povolovacího řízení. To jsou zřejmé důvody, proč se problémy Portálu stavebníka staly i jednou z hlavních letních aktivit představitelů Komory. Pro ty, kteří se zatím s portálem zatím nepokusili pracovat a teprve je to čeká, přinášíme stručné ohlédnutí za průběhem prvních týdnů života digitalizace nových povolovacích procesů.
Zkrácení lhůt bylo to hlavní, proč se nový stavební zákon připravoval. Jeho základním kamenem měla být digitalizace nových povolovacích procesů prostřednictvím tzv. Portálu stavebníka. Hned první den 1. července bylo zahájeno 17 nových řízení, zatímco 26. srpna již 8 810 řízení. Celkem bylo v tomto období odesláno 13 140 žádostí, z toho žádostí o kolaudaci bylo 3 024. Počet vydaných rozhodnutí činil cca 1 400, z toho většinu tvořily kolaudace. Ze všech stavebních úřadů jich je přihlášeno 98,5 %. U cca 28 % dotčených orgánů stále není nastavená osoba pro příjem rolí a nejde na ně posílat dokumenty. Celkový počet přihlášení do systému činí 81 864 a celkový počet založených žádostí činí 30 294.
| Vývoj počtu vydaných stavebních povolení v ČR | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Rok | Celkem stavby | Bytové | Nebytové | Inženýrské | Měsíční průměr |
| 2005 | 142 941 | 47 974 | 25 668 | 69 299 | 11 912 |
| 2006 | 135 391 | 49 777 | 24 503 | 61 111 | 11 283 |
| 2007 | 117 384 | 47 298 | 20 578 | 49 508 | 9 782 |
| 2008 | 122 242 | 47 389 | 22 404 | 52 449 | 10 187 |
| 2009 | 112 674 | 41 954 | 22 124 | 48 596 | 9 390 |
| 2010 | 105 743 | 39 158 | 20 844 | 45 741 | 8 812 |
| 2011 | 107 231 | 39 656 | 21 765 | 45 810 | 8 936 |
| 2012 | 97 764 | 34 006 | 20 812 | 42 946 | 8 147 |
| 2013 | 84 864 | 29 475 | 18 929 | 36 460 | 7 072 |
| 2014 | 79 357 | 28 127 | 17 527 | 33 703 | 6 613 |
| 2015 | 80 478 | 28 886 | 16 789 | 34 803 | 6 707 |
| 2016 | 83 340 | 31 002 | 18 229 | 34 109 | 6 945 |
| 2017 | 84 164 | 32 069 | 17 781 | 34 314 | 7 014 |
| 2018 | 81 174 | 30 702 | 16 413 | 34 059 | 6 765 |
| 2019 | 86 283 | 31 606 | 16 404 | 38 273 | 7 190 |
| 2020 | 85 988 | 31 747 | 17 088 | 37 153 | 7 166 |
| 2021 | 90 962 | 33 995 | 18 606 | 38 361 | 7 580 |
| 2022 | 86 049 | 31 969 | 17 115 | 36 965 | 7 171 |
| 2023 | 77 398 | 26 014 | 17 856 | 33 528 | 6 450 |
| 1-6/2024 | 37 209 | 12 448 | 9 095 | 15 666 | 6 202 |
| 7-8/2024* | 1 400 | 700 | |||
Zdroj: ČSU (* Portál stavebníka – počet celkem vydaných rozhodnutí podle MMR k 26. srpnu 2024)
Za Představenstvo ČKAIT se Portálu stavebníka celé léto aktivně věnovali Ing. Robert Špalek a Ing. Radim Loukota. Situaci průběžně sledovali od jeho spuštění 1. července, sdíleli a analyzovali vlastní zkušenosti i připomínky autorizovaných osob, účastnili se jednání na MMR a odpovídali na četné dotazy médií.
Co předcházelo spuštění Portálu stavebníka
Většina stavebníků, projektantů a stavitelů neočekávala bezproblémový start nového Portálu stavebníka a s nedůvěrou vzhlížela i k účinnosti NSZ po 1. červenci 2024. Důkazem je, že poslední měsíc účinnosti starého stavebního zákona bylo podle sdělení stavebních úřadů podáno 8–12× více žádostí než obvykle, tedy téměř všechna stavební řízení, resp. podání, připadající na celý rok se koncentrovala do jednoho měsíce.
„Před souběhem účinnosti nového stavebního zákona (NSZ) a digitalizace povolovacího řízení s pilířem v podobě Portálu stavebníka varovala ČKAIT několik dlouhých měsíců. Spojit do jednoho termínu plnohodnotný start platnosti nového stavebního zákona a digitalizaci stavebního řízení bylo zkrátka nešťastné,“ opakovaně upozorňoval Robert Špalek, předseda ČKAIT.
To vše v situaci, kdy se čeká, zda ÚOHS do konce září zruší nebo nezruší zákaz plnění vydaný na softwarovou společnost InQool, a.s., která je hlavním tvůrcem a dodavatelem „backsite“ části Portálu stavebníka, v níž mají pracovat stavební úřady a dotčené orgány při zpracování žádostí podle NSZ.
Portál stavebníka totiž od počátku provázely problémy spojené se způsobem zadávání této nadlimitní veřejné zakázky. První výběrové řízení na dodání uceleného systému digitalizovaného stavebního řízení pod vedením bývalé ministryně Kláry Dostálové (ANO) MMR vypsalo v létě 2021 hned po schválení NSZ a výběr ukončilo již v září 2021, tedy těsně před koncem minulého volebního období. Nejvhodnější nabídka tehdy měla činit 1,9 miliardy korun. Nový ministr Ivan Bartoš (Piráti) poté ale toto výběrové řízení zrušil a vypsal novou otevřenou soutěž nikoliv na celek, ale na jednotlivé části. ÚOHS následně vydal předběžná opatření zakazující plnění soutěže z éry Dostálové, ve kterém ale současné vedení MMR stejně nemělo v plánu pokračovat. Ze čtyř nově vypsaných výběrových řízení byla dvě napadena a řešena ÚOHS. Jedna námitka byla již pravomocně zamítnuta a druhá zatím nepravomocně potvrzena.
„Celková částka za digitalizaci stavebního řízení se všemi plánovanými funkcemi by v horizontu dvou až tří let mohla dosahovat zhruba 330 milionů korun. Co se týče hardwaru, tak při započítání i další související infrastruktury MMR vyčlení na vybavení a zajištění dlouhodobého úložiště dokumentů zhruba 650 milionů korun,“ uvedla Veronika Hešíková, tisková mluvčí MMR, 4. března 2024 s tím, že ušetřenou miliardu korun ministerstvo přerozdělí mezi kraje.
Digitalizace stavebního řízení se postavila tzv. na zelené louce
Digitalizace stavebního řízení je hrazena ze strukturálních fondů EU z Integrovaného regionálního operačního programu, což měl být jeden z hlavních důvodů, proč ji podle MMR nešlo odložit. Tvoří ji čtyři portály (systémy), přičemž každý má jiného dodavatele:
• Portál stavební správy (tzv. Portál stavebníka)
Jedná se o „frontsite“, kde stavebníci nahrávají žádosti o povolení podle NSZ a projektovou dokumentaci s projektovou dokumentací, žádají dotčené orgány o stanoviska, závazná stanoviska či předběžnou informaci.
Dodavatelem Portálu stavební správy je Principal engineering s.r.o. Tento dodavatel také zajišťuje pro MMR služby „Technického dozoru investora k informačním systémům“ a „Technického dozoru investora při implementaci informačního systému“. Rozsah služby poskytuje podle smlouvy z 12. prosince 2022 a tří dodatků z 13. března, 27. června a 22. prosince 2023, celkem v hodnotě 4krát 16,4 mil. Kč, tedy 65,6 mil. Kč bez DPH. Výběrové řízení nebylo napadnuto a tato část zakázky nebyla předmětem šetření ÚOHS. Principal engineering s.r.o. spolupracuje s MMR i na jiných IT zakázkách od roku 2020.
• Informační systém stavebního řízení (ISSŘ)
Jedná se o „backsite“, v němž stavební úřady vedou řízení podle stavebního zákona a v němž se dotčené orgány a správci technické a dopravní infrastruktury vyjadřují k podaným žádostem.
Dodavatelem Informačního systému stavebního řízení je společnost InQool, a.s. Plnění poskytuje podle „Smlouvy o prováděcím projektu, vývoji a implementaci informačních systémů pro digitalizaci stavebního řízení“, která byla uzavřena 3. listopadu 2023 a hodnota plnění této nadlimitní zakázky je 31,3 mil. Kč bez DPH. Zadávací postup formou jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), které navazovalo na předchozí zrušené otevřené výběrové řízení z března 2023, však byl úspěšně (zatím nepravomocně) napaden. Podle rozhodnutí ÚOHS může InQool, a.s., poskytovat plnění této smlouvy jen do konce září 2024. Návrh na uložení zákazu plnění podali dva neúspěšní žadatelé Expert & Partner engineering CZ, a. s., a VITA software, s. r. o. Prvostupňové rozhodnutí ÚOHS o zákazu plnění bylo vydáno v březnu 2024 a v květnu 2024 bylo potvrzeno. Nyní se čeká na finální pravomocné potvrzení či zrušení zákazu plnění. Kromě toho byla 3. listopadu 2023 s tímto dodavatelem uzavřena smlouva s názvem „Údržba, podpora a rozvoj informačních systémů pro digitalizaci stavebního řízení“. Jedná se o zakázku malého rozsahu v hodnotě 1,75 mil. Kč bez DPH. Na konci léta MMR proto vypsalo na ISSŘ nové výběrové řízení.
• Národní geoportál územního plánování (NGÚP)
Oficiální informační systém územního plánování pro ukládání dat a podporu procesů územního plánování má umožnit zpřístupnění veškerých výstupů územního plánování v ČR, koordinuje a sdílí příslušné dokumenty včetně jejich návrhů po 1. červenci 2024. Zatím je v podstatě prázdný a není jasné, jaké služby poskytuje, po přihlášení navíc chybí zobrazení verze portálu a uživatelská dokumentace či on-line help.
Dodavatelem softwaru i hardwaru pro Národní geoportál územního plánování (NGÚP) je společnost Sevitech CZ. I zde probíhalo výběrové řízení komplikovaně. Nejprve se konal soutěžní dialog se třemi účastníky, z nichž dva podali srovnatelnou nabídku a třetí (Eviden Czech Republic) nabídku nepodal a následně se odvolal k ÚOHS. Proto MMR zadalo zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění té společnosti, která v předchozím řízení podala nejvhodnější nabídku. Zprávu o tomto postupu zveřejnilo MMR 6. března 2024 a uvedlo, že se jedná o zakázku zhruba za 151 milionů korun bez DPH. Pravomocné rozhodnutí ÚOHS bylo vydáno na konci května a teprve poté mohlo MMR uzavřít smlouvu na dodání systému s vítězem tendru – hodnota kontraktu podle tiskové zprávy MMR ze 4. června 2024 je téměř 270 milionů korun. V registru smluv se tuto zakázku zatím nepodařilo dohledat.
• Informační systém digitální mapy veřejné správy (IS DMVS)
Je to jediná část informačního systému, která je důsledně verzována. Aktuálně se pracuje s verzí 1.8.1. Pravidelně jsou zveřejňovány aktuality i podrobný popis služeb IS, včetně popisu změn v jednotlivých verzích a podrobné uživatelské příručky. Pilotní provoz byl spuštěn již 1. dubna 2024. Je možno se přihlásit k upozornění na novinky prostřednictvím kanálu RSS. Takže to jde, když se chce, ne že ne.
Dodavatelem je Český úřad zeměměřický a katastrální na základě zákona č. 47/2020 Sb. z ledna 2020, kterým byl novelizován zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví. Úkolem ČÚZK bylo vybudovat systém zastřešující krajské systémy digitálních technických map, jenž zároveň zajistí funkce, které je nutné řešit na centrální úrovni, tj.:
- vytvoření společného rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů,
- vytvoření jednotného rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů,
- vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců dopravní a technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území působí,
- vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci.
Zásadní prováděcí předpisy k Portálu stavebníka vyšly na poslední chvíli před jeho ostrým spuštěním
Situaci před spuštěním portálu komplikovala i vysoká nestabilita právního prostředí. Nový stavební zákon byl mezi vydáním ve Sbírce zákonů v srpnu 2021 a jeho plnou účinností 1. července 2024 pětkrát novelizován, naposledy v červnu 2024. Čtyři klíčové vyhlášky související s novým stavebním zákonem a s funkčností portálu vyšly ve Sbírce zákonů na poslední chvíli v květnu a v červnu, samozřejmě s účinností od 1. července 2024. A pátá vyhláška vyšla dokonce až v červenci, s účinností od 1. srpna 2024. Konkrétně se jednalo:
- 28. května 2024 – vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb
- 7. června 2024 – tzv. portálová vyhláška č. 190/2024 Sb., o podrobnostech provozu některých informačních systémů stavební správy
- 13. června 2024 – vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu
- 17. června 2024 – tzv. formulářová vyhláška č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona
- 25. června 2024 – vyhláška č. 227/2024 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace staveb dopravní infrastruktury
Zadání ani ostrou verzi Portálu stavebníka před jeho spuštěním Komora neměla možnost vidět ani dohledat
Komora analyzuje rekodifikaci stavebního práva průběžně již od přípravy záměru nového stavebního zákona v roce 2018. S očekáváním sledovala první představení Portálu stavebníka na brněnském veletrhu v dubnu 2024, kdy ministr Bartoš popisoval jeho plánované funkcionality a kdy byla zástupcům ČKAIT přislíbena možnost prvního náhledu do modelu budoucího systému. Ta nastala až v červnu, avšak off-line, tedy bez možnosti vyzkoušet propojení a funkcionality. Zástupci ČKAIT (a ani ČKA) nebyli přizváni nejen k definování zadání, ale ani ke kontrolním dnům při zpracování tohoto systému digitalizace povolovacího řízení staveb či vyzkoušení funkcionalit.
„Komory tedy neměly žádnou možnost upozornit zpracovatele na možné nedostatky. Totéž by se dalo říci i o tzv. formulářové vyhlášce, která sice prošla připomínkovým řízením, ale její výsledná podoba vydaná ve Sbírce zákonů se od té připomínkované významně liší. I proto jsem se hned 1. července 2024 přihlásil do Portálu stavebníka, abych jeho prostřednictvím podal žádost o povolení jedné menší dopravní stavby,“ shrnuje Ing. Radim Loukota, místopředseda ČKAIT, který sledoval i diskuse a připomínky ostatních autorizovaných osob.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.