Zprávy a informace ČKAIT 2025|01

Novela stíhá novelu a vypadá to, že novel není nikdy dost! Alespoň to se zatím zdá být duchem nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále NSZ). A tak i když jsme na konci roku 2024 dostali jako dárek šestou novelu tohoto předpisu s částečným bypassem digitalizace stavební agendy, už nám klepe na dveře novela sedmá novela NSZ, která je společně s novelami dalších deseti zákonů přilepena k novele energetického zákona zvaného OZE III. Nezbývá nám tedy nic jiného než se s ní seznámit. 

 

O jaké hlavní změny se jedná?

Sedmá novela nového stavebního zákona poměrně podstatně nemění jen výčet vyhrazených staveb. Je proto třeba se znovu seznámit s aktualizovaným zněním příloh nového stavebního zákona definujících drobné a jednoduché stavby a vyvodit z toho vyplývající změny pro nedefinované ostatní stavby.

Například bazén nebo skleník do 40 m² nemusí být na zastavěném stavebním pozemku, ale postačí pozemek rodinného domu. V zákoně ale není definice pozemku rodinného domu.

Pozitivní změnou je požadavek, že provedení stavebních úprav nesmí negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. V předchozí definici chybělo slovo „negativně“, což stavební praxi komplikovalo, neboť většina stavebních úprav má nějaký vliv na požární bezpečnost staveb.

Drobnou stavbou se všemi důsledky nyní má být i výroba energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, tedy nikoliv jen do 50 kW. U jednoduchých staveb se instalovaný výkon zvýšil ze 100 kW na 250 kW, což už je poměrně velká „elektrárna“ se složitým technologickým zařízením. U drobných staveb přitom není předepsána žádná dokumentace, u jednoduchých se požaduje dokumentace zpracovaná kvalifikovanou osobou. V obou případech stavba musí být realizována dodavatelsky.

Nově se mezi jednoduché stavby zařazují i domovní čistírny a studny, které musí navrhovat autorizovaná osoba s příslušnou kvalifikací ale odpadá nutnost zpracovávat dokumentaci pro provádění stavby. Nově má být stanoveno, že neautorizovaná osoba s příslušným vzděláním a praxí může zpracovat dokumentaci všech jednoduchých staveb s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci nebo vodních děl.

Cílem sedmé novely NSZ bylo sice napravit některé nedostatky, ale někde se to pravděpodobně nepodařilo.

Podle znění poslaného do Senátu by měl být například výměnek (bydlení na ploše do 80 m²) nově proveden vždy jen dodavatelsky s autorizovanou osobou stavbyvedoucího. Podle všeho se však jedná o chybu, která vznikla při načítání poslaneckých pozměňovacích návrhů, a MMR se ji pokusí napravit ještě před schválením finálního znění. (Poznámka redakce: To se však nepodařilo a senát tuto chybu nenavrhuje opravit.)

Naopak novostavba rodinného domu podle přílohy č. 1 k NSZ a přístavba, nástavba, stavební úprava rodinného domu jako jednoduchá stavba podle přílohy č. 2 k NSZ mohou být i nadále prováděny stavebníkem svépomocí, pouze s nutností zajištění autorizované osoby stavbyvedoucího.

Kolaudovat se budou všechny vyhrazené a ostatní stavby a také všechny stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, u všech těchto staveb také musí být veden stavební deník.

Novela obsahuje nové vymezení budoucích „energetických“ povinností vlastníka stavby, který musí ve stanovených termínech od roku 2027 zajistit instalaci dobíjecí stanice pro automobily nebo alespoň kabeláž, tedy pokud je to technicky možné.

Vlastník stavby také má být povinen, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, vybavit budovu zařízením na úpravu vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, automatickými ovladači osvětlení a splnit řadu dalších požadavků, které mají být upraveny novou prováděcí vyhláškou.

A to nejlepší na konec.

Účinnost Lex OZE III (a tím pádem i sedmé novely NSZ) má nastat první den pátého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení, tedy ještě letos, nejspíše do prázdnin, pouze některé nové povinnosti vlastníka stavby mají odloženou účinnost až na rok 2026. Vzhledem k zásadnosti a rychlosti navrhovaných změn proto v tomto vydání publikujeme podrobnou analýzu.

 

PODROBNÁ ANALÝZA ZMĚN, KTERÉ OZE III VYVOLAL JAKO SEDMOU NOVELU NSZ

Obsah s prolinky ....

1. Změny ve výčtu staveb v přílohách nového stavebního zákona

Podle § 5 odst. 2 NSZ se stavby dělí do 4 skupin:

• drobné, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
• jednoduché, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
• vyhrazené, uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
• ostatní, jejichž výčet v žádné samostatné příloze uveden není a pro něž platí vylučovací metoda, tedy že se jedná o stavby, které nejsou uvedeny v přílohách 1–3 k NSZ.

Sedmá novela přináší změny ve výčtu staveb v přílohách č. 1 a 2, a tím pádem má dopad i pro posouzení staveb ostatních.

1.1 Změny ve výčtu drobných staveb v příloze č. 1 NSZ

Drobné stavby, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k NSZ, nevyžadují povolení stavebního úřadu, tudíž ani kolaudaci, nemají předepsánu dokumentaci. Tyto stavby ale i tak musí být provedeny v souladu s územním plánem a požadavky jiných právních předpisů, např. požadavky na výstavbu.

V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) se mění tyto body:

• bod 2 – Ve výčtu drobných staveb dochází k úpravě definice stavby, kterou se nově bude rozumět skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m² zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku. Nebude se tedy muset jednat o zastavěný stavební pozemek rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
• bod 10 – Dochází zde ke zpřesnění definice, kdy se bude drobnou stavbou rozumět doplnění vlastní telekomunikační sítě k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů a doplnění nezbytných systémů ochrany, řízení a zabezpečení sítě, to vše ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.
• bod 25 – Nově se budou drobnou stavbou rozumět stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW (nikoliv už jen do 50 kW), s výjimkou stavby vodního díla a stavby ve zvláště chráněném území, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády. Ke změně tedy dochází u samostatných staveb pro výrobu OZE, kdy se zvyšuje jejich výkon stále postačující pro definici těchto staveb jako staveb drobných a mizí omezení těchto staveb jako staveb drobných pro kulturní památky a stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně.
• body 28 až 30 – Problém činilo také vymezení přípojek (elektrické, plynovodní, vodovodní a kanalizační přípojky o uvedených parametrech), resp. to, co vše je pod ně možné podřadit v rámci jejich posouzení jako drobných staveb. Nově se na konci textů bodů 28–30 doplňují slova vystihující, že u těchto přípojek se jako drobná stavba bude posuzovat i připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní.
• bod 32 – Potíže činilo také posouzení staveb veřejné technické infrastruktury a přístřešků uvedených v tomto bodě. Nově dochází k rozdělení těchto staveb do dvou samostatných bodů se zpřesněním jejich vymezení. Nově bude bod 32 zahrnovat výrobky plnící funkci stavby veřejné technické infrastruktury o jednom nadzemním podlaží do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jsou-li umísťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m.
• bod 33 – Podle tohoto nového bodu se budou drobnými stavbami rozumět přístřešky o jednom nadzemním podlaží do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení a neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umísťovány v zastavěném území nebo mimo veřejná prostranství.

V příloze č. 1 odst. 1 bodě b) budou nově drobnými stavbami rovněž stavby zařízení staveniště potřebné pro provedení nebo odstranění drobné stavby.

V příloze č. 1 odst. 1 písm. e) se řeší problém se stávajícím vymezením stavebních úprav jako staveb drobných s ohledem na požární bezpečnost.

Aby stavební úpravy mohly být posouzeny jako stavby drobné, musí pro to být splněny všechny podmínky přílohy č. 1 odst. 1 písm. e). Jednou z těchto podmínek je za současného znění to, že provedení takovýchto stavebních úprav nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby, což v praxi činí potíže, protože téměř každá stavební úprava nějakých způsobem může požární bezpečnost stavby ovlivnit. Nově tedy dochází ke zpřesnění této podmínky tak, že provedení takovýchto stavebních úprav nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby.

Příloha č. 1 odst. 1 písm. f) se opět týká OZE, tentokrát při jejich instalaci na stávající stavbu.

Pokud dojde např. k instalaci FVE na stavbu, kdy tato s ní bude funkčně spojena a bude tak vnímána jako součást stavby, hovoříme opět o stavebních úpravách stavby. Aby i tato stavební úprava byla vnímána jako stavba drobná, opět pro to musí být splněny všechny podmínky, které pro tento případ vymezuje příloha č. 1 odst. 1 písm. f). Zde dochází k navýšení výkonu postačujícího pro vnímání této stavební úpravy jako stavby drobné a zrušuje se omezení pro kulturní památky. Písm. f) tedy bude nově vymezovat jako drobnou stavbu stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW (nikoliv jen do 50 kW), pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny.

Podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. i) se nově jako drobné stavby budou posuzovat i další stavby.

Konkrétně se bude jednat o stavby, terénní úpravy a udržovací práce na území vojenských újezdů nebo ve vojenských objektech, a to

1. mostní provizoria a nájezdové rampy k nim,
2. terénní úpravy do 2,5 m hloubky a do 5,0 m výšky nebo o výměře do 1 km²,
3. stavby odstavných, manipulačních a skladových ploch o výměře do 1 km²,
4. účelové komunikace,
5. výrobky plnící funkci stavby včetně základových konstrukcí pro ně.

V příloze č. 1 odst. 2 dochází ke zpřesnění výčtu staveb, které se za drobné stavby nepovažují:

• písm. d) – Podle tohoto odstavce se zpřesňuje, že za drobnou stavbu se nepovažují trafostanice, pokud nejsou výrobkem plnícím funkci stavby.
• písm. g) – Nově se vymezuje, že za drobnou stavbu se nepovažují stavby uranového průmyslu a stavby jaderného zařízení s výjimkou staveb podle odst. 1 písm. d) až f).
• písm. i) – Nově se doplňuje, že za drobnou stavbu se nepovažují stavby vodních děl s výjimkou staveb podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12 a odst. 1 písm. d) až f).

1.2 Změny ve výčtu jednoduchých staveb

Jednoduché stavby, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k NSZ, již všechny ke svému provedení vyžadují povolení stavebního úřadu a taktéž posouzení v oblasti životního prostředí integrovaného v podobě JES. U jednoduchých staveb se mění nejen jejich výčet, ale taktéž nutnost jejich kolaudace a nutnost zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou.

I u jednoduchých staveb dochází k navýšení výkonu u samostatných staveb OZE. Nově se v příloze č. 2 odst. 1 písm. m) budou jednoduchými stavbami rozumět stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 250 kW (nikoliv jen do 100 kW).

Novelou se také ruší minimální výměra 300 m² u staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch uvedených pod přílohou č. 2 odst. 1 písm. n). Maximální výměra 1 000 m² pro vnímání těchto ploch jako staveb jednoduchých zůstává.

Nově se jako jednoduché stavby budou posuzovat stavby uvedené v příloze č. 2 odst. 1 písm. o), a to stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce na území vojenských újezdů nebo ve vojenských objektech, pokud nejde o drobnou stavbu.

Dosavadní písm. o) a p) v odst. 1 přílohy č. 2 se nově označují jako písm. p) a q).

U stavby zařízení staveniště nově vymezené v příloze č. 2 odst. 1 písm. p) dochází k jejímu zpřesnění jako jednoduché stavby, pokud se nejedná o drobnou stavbu, která je uvedena v příloze č. 1 odst. 1 písm. b) k NSZ).

Nově se v příloze č. 2 odst. 1 písm. r) až v) jako jednoduché stavby vymezují stavby dosud vnímané jako stavby ostatní.

Konkrétně jsou jednoduchými stavbami nově stavby uvedené pod:

• písm. r) – studny k odběru vody, jenž nepřekračuje 6 000 m³ za kalendářní rok nebo 500 m³ v každém měsíci kalendářního roku,
• písm. s) – čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel,
• písm. t) – zemní kabelové vedení na hladině nízkého a vysokého napětí, pokud nejde o drobnou stavbu,
• písm. u) – elektrické stanice nejvýše o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, do rozlohy 40 m² a 5 m výšky,
• písm. v) – podzemní vedení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině do 4 bar, pokud nejde o drobnou stavbu.

Tyto stavby uvedené nově pod písm. r) – v) doposud jako stavby ostatní podle NSZ vyžadovaly nejen povolení stavebního úřadu a JES, ale i projektovou dokumentaci nejen pro povolení stavby, ale i pro provádění stavby zpracovanou autorizovanou osobou, kolaudaci a dodavatelské provedení stavby s autorizovanou osobou stavbyvedoucího.

Nově jako stavby jednoduché pod zmíněnými písm. vyžadují pouze povolení stavebního úřadu a JES. Dokumentaci pro povolení těchto staveb vyjma vodních děl může nově zpracovat i neautorizovaná osoba s příslušným vzděláním a praxí ve smyslu § 156 odst. 2 NSZ (osoba kvalifikovaná), přičemž odpadá nutnost zpracovat dokumentaci pro provádění stavby.

U vodních děl vymezených v příloze č. 2 bude pro povolení stavby nadále potřeba projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou, jak vyplývá z nového znění § 156 odst. 2, nikoliv však projektová dokumentace pro provádění těchto staveb, jak opět vyplývá z nového znění § 160 odst. 2 písm. a) NSZ.

Povinnost provádět stavbu dodavatelsky s autorizovanou osobou zůstává pouze u stavby uvedené pod písm. r), zbývající stavby uvedené pod písm. s) – v) může stavebník provádět svépomocí s neautorizovanou osobou stavebního dozoru.

U těchto staveb uvedených pod písm. r) – v) se díky jejich novému vymezení jako jednoduchých staveb také snižuje správní poplatek pro povolení těchto staveb. Za vydání povolení stavby ostatní se podle položky 18 bodu 1 písm. c) sazebníku jako přílohy zákona o správních poplatcích platí poplatek ve výši 10 000 Kč, za stavbu jednoduchou pak podle položky 18 bodu 1 písm. a) sazebníku částka 5 000 Kč.

V příloze č. 2 odst. 2 písm. i) se nově mezi jednoduché stavby zařazují drobné stavby, které nesplní požadavek na odstupové vzdálenosti od hranic pozemku

Tyto stavby totiž také doposud musí být vnímány jako stavby ostatní, což vede až k takovým paradoxům, kdy např. stavba do 40 m² a do 5 výšky ve smyslu přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 1 – dejme tomu kůlna na pozemku rodinného domu – při nedodržení odstupu 2 m od společné hranice pozemku vyžaduje povolení, kolaudaci, projektovou dokumentaci jak pro povolení, tak pro provádění této stavby. Nově se tento stav napravuje tak, že se při nedodržení odstupové vzdálenosti od hranic pozemku budou tyto drobné stavby posuzovat jako stavby jednoduché s povinným povolením stavebního úřadu pro provedení těchto staveb, ale s možností dokumentace zpracované neautorizovanou osobou se vzděláním a praxí, s absencí nutnosti zpracovat projektovou dokumentaci pro provádění této stavby a kolaudace.

V příloze č. 2 odst. 3 písm. d) dochází ke zpřesnění výčtu staveb, které se za jednoduché stavby nepovažují.

Nově se uvádí, že za jednoduché stavby se nepovažují stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu, pokud nejde o drobnou stavbu podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. i) nebo jednoduchou stavbu podle odst. 1 písm. o) přílohy č. 2.

2. Nutnost zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou

Podle § 156 odst. 1 NSZ platí, že projektová dokumentace musí být zpracována projektantem, tedy autorizovanou osobou ve smyslu § 155 tohoto zákona.

Ustanovení § 156 odst. 2 pak vymezuje, u jakých jednoduchých staveb by mohla dokumentaci zpracovat i neautorizovaná osoba s příslušným vzděláním a praxí (vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb).

Z tohoto ustanovení nyní vyplývá, že projektovou dokumentaci u jednoduchých staveb musí zpracovat projektant jako osoba autorizovaná pro stavby uvedené v příloze č. 2 odst. 1 písm. a), b) a d). Konkrétně jde o tam vymezené stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury a stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m. Dokumentaci všech zbývajících jednoduchých staveb uvedených v příloze č. 2 může nyní zpracovat neautorizovaná osoba.

Novela však toto vymezení upravuje. Nově tak bude stanoveno, že neautorizovaná osoba s příslušným vzděláním a praxí může zpracovat dokumentaci všech jednoduchých staveb s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci nebo vodních děl.

Uvedené dle mého názoru znamená, že projektovou dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou budou nově pro povolení stavby potřebovat opravdu všechny jednoduché stavby pro bydlení, tedy nejen novostavba rodinného domu ve smyslu přílohy č. 2 odst. 1 písm. a) jako doposud, ale rovněž i výměnek uvedený nově v příloze č. 2 odst. 1 pod písm. q) a také změny jednoduchých staveb pro bydlení, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů – příloha č. 2 odst. 2 písm. b). Tyto jednoduché stavby pro bydlení pak budou všechny rovněž povinně potřebovat projektovou dokumentaci pro provádění stavby.

U vodního díla jako jednoduché stavby pak bude potřeba projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou pro povolení stavby, ale nikoliv už pro provádění stavby, což vyplývá i z nového vymezení § 157 odst. 1 písm. a) a d) NSZ.

Ustanovení § 157 odst. 1 písm. a) NSZ totiž nově stanoví, že projektovou dokumentací pro povolení stavby se rozumí dokumentace pro povolení jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, vodních děl, vyhrazených a ostatních staveb.

U projektové dokumentace pro provádění stavby § 157 odst. 1 písm. d) NSZ zpřesňuje, že se se bude jednat o dokumentaci pro jednoduché stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, vyhrazené a ostatní stavby, čemuž odpovídá i upřesněná povinnost stavebníka zajistit její vypracování ve smyslu § 160 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. Stavebník je pak povinen zajistit, aby na stavbě nebo staveništi byla k dispozici vedle ověřené dokumentace pro povolení stavby i dokumentace pro provádění stavby pouze v případě, je-li povinná.

Pro odstranění stavby pak bude dle nového vymezení § 157 odst. 1 písm. e) NSZ potřeba projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou pro jednoduché stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, jednoduchých staveb, v nichž je obsažen azbest, vodních děl, vyhrazených a ostatních staveb. U zbývajících jednoduchých staveb postačí pro jejich odstranění dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou.

3. Rozsah a obsah projektové dokumentace a dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem

V § 158 odst. 4 NSZ je nově upřesněno, že k projektové dokumentaci a dokumentaci, která nemusí být zpracována projektantem (tedy již ne dokumentaci jednoduchých staveb), se přikládá dokladová část, která obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů, dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů a závěry provedených průzkumů.

Na novou terminologii navazuje i § 158 odst. 5 NSZ, podle něhož podrobnosti obsahu projektové dokumentace, dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem, pasport stavby a obsahové náležitosti průzkumů stanoví prováděcí právní předpis, tedy vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dopravní infrastruktury je pak stanoven vyhláškou č. 227/2024 Sb.

Novelou se do § 158 doplňuje nový odst. 6, který koresponduje s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 131/2024 Sb. I v zákoně tak bude výslovně stanoveno, že obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a významu stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Navíc se do zákona výslovně uvádí, že části dokumentace, které nejsou předmětem navrhovaného záměru, se neuvádějí.

4. Provádění a odstraňování staveb

Pokud jde o stavby vyhrazené a ostatní, ty vždy musí být provedeny a odstraňovány stavebním podnikatelem (dodavatelsky), který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím s příslušnou autorizací. V tomto ohledu se nic nemění.

Dochází však ke zpřesnění svépomocné formy provádění staveb, kdy může stavebník provádět svépomocí drobné stavby uvedené v příloze č. 1 k NSZ, podle § 159 odst. 2 písm. a) NSZ nově s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bod 11, 12 a 25 a v odst. 1 písm. f) této přílohy.

Z drobných staveb uvedených v příloze č. 1 budou tedy muset být vždy provedeny dodavatelsky:

• odst. 1 písm. a) bod 11 – výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
• odst. 1 písm. a) bod 12 – výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene,
• odst. 1 písm. a) bod 25 – stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, s výjimkou stavby vodního díla, a stavby ve zvláště chráněném území, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády,
• odst. 1 písm. f) – stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny.

Svépomocí může stavebník rovněž provádět jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k NSZ, podle § 159 odst. 2 písm. b) NSZ nově s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. m), q) a r) této přílohy.

Z jednoduchých staveb uvedených v příloze č. 2 budou tedy muset být vždy provedeny dodavatelsky:

• odst. 1 písm. m) – stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 250 kW,
• odst. 1 písm. q) – stavby pro bydlení do 80 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí. Pozor, pokud dojde ke schválení bez úprav, výměnek nově bude muset být proveden vždy jen dodavatelsky s autorizovanou osobou stavbyvedoucího. Naopak novostavba rodinného domu podle odst. 1 písm. a) přílohy č. 1 k NSZ a přístavba, nástavba, stavební úprava rodinného domu jako jednoduchá stavba podle odst. 2 písm. b) přílohy č. 2 k NSZ mohou být i nadále provedeny stavebníkem svépomocí, ale s nutností zajištění autorizované osoby stavbyvedoucího.
• odst. 1 písm. r) – studny k odběru vody, jenž nepřekračuje 6 000 m³ za kalendářní rok nebo 500 m³ v každém měsíci kalendářního roku.
• I nadále platí, že stavebník může provádět uvedené stavby svépomocí, pokud zajistí stavební dozor (osoba neautorizovaná). Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit i svépomocné formy provádění autorizovanou osobu stavbyvedoucího.
• U svépomocné formy odstraňování staveb dochází v § 159 odst. 3 NSZ také k jejímu zpřesnění. Svépomocí může stavebník odstraňovat drobné stavby, nově opět s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bod 11, 12 a 25 a v odst. 1 písm. f) přílohy č. 1 k NSZ, a jednoduché stavby, nově opět s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. m), q) a r) přílohy č. 2 k NSZ.

5. Stavební deník

Z § 166 odst. 1 NSZ vyplývá, že při provádění nebo odstraňování staveb vyhrazených a ostatních musí být veden stavební deník v českém jazyce. U jednoduchých staveb bude vedení stavebního deníku nově nutné pouze u staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, zato u všech takovýchto staveb. Tedy nejen u novostavby rodinného domu, ale rovněž výměnku či přístavby, nástavby, stavební úpravy rodinného domu jako stavby jednoduché. Pro ostatní jednoduché stavby postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě. Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení je stanoven v příloze č. 12 vyhlášky č. 131/2024 Sb.

6. Kolaudace a rekolaudace

Vydání kolaudačního rozhodnutí vyžadují všechny stavby vyhrazené a ostatní. Novelou však dochází k upřesnění toho, které jednoduché stavby se budou kolaudovat. Nově se z jednoduchých staveb uvedených v příloze č. 2 k NSZ budou ve smyslu § 230 odst. 2 NSZ kolaudovat pouze stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci. To dle mého názoru opět dopadá na všechny typy těchto jednoduchých staveb.

K žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí se nově nebude přikládat geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby technické nebo dopravní infrastruktury, ale pouze identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady způsobilé pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje.

Procesní postup povolení změny v užívání stavby podle § 239 NSZ dopadá na stavby vyhrazené, ostatní a nově je zpřesněno, že z jednoduchých staveb se vztahuje na stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci.

7. Nové povinnosti vlastníka stavby v oblasti energetiky

Novela obsahuje nové vymezení povinnosti vlastníka stavby uvedené v § 167 písm. e) NSZ. Ten je, pokud je to technicky možné, povinen zajistit do 1. ledna 2027 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice na každých deset parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily, pro jiné než obytné budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení s více než 20 parkovacími stáními, tuto povinnost lze odložit do 1. ledna 2029, pokud vlastník instaloval alespoň 1 dobíjecí stanici mezi 28. květnem 2022 a 28. květnem 2024.

Podle § 167 písm. f) NSZ je vlastník stavby nově povinen zajistit do 1. ledna 2033 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci kabeláže pro alespoň 50 % stání pro automobily v jiné než obytné budově, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, a to pokud je vlastníkem nebo uživatelem této budovy veřejný subjekt.

Dále je podle § 167 písm. h) NSZ vlastník stavby nově povinen, pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2030 instalaci systémů automatizace a kontroly budov, za podmínek stanovených jiným právním předpisem, pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW nebo
2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW.

Ustanovení § 167 písm. i) NSZ dále nově stanoví, že vlastník stavby je povinen, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, vybavit budovu, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, automatickými ovladači osvětlení, je-li vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem vytápění nebo systémem klimatizace, nebo kombinovaným systémem vytápění a větrání nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než

1. 290 kW do 1. ledna 2028,
2. 70 kW do 1. ledna 2030.

Další nová povinnost vlastníka stavby je uvedena v § 167 písm. j) NSZ tak, že tento je povinen za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury u nových jiných než obytných budov, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení nebo u změn jiných než obytných dokončených budov na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení; povinnost se nevztahuje na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 10 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy.

A konečně poslední novou povinnost obsahuje § 167 písm. k) NSZ. Vlastník stavby je povinen za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury u nových bytových domů nebo u změn dokončených staveb bytových domů na více než 25 % celkové plochy obálky budovy; povinnost se nevztahuje na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 10 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy.

K provedení § 167 písm. e) a f) NSZ je MMR zmocněno k vydání vyhlášky.

Další změny

Pro úplnost jen doplním, že novela dále zpřesňuje kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu a v návaznosti na provedené změny v určitých případech upravuje skutkové podstaty přestupků.

Účinnost aneb to nejpodstatnější na konec!

Účinnost Lex OZE III (a tím pádem i sedmé novely NSZ) je v části třinácté vymezena jako první den pátého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. Bude tedy záležet na tom, kdy konkrétně bude tento předpis vyhlášen ve Sbírce zákonů. Odhadem se dá počítat s obdobím kolem letních prázdnin, pravděpodobně s datem 1. července letošního roku.

Nicméně, nově stanovené povinnosti vlastníka stavby podle § 167 písm. j) a k) NSZ by měly podle části třinácté nabýt účinnosti až dnem 29. května 2026.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.