Zprávy a informace ČKAIT 2024|05

Vláda se na svém jednání dne 16. října 2024 rozhodla pro va­riantu tzv. částečného bypassu digitalizace stavebního řízení, jehož návrh (sněmovní tisk 832/0) byl včetně souhlasného stanoviska vlády ČR následně dne 23. řijna 2024 předložen Poslanecké sněmovně a navržen k projednání na pořad její 118. schůze, která se koná 6. listopadu 2024 od 18.00. Návrh ministra Martina Kupky a dalších poslanců na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (NSZ), má být podle politické dohody s opozicí schválen v prvém čtení podle § 90 odst. 2 a odeslán do Senátu, který se k němu má vyjádřit do konce listopadu.

Do NSZ je vkládán nový § 334b

Předkládanou novelou se navrhuje za § 334a NSZ vložit nový § 334b s názvem „Použití informačních systémů stavební správy v přechodném období“. To je odůvodněno nutností reagovat na současné problémy spojené s digitalizací stavebního řízení a stanovit přechodné období pro práci v informačních systémech stavební správy. Stavební zákon totiž v platné podobě ukládá orgánům územního plánování, stavebním úřadům a dotčeným orgánům povinnost evidovat veškeré úkony a písemnosti v některých informačních systémech stavební správy, a to v národním geoportálu územního plánování a evidenci stavebních postupů.

Stavební zákon v platném znění také v § 172 odst. 4 ukládá stavebníkovi, aby nejpozději s podáním žádosti byla do evidence elektronických dokumentací vložena příslušná dokumentace podle stavebního zákona, která musí být zpracována projektantem. Dokumentaci, která nemusí být zpracována projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, nevloží-li ji stavebník.

Novela stavebního zákona tak navrhuje, aby s ohledem na iniciační problémy, které jsou spojeny se zajištěním digitalizace stavebního řízení, byla činnost v rámci přechodného období v určitých informačních systémech stavební správy ze strany stavebních úřadů a dotčených orgánů dobrovolná s tím, že některé systémy (evidence elektronických dokumentací a Portál stavebníka) zůstanou plně zachovány. Dochází tak pouze k omezení některých evidenčních povinností úřadů. Stavebníků se navrhovaná novela až na jednu malou výjimku nijak nedotkne.

Přechodné období

Nově navrhovaný § 334b odst. 1 stavebního zákona stanoví, že přechodným obdobím pro práci v informačních systémech, kdy budou omezeny některé evidenční povinnosti úřadů, se pro účely digitalizace stavebního řízení rozumí období do 31. prosince 2027. Pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování pak období do 30. června 2025.

Změny v digitalizaci stavebního řízení

Novela v § 334b odst. 2 uvádí, že přechodném období se ve věcech stavebního řádu § 173, § 180 odst. 2, § 181 odst. 2 a 3, § 267 odst. 5, § 272 odst. 3 až 5 a § 273 odst. 2 nepoužijí.

I. Co částečný bypass prakticky znamená?

Portál stavebníka zůstává zachován

Ustanovení § 172 odst. 2 NSZ umožňuje stavebníkům podávat žádosti nebo návrhy podle části šesté stavebního zákona (stavební řád) na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Tou se v souladu s metodikou MMR rozumí rovněž žádost podaná datovou schránkou.

Projektová dokumentace zpracovaná projektantem však musí být vždy nejpozději s podáním žádosti vložena prostřednictvím Portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. V tomto navrhovaná novela nic nemění, nadále tedy bude možné podávat projektovou dokumentaci pouze skrze Portál stavebníka.

Jedinou výjimkou je to, že v přechodném období se neuplatní § 180 odst. 2 a § 181 odst. 2 a 3 NSZ. To znamená, že stavebník nebude moct v přechodném období prostřednictvím Portálu stavebníka požádat vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury o vyjádření z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. Stavebník tedy musí „síťaře“ o vydání vyjádření k záměru v přechodném období žádat tak, jak činil do 30. června 2024.

Evidence elektronických dokumentací je povinná i v přechodném období

Navrhovanou změnou nejsou dotčeny povinnosti spojené s evidencí elektronických dokumentací, která slouží jako úložiště projektových dokumentací. Dle předkládaného návrhu tak bude zachováno nahlížení na jednotnou projektovou dokumentaci k příslušnému záměru ze strany všech orgánů veřejné správy.

Stavebník má povinnost v souladu s § 172 odst. 4 NSZ vložit dokumentaci (projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru), kterou zpracovává projektant (AO), do evidence elektronických dokumentací. Tato povinnost je zachována i po dobu přechodného období.

Jak bylo uvedeno výše, není na druhou stranu stavebník povinen podat přes Portál stavebníka i svou žádost. Zákon totiž opravňuje stavebníka, aby v žádosti uvedl pouze odkaz na vloženou dokumentaci, který získá v Portálu stavebníka. Portál stavebníka tuto funkcionalitu prozatím neobsahuje. V současné době není možné vložit prostřednictvím Portálu stavebníka pouze projektovou dokumentaci samostatně bez vyplnění žádosti. Návrh ale uvádí, že lze očekávat, že tato funkcionalita bude stavebníkům v okamžiku účinnosti tohoto zákona (pozn. autora – pravděpodobně koncem listopadu) již k dispozici.

Příkladem může být situace, kdy si stavebník nechá připravit dokumentaci projektantem a ten mu ho odevzdá nejen ve formě dokumentů, ale také ve formě odkazu do Portálu stavebníka. Stavebník se pak může rozhodnout, zda a jakou formou podá žádost na stavební úřad, tedy zda odkaz uvede v žádosti odeslané elektronicky, nebo ho vepíše do žádosti podané v listinné podobě (tedy případně i datovou schránkou).

Evidence stavebních postupů se pro úředníky neaplikuje

Ustanovení § 173 NSZ ukládá povinnost stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu vkládat či evidovat všechny úkony a písemnosti do evidence stavebních postupů. Podle platného znění si stavební úřad a dotčený orgán doručují písemnost navzájem prostřednictvím této evidence. V přechodném období se tyto povinnosti neaplikují.

Navrhované znění tak umožňuje úředníkům stavebních úřadů v přechodném období vyřizovat žádosti jak v informačním systému stavebního řízení, tak pracovat se systémy, se kterými pracovali do 30. června 2024. Veškeré písemnosti mezi stavebními úřady a dotčenými orgány budou doru­čovány prostřednictvím datových schránek.

Informační systém identifikačního čísla stavby se nemusí aplikovat

Tento systém slouží k evidenci popisných údajů o stavbách a zařízeních a přidělování jedinečného identifikátoru stavby nebo zařízení, který umožňuje identifikovat stavbu nebo zařízení v informačních systémech stavební správy.

Ustanovení § 273 odst. 2 stavebního zákona v platném znění uvádí, že stavební úřad bez zbytečného odkladu po zahájení řízení přidělí stavbě nebo zařízení identifikační číslo stavby a vloží údaje o stavbě nebo zařízení do informačního systému identifikačního čísla stavby; po vydání rozhodnutí ve věci stavební úřad bez zbytečného odkladu aktualizuje údaje vedené o stavbě nebo zařízení v informačním systému identifikačního čísla stavby.

Tato povinnost stavebního úřadu pracovat s informačním systémem identifikačního čísla stavby jako nástrojem pro identifikaci staveb a záměrů vložených do systému spolu s příslušnou projektovou dokumentací se v přechodném období neuplatní. Nicméně i v tomto případě, pokud se stavební úřad nebo dotčený orgán rozhodnou pracovat v informačních systémech stavební správy, je možné, aby identifikační číslo stavby bylo záměru přiděleno.

Informační systém stavebního řízení se nemusí používat

Důsledkem navrhovaných ustanovení přestávají pro stavební úřady a dotčené orgány v přechodném období platit evidenční povinnosti stanovené stavebním zákonem (kromě již zmíněného Portálu stavebníka a evidence elektronických dokumentací). To znamená, že po nabytí účinnosti novely je na stavebním úřadu či dotčeném orgánu, zda pro tvorbu příslušných písemností vytvářených v rámci řízení podle stavebního zákona využijí v přechodném období informační systém stavebního řízení, nebo zda využijí jiný systém vytvořený za účelem naplňování jejich agendy (staré systémy používané stavebními úřady do 30. června 2024).

II. Pro územní plánování jsou povoleny alternativní postupy

V oblasti územního plánování je novelou navrhováno, že některá ustanovení stavebního zákona se podle nového § 334b odst. 3 výslovně nepoužijí. Konkrétně se jedná o § 22 písm. c), § 23 odst. 2 písm. f), § 25 písm. f), § 105 odst. 2, § 108 odst. 3, § 113 odst. 6, § 128 odst. 2 věta druhá, § 130 odst. 3, § 269 odst. 4 a 5 a § 303 odst. 4 stavebního zákona, podle kterých je dána pro sféru územního plánování evidenční povinnost určitých údajů v národním geoportálu územního plánování.

Novela dále navrhuje použít pro některá ustanovení z oblasti územního plánování v přechodném období speciální režim, který je upraven v § 334b odst. 4 a 8 stavebního zákona. Speciální právní úprava spočívá primárně ve stanovení alternativního postupu při vedení postupů podle části třetí stavebního zákona (územní plánování) za situace, kdy tyto postupy nelze realizovat prostřednictvím národního geoportálu územního plánování.

Novela počítá s tím, že orgány územního plánování, stavební úřady a dotčené orgány mohou při výkonu své působnosti použít v přechodném období informační systém stavební správy nebo jiný systém vytvořený za účelem naplňování jejich agendy.

Pro řádné nabytí účinnosti určitých úkonů, které jinak závisí např. na jejich vložení nebo zveřejnění v národním geoportálu územního plánování (např. § 88 odst. 1, § 90 odst. 3, § 94 odst. 1 nebo § 105 stavebního zákona), novela stanoví v odstavcích 3 až 6 umožnit také alternativní způsob zveřejňování příslušných výstupů orgánů územního plánování (způsobem umožňujícím dálkový přístup) s uvedením data jejich uveřejnění namísto jejich vložení a zveřejnění v národním geoportálu územního plánování.

Jednou z funkcí národního geoportálu územního plánování měla být i evidence územně plánovací činnosti, tedy koncentrace všech výstupů územního plánování na jednom místě. Na to reaguje navrhovaný § 334b odst. 8 stavebního zákona, podle něhož územně analytické podklady, územní studie, územně plánovací dokumentace, její úplné znění, vymezení zastavěného území, změna vymezení zastavěného území, úplné znění vymezení zastavěného území po jeho změně, územní opatření a informace o prověření stavební uzávěry podle § 326 se v přechodném období namísto jejich vložení do národního geoportálu územního plánování zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pořizovatel vloží dokumenty podle věty první do národního geoportálu územního plánování do 31. prosince 2025. Národní geoportál územního plánování by tak následně obsahoval veškerá data a údaje o území, které vznikly v přechodném období. Evidenci územně plánovací činnosti bude v přechodném období zajišťovat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

III. Dokončení postupů zahájených v přechodném období

Nově navrhované ustanovení § 334b odst. 10 stanoví, že řízení a jiné postupy s výjimkou postupů podle části třetí zahájené od 1. července 2024 do konce přechodného období se dokončí podle odstavců 2 až 8.

Uvedené má prakticky znamenat to, aby řízení a postupy, která byly zahájeny v přechodném období, byly i po konci přechodného období dokončeny bez využití informačních systémů stavební správy. Tedy pokud bude žádost ke příslušnému stavebnímu úřadu podána nejpozději 31. prosince 2027 (podáním žádost je zahájeno řízení), bude jej stavební úřad i po 1. lednu 2028 dokončovat stále s možností použití starých informačních systémů, tak jak je mu to touto novelou umožněno. Evidenční povinnost v informačních systémech stavební správy tak bude pro stavební úřady a dotčené orgány platit pro řízení a postupy zahájené od 1. ledna 2028.

Výjimku představují postupy podle části třetí stavebního zákona (územní plánování), jelikož zde je naopak vhodné, aby s ohledem na časové období, kdy jsou tyto postupy prováděny (řádově měsíce i léta), byly tyto dokončeny s využitím plně funkčního národního geoportálu územního plánování.

Částečný bypass bude platit zpětně od 1. července 2024

Novela dále stanovuje, že právní účinky úkonů, které v řízení nebo v jiném postupu vedeném podle dosavadních právních předpisů nastaly od 1. července 2024 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou dotčeny, pokud byly učiněny v souladu s dosavadními právními předpisy nebo § 334b stavebního zákona.

Jinými slovy, vše, co bylo učiněno v informačních systémech stavebního řízení přede dnem nabytí účinnosti předkládané novely, zůstává v platnosti a účinnosti, pokud to bylo učiněno v souladu s právními předpisy nebo s nově vkládaným § 334b.

Důvodová zpráva k této novele jako příklad uvádí, že pokud např. byly naplněny předpoklady pro vznik fikce závazného stanoviska dotčeného orgánu, tedy prokazatelné doručení žádosti stavebníka dotčenému orgánu nebo vyžádání dotčeného orgánu stavebním úřadem, po uplynutí zákonem stanovené doby nastala fikce vydání souhlasného stanoviska. Také pokud byla řádně doručena řádná žádost stavebnímu úřadu nebo dotčenému orgánu, pak měla za následek zahájení řízení a počátek plynutí příslušných lhůt.

IV. Závěr: „staré“ systémy jen pro úředníky

V souhrnu tak předložený návrh ruší v přechodném období povinnost aplikace ustanovení stavebního zákona, která ukládají stavebním úřadům, orgánům územního plánování a dotčeným orgánům povinnost evidovat úkony v řízení a postupy v informačních systémech stavební správy. Tím dochází i k pozastavení nutnosti pro úřady využívat informační systémy stavební správy při výkonu jejich působnosti.

To je podstatou „částečného bypassu“ digitalizace stavebního řízení, který se tak týká pouze pořizovatelů, orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů. Pro stavebníky bohužel žádné zásadní změny nepřináší. Vkládat dokumentaci pro povolení záměru povinně zpracovanou projektantem do evidence elektronických dokumentací skrze zatím stále problematicky fungující Portál stavebníka bude i nadále povinné. Ministerstvo tímto chce dodržet jeden ze základních cílů rekodifikace stavebního práva, a to nahlížení do jedné verze projektové dokumentace jak ze strany veřejné správy, tak všech účastníků řízení.

Jisté však je, že pokud informační systém Portál stavebníka nebude stabilní a bude stále vykazovat problémy při vkládání projektové dokumentace, nemůže být tento cíl rekodifikace naplněn. Nezbývá než doufat v to, o čem je ČKAIT navrhovateli opakovaně ujišťována. Tedy v to, že se do konce listopadu problémy Portálu stavebníka podaří odstranit. V opačném případě je ČKAIT připravena tyto problémy dále řešit.