Zprávy a informace ČKAIT 2026|01

Obecná a společná ustanovení

Podle nově navrhovaného ustanovení § 171 odst. 2 NSZ má platit, že při postupech podle této části se znovu neposuzují veřejné zájmy, které již byly nebo měly být posouzeny při vydání územně plánovací dokumentace.

Dále dochází k úpravě § 172 odst. 1 NSZ, která má nově uvádět, že podání podle této části je možné učinit v listinné nebo elektronické podobě, a to také prostřednictvím portálu stavebníka. Je-li součástí podání dokumentace pro povolení záměru nebo jde-li o podání osoby, která má zpřístupněnou datovou schránku bez žádosti, lze podání včetně jeho příloh učinit jen jako digitální úkon.

Ustanovení § 172 odst. 4 ve znění navrhovaném novelou NSZ pak stanoví, že nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací.

Uvedené má podle důvodové zprávy přispět ke zjednodušení a zrychlení povolování.

Komentář: obecná a společná ustanovení

Navrhovaná novela se snaží v oblasti veřejných zájmů důsledně zavést tzv. princip koncentrace, když uvádí, že veřejné zájmy, které již byly nebo měly být posouzeny při vydání územně plánovací dokumentace, se už v řízení u stavebního úřadu znovu neuplatňují, což má údajně zamezit opakovanému a nezřídka protichůdnému posuzování těch samých otázek. Tento návrh má svou logiku, pokud jde o veřejné zájmy, které již byly při vydání územně plánovací dokumentace posouzeny. Ale vztahovat takovýto závěr i na veřejné zájmy, které „měly být“ při vydání územně plánovací dokumentace posouzeny, je v praxi neuchopitelné, resp. velmi snadno zneužitelné, a spíše než k zjednodušení to může vést k chaosu.

Nově formulovaná znění § 172 odst. 1 a 4 NSZ jsou pak ve vzájemném rozporu. Odst. 1 uvádí, že osoby, které mají ze zákona zpřístupněnou datovou schránku bez žádosti, mohou činit podání (kterým se podle správního řádu rozumí mj. i žádost) výlučně jako digitální úkon, stejně tak je-li součástí podání projektová dokumentace. Když si stavebník nebo autorizovaná osoba přečte toto ustanovení, zajásá, protože nabyde dojmu, že by bylo možné žádost (ať už o vydání povolení záměru stavebního úřadu nebo vyjádření či závazného stanoviska dotčeného orgánu) poslat spolu s dokumentací pro povolení záměru jen prostřednictvím datové schránky. To ale popírá odst. 4, podle něhož bezvýjimečně platí, že dokumentaci pro povolení záměru vloží do evidence elektronických dokumentací stavebník, a to dokonce včetně dokumentace zpracované kvalifikovanou osobou podle § 156 odst. 2 NSZ, u níž doposud takováto povinnost nebyla. Stavebník tak odpovídá za to, že nejpozději s podáním žádosti bude dokumentace vložena prostřednictvím portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Pokud by dokumentace byla na příslušný úřad zaslána pouze prostřednictvím datové schránky, bylo by to nedostatečné, neboť stavební úřad ani dotčený orgán nemá povinnost ji za stavebníka do této evidence vložit.

Úkony před zahájením řízení

Předběžná informace

Novelou dochází k rozšíření okruhu informací poskytovaných stavebním úřadem a dotčeným orgánem v rámci předběžné informace.

Ustanovení § 174 odst. 1 ve znění navrhovaném novelou NSZ uvádí, že stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci

1. o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
2. o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace či rekolaudace,
3. o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět,
4. o účastnících a dotčených orgánech ve vztahu k záměru,
5. o souladu záměru s územně plánovací dokumentací,
6. o požadavcích na výstavbu, které se podle § 137 odst. 4 nepoužijí, nebo o možnosti udělení výjimek podle § 138 odst. 1,
7. o možnostech společného řešení požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 6.,
8. o posuzování podstatných a nepodstatných změn stavby před jejím dokončením podle § 224.

Dotčený orgán poskytne podle navrhovaného § 174 odst. 2 NSZ tomu, kdo požádá v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci

1. o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu,
2. o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět,
3. o rozsahu nezbytné dokumentace a podkladů pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu.

Navrhuje se též poskytování předběžné informace ze strany obce a kraje také do 30 dnů od požádání, a to o jejich stanovisku k záměru, případně o požadavcích, po jejichž splnění vydá obec či kraj se záměrem souhlas, a dále o požadavcích vyplývajících z územně plánovací dokumentace, kterou vydaly (navrhovaný § 174 odst. 3 NSZ).

Podle § 174 odst. 5 ve znění navrhovaném novelou platí, že od předběžné informace se lze odchýlit pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností nebo na základě změny okolností či právních předpisů. Ustanovení § 3 NSZ pak má platit obdobně.

Komentář: předběžná informace

Podle důvodové zprávy se předběžná informace může týkat všech požadavků, které mohou ovlivnit povolení a realizaci záměru. Rozšířením poskytování předběžných informací mohou žadatelé údajně získat komplexní představu o proveditelnosti záměru. Účelem má podle důvodové zprávy být zvýšení právní jistoty příjemce informací a posílení předvídatelnosti správního rozhodování a zároveň možného snížení počtu žádostí o povolení záměrů, kterým by nebylo možné vyhovět.

Poskytování předběžné informace příslušnými subjekty jistě může napomoci pro získání lepší představy o celkové proveditelnosti záměru. Ale nesmíme zapomínat, že poskytování takovéto informace probíhá na základě stavebníkem předložených údajů o záměru, a to technického provedení záměru, které nemusí být tak konkrétní a podrobné jako výsledná projektová dokumentace pro povolení záměru. Na základě tohoto technického provedení záměru mohou tak být ze strany příslušných subjektů poskytnuty pouze obecné informace, což v praxi velmi často děje. Doplněný okruh informací, na něž je možné se prostřednictvím předběžné informace dotázat, v tomto směru nijak nevybočuje a také takto budou získávány pouze obecné informace, od nichž je pak samozřejmě možné se lehce odchýlit s odůvodněním, že příslušnému orgánu nebyly předloženy všechny potřebné informace pro náležité zhodnocení. Navíc, určité informace, např. o účastnících řízení, mohou být opravdu řádně určeny až po zahájení samotného řízení.

Pokud by stavebník doložil k žádosti o poskytnutí předběžné informace již kompletně zpracovanou projektovou dokumentaci, může sice získat komplexnější informace, ale velmi pravděpodobně se tak nestane do 30 dnů od jeho požádání, neboť tato lhůta je stanovena pouze jako lhůta pořádková a s jejím marným uplynutím nejsou spojeny žádné přímé důsledky. Obec a město stejně budou potřebovat dotazy projednat na svých zastupitelstvech, které se ale neschází tak často, aby bylo vůbec možné tyto termíny dodržet.

Také je potřeba si uvědomit, že u dotčených orgánů lze dotazy směřovat pouze vůči těm, které nebudou integrovány do státní stavební správy, což, jak již bylo výše řečeno, budou pouze ojedinělé případy.

Proč tedy čekat třeba půl roku na poskytnutí této informace s de facto nejistým výsledkem (pokud podkladem pro její získání bude obecnější technické provedení záměru), či možná s jistějším (na základě již kompletně zpracované dokumentace), ale následně muset zpracovanou dokumentaci případně upravovat, což celý proces prodraží a prodlouží? Není lepší zpracované podklady konzultovat na příslušných orgánech přímo či již podat vlastní žádost a potřebné věci řešit v průběhu řízení?

Vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu

Novela upravuje jak vyjádření, tak závazné stanovisko dotčeného orgánu, u nichž určuje, že je vydává dotčený orgán pouze tehdy, pokud tak stanoví jiný právní předpis, a respektuje přitom úvodní § 1 odst. 3, § 2 a § 3 ve znění navrhovaném novelou NSZ.

Podle navrhovaného § 177 odst. 1 NSZ má žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko obsahovat kromě obecných náležitostí podle správního řádu dokumentaci pro povolení záměru v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, identifikační údaje o záměru a popřípadě další náležitosti podle jiných právních předpisů.

Ustanovení § 178 odst. 1 ve znění navrhovaném novelou NSZ uvádí, že dotčený orgán vydá do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem vyjádření nebo závazné stanovisko k záměru z hlediska jím chráněných veřejných zájmů. V případě zrušení vyjádření nebo závazného stanoviska dotčený orgán vydá nové vyjádření nebo závazné stanovisko do 30 dnů od doručení jeho rozhodnutí o zrušení.

Podle nového § 178 odst. 2 NSZ má platit, že při přezkumu závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 správního řádu nadřízený dotčený orgán závazné stanovisko potvrdí nebo změní do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny.

Na to navazuje upravený § 178 odst. 3 NSZ, který uvádí, že nevydá-li nadřízený dotčený orgán závazné stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, platí, že přezkoumávané závazné stanovisko potvrdil.

Změněný § 179a NSZ pak stanoví, že závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem.

Komentář: způsob vydávání vyjádření a závazných stanovisek

Podle důvodové zprávy tak dochází k racionalizaci podkladových aktů, což má přispět ke zjednodušení a zrychlení povolení. V první řadě je ale potřeba myslet na to, že tato úprava se týká pouze dotčených orgánů, které nebudou integrovány do státní stavební správy, což budou pouze ojedinělé případy.

Ve velké většině případů však budou dotčené orgány integrovány do státní stavební správy a to znamená, že zde nebude vydáván žádný podkladový akt a rozhodnutí vydaná úřadem rozvoje území bude tyto akty nahrazovat. V těchto situacích se neuplatní ustanovení o lhůtách pro vydání závazných stanovisek či vyjádření dotčených orgánů či případné fikci souhlasného závazného stanoviska či vyjádření bez podmínek, které může nastat pouze u neintegrovaných podkladových aktů. Tady budou platit pouze lhůty pro vydání výsledného rozhodnutí ve věci podle § 196 NSZ. Zde bude stejně potřeba, aby žadatel na stavební úřad podal již kompletně zpracovanou dokumentaci pro povolení záměru a vložil ji nejpozději s podáním žádosti o povolení záměru prostřednictvím portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Kde je tedy ono proklamované ulehčení a zrychlení?

Nicméně, rovněž popsaná procesní ustanovení pro neintegrované dotčené orgány nejsou dotažená a ve svém důsledku mohou stavebníkovi způsobit i problémy. Žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko sice může obsahovat pouze dokumentaci pro povolení záměru v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, ale tato musí být stejně stavebníkem nejpozději s podáním žádosti vložena prostřednictvím portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací ve smyslu § 172 odst. 4 NSZ. Takže pokud bude stavebník, potažmo projektant, následně oslovovat další dotčený orgán, nahraje pro něj do evidence elektronických dokumentací doplněnou verzi 2, která bude logicky obsahovat i část již řešenou s předchozím dotčeným orgánem. Pokud bude nutné řešit pro záměr podkladové akty od více dotčených orgánů, nikdy ve svém důsledku nemůže být naplněno ustanovení, že se dotčenému orgánu předkládá dokumentace pro povolení záměru v rozsahu nezbytném pro vydání (jeho) vyjádření nebo závazného stanoviska.

Novela sice striktně zavádí lhůtu 30 dnů pro vydání podkladového aktu dotčeného orgánu od úplné žádosti a vypouští možnost jejího prodlužování o dalších 30 dní, na druhou stranu ji zavádí i ve vztahu k prověření těchto aktů ze strany nadřízeného dotčeného orgánu, což může jít i proti zájmům stavebníka. Pokud by totiž stavebník získal od dotčeného orgánu negativní závazné stanovisko, stavební úřad mu následně jeho žádost o povolení záměru rozhodnutím zamítne a stavebník by jej napadl odvoláním, nadřízený dotčený orgán si může klidně „ulehčit práci“ tím, že nechá lhůtu pro potvrzení či změnu tohoto aktu marně uplynout a takto negativní závazné stanovisko potvrdí. Toto je skutečně cílem novely?

Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury

Upravené ustanovení § 180 odst. 3 NSZ uvádí, že součástí žádosti je dokumentace pro povolení záměru v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření.

Podle § 181 odst. 1 ve znění upraveném novelou NSZ platí, že vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vydá vyjádření k záměru do 30 dnů.

Nový § 181 odst. 5 NSZ stanoví, že nevydá-li vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vyjádření k záměru ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.

Komentář: nové vyjadřování síťařů

Maximální lhůta 30 dní pro vydání vyjádření „síťaře“ a fikce souhlasného vyjádření bez podmínek je určitě posunem vpřed. Do konce roku 2030, do kdy je prodlužován částečný bypass ve smyslu § 334b NSZ, není problémem ani předkládání dokumentace pouze v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření. Jakmile už ale budou „síťaři“ opět (funkčně) napojeni na portál stavebníka, mohou být s rozsahem dokumentace stejné problémy jako u dotčených orgánů.

Řízení o povolení záměru

V rámci úpravy řízení o povolení záměru přináší novela více (větších i menších) změn, my se zaměříme zejména na ustanovení o posuzování záměru a lhůty pro vydání rozhodnutí.

Posuzování záměru

Ustanovení § 173 NSZ o posuzování návrhu má znění upravené novelou znít následovně

1. Stavební úřad posuzuje, zda je záměr
   1. v souladu s územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením zastavitelného území,
   2. cíli a úkoly územního plánování zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, nemá-li obec územní plán,
   3. požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s výjimkou požadavků, které se podle § 137 odst. 4 nepoužijí, požadavků, které jsou nebo budou řešeny společně na základě plánovací smlouvy s obcí podle § 137 odst. 6, požadavků, z nichž byla povolena výjimka podle § 138 odst. 1, a požadavků, u nichž bylo stanoveno odchylné řešení podle § 138 odst. 2,
   4. požadavky jiných právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy,
   5. požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu,
   6. ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,

které hodnotí a poměřuje ve vzájemných souvislostech podle zásad uvedených v § 1 odst. 3 a § 1a odst. 1 a 2.

2. Se souhlasem toho, kdo územně plánovací dokumentaci, územní opatření nebo vymezení zastavitelného území pořídil, a se souhlasem vlastníka pozemku, pokud by se jinak vyžadoval podle § 187, se záměr může odchýlit od územně plánovací dokumentace, územního opatření nebo vymezení zastavitelného území, pokud nenaruší cíle a úkoly územního plánování ani jiné veřejné zájmy a nedotkne se nepřiměřeně jiných osob.
3. Při posuzování požadavků na výstavbu stavební úřad vychází z projektové dokumentace, za jejíž obsah odpovídá projektant, a z pravidel uvedených v § 137. Nelze-li zajistit splnění hygienických limitů hluku a vibrací, nebo je-li jejich splnění technicky, funkčně či ekonomicky nepřiměřené, považuje stavební úřad tyto limity za splněné, pokud stavebník prokáže, že provedl všechna opatření k jejich dosažení, která lze po něm rozumně požadovat nebo pokud imise záměru odpovídají běžnému stávajícímu využití okolního území.
4. Při posuzování souladu záměru s požadavky jiných právních předpisů, které není oprávněn posoudit sám, vychází stavební úřad z vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu nebo z výsledků řešení rozporů. Stavební úřad nepřihlíží k vyjádřením a stanoviskům dotčených orgánů v částech, v nichž překračují jejich působnost, a ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto již při vydání územně plánovací dokumentace. Na vyžádání stavebního úřadu vydá dotčený orgán do 5 dnů sdělení k návrhům, námitkám, vyjádřením nebo návrhům důkazů účastníků řízení, které se týkají jím chráněného veřejného zájmu.
5. Při posuzování souladu záměru s požadavky vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury stavební úřad vychází z údajů uvedených v digitální technické mapě. Má se za to, že sítě, které nejsou uvedeny v digitální technické mapě, neexistují a případné následky jdou k tíži vlastníka veřejné dopravní a technické infrastruktury.
6. Při posuzování ochrany práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení stavební úřad vychází z jejich vlastních včasných a přípustných námitek podle § 190 až § 191. Nepřípustné jsou námitky účastníka, k nimž se podle zákona nepřihlíží. Nepřípustné námitky stavební úřad nevypořádává. Námitky, které nespočívají v porušení právních předpisů, nejsou důvodné.
7. Stavební úřad posuzuje splnění podmínek podle odstavce 1 ke dni podání žádosti; to platí i v řízení odvolacím, přezkumném a soudním a v opakovaném řízení.
8. Odstavci 2 a 7 nejsou dotčeny povinnosti posuzování vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, posuzování vlivů na životní prostředí ani plnění dalších povinností vyplývajících z práva Evropské unie.

Nově navrhovaný § 193a NSZ pak upravuje posuzování záměru v zastavitelném území, které je definováno v § 12 písm. h) ve znění upraveném novelou jako území vymezené v územním plánu, které obsahuje zastavitelné plochy, koridory pro stavební záměry a nestavební plochy; dále se zastavitelným územím rozumí zastavitelné území vymezené samostatným postupem podle § 116 až 121.

Komentář: kritéra pro posuzování záměru

Určitá nově stanovená kritéria, podle nichž se bude stavební úřad při posuzování záměru řídit, jsou přínosná, zejména důraz na digitalizaci infrastruktury a na digitální technickou mapu jako základní zdroj informací pro plánování a přípravu výstavby, z něhož mohou stavebníci spolehlivě vycházet, což dnes v praxi působí nemalé problémy. Novela na to reaguje tím, že stavební úřad má při posuzování požadavků vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury vycházet z údajů uvedených v digitální technické mapě, přičemž se uplatní fikce neexistence sítí, které v ní nejsou uvedeny.

Pozitivem je také favorizace právní jistoty stavebníka obsažená v § 193 odst. 7, kde se počítá s tím, že stavební úřad posuzuje splnění podmínek ke dni podání žádosti, bez ohledu na případné pozdější změny, nikoli až ke dni vydání výsledného rozhodnutí, jak je tomu doposud.

Další nově stanovená kritéria spíše vyvolávají dojem, že stavební úřad má stavbu hlavně povolit, bez ohledu na ochranu veřejných zájmů. To se projevuje jak v co nejmírnějším posouzení a hodnocení veřejných zájmů, které by mohly být záměrem dotčeny, při současném přednostním zohledňování ekonomických kritérií (již detailně popsáno pod bodem 2.2.), tak v deregulaci zákonných požadavků na výstavbu s možností jejich rozmělnění v městských předpisech všech krajských měst (již detailně popsáno pod bodem 4.), a v neposlední řadě též nově stanovenou možností odchýlení se od územního plánu upravenou v § 193 odst. 2. Stačí, když k takové odchylce bude mít stavebník souhlas rady města či obce a případně vlastníka, pokud by se stavba realizovala na cizím pozemku, aniž by občané města či obce měli možnost zúčastnit se projednání této změny a vznášet proti tomu svoje výhrady. Zákon sice stanoví, že odchýlení bude možné pouze tehdy, pokud se nepřiměřeně nedotkne jiných osob, ale to je pojem formulovaný velmi obecně, takže prakticky to snadno může vést ke zneužívání. A to má být pak v pořádku?

Jak již bylo několikrát popsáno, logicky se tímto ještě více zvýší odpovědnost autorizované osoby za zpracovanou dokumentaci, garantující, že stavba je bezpečná a ochrana veřejných zájmů je dostatečně zajištěna. Tím spíše, že podle § 162 odst. 4 ve znění navrhovaném novelou NSZ projektant odpovídá za soulad projektové dokumentace s právními předpisy a podle § 193 odst. 3 pak za její obsah.

Lhůta pro vydání rozhodnutí

Lhůtu pro vydání rozhodnutí upravuje § 196 NSZ, který v odst. 1 uvádí, že stavební úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché stavby a do 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech. Tyto lhůty může stavební úřad před jejich uplynutím prodloužit usnesením poznamenaným do spisu z důvodů uvedených v odst. 2 o dalších 30 či až 60 dnů. Novelou NSZ se ale nic nemění na znění § 196 odst. 4 NSZ, které stále stanoví, že lhůta pro vydání rozhodnutí se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti přerušuje a začne znovu běžet od počátku po jejich odstranění.

Nově navrhovaný § 196 odst. 5 NSZ pak stanoví, že pokud stavební úřad nerozhodne o žádosti ve stanovených lhůtách, vrátí stavebníkovi správní poplatek zaplacený podle zákona o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Komentář: lhůta pro vydání rozhodnutí

I nadále tedy platí, že pokud stavebník podá neúplnou žádost o povolení záměru a stavební úřad jej v souladu s § 185 NSZ následně vyzve k jejímu doplnění (nikoliv však v případě absence podkladových aktů dotčených orgánů, které nebudou integrovány do státní stavební správy, a absence vyjádření vlastníka veřejné dopravní a technické infrastruktury, které si podle novely má stavební úřad obstarat sám), bude lhůta pro vydání rozhodnutí stavebnímu úřadu běžet až od odstranění vad a tedy podání úplné žádosti. Tento postup může řízení o povolení záměru paradoxně prodlužovat.

Novela sice uvádí, že při nedodržení lhůty stavební úřad vrátí stavebníkovi zaplacený správní poplatek za podání příslušné žádosti, ale ani toto bohužel nemusí být zárukou pro jasné dodržení lhůty. Tím spíše, že stavební úřad má možnost obecně přerušit probíhající řízení i z dalších důvodů podle správního řádu, např. v případě řízení o předběžné otázce (což může trvat i delší dobu), a pak ve smyslu § 65 odst. 1 správního řádu po dobu, co je řízení přerušeno, lhůty pro vydání rozhodnutí stejně neběží (tzv. princip stavení lhůty). Pro stavební úřad tedy není nic jednoduššího, než zmíněný institut před uplynutím lhůty využít a nemuset takto vracet zaplacený správní poplatek.

Kolaudace se svěřuje i do rukou autorizovaným inspektorům

Ustanovení § 230 odst. 1 ve znění navrhovaném novelou NSZ uvádí, že stavbu, která vyžaduje povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí a jen k účelu vymezenému v tomto rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí vydává stavební úřad, nebo s výjimkou vyhrazených staveb autorizovaný inspektor.

Komentář: kolaudace autorizovaným inspektorem

Novela zavádí využití autorizovaného inspektora pro kolaudaci staveb. Je možné, že tento postup ve svém důsledku zbaví stavební úřady břemena, je ale otázkou, zda se skutečně jedná o jedinou možnost, jak lze kolaudace ulehčit a zajistit tak řádnou ochranu veřejných zájmů. ČKAIT již delší dobu volá po jasnější a přehlednější úpravě kolaudace staveb. Ty by měly být kolaudovány nejen podle dokumentace pro povolení stavby, ale i podle dokumentace skutečného provedení stavby. Tato dokumentace skutečného provedení v současném stavu zcela chybí a je nutné ji navrátit do systému vyhlášky o dokumentaci staveb. Dokumentace skutečného stavu by měla být také archivována na portálu stavebníka, neboť tvoří důležité propojení vystavěného prostředí s ohledem na zákon o BIM, s DTM a ČÚZK. To vše je bez DSPS takřka nemožné. Pokud nebude tento zásadní nedostatek NSZ napraven, stavební úřady ani dotčené orgány stále nebudou mít prakticky co kontrolovat a po kolaudaci mohou vznikat složité právní spory mezi stavebníkem a ostatními účastníky stavebního řízení, čemuž nepomůže ani využití autorizovaného inspektora pro kolaudace staveb (vyjma těch vyhrazených).

Praktičtější pro tuto oblast by bylo její propojení s pojišťovnami, jak dokládají zkušenosti ze zahraničí, možností autorizovaného inspektora zpracovat podklady pro kolaudaci, jejichž správnost při jednoznačně upraveném řízení o užívání následně překontroluje stavební úřad při vydání výsledného kolaudačního rozhodnutí.