Právní analýza 13. novely nového stavebního zákona. Opravdu není čas ztrácet čas?
- Publikováno:
- Rubrika:
- Nový stavební zákon
Nejnovější podoba nového stavebního zákona, která byla na konci ledna projednána Poslaneckou sněmovnou, nejenže neřeší většinu dosavadních problémů stavařské praxe, ale vytváří i problémy zcela nové. V tomto článku analyzujeme možné dopady právě navrhovaných změn.
Máme tu novou vládu, nové složení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a s nimi novou zákonodárnou iniciativu. Skupina poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové (Mrázové), Borise Šťastného, Vojtěcha Krnavského a Marie Pošarové předložila v pátek 12. prosince 2025 sněmovně tisk 67/0, což je návrh velmi rozsáhlé novely nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen NSZ). Původně se proslýchalo, že půjde o zcela nový zákon, nakonec byla tato změna předložena ve formě již 13. novely platného a účinného zákona. Tisk 67/0, který má několik set stran a mění nejen NSZ, ale i 42 dalších zákonů, nebude projednáván běžným legislativním procesem a nepovede se k němu řádné připomínkovací řízení.
Tento návrh byl zaslán i vládě, která k němu vyjádřila souhlasné stanovisko. Cílem nové vlády je přijmout novelu do konce června letošního roku s nabytím účinnosti od 1. července 2026. Vznik kompletní státní stavební správy, která bude plně postupovat podle této novely, je plánován k 1. lednu 2027.
Vláda ČR ve druhé polovině ledna 2026 také zřídila novou pozici vládního zmocněnce pro stavební zákon. Vládní zmocněnkyní byla jmenována Ing. Hana Landová, dosavadní předsedkyně sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory, v níž vedla tým, jenž je autorem znění nového stavebního zákona přijatého v létě 2021. Její předchozí profesní činnost byla úzce spojena s řadou developerských společností.
Podle důvodové zprávy musí změna nastat co nejdříve
Podle důvodové zprávy, která je součástí tisku 67/0, je tato 13. novela NSZ předkládána především z důvodu potřeby řešení přetrvávajícího neuspokojivého stavu v oblasti územního plánování, povolování staveb a výstavby. Tento stav je údajně jednou ze zásadních příčin dlouhodobé „krize bydlení“ v České republice, tedy rostoucích cen nemovitostí i nájmů a s tím spojené špatné dostupnosti bydlení zejména pro mladou generaci.
Důvodová zpráva dále uvádí, že z praktického hlediska stavební řízení trpí nefunkčností digitalizace stavební agendy a přetrvávajícími průtahy a frustrací úředníků i odborné a široké veřejnosti, což snižuje potenciál rozvoje celé ČR. Na základě těchto proklamací nelze jinak, než nabýt dojmu, že rychlé přijetí předkládaného návrhu novely nás má všechny „spasit“. Je tomu ale skutečně tak? Není rychlost a množství navrhovaných změn přece jen příliš překotné? Co vše je vlastně předmětem této úpravy?