Zprávy a informace ČKAIT 2025|03

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., v platném znění (dále jen NSZ), ve čtvrté části, hlava I, § 137 vymezuje požadavky na výstavbu, kterými rozumí:

• požadavky na vymezování pozemků (§ 139 až § 142)
• požadavky na umisťování staveb (§ 143 až § 144)
• technické požadavky na stavby (§ 145 až § 151)

Podrobné vymezení požadavků na výstavbu pak podle § 152 odst. 1 NSZ stanoví prováděcí předpis. Jedná se o vyhlášku č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Současně NSZ v ustanovení § 152 odst. 2 umožňuje územním samosprávným celkům stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na výstavbu odchylné od celostátního prováděcího předpisu, tzn. odchylně od vyhlášky č. 146/2024 Sb. Toto zmocnění má dle § 333 odst. 3 Hlavní město Praha, Statutární město Brno a Statutární město Ostrava.

Vyhlášky k technickým požadavkům na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby vydává dle ustanovení § 333 odst. 2 stavebního zákona Ministerstvo dopravy.

Proč se města rozhodla vydat městské stavební předpisy

Je důležité upozornit, že na požadavky na výstavbu se v Praze, Brně a Ostravě použije vyhláška č.146/2024 Sb., nestanoví-li však ve svých ustanoveních městské stavební předpisy jinak. Zde uvádíme důvody, proč si tři české metropole prosadily své vlastní předpisy.

Praha již má souhrnné znění spojující požadavky obou předpisů

Praha využívá svého historického práva na vlastní stavební předpisy a v roce 2014 přišla se zásadní změnou v jejich pojetí spolu s návratem k tradičním hodnotám, na nichž je Praha založena – např. bloková zástavba nebo tradiční ulice se stromořadím. Nové pražské stavební předpisy (PSP), které zaručují kontinuitu s jejich předchozím zněním a zároveň se přizpůsobují novému stavebnímu zákonu, byly vydány v roce 2024 jako Nařízení hlavního města Prahy č. 12/2024.

S novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. se však změnila také role PSP. Na území Prahy, na rozdíl od minulosti, platí i některá ustanovení vyhlášky č. 146/2024 Sb. Pro snadnou orientaci zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze – normativní text. V tomto souhrnném znění se oba tyto předpisy, tedy PSP a vyhláška č. 146/2024 Sb., přehledně propojily do jednoho dokumentu shrnujícího přehledným způsobem požadavky na výstavbu platné v Praze.

Pracovní pomůcka nejen pro odbornou veřejnost byla vydána v únoru 2025 a barvou písma označuje, z čeho vyplývají jednotlivé požadavky na výstavbu:

• černě = pražské stavební předpisy (PSP)
• modře = i v Praze platné části vyhlášky č. 146/2024 Sb.
• přeškrtnuté modré písmo = v Praze neplatné části vyhlášky č. 146/2024 Sb.
• červeně = komentáře k rozhraní PSP a vyhlášky č. 146/2024 Sb.,
• na vnitřní straně textu je grafické vyznačení těch požadavků, pro které lze udělit výjimku

Brno chce zohlednit charakter velkého města

Brněnské stavební předpisy (BSP) byly vydány jako Nařízení statutárního města Brno č. 14/2024. Zpracování dokumentu zajistila Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem investičním Magistrátu města Brna. Je zdůrazněno, že předpisy zpracované na míru Brnu umožní zohlednit charakter velkého města a stanovit přesnější standardy a požadavky oproti vyhlášce č. 146/2024 Sb. Brnu by tak měly přinést novou záruku kvalitního rozvoje. Vychází vstříc vzniku městských tříd a významných ulic, kdy je předepisována jejich minimální šířka s dostatečným prostorem pro potřeby pěšího pohybu a bezmotorové dopravy. Důraz je v předpisech kladen i na boj proti suchu a povodním s větším využíváním modrozelené infrastruktury.

Dokument se zaměřuje také na témata vztahu výstavby a veřejného prostranství, umisťování reklamy a dopravu. Stavební předpisy zpřesňují požadavky na výstavbu ve městě Brně, a to s důrazem na charakter jak samotné výstavby, tak veřejného prostranství. Jsou řešeny požadavky na umisťování staveb pro reklamu a reklamní zařízení, stanoveny počty parkovacích stání automobilů s ohledem na různé struktury zástavby a zóny města. Doplněny jsou požadavky na dobře přístupná místa pro odkládání jízdních kol. Cílem je podpora udržitelné dopravy a prostupnost města i volné krajiny.

Předpisy stanoví urbanistická pravidla, která definují typy ulic či vymezují stavební a uliční čáry a určují způsob zástavby stavebních bloků a jejich vztah k veřejným prostranstvím.

Stejně jako Praha, také Brno vydalo souhrnné znění požadavků na výstavbu v Brně.

(Zdroj: Kancelář architekta města Brna)

Ostrava vychází ze soudobých trendů, chce podpořit svůj udržitelný rozvoj

Ostravské stavební předpisy (OSP) navazují na novou celostátní vyhlášku o požadavcích na výstavbu – v některých bodech ji doplňují, v jiných upravují podle specifických potřeb města. Předpisy vycházejí ze soudobých trendů městského plánování a výstavby a podpoří kvalitní a udržitelný rozvoj Ostravy. Předpisy byly vypracovány Městským ateliérem prostorového plánování a architektury ve spolupráci s Odborem územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Ostravy.

Hlavní přínos OSP pro Ostravu je uváděn:

• dostavba městských bloků a zjednodušení výstavby v prolukách
• lepší podmínky pro stromy v ulicích
• snížení požadovaného počtu parkovacích stání pro novou výstavbu v centru
• kultivace veřejných prostranství – pravidla pro umisťování oplocení, reklamních zařízení nebo výdejních boxů

(Zdroj: Městský ateliér prostorového plánování a architektury)

Rozdílné požadavky na stavby v městských a celostátních stavebních předpisech jsou až bizarní

Předpisy pro Prahu a Brno mají oproti vyhlášce č. 146/2024 Sb. větší míru požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb. Zároveň v obou předpisech jsou požadavky na parkovací stání a hospodaření se srážkovými vodami součástí požadavků na umisťování staveb. Ve vyhlášce č. 146/2024 Sb. jsou uvedeny také, avšak jako součást požadavků na vymezování pozemků. Struktura pražských a brněnských stavebních předpisů je identická, jejich požadavky jsou daleko obsáhlejší než v OSP.

Odlišné požadavky městských předpisů jsou také na technické požadavky na stavby. Jako příklady lze uvést následující požadavky:

Hygienická zařízení – společné záchodky pro muže i ženy mohou být jen v Praze a v Brně

Pražské a brněnské předpisy v § 39 stanoví na provozovny stravovacích služeb pro veřejnost, a části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby, nepoužití výpočtu potřebného počtu hygienických zařízení podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. a přílohy č. 3, která požaduje:

1. pro ženy 1 záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen 1 další záchodová mísa,
2. pro muže 1 záchodová mísa a 1 pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů 1 další záchodová mísa a 1 pisoárové stání nebo mušle.

Namísto toho musí být zřízena alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou s předsíní a umyvadlem; ta může sloužit i jako bezbariérová záchodová kabina.

Pražské, brněnské a také ostravské stavební předpisy umožňují, je-li podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 146/2024 Sb. zapotřebí vybavení záchodů v souhrnu nejvýše čtyřmi záchodovými mísami, pisoárovými stáními nebo mušlemi, postačí, pokud budou zřízeny společně pro muže i ženy; v takovém případě musí být záchody vybaveny namísto pisoárových stání nebo mušlí pouze záchodovými mísami a mohou sloužit i jako bezbariérová záchodová kabina.

Na druhé straně jsou městské předpisy přísnější v povinnosti vybavení záchodem pro užívání veřejnosti u staveb pro obchod, a to s prodejní plochou větší než 1 000 m² oproti požadavku prodejní plochy větší než 5 000 m² stanovené ve vyhlášce č. 146/2024 Sb.

Schodiště – užší a méně bezpečné schodišťové stupně mohou být opět jen v Praze a v Brně

Pražské a brněnské stavební předpisy v § 40 stanoví šířku schodišťového stupně na výstupní čáře nejméně 0,21 m, přičemž v bytech, rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci může být snížena až na 0,18 m. Další ustanovení vyhlášky č. 146/2024 Sb. nejsou dotčena.

Vyhláška č. 146/2024 Sb. se v ustanovení § 31 odst. 2 odkazuje na přílohu č. 4, která ve svém bodě 2 velmi výrazně zpřísnila požadavek na nejmenší šířku schodišťového stupně na hlavním a únikovém schodišti, která musí být 0,3 m. Šířka schodišťového stupně na hlavním schodišti v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci může být snížena na 0,275 m.

V příloze č. 4 vyhlášky č. 146/2024 Sb. se v jednotlivých bodech opakuje zajištění bezpečného pohybu osob. Schodiště jako významný komunikační prvek každé stavby musí být navrženo a provedeno v souladu s bezpečností při užívání, provozu a údržbě dle podmínek § 145 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Jedná se o základní požadavek na stavby, který jsou povinny respektovat autorizované osoby jak při projektové činnosti, tak při odborném vedení provádění stavby. Požadavky stanovené v PSP vycházejí z parametrů stanovených v čl. 9.1 v ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy z roku 2010.

Tvorba nových právních a technických (normových) předpisů musí vycházet ze současného lidského poznání, ve vztahu nastavení parametrů schodišťových stupňů a rozměrů nášlapu také v návaznosti na současný stav a vývoj velikosti lidského chodidla. Požadavky na rozměrové parametry schodišťových stupňů jsou v českých technických normách nastaveny velmi nízké v porovnání se zahraničními normami a v porovnání právě s požadavky na bezpečnost pohybu po schodišti.

ČSN 73 4130 stanoví nejmenší šířku stupně obecně bez rozdílu, zda se jedná o hlavní, únikové či vedlejší schodiště, norma uvádí parametry nejmenší šířky stupně na výstupní čáře (0,21 m) a parametry nejmenší šířky stupnice (0,25 m). Z pohledu bezpečnosti při sestupu schodiště směrem dolů je nutné brát v úvahu parametry nejmenší šířky stupnice bez přesahu přední hrany vyšší stupnice, tzn. rozměry nášlapu a současně v souladu s vývojem velikostí chodidla. Zpřísněný parametr vyhlášky č. 146/2024 Sb. na nejmenší šířku schodišťového stupně 0,3 m je ve vazbě hlavního a únikového schodiště.

Výtahy – Praha a Brno stanoví mírnější požadavky na jejich instalaci u úprav stávajících budov

Vyhláška č. 146/2024 Sb. v § 32 odst. 3 nerozlišuje mezi novou a stávající stavbou a stanoví zřízení výtahu u stavby bytového domu a stavby ubytovacího zařízení se vstupy do bytů nebo ubytovacích jednotek v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

Pražské a brněnské stavební předpisy v § 41 umožňují nezřídit výtahy ani existující výtahy prodloužit, pokud vstupy do nových bytů v již dříve dokončených budovách nejsou umístěny více než o jedno podlaží výše oproti stávající úrovni.

Světlé výšky místností – požadavky Brna a Prahy se opět liší od zbytku ČR

Vyhláška č. 146/2024 Sb. v § 38 odst. 1 uvádí světlou výšku obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti minimálně 2,2 m.

PSP v § 42 vycházejí u světlé výšky obytných místností nebo pobytových místností stavby pro bydlení z vyhlášky č. 146/2024 Sb., a to minimálně 2,5 m. Tento parametr zpřesňují v § 42 písm. a) možným snížením světlé výšky na 2,4 m, pokud je v bytě alespoň jedna obytná místnost s obytným prostorem o světlé výšce alespoň 2,5 m.

BSP v § 42 písm. a) stanoví světlou výšku obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení přísněji než vyhláškač. 146/2024 Sb., a to minimálně 2,6 m, ale podle písm. b) lze tuto světlou výšku obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení snížit na 2,4 m, pokud je v bytě alespoň jedna obytná místnost s obytným prostorem o světlé výšce alespoň 2,6 m.

Jak pracovat s normami, na něž odkazuje vyhláška č. 146/2024 Sb.

Poměrně velkým úskalím práce podle nové právní úpravy je nutnost sledovat, zda požadavek stanovený vyhláškou je indikativním určením nebo se jedná o požadavek stanovený výlučným odkazem na normu. V případě indikativního odkazu je navíc potřeba kontrolovat Věstník ÚNMZ, zda nedošlo k novému oznámení ÚNMZ ve věci určených norem.

Postup přípravy právních předpisů je upraven Legislativními pravidly vlády. V čl. 45a těchto pravidel je stanoven postup při odkazování na technickou normu. V Z+i 01/2025 byl uveřejněn článek Odpovědnost projektanta podle nových požadavků na výstavbu, který mimo jiné vysvětlil postup odkazování vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu na normy ČSN formou indikativního a výlučného odkazu.

Indikativní odkazy na určené normy

Legislativní pravidla vlády v čl. 45a upřednostňují indikativní odkaz, kdy je třeba v právním předpisu výstižně definovat základní technické požadavky a zároveň uvést, že se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí, definovanou v § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, která obsahuje podrobné technické požadavky. Shoda s určenou normou je jedním ze způsobů, jak prokázat splnění základních technických požadavků. Určená norma v tomto případě konkretizuje obecný, souhrnný právní požadavek. Tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením garantujícím stejnou nebo vyšší úroveň ochrany oprávněných zájmů.

Indikativní určení ČSN norem je založeno v § 94 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, v němž se uvádí následující konkrétní ustanovení:

• § 9 odst. 4 Veřejné prostranství
• § 12 odst. 4 Technická infrastruktura
• § 19 odst. 1 a 2 Větrání
• § 20 odst. 1 až 6 Osvětlení, proslunění a stínění
• § 21 odst. 2 a 3 Ochrana proti hluku a vibracím
• § 22 odst. 1 a 2 Tepelná ochrana budov
• § 24 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení
• § 26 odst. 3 a 4 Ochrana před bleskem
• § 31 odst. 1 a 5 Schodiště a šikmá rampa
• § 32 odst. 1 a 5 Výtah a zdvihací plošina
• § 34 odst. 1, 2 a 5 Ochrana proti pádu
• § 37 odst. 3 Plochy
• § 40 odst. 3 a 6 Vodovodní přípojka a vnitřní vodovod
• § 41 odst. 6 Kanalizační přípojka a vnitřní kanalizace
• § 42 odst. 3 Žumpa
• § 43 odst. 1 až 3 a 4 písm. a) a b) Silnoproudý rozvod a rozvod elektronických komunikací
• § 45 odst. 1 a 2 Plynovodní přípojka
• § 46 odst. 2 Vzduchotechnické zařízení
• § 48 odst. 2 až 7 Spalinová cesta
• § 58 odst. 1 a 2 Garáž
• § 59 odst. 1 a 3 Servis a opravna motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot
• § 66 odst. 3 Přístupnost a bezbariérové užívání
• § 68 odst. 2, 3 a 5 Stoková síť a čistírna odpadních vod
• 73 odst. 1, 3 a 4 Stavba na ochranu před povodněmi
• § 78 odst. 4 Stavba sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod
• § 79 odst. 1 a 3 Studna
• § 82 odst. 1 písm. e) Požadavky na stavbu lesní cesty a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu
• § 84 odst. 2 a 3 Hrazení bystřin a strží
• příloha č. 3 Hygienické zařízení a šatna
• příloha č. 4 Schodiště a šikmá rampa
• příloha č. 7 Infrastruktura pro alternativní paliva
• příloha č. 8 Vodní dílo
• příloha č. 9 Stavba pro plnění funkce lesa
• příloha č. 11 Prostor pro přechovávání zbraní, střeliva a muniční skladiště
• příloha č. 13 Stavba pro zemědělství

Od července 2024 již druhý seznam určených norem

Určené normy k vyhlášce č. 146/2024 Sb. oznámil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) ve Věstníku 12/2024. Jedná se o oznámení ÚNMZ č. 120/24 a uvedené normy, vztahující se ke konkrétním paragrafům, odstavcům a přílohám vyhlášky vyspecifikovaných v § 94, jsou určeny včetně všech jejich normativních příloh a národních informativních příloh a bez ostatních informativních příloh. Normy jsou určeny ve znění jejich změn uvedených v poznámce oznámení. Odkaz na aktuální Věstník je také uveden na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Splnění určené normy nebo splnění její části lze v rozsahu a za podmínek stanovených ve vyhlášce č. 146/2024 Sb., ve smyslu § 4a odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., považovat za splnění těchto požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se tato norma nebo její část vztahuje.

Pokud Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví dospěje k závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí úřad ve svém věstníku ty určené normy nebo jejich části, kterých se tato skutečnost týká. Z tohoto vyplývá, že je nutné neustále sledovat Věstník ÚNMZ, zda nedošlo ke změně a neruší se oznámení o určených normách. Právě oznámení č. 120/24 o určených normách k vyhlášce č. 146/2024 Sb. zrušilo oznámení č. 83/2024 zveřejněné ve Věstníku ÚNMZ č. 10/2024.

Úskalím oznámení ve Věstníku je uvádění detailní identifikace určené normy, a to data vydání, byť toto není podmínkou indikativních odkazů dle Legislativních pravidel vlády. Ve Věstníku ÚNMZ č. 3/2025 je v oznámení č. 25/25 a vydaných ČSN pod bodem 47 uvedena ČSN 76 1110 Služby cestovního ruchu – Kategorie ubytovacích zařízení – Kategorie hotel, hotel Garni, penzion, apartmánový hotel a apartmánový komplex, vydání březen 2025. Vydáním této normy se k datu její účinnosti zrušuje norma ČSN 76 1110 ze srpna 2021 (k 1. dubnu .2025), která byla určena k § 37 odst. 3 Plochy a která je takto identifikovaná ve Věstníku ÚNMZ 12/2024 a oznámení č. 120/24. K datu 31. května 2025 však stále nedošlo k oznámení ÚNMZ ve věci této určené normy k vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

Není-li možné využít indikativního odkazu, odkáže se na technickou normu v právním předpisu dle čl.45a Legislativních pravidel vlády formou výlučného odkazu.

Výlučný odkaz na normu

Výlučným odkazem se příslušná technická norma nebo její část pro účely vyhlášky stává závaznou vcelém rozsahu příslušného ustanovení vyhlášky, není možné se od ustanovení normy odchýlit a její použití je povinné. Podle Legislativních pravidel vlády je nutné technickou normu jednoznačným způsobem identifikovat, a to normativním odkazem uvedením označení, datem vydání a úplného názvu technické normy v textu právního předpisu. Na základě této podmínky je v příloze č. 14 vyhlášky uveden seznam těchto norem.

Výlučný odkaz na normu je ve vyhlášce aplikován k následujícím ustanovením:

• § 8 odst. 1 Hospodaření se srážkovými vodami
• § 16 Mechanická odolnost a stabilita
• § 29 odst. 1 Přístupnost
• § 93 Odchylka a jiné technické řešení

Jak bylo uvedeno, technické normy nebo její části se stávají závazné k příslušnému ustanovení vyhlášky. Z toho jednoznačně vyplývá, že byť je normou veden výlučný odkaz, nemusí být norma v celém svém rozsahu závaznou.

Příkladem může být způsob aplikace nové národní normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. V § 29 odst. 1 vyhlášky o požadavcích na výstavbu, resp. bod 3 její přílohy č. 14 zavádí výlučný odkaz na normu ČSN 73 4001. Rozsah použití této normy pro jednotlivé typy staveb a jejich prostory pak stanoví příslušná ustanovení této vyhlášky odkazující se na splnění požadavků na přístupnost. Jedná se např. o požadavek stanovený v § 31 odst. 3 na schodiště a rampy určené osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, které musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly požadavky na přístupnost. To znamená, že musí být naplněny požadavky ČSN 73 4001 stanovené v:

• čl. 11.1 Schodiště
• čl. 11.2 Bezbariérové rampy
• čl. 11.3 Zábradelní madlo
• čl. 11.4 Protiskluznost schodišť a bezbariérových ramp

Tyto články se tímto stávají závazné.

Metodické postupy k aplikaci požadavků na výstavbu

Pro snadnější uchopení stanovených požadavků a aplikaci nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., zveřejňuje Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci své metodické činnosti metodická vyjádření a postupy.

Dne 21. února 2025 bylo zveřejněno společné metodické stanovisko MMR, ČKAIT a ČKA ke způsobu zezávaznění normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu a dále k aplikaci některých vybraných požadavků na přístupnost a bezbariérové užívání staveb.

Součástí tohoto metodického stanoviska je v bodě 2.1 aplikace nejmenší průchodné šířky chodby. Principem metodického postupu je posouzení každé jednotlivé chodby, zda je nebo není v režimu přístupnosti.

Chodba není v režimu přístupnosti, pokud vede pouze k prostorám, které nejsou určeny k běžnému užívání osob, tedy například technická místnost nebo kotelna, do kterých mají přístup pouze předem určení pracovníci. V případě, že chodba není v režimu přístupnosti, tak se pro její návrhové parametry neuplatňují žádné požadavky na přístupnost.

Chodba je v režimu přístupnosti, pokud slouží k běžnému užívání osob. Při aplikaci technického požadavku na její nejmenší průchodnou šířku podle ustanovení § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky o požadavcích na výstavbu mohou nastat dvě odlišné situace:

• Chodby zajišťující vstup do prostor užívaný osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace jsou chodby např. v bytovém domě vedoucí především ke kočárkárně, k zasedací místnosti SVJ, k místnosti pro soustřeďování komunálního odpadu nebo k bytu s univerzálním standardem a k bytu zvláštního určení. Na tyto chodby je kladen požadavek na nejmenší průchodnou šířku dle ustanovení § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky o požadavcích na výstavbu. V případě konkrétního technického parametru se použije výlučný odkaz na normu ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. Konkrétně se aplikuje článek 10.2, resp. 10.2.1.
• Chodby nezajišťující vstup do prostor užívaný osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace jsou chodby určené pro konkrétní uživatele, které nejsou osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Ve stavbě bytového domu jde zejména o chodby vedoucí k běžným bytovým jednotkám. Na tyto chodby není kladen požadavek na nejmenší průchodnou šířku dle ustanovení § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Pro tento zcela konkrétní technický parametr se čl. 10.2.1 normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání nepoužije. Tímto nejsou dotčeny žádné další požadavky vyhlášky ani žádné další parametry normy uplatněné podle jejich druhu a účelu. Dodržen musí být požadavek na zabezpečení překážek ve výši hlavy pro osoby se zrakovým postižením nebo protiskluzné vlastnosti. Dotčen není ani požadavek na manipulační prostor pro otáčení vozíku před dveřmi bytu o velikosti alespoň kruhu nejméně 1 500 mm, pokud však nejde o podlaží v bytovém domě bez výtahu dostupné pouze po schodišti.

Z uvedeného příkladu aplikace technických požadavků a výše uvedeného je zcela zřejmé, že ČSN 73 4001 je vyhláškou o požadavcích na výstavbu zezávazněna výlučným odkazem, a to pro konkrétní ustanovení vyhlášky. Vždy je nutné důsledně odlišit, zda požadavek na zajištění přístupnosti stanoví vyhláška o požadavcích na výstavbu. Norma tedy není závazná v celém svém rozsahu.

Přehled předpisů upravujících požadavky na výstavbu

• Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, dle § 96 s účinností od 1. července 2024
• Nařízení hlavního města Prahy č. 12/2024, o požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, dle § 50 nařízení s účinností od 1. července 2024 (pražské stavební předpisy)
• Nařízení statutárního města Brno č. 14/2024, o požadavcích na výstavbu ve statutárním městě Brně, dle § 49 nařízení s účinností od 1. července 2024 (brněnské stavební předpisy)
• Nařízení města č. 17/2024 o požadavcích na výstavbu ve statutárním městě Ostravě, dle čl. 12 nařízení s účinností od 1. ledna 2025 (ostravské stavební předpisy)