Co způsobilo blackout na Pyrenejském poloostrově?
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Po poledni v pondělí 28. dubna 2025 se miliony lidí ve Španělsku a Portugalsku ocitly bez elektřiny. Výpadek ochromil dopravu, telefonní spojení, finanční služby. V pěti regionech byl vyhlášen stav nouze a spuštěny nouzové postupy. Obnova trvala dvanáct hodin. Příčiny největšího blackoutu nebyly oficiálně potvrzeny ani po dvou týdnech od události. Jakou roli sehrála obnovitelná energie při masivním výpadku proudu na Pyrenejském poloostrově? Přinášíme názor autorizovaného inženýra, který tento blackout zažil osobně.
Zažil jsem na vlastní kůži téměř dvanáctihodinový výpadek proudu v jižním Portugalsku. Byla to velká náhoda, že se to stalo právě mně, člověku, který se zajímá o obnovitelné zdroje energie (OZE). Odborné kruhy i světová média okamžitě diskutovala o tom, jaká byla příčina takto rozsáhlého výpadku. Samozřejmě, že se ozvali kritici OZE. Fotovoltaika společně s větrnými elektrárnami má v energetice Pyrenejského poloostrova vysoké zastoupení. Portugalsko cca 36 %, Španělsko téměř 30 %. Diskuze, zda OZE způsobily či nezpůsobily tento výpadek, proběhly mimo jiné i na stránkách světového tisku BBC či Guardian (The Guardian UK, Tue 29 Apr 2025 14.56 BST, Helena Horton Environment reporter, What caused the blackout in Spain and Portugal and did renewable energy play a part?)
Někteří komentátoři spekulovali, že síť mohla být přetížena množstvím dostupného větru a slunce, protože OZE jsou méně náchylné na náhlé snížení slunečního svitu či snížení intenzity větru než jiné formy energie. Zdá se však, že tomu tak není. Daniel Muir, hlavní analytik pro evropskou energetiku ve společnosti S&P Global, uvedl: „Povaha a rozsah výpadku činí nepravděpodobným, že by příčinou byl objem obnovitelných zdrojů, prestože španělská síť je často vystavena velmi vysokým objemům takové výroby.“
Španělský provozovatel sítě v úterý uvedl, že došlo k souhře dvou událostí. Výpadku výroby energie z klasických zdrojů a následné masivní ztrátě energie z OZE. To destabilizovalo síť a vyvolalo dominový efekt, kdy vypadly i další zdroje.
Jsou sítě založené na obnovitelných zdrojích energie náchylnější k selhání?
K výpadkům proudu může dojít bez ohledu na to, jakým typem energie je síť napájena. V roce 2003, kdy síť byla napájena primárně fosilními palivy, došlo ke dvěma rozsáhlým výpadkům. V Londýně ho způsobil vadný transformátor a nesprávně instalované ochranné relé. Další rozsáhlý výpadek proudu na celém italském poloostrově, který trval přibližně 12 hodin, způsobil problém s vedením mezi Itálií a Švýcarskem. V roce 2019 ve Spojeném království vyvolalo velký výpadek proudu selhání zařízení ve větrné farmě a v plynové elektrárně, k němuž došlo, když blesk zasáhl přenosový okruh severně od Londýna a způsobil technickou poruchu.
Keith Bell, profesor elektroniky a elektrotechniky na Univerzitě ve Strathclyde, řekl: „Události tohoto rozsahu se v průběhu let staly na mnoha místech po celém světě, v energetických systémech využívajících fosilní paliva, jadernou energii, vodní energii nebo variabilní obnovitelné zdroje. Nezáleží na tom, odkud energii získáváte: abyste zajistili stabilní dodávky elektřiny, musíte mít správné technické řešení.“
Jaká byla setrvačnost rozvodné sítě na Pyrenejském poloostrově?
Španělská rozvodná síť prochází modernizací, protože není schopna přenést potřebné množství elektřiny z OZE. Odborníci uvedli, že modernizace sítě neodpovídá tempu zavádění OZE.
Pratheeksha Ramdas, hlavní analytik společnosti Rystad Energy, uvedl: „Nemůžeme říci, že vysoký výkon větrné a solární energie způsobil výpadek – v minulosti jsme v systému viděli mnohem větší množství OZE. Vyšší množství obnovitelných zdrojů však mohlo ztížit absorpci frekvenčních poruch. Existuje mnoho možností, které mohou tyto poruchy způsobit: porucha v systému nebo slabé přenosové vedení. Je to ponaučení pro ostatní země. Je třeba více investovat do střídačů tvořících síť, které mohou pomoci stabilizovat síť.“
Plynové a jaderné elektrárny mají vysokou setrvačnost, což je termín pro odolnost sítě vůči změnám frekvence. OZE mají nízkou setrvačnost, která, pokud se na ni nereaguje, může způsobit jejich menší odolnost vůči náhlým výkyvům.
Pravděpodobnou příčinou bylo selhání přenosové infrastruktury
Můj názor je, že instalace fotovoltaických panelů nebo větrných farem je jen část úkolu. Je také nutné k těmto zdrojům připojit ještě dostatečnou kapacitu bateriových úložišť. Tedy část energie uschovat a dotovat síť ve chvíli poklesu výkonu OZE. Tímto by se i OZE mohly stát „tvrdšími“, tedy s vyšší setrvačností, které podrží síť. Z labilních zdrojů by se pak staly zdroji vysoce stabilními.
Bateriová úložiště lze mimo to také využít pro přebytky v síti. Pokud tedy dojde k náhlému výpadku např, větrného, nebo fotovoltaického zdroje, soustava bateriových úložišť podrží síť po nějakou dobu, tedy dostatečnou dobu do najetí špičkových zdrojů např. kogeneračních jednotek.
Závěrem: Restaurace s bateriovým úložištěm energie měly otevřeno i při blackoutu
Závěrem se chci vrátit ke své krátké dovolené v Portugalsku. Výpadek způsobil, že jsem zůstal asi 10 km od hotelového resortu bez možnosti zavolat si taxi zpět, ale fungovala mi satelitní navigace. A tak jsem zvolil pěší cestu po krásných útesech a malých plážích, které jsou přístupné jen za odlivu. Do resortu jsem tedy došel pěšky a zjistil, že zatímco vilky jsou bez proudu a mobilního signálu, restaurace resortu fungovaly, protože kromě solárních panelů měly i bateriová úložiště.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.