Analýza vývoje požárů staveb s fotovoltaickými elektrárnami
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Veřejným prostorem rezonuje zvýšený mediální zájem o témata spojená s rizikem požárů fotovoltaických elektráren (FVE), které souvisí s rozvojem poptávky po obnovitelných zdrojích energie (OZE). V tomto článku proto analyzujeme vývoj počtu požárů staveb s fotovoltaickými elektrárnami a věnujeme se problematice bezpečnosti ve vztahu k evidovaným událostem v širším kontextu.
FVE jako takové nejsou novým fenoménem, přesto se ve veřejném prostoru významněji diskutují především v letech rozvoje plošných instalací v období kolem roku 2009 a následně od roku 2019 dosud, kdy se stále častěji stávají prvkem instalovaným na pláštích staveb. Tomuto segmentu se chceme věnovat.
První velké rozvolnění pravidel přišlo v roce 2023, druhé nyní očekáváme
Za zlomový též můžeme považovat rok 2023, kdy došlo k výraznému rozvolnění pravidel pro instalaci FVE. Energetický zákon v této souvislosti umožnil realizovat FVE bez licence udělované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) až do výkonu 50 kWp namísto dosavadních 10 kWp. Výjimkou jsou nadále FVE sloužící pro podnikání. Současně však FVE v ostrovních režimech nepodléhají nutnosti udělení licence a to bez ohledu na instalovaný výkon tj. i nad 50 kWp.
Podle sedmé novely nového stavebního zákona se FVE do 100 kW výkonu považují za drobné stavby, které nevyžadují stavební povolení, kolaudaci ani zpracovanou dokumentaci. Samozřejmě za podmínky, že se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny. FVE do 250 kW výkonu se nově považují za jednoduché stavby. V tomto případě je nutné mít dokumentaci, ale postačí, pokud ji zpracuje kvalifikovaná osoba. V obou případech, tedy „drobnou“ i „jednoduchou“ FVE musí realizovat dodavatel, nelze je budovat svépomocně.
FVE je nutné realizovat se znalostí souvislostí
Situaci lze vnímat jako alarmující a vedoucí k obavám ze zvýšeného bezpečnostního rizika spojeného s absencí schválené projektové dokumentace zohledňující další souvislosti se stavbou. Pokud se budeme chtít zabývat rozborem dostupných faktů, narazíme na omezené databáze vstupních údajů, neboť rozvoj FVE je živelný a sběr dat přirozeně zaostává. Již absence přesných údajů o počtu FVE instalovaných v rámci staveb v delších časových řadách je značně omezující, nemluvě o podrobnějších informacích technického charakteru.
V roce 2019 bylo nainstalováno 2 905 fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů a v roce 2024 je to už 40 925 instalací, přičemž nejsou evidovány experimentální sestavy či systémy nepřipojené do distribuční soustavy. Analýzu výskytu sledovaných jevů komplikuje dostupnost dat o počtu realizovaných FVE zejména v dřívějším období.
Průměrná velikost domácí FVE v roce 2024 byla 10,5 kWp a firemních 101,7 kWp, přičemž zajímavější meziroční nárůst velikosti průměrné instalace je patrný u firemních FVE z dřívějších 54,2 kWp. Svoji roli hrají limity dotační politiky.
FVE vloni způsobily 62 požárů. Většinu na rodinných domech
Díky datům Hasičského záchranného sboru ČR se lze podrobně věnovat počtům požárů ve vztahu k přítomnosti FVE a současně identifikovat příčiny. Požáry za rok 2024, při nichž došlo k zasažení FVE nebo její části, jsou evidovány v celkovém počtu 80 případů. V 62 případech byla příčinou vzniku požáru FVE a její části, a to na 47 objektech pro bydlení, vč. objektů pro rekreaci a 15 objektech pro podnikání, vč. skladů. Na grafu na obrázku 1 je patrný vývoj počtu nových instalací s vynesením počtu požárů a událostí spojených s FVE. Je patrný nárůst událostí i požárů v souvislosti s růstem nových instalací.
Provedeme-li přepočet počtu požárů na celkový počet FVE v daném roce (obrázek 3), vychází nám přibližně 3 000 FVE na jeden požár, přičemž trend je mírně klesající. To znamená, že pravděpodobnost výskytu požáru mírně roste (s ohledem na poměrně krátkou časovou řadu).
Většinu požárů FVE způsobí chyba v elektroinstalaci
Díky podobným datům s potřebnou klasifikací vyšetřených příčin požáru z roku 2024 se lze blíže zaměřit na rizikovost jednotlivých prvků systému. Z celkových 62 požárů, kdy byla konstatována příčina náležející FVE, došlo v nadpoloviční většině (35 případů) k selhání elektroinstalačních prvků. Podrobně ilustruje graf na obrázku 4. Těmto prvkům je tedy třeba věnovat pozornost jak z hlediska návrhu a provedení, tak z hlediska možností včasného tlumení či dokonce zabránění požáru. Po vzniku požáru jsou sice mediálně zviditelňované prvky FVE (panely, baterie, BMS, střídače) významnou komplikací při zdolávání požáru, avšak, jak se zdá z dosavadních dat, nepředstavují dominantní příčinu vzniku požáru.
V současné době nemá smysl vztahovat počty požárů k velikosti FVE, neboť relevantní dostupná data aktuálně nemáme k dispozici. Nic to však nemění na známém a často zmiňovaném faktu, že základním kamenem bezpečnosti je řádně plánovaná a provedená montáž tohoto zařízení. Vzhledem k výše uvedenému je vhodné zavést taková vhodná opatření, která rozvoj požáru zpomalí, nebo mu zcela zamezí, než dojde k zasažení z hlediska hašení problémových prvků FVE. A to bez ohledu na její velikost. Data k detailní analýze zmiňovaných příčin zasahujících i do oblasti standardní elektroinstalace (při vědomí mimořádně zatížených komponent) v tuto chvíli nemáme. Přesto lze svoji pozornost zacílit na definovanou oblast komponent FVE, k jejichž hašení je možné použít pasivní systémy, o jejichž přínosech bychom rádi informovali v navazujícím článku.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.