Stát chce zrušit jednotný grafický standard v územním plánování
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právní předpisy
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Nejaktuálnějším dokladem přehlížení reálných potřeb projektantů, stavitelů a většiny odborné veřejnosti je návrh změny nové vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. Pouhý rok platná vyhláška měla za cíl povinné zavedení jednotného standardu územních plánů, na čemž byla postavena digitalizace stavební agendy nejen v oblasti územního plánování, ale i povolování staveb. Na začátku letošního srpna bylo zahájeno připomínkové řízení k návrhu novely, která ruší požadavek na jednotný grafický standard územně plánovací dokumentace, a to včetně všech příloh této vyhlášky, které ho definují. Ruší také možnost zpracovávat dokumentaci územních plánů ve formátech CAD, které jsou nejčastěji používanými programy. CAD se bude moci nadále používat pouze u regulačních plánů, kterých je ale jen minimum.
Nepovedený a za čtyři roky již dvanáctkrát novelizovaný nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. (NSZ), pozdě schvalované navazující prováděcí předpisy, nedomyšlená a špatně provedená digitalizace stavebního řízení a několik desítek narychlo „uvařených“ souvisejících zákonů a vyhlášek. To vše vytváří právní rámec pro práci stavebních inženýrů, kteří opakovaně varují před negativním dopadem současného chaosu.
Nová překážka na cestě ke zjednodušení přípravy a povolování staveb
Tím to ale nekončí. Nově se k tomuto přidává návrh změny nové vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. Ten jde nejen proti požadavkům praxe, ale i popírá hned několik ustanovení nového stavebního zákona. Má ambici stát se další a velkou překážkou snahy o zrychlení a zjednodušování přípravy a povolování stavebních záměrů. Nový návrh totiž neguje snahu NSZ o zavedení jednotného standardu včetně grafického vyjádření územních plánů. To mělo vést ke snazší, přehlednější a komfortnější orientaci v územních plánech od úředníků přes projektanty až po samotné uživatele v podobě stavebníků.
Inženýrská komora svou argumentaci opírá o formulaci nového stavebního zákona, podle níž je grafické vyjádření standardizovaných částí územně plánovací dokumentace (územních plánů) jednoznačným požadavkem pro vymezení jejího jednotného standardu. Konkrétní požadavky na grafické vyjádření, stejně jako vymezení zastavěného území a územního opatření o stavební uzávěře o asanaci území jsou stanovené v jednotlivých přílohách vyhlášky č. 157/2024 Sb. Nyní navrhovaná novela toto ruší a tím neguje zajistit snazší, přehlednější a komfortnější orientaci v územních plánech.
Požadavky na toto vyjádření jsou vyhláškou nově stanoveny jen obecně a to tak, že grafické vyjádření standardizovaných jevů zásad územního rozvoje a územního plánu musí odpovídat struktuře standardizovaných jevů zásad územního rozvoje. Standardizované jevy se ve všech výkresech grafické části zobrazují s přihlédnutím k měřítku daného výkresu shodně. U územního plánu je dále stanoveno, že u něj je obecným požadavkem na grafické vyjádření zejména přehledně zobrazit urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury.
„U regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření o stavební uzávěře či o asanaci území není ohledně grafického vyjádření dokonce stanoveno nic. Toto tedy nemůže představovat jednoznačné požadavky na grafické vyjádření, které by mělo přinést větší srozumitelnost a komfortnější prostředí pro všechny uživatele. Naopak způsobí nepřehlednost a utápění se v jednotlivých výkresech,“ vytýká návrhu JUDr. Eva Kuzmová, právní poradkyně předsedy ČKAIT.
Dalším problémem předmětné změny vyhlášky je navrhované zrušení možnosti zpracovávat územně plánovací dokumentaci ve formátech CAD. Ty jsou přitom jedním z nejčastěji používaných programů a lze je snadno provázat s navazujícími pracemi v oblasti povolování staveb. CAD zůstává možností pro odevzdání standardizovaných jevů v případě regulačního plánu (nikoliv územního plánu s prvky regulačního plánu). Pro tvorbu regulačních plánů je prostředí CAD v některých případech vhodnější než prostředí GIS.
Komora v této souvislosti zpochybňuje odůvodnění, podle nějž byla změna v návrhu provedena na základě požadavku některých obcí kvůli obtížím při převodu svých územních plánů do jednotného grafického standardu. Údajným důvodem je zvýšení přehlednosti výkresů a negativní zkušenosti s aplikací předchozích verzí jednotného standardu a stávající vyhlášky před novelou.
Jak navrhované zrušení jednotného grafického standardu komentují představitelé ČKAIT?
„Nemáme ve zvyku komentovat a medializovat absurdity v návrzích zákonů a vyhlášek dopadajících na práci autorizovaných osob. Ale v tomto případě již nelze mlčet. Kolegové projektanti se mne ptají: ‚Proboha! Proč?‘ Připomínkovaný návrh má zřejmě doložit řízený rozklad celého procesu návrhu a povolování staveb. Za poslední roky se náš obor ocitl v bezprecedentním chaosu, což bude mít na celé odvětví citelné dopady i v dalších letech. Nezachrání to ani masivní státní investice do silnic a dálnic, které jsou naštěstí řešeny vlastním takzvaným liniovým zákonem, takže se hojně povolují a staví. Nicméně i na tyto pro rozvoj země zásadní dopravní a infrastrukturní stavby novela vyhlášky o územním plánování negativně dopadne,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Podle něj i nadále projektanti a veřejnost budou muset pracovat s několika tisíci územních plánů, přičemž každý z nich může mít vlastní grafické znázornění stejného funkčního využití území. Takže navrhnout dálnici či obchvat města, které vedou napříč několika desítkami územních plánů, nebude o nic jednodušší.
„Pokud dnes někdo navrhuje rušit zobrazovací standardy, pak prokazuje, že nechápe základní pravidla jakýchkoliv strojně zpracovávaných úloh. Návrh na zrušení zobrazovacích standardů jde zcela proti zefektivnění procesů při práci s projektovou dokumentací, proti trendu posledních desítek let. Jestliže státní správa vynakládající významné, jinde chybějící prostředky na digitalizaci prostřednictvím řady programů, a roky řeší zcela nezbytné základní standardy, a současně navrhuje tuto změnu, nelze to hodnotit jinak, než jako zcela absurdní, nepochopení principů. Nezvratný rozvoj digitalizace by si za několik let vynutil změnu této změny k původnímu stavu. Pokud jsme dosáhli něčeho pozitivního, je to právě standardizované zobrazení, se kterým lze efektivně pracovat. Je to kolosální nesmysl! Ale je to dostatečně věrný obraz absurdního nepochopení základních požadavků na digitalizaci,“ doplnil Ing. Jaroslav Synek, Ph.D., člen představenstva ČKAIT.
„Co obec s územním plánem, to jiné barvy. A obcí máme více než šest tisíc. Takže, při projektování silnic nižších tříd bude projektant nucen řešit, co znamenají různé barvy, jejich odstíny a způsoby šrafování i u pozemků se stejným funkčním určením. Je to podobné, jako kdyby se přírodovědci nedohodli na klasifikaci organismů – taxonomii hierarchicky uspořádaných biologických kategorií – nebo chemici na periodické soustavě prvků. Nebo by si v každé obci s vlastním územním plánem mohli navrhnout vlastní podobu dopravních značek. Řidiči by pak na svých cestách museli nejprve nastudovat, jaké dopravní značení v dané obci platí. Naprostý regres, komplikace a administrativní a rešeršní zátěž pro projektanty, kterým by byla znemožněna přehledná a jednodušší orientace v územních plánech,“ konstatuje Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda Představenstva ČKAIT. Komora s navrhovanými změnami nesouhlasí a požaduje, aby v územně plánovací dokumentaci byl zachován jednotný standard, včetně grafického vyjádření.
„Územní plány jsou vlastně v grafickém vyjádření mapy, které nesou ohromné množství informací, není to jenom funkční využití daných pozemků a ploch, ale i např. ochranná pásma, územní rezervy pro budoucí výstavbu komunikací, inženýrských sítí, chráněná ložisková území, ale i sesuvná a poddolovaná území. Je toho hodně, co musí plány obsahovat. Když všechna tato data vezmeme a máme je v digitální podobě, ideálně v dohodnutém datovém formátu, který nese i informace o grafickém vyjádření, tak s těmi to daty můžeme velice efektivně pracovat nejenom dnes, ale i v budoucnosti. Problematiku datového a grafického vyjádření a zpracování územních plánů lze analogicky nalézt i v katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí je velký soubor dat, jasně definovaného formátu, které se zobrazují pomocí map a textů. Pokud by nebyly standardizované datové vstupy a výstupy, tak by každý oblastní katastr teoreticky mohl vést strukturu a grafické vyjádření po svém. Katastr není jen databáze o správě pozemků, ale jsou to georeferencované letecké snímky, mapy, ve kterých se používají definované značky, barevné označení ploch atd. Z katastru čerpají geometři a zase do něj vkládají data o pozemcích, a to vše podle domluvených (normovaných postupů). Dovedete si představit, že by se toto v rámci katastrů popřelo a museli jsme jako v minulosti s kolky objíždět celou republiku a žádat třeba jen o výpis z katastru nemovitostí? Anebo můžeme využít současných možností jednotného grafického standardu! Co kdyby úředníkovi na stavebním úřadě sám systém provedl jakousi “předkontrolu” jestli daný stavební záměr je v souladu s územním plánem. Pokud budu mít standardizovaná data v jasné databázové struktuře (a územní plán databází je), můžeme určité činnosti poměrně efektivně automatizovat,“ je přesvědčen Ing. Martin Šafařík, člen Představenstva ČKAIT.
Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, z.s. (AUÚP) má shodný názor jako ČKAIT
„Celý návrh změny vyhlášky, tedy zejména odstranění grafické podoby jednotného standardu územně plánovací dokumentace (JS ÚPD), je naprosto neúčelný, přinese pouze komplikace a problémy. Uváděná pozitiva zrušení grafické podoby JS ÚPD jsou nepravdivá, zcela zavádějící a naprosto ničím nepodložená. Jediné pravdivé tvrzení v celém odůvodnění je skutečnost, že zrušení grafického standardu přinese komplikace při práci investorů, kteří budou muset zkoumat nuance a rozdíly různých graficky jinak pojatých ÚPD. Zrušení té největší výhody zavedené standardizace ÚPD, na kterou odborná veřejnost čekala dlouhých téměř 30 let (a sama si dobrovolně tvořila své struktury a grafickou podobu), považujeme za obrovský krok zpět. Argument úspory nákladů je zavádějící, protože největší objem práce, a to až 95 %, znamená vytvoření jednotného standardizovaného datového modelu, přiřazení grafického standardu je v nákladech zanedbatelnou položkou,“ kritizuje návrh vyhlášky doc. Ing. arch. Petr Durdík, předseda AUÚP, která sdružuje české urbanisty. „CAD systémy jsou pro řadu zpracovatelů jejich domovskými a dlouhodobě jedinými pracovními nástroji, na kterých je postaveno jejich podnikání. Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje široké spektrum činností projekční praxe. Je to živý, licenčně ošetřovaný, pravidelně aktualizovaný software. CAD systém je vedle GISu rovnocenným nástrojem tvorby výkresů. Zrušením jeho podpory v oblasti územního plánování v důsledku potřeby standardizace bude státem ovlivněno konkurenční prostředí a hospodářská soutěž. V systémech CAD stále pracuje více než 50 % projektantů. Kromě toho, přechodné období je nastaveno na příliš krátkou dobu,“ doplňuje urbanista Durdík.
Stanovisko České komory architektů je ale naprosto opačné
„Při standardizaci a digitalizaci územních plánů je nutné vycházet z odborné praxe a dat, nikoli pouze unifikovat grafický vzhled plánů,“ je přesvědčen Ing. arch. Jan Kasl, předseda ČKA. V tiskové zprávě ČKA se dále uvádí, že nejsou cílem uniformní „omalovánky“ územních plánů, ale kvalitní obsah a dostupná prostorová data. Novela vyhlášky č. 157/2024 Sb. podle názoru komory architektů přinese zjednodušení grafické reprezentace dokumentace, sníží náklady obcí a krajů a zároveň zachová přínosy digitální transformace. ČKA upozorňuje, že obavy projektantů liniových staveb jsou neopodstatněné, přechod na GIS je efektivní a probíhá s dostatečným přechodným obdobím.
Zdroje:
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.