Rozsah projektové dokumentace podle nových předpisů je předmětem mnoha diskuzí
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právní předpisy
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Zjednodušený rozsah a obsah projektové dokumentace pro povolování staveb podle nového stavebního zákona a vyhlášky č. 131/2024 Sb. vyvolává při realizaci stavebních záměrů mnohá nedorozumění a nejasnosti. Nové předpisy například nedefinují požadavky na rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby.
Ve středu 18. června 2025 proběhl v prostorách pražské kanceláře ČKAIT kulatý stůl na téma dokumentace pro provádění stavby a zhotovitelská dokumentace, pořádaný výborem oblasti Praha a Profesním aktivem pozemních staveb. Jednání se zúčastnili pozvaní členové komory a také zástupci MMR, Mgr. M. Daněk za odbor stavebního řádu a Mgr. D. Dvořák, LL.M., Ph.D., za odbor veřejného investování.
Tématem jednání byla projektová dokumentace a její stupně podle platného stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, a to jak pro soukromé, tak i veřejné zakázky. Dále byly diskutovány v poslední době hojně používané termíny – zhotovitelská, výrobní nebo dílenská dokumentace stavby.
Objednatelé projektové dokumentace se v poslední době snaží omezit pořizovací náklady na dokumentaci omezováním jejího rozsahu, bez ohledu na to, jak je takto omezená dokumentace využitelná v dalších krocích a procesech pro stavební povolení nebo povolení záměru a zhotovení stavby. K nejasnostem v této situaci nepřispívá ani terminologická nejednoznačnost a procesní neukotvenost postupů v různých právních a dalších dokumentech, např. stálé vnášení pojmů realizační dokumentace do oboru pozemních staveb, které lze využít pouze v prostředí projektů inženýrských a dopravních staveb na výslovnou žádost objednatele.
Komora proto opakovaně doporučuje projektovou dokumentaci vždy zpracovávat v takovém rozsahu, který umožní vydávat dotčeným orgánům potřebná stanoviska, a informovat o tom včas i objednatele této projektové dokumentace.
Jen tak je zpracovatel projektové dokumentace ochráněn před špatnou interpretací jejího obsahu, nevhodným použitím nebo dokonce zneužitím projektové dokumentace. Proto je vhodné vždy objednatele upozornit, že dokumentace v rozsahu pouze pro schválení záměru (povolení) je pro jakékoliv další praktické použití neúplná a nevhodná. Vždy bylo, a je nutné zachovat dvoustupňový systém projektové dokumentace, kdy první stupeň slouží k povolení záměru, a další stupeň pro provedení stavby. Je patrně jen otázkou času, kdy v zamýšlených novelách stavebního zákona a v prováděcí vyhlášce dojde ke změně rozsahu dokumentace pro jednoduché stavby, ale nelze předčasně spekulovat nad jejím obsahem.
Funkci projektové dokumentace vždy určuje její rozsah
Dokumentace pro povolení záměru pouze státní správě prokazuje splnění požadavků na stavbu v území.
Dokumentace pro provádění stavby je jedinou dokumentací, podle které se stavba provádí a zprovozňuje, proto musí být její rozsah úplný a kompletní, zahrnující veškeré náležitosti kvalifikovaného návrhu, za který je projektant odpovědný ze zákona.
Nesmíme zapomínat ani na požadavek občanského zákoníku vztahující se na autorizované osoby: „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“
Dokumentace pro provádění stavby se také užívá jako podklad pro definice technických podmínek pro zadávání veřejné zakázky podle zákona č. 134/2016 Sb. Zadávací projektová dokumentace na stavební práce musí být zpracována jak v rozsahu daném vyhláškou č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, tak i stále platnou vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Z hlediska požadavků na výrobky musí být přednostně definovány požadované vlastnosti výrobků. V odůvodněných případech lze uvádět i referenční výrobky, jejichž parametry (cena, jakost, dodací lhůty atd.) jsou považovány za vyhovující, ale musí být vždy uvedeno, že u každého výrobku lze nabídnout rovnocenné řešení.
Dodavatelská neboli zhotovitelská dokumentace, tedy dokumentace zhotovitele stavby, je dokumentací, jejíž obsah a rozsah není definován žádným právním ani jiným předpisem a její zpracování projektant může vyžadovat výhradně a pouze u některých částí technologického vybavení stavby. Tato dokumentace zahrnuje dokumentaci výrobní a dílenskou, které nemohou řešit základní a požadované vlastnosti stavby a jejích částí, pouze dopracovávají dokumentaci provedení stavby do vyšší – potřebné podrobnosti.
Výrobní dokumentace je především dokumentace výrobků, které se zabudovávají do stavby (např. prvků ocelových konstrukcí, prefabrikátů apod.), a dokumentace, která slouží k jejich výrobě.
Dílenská dokumentace je dokumentace sloužící k výrobě specifických částí staveb – konstrukcí (např. zámečnických nebo interiérových konstrukcí).
Obě tyto dokumentace jsou ve výhradní gesci zhotovitele stavby a jeho vztahu s dodavatelem této části. Jsou předmětem soukromoprávního vztahu mezi těmito subjekty, jejich obsah a rozsah je tímto smluvním vztahem definován. Žádná z těchto dokumentací nepodléhá schvalování objednatelem – zadavatelem stavby nebo projektantem, a nejsou tedy ani součástí projektové dokumentace stavby, proto se nepředávají zadavateli.
Pouze v případech, kdy se jedná o stanovené výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zhotovitel dokládá prohlášení o vlastnostech nebo prohlášení o shodě k takovým výrobkům. Pokud dojde smluvním způsobem k upravení podmínek zpracování a využití této dokumentace odlišně od platné právní úpravy, mohou se podmínky zpracování a využití lišit.
Dále bylo diskutováno, že v současné době ve smyslu vyhlášky č. 131/2024 Sb. neexistuje dokumentace skutečného provedení, což může v budoucnu přinášet problémy při prokazování, jaká stavba byla zkolaudována a co může být nepovolenou, tzv. černou stavbou.
Součástí diskuse byly i rozdílné obsahy veřejně publikovaných ceníků. Bylo upozorněno na potřebu, aby popis výkonů autorizovaných osob pokud možno přesně odpovídal standardům výkonů a dokumentace autorizovaných osob, které vydávají společně obě komory, ČKAIT i ČKA. V současné době je ve standardech výkonů popisován jak základní rozsah standardních výkonů, tak i nezbytné nebo doplňující tzv. nadstandardní výkony. Z rozsahu požadavků zadavatele se pak odvíjí i nabídková cena projektanta.
Závěrem je nutné konstatovat, že základní povinností autorizované osoby, projektanta, je zhotovit projektovou dokumentaci pro provádění stavby tak, aby plně posloužila svému účelu v souladu s platným právním řádem, tedy aby podle ní bylo možné stavbu povolit, provést a uvést do užívání.
Dále se účastníci shodli na doporučení, aby komora zpracovala doporučené postupy při přípravě a provádění staveb, a aby byli s nimi obecně seznámeni nejen stavebníci, ale i zadavatelé veřejných zakázek.
Schémata vyztužení jsou spíše podrobnými výkresy výztuže
Ing. Daniel Lemák, Ph.D.
místopředseda Profesního aktivu statika, mosty a zkoušení, autorizovaný inženýr v oborech Statika a dynamika staveb a Mosty a inženýrské konstrukceZ hlediska stavebně konstrukčního řešení jde zejména o zpracování výkresů „schémat vyztužení“. Podle staré vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, byla „schémata vyztužení“ jasně definována a dále bylo také dáno, že podrobné výkresy výztuže (PVV) si zajišťuje zhotovitel stavby. Podle nové vyhlášky o dokumentaci staveb č. 131/2024 Sb. zůstává sice pojem „schémata výztuže“, ale díky vágní definici, se již nejedná o původní „schémata vyztužení“, ale jde spíše o „podrobné výkresy výztuže“. Je samozřejmě obtížné pochopit, proč se to stalo a proč se tento „výkres vyztužení“ rovnou nenazývá „podrobné výkresy výztuže“, jestliže to takto autoři vyhlášky zamýšleli. Tato změna znamená, že „podrobné výkresy výztuže“ si už nezajišťuje zhotovitel, ale musí je zpracovat projektant v rámci dokumentace pro provádění stavby (DPS). Pomineme-li problém finanční (statická část projektové dokumentace může být i dvakrát dražší), jde i o problém z hlediska harmonogramu prací. Nedá se začít dělat na „podrobných výkresech výztuže“, dokud není ukončený celý projekt a nejsou dořešeny všechny výkresy tvarů včetně všech prostupů. Nelze zasahovat do výkresu tvaru v průběhu armování, protože se pak zasahuje do tří až čtyř dalších armovacích výkresů. Vytváření armovacích výkresů v rámci DPS zase dokáže protáhnout finální termín odevzdání o půl roku až rok u větších staveb. Zpracovat projekt vyztužování trvá minimálně stejně dlouho jako zpracování celé DPS.
Dalším problémem je nejasné definování „zhotovitelské dokumentace“
Ing. Martin Šafařík
člen představenstva ČKAIT, autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Statika a dynamika stavebZ hlediska konstrukčního nelze připustit, aby si zhotovitel prováděl zásahy do konstrukce bez odsouhlasení statika. Statik nosné konstrukce musí vědět, jak dodavatel prefabrikátů, ocelové nebo dřevěné konstrukce dodržel statické schéma nosné konstrukce. Výrobní dokumentace nosné konstrukce musí být po celou dobu životnosti objektu archivována. Jak by se při budoucích stavebních úpravách zjišťovalo vyztužení prefabrikátů, přípoje jednotlivých prvků? Navíc například u ocelových konstrukcí celkové statické chování konstrukce závisí i na tuhosti jednotlivých přípojů. Dosti často se v praxi setkávám s tím, že výrobce v dobré víře z polotuhého nebo tuhého styčníku udělá kloubový přípoj, tím však nepříznivě ovlivní tuhost celé konstrukce. Statik konstrukce by měl proto vždy výrobní dokumentaci ocelové konstrukce včetně přípojů přinejmenším vidět nebo v lepším případě spolupracovat s dodavatelem.
Pro navrhování i kontrolu výrobní dokumentace je vlastně oprávněna jen jedna osoba, a to statik návrhu nosné konstrukce. Zde se dostáváme do dalšího nového právního problému: Má to být ten, kdo navrhnul nosnou konstrukci v úrovni projektu pro povolení záměru nebo autorizovaný inženýr, který zpracoval dokumentaci pro provádění stavby? Já se domnívám, že vyšší odpovědnost nese ten, kdo zpracoval dokumentaci pro provádění stavby. A ten by měl vědět o konstrukci vše.
Závěrem bych napsal jen toto – jestliže vzniká jakákoliv výrobní, dílenská a montážní dokumentace k jakékoliv technické části stavby, je potřeba provádět řádnou a zodpovědnou kontrolu a přenášet informace možného ovlivnění jiných částí stavby dalším odpovědným osobám. Požární bezpečnost, elektroinstalace, zdravotní nezávadnost, bezpečnost práce, vybraná zařízení jako jeřáby, výtahy a další jsou kontrolovány státem jak ve fázi projektu, tak při realizaci a následném provozu. Mechanická odolnost a stabilita je vlastně závislá jen na jedné osobě – statikovi.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.