Zprávy a informace ČKAIT 2025|04

V prvním letošním vydání Z+i 1/2025 jsme popisovali “Jaké změny přinese již sedmá a poměrně rozsáhlá novela nového stavebního zákona”. Tehdy v lednu se zdála být v pořadí sedmou novelou po šesté novele zákona s částečným bypassem digitalizace stavební agendy. Čas a poslanecká aktivita se ale nezastavili. Zmiňovaná „sedmá“ novela je nakonec v pořadí novelou devátou, neboť ji předběhly dvě jiné.

Sedmá novela NSZ podle zákona č. 23/2025 Sb. bude účinná k 1. lednu 2026. Sítě elektronických komunikací budou nově řešit trojkové stavební úřady

V pořadí sedmou novelou NSZ se nakonec stala novela provedená zákonem č. 23/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento předpis v části deváté mění i NSZ, a to s účinností od 1. ledna 2026. Konkrétně se jedná o změnu § 34a odst. 2 NSZ, kdy je do působnosti „trojkových“ obecních stavebních úřadů, tedy obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP), doplněn rovněž záměr sítí elektronických komunikací. Zmíněné ustanovení tedy bude s účinností od 1. ledna 2026 znít následovně:

Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru bytového domu, silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, sítí elektronických komunikací, vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností; § 37 odst. 3 se pro určení příslušnosti stavebního úřadu nepoužije.

Tato novela má ve vztahu k NSZ i přechodné ustanovení, podle něhož se řízení a jiné postupy týkající se sítí elektronických komunikací zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební úřad na úrovni ORP tak bude k záměrům sítí elektronických komunikací či souboru staveb, jehož je tento záměr součástí, příslušný až u žádostí podaných na příslušný úřad po 1. lednu 2026.

Osmá novela NSZ podle zákona č. 39/2025 Sb. je účinná od 6. března 2025. Upravuje účel vyvlastnění

Další, v pořadí osmá, novela NSZ byla provedena zákonem č. 39/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tato drobná novela s účinností od 6. března 2025 upravila § 170 odst. 1 písm. c) NSZ o účelech vyvlastnění tak, že práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny v územně plánovací dokumentaci a jde-li o realizaci stavby a opatření k zajišťování bezpečnosti státu, a ta namísto dřívějšího znění „k zajišťování obrany a bezpečnosti státu“.

Devátá novela NSZ podle zákona č. 87/2025 Sb. je účinná většinou od 1. srpna 2025 (rozdělení staveb, nutnost mít projektovou dokumentaci u jednoduchých staveb, dodavatelské provádění staveb, kolaudace aj.) a zčásti od 29. května 2026 (určité povinnosti vlastníka stavby) bez přechodných ustanovení

Jedná se o velkou novelu, kterou jsme popisovali podrobně v Z+i 01/2025 v článku „Jaké změny přinese již sedmá a poměrně rozsáhlá novela nového stavebního zákona?”. Tato novela byla provedena zákonem č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a další související zákony (tzv. Lex OZE III). Dle pořadí schválení se nakonec stala novelou devátou. Všechny změny, které přináší tato novela, jsou plně popsány ve výše zmíněném článku. Účinnosti nabyly k 1. srpnu 2025, jen s výjimkou nově stanovených povinností vlastníka stavby podle § 167 písm. j) a k) NSZ, jejichž účinnost je stanovena až k datu 29. května 2026.

Ve souvislosti s touto novelou je ještě nutné zdůraznit, že nemá přechodná ustanovení, což znamená, že všechny v ní popsané změny se začnou aplikovat hned k 1. srpnu 2025, a to i ve vztahu k probíhajícím postupům.

Desátá novela NSZ podle zákona č. 223/2025 Sb. je účinná již 1. července 2025 a 1. srpna 2025

V pořadí desátou novelou NSZ je novela provedená zákonem č. 223/2025 Sb., kterým se mění energetický zákon a další související zákony (tzv. Lex Plyn). Přináší tyto zásadní změny:

• Národní geoportál územního plánování nebyl spuštěn. Tento předpis v části šesté mění NSZ tak, že s účinností od 1. července 2025 ohledně částečného bypassu digitalizace stavební agendy platí, že informační systém národní geoportál územního plánování bude nakonec přechodně vypnut až do 30. června 2026, namísto původního termínu do 30. června 2025.
• Městské stavební předpisy nemohou odchylně řešit technické požadavky na technickou infrastrukturu – S účinností od 1. srpna 2025 dále tato novela přináší změny v § 152 NSZ týkajícího se podrobného vymezení požadavků na výstavbu. Odst. 1 tohoto ustanovení nově zní tak, že prováděcí právní předpis stanoví podrobné požadavky na výstavbu. Odst. 2 pak nově uvádí, že územní samosprávné celky, které jsou k tomu tímto zákonem zmocněny, mohou stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1 s výjimkou požadavků na výstavbu staveb dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb a technických požadavků na stavby technické infrastruktury. Změna provedená v § 152 odst. 2 NSZ tedy znamená, že Praha, Brno a Ostrava si ve svých městských stavebních předpisech mohou odchylně stanovit požadavky na vymezování pozemků a umísťování staveb technické infrastruktury. Pouze technické požadavky na tyto stavby musí být jednotné pro celou republiku.
• Provádění jednoduchých staveb – výměnky již nemusí být provedeny dodavatelsky. S účinností od 1. srpna 2025 desátá novela č. 223/2025 Sb. opravuje chyby způsobené devátou novelou č. 87/2025 Sb. Jednoznačně je nyní v § 159 odst. 2 písm. b) NSZ stanoveno, že svépomocí může stavebník provádět jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. m), r) a s) této přílohy. Uvedené znamená, že z jednoduchých staveb v odst. 1 přílohy č. 2 k NSZ budou muset být nově dodavatelsky (a to i s autorizovanou osobou stavbyvedoucího) provedeny stavby:
  • písm. m) – stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 250 kW,
  • písm. r) – studny k odběru vody, jež nepřekračují 6 000 m³ za kalendářní rok nebo 500 m³ v každém měsíci kalendářního roku,
  • písm. s) – čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel.

V deváté novele č. 87/2025 Sb. bylo totiž chybně stanoveno, že výměnek uvedený mezi jednoduchými stavbami pod písm. q) odst. 1 přílohy č. 2 k NSZ bude muset být proveden dodavatelsky. Naopak čistírny odpadních vod mohly být realizovány svépomocí. Novelou č. 223/2025 Sb. tak byly tyto chyby napraveny.

• Povinnosti vlastníka stavby – dobíjecí stanice se instalují, pokud je to technicky proveditelné, a nikoliv jen možné. Bohužel k této změně není důvodová zpráva a není tedy jednoznačně zřejmý rozdíl mezi výkladem původního a nového pojmu. S účinností od 1. srpna 2025 dochází k zpřesnění povinnosti vlastníka stavby uvedené v § 167 písm. e) tak, pokud je to technicky proveditelné (nikoliv tedy původní znění možné), zajistit do 1. ledna 2027 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice na každých 10 parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily, pro jiné než obytné budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení s více než 20 parkovacími stáními, tuto povinnost lze odložit do 1. ledna 2029, pokud vlastník instaloval alespoň 1 dobíjecí stanici mezi 28. květnem 2022 a 28. květnem 2024.
• Jednotné environmentální stanovisko bude v určitých případech vydávat krajský úřad a nikoliv MŽP. Novela provedená zákonem č. 223/2025 Sb. v části sedmé rovněž mění zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku (JES). S účinností od 1. srpna 2025 bude v případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (zákon č. 416/2009 Sb.) příslušným úřadem k vydání JES krajský úřad, nikoliv MŽP.

Přechodná ustanovení opět nejsou

Tato novela NSZ také nemá přechodná ustanovení, což znamená, že všechny v ní popsané změny se začnou aplikovat hned k uvedeným datům účinnosti, a to i ve vztahu k probíhajícím postupům.

Jedenáctá novela NSZ podle zákona č. 249/2025 Sb. zavádí zóny pro urychlení využívání OZE. Je účinná od 1. srpna 2025

Jedenáctá novela NSZ je provedena v rámci zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, ZOZE).

Urychlené projednání a schválení již v prvním čtení

Vládní návrh ZOZE byl původně předložen Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 945, ale nebyl projednán ani v prvním čtení. Vzhledem k blížícímu se konci volebního období Poslanecké sněmovny a naléhavosti implementace směrnice „RED III“ bylo třeba urychlit proces projednání návrhu zákona a nepřipustit riziko související s opožděným přijetím potřebných implementačních opatření, které by mělo za následek veškeré důsledky spojené s neplněním závazků plynoucích České republice z jejího členství v Evropské unii. Z tohoto důvodu byl předložen Poslanecké sněmovně stejnojmenný vládní návrh zákona, a to s návrhem na jeho schválení již v prvním čtení (sněmovní tisk č. 969). Takto byl zákon přijat dne 3. června 2025, následně schválen Senátem a dne 17. července 2025 podepsán prezidentem republiky. Ve Sbírce zákonů byl uveřejněn dne 25. července 2025 pod č. 249/2025 Sb. s účinností od 1. srpna 2025.

Účelem je stanovit odchylné zjednodušené a urychlené postupy pro povolování OZE

Tímto zákonem je zaváděna právní úprava vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů pro využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) v těchto oblastech. Jedná se o speciální právní úpravu, která stanoví odchylky od procesů upravených v NSZ (v oblasti územního plánování a povolování staveb), zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ve vztahu k posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, tj. SEA a ve vztahu k posuzování záměrů na životní prostředí, tj. EIA), zákoně o JES a dalších právních předpisech z oblasti ochrany životního prostředí.

Účelem ZOZE je zajistit transpozici vybraných ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652. Tato směrnice vstoupila v platnost 20. listopadu 2023. Transponována jsou některá nová ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice 2023/2413 (směrnice RED III), která má za cíl urychlit využití obnovitelných zdrojů energie v členských státech EU.

Pojmy ZOZE

Záměrem se pro účely ZOZE rozumí:

• stavba, soubor staveb nebo zařízení pro výrobu energie z obnovitelného zdroje energie;
• nebo stavba, soubor staveb nebo zařízení využívající pro výrobu energie kombinaci různých druhů obnovitelných zdrojů energie;
• změna stavby, souboru staveb nebo zařízení podle bodu 1,
• stavba nebo zařízení nezbytné pro připojení stavby, souboru staveb nebo zařízení podle bodu 1 k distribuční, přenosové nebo přepravní soustavě;
• stavba, soubor staveb nebo zařízení sloužící pro ukládání energie vyrobené stavbou, souborem staveb nebo zařízením podle bodu 1, které jsou připojeny ve stejném místě připojení;
• technická a dopravní infrastruktura nezbytná pro provoz stavby, souboru staveb nebo zařízení podle bodu 1, s výjimkou staveb a zařízení distribuční, přenosové a přepravní soustavy;
• stavba, soubor staveb, zařízení nebo jiné opatření sloužící k vyloučení nebo zmírnění nepříznivých dopadů stavby, souboru staveb nebo zařízení podle bodu 1 do území.

Mapování nezbytných oblastí a vymezování akceleračních oblastí

V souladu s požadavky směrnice RED III mají být v členských státech EU zmapovány tzv. nezbytné oblasti a v jejich rámci pak vymezeny akcelerační oblasti.

Nezbytnou oblastí se pro účely ZOZE rozumí oblast vymezená s ohledem na potenciál výroby energie z obnovitelného zdroje energie v rozsahu stanoveném Vnitrostátním plánem ČR v oblasti energetiky a klimatu.

Nezbytné oblasti měly být podle Směrnice EU zmapovány nejpozději do 21. května 2025. V ČR byly vymezeny s účinností od 1. března 2025 jako specifické oblasti v Politice územního rozvoje ČR.

Jedná se o oblasti, které lze z technického hlediska považovat za vhodné pro realizaci záměrů pro využití OZE, při jejich vymezování však nedochází k zohlednění jiných veřejných zájmů.

Představují nadřazenou množinu oblastí, v jejímž rámci mají být následně vymezovány akcelerační oblasti.

Akcelerační oblastí se pro účely ZOZE rozumí oblast vymezená za účelem urychlení využití obnovitelného zdroje energie.

Významné akcelerační oblasti z hlediska plnění cílů stanovených ve směrnici RED III. mají být vymezeny do 21. února 2026. Další akcelerační oblasti mohou být vymezovány i po tomto datu.

Akcelerační oblasti se v souladu s § 4 odst. 1 ZOZE vymezují v nezbytné oblasti dané pro využití stejného druhu OZE. Vždy přitom musí být zachována jednota druhu OZE, tj. např. akcelerační oblasti pro fotovoltaické elektrárny mohou být vymezeny pouze v nezbytné oblasti vymezené pro fotovoltaické elektrárny.

Nelze je vymezit na území evropsky významné lokality, ptačí oblasti a zvláště chráněného území.

Dále je nebude možné umístit na území, které se stanoví nařízením vlády. Toto nařízení „o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti“ je však zatím ve fázi návrhu, v červenci 2025 prošlo třetím připomínkovým řízením. Tato území budou stanovena s ohledem na ochranu životního prostředí, státní památkovou péči, obranu a bezpečnost státu, lázeňství, letectví nebo veřejnou meteorologickou službu.

V nařízení vlády jsou stanovena území, ve kterých se nesmí vymezovat žádné akcelerační oblasti (tj. bez ohledu na druh OZE, pro který jsou vymezovány). Následně jsou také nad rámec těchto území stanovena další území, ve kterých se nesmí vymezovat akcelerační oblasti vymezované konkrétně pro fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny.

Akcelerační oblasti se vymezují v územně plánovací dokumentaci:

• oblasti místního významu budou vymezeny územním plány,
• oblasti nadmístního významu budou vymezeny zásadami územního rozvoje,
• oblasti celostátního významu budou vymezeny územním rozvojovým plánem.

Ochrana jiných veřejných zájmů je zajištěna v procesu vymezování akceleračních oblastí.

Podle § 4 odst. 2 ZOZE platí, že akcelerační oblast se vymezuje tak, aby záměry pro využití OZE, pro který je tato oblast vymezována, neměly s ohledem na limity využití území významný dopad zejména na životní prostředí a zájmy obrany a bezpečnosti státu. Podle odst. 3 se při vymezování akceleračních oblastí upřednostňují umělé a zastavěné plochy, jako jsou dopravní infrastruktura a její blízké okolí, parkoviště, zemědělské stavby apod.

Územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních stavby OZE

Současně s územně plánovací dokumentací příslušné úrovně bude pro každou akcelerační oblast přijato také územní opatření, ve kterém budou stanoveny podrobné a specifické podmínky pro danou oblast. Územní opatření bude vydáváno ve formě opatření obecné povahy, stejně jako územně plánovací dokumentace. Proces pořízení (resp. zpravidla změny) územně plánovací dokumentace bude spojen s procesem pořízení jednotlivých územních opatření.

ZOZE upravuje také možnost samostatného pořízení územního opatření, a to zejména v případě, že bylo původní územní opatření zrušeno v přezkumném řízení nebo soudem (kterým nedošlo současně ke zrušení akcelerační oblasti v územně plánovací dokumentaci) anebo na základě přechodných ustanovení v případě, že územně plánovací dokumentace před účinností zákona již vymezila nebo začala vymezovat plochu pro OZE, která odpovídá požadavkům zákona.

Ve výjimečných případech, kdy je akcelerační oblast vymezována v územním plánu a v daném území se nepředpokládá potřeba stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření, by územní opatření nemuselo být pořízeno vůbec.

Podle přechodných ustanovení je možné zařadit mezi nezbytné a akcelerační oblasti i některá území definovaná podle dřívějších předpisů

V rámci přechodných ustanovení k ZOZE je stanoveno, že nezbytné oblasti vymezené jako oblasti se specifickými hodnotami celostátního významu v politice územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za nezbytné oblasti podle tohoto zákona.

Dále je zde uvedeno, že plocha nebo koridor určená pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů vymezená v územním plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která splňuje požadavky stanovené v § 4 odst. 1 a 2, se považuje za akcelerační oblast ode dne vydání územního opatření podle tohoto zákona pro tuto oblast.

Rovněž je zde uvedeno, že bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona schváleno zadání územního plánu, zásad územního rozvoje nebo územního rozvojového plánu nebo zadání jejich změny, obsahující požadavek na vymezení plochy nebo koridoru určené pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která splňuje požadavky podle ZOZE § 4 odst. 1 a 2, považuje se tato plocha nebo koridor za akcelerační oblast ode dne vydání územního opatření podle tohoto zákona pro tuto oblast.

Povolovací postup záměru OZE v akceleračních oblastech má kratší termíny

Postupy související s povolováním záměrů OZE v akcelerační oblasti jsou upraveny v §§ 25 – 31 ZOZE.

Žádost o povolení záměru pro využití OZE bude podána příslušnému stavebnímu úřadu, který si vyžádá potřebná závazná stanoviska. Alternativně může žadatel požádat o vydání závazných stanovisek sám předem. Orgánem příslušným pro vydání JES pro záměry OZE v akceleračních oblastech bude vždy krajský úřad. Ten bude obecně postupovat podle zákona o JES, ovšem s několika odchylkami:

1. V první řadě bude nutné posoudit soulad záměru pro využití OZE s podmínkami a zmírňujícími opatřeními stanovenými v územním opatření. Územní opatření je pro záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti závazné. Pokud by tedy byl záměr v rozporu s podmínkami nebo zmírňujícími opatřeními stanovenými v územním opatření, nebylo by možné vydat souhlasné JES.
2. Dále je nezbytné rozlišit záměry, které by za normálních okolností podléhaly posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA), k čemuž může poskytnout součinnost příslušný úřad EIA působící v rámci téhož krajského úřadu. Pokud se nejedná o záměr, který za normálních okolností podléhá EIA, pak lze pokračovat v postupu vedoucím k vydání JES. Pokud by však záměr za normálních okolností podléhal EIA, pak je nutné posoudit následující podmínky pro uplatnění výjimky z EIA vyplývající ze směrnice RED III:

(1) zda jsou zapracována pravidla a zmírňující opatření stanovená při vymezení akcelerační oblasti,

(2) zda projekt nepodléhá mezistátní EIA a

(3) zda není vysoce pravděpodobné, že záměr vyvolá významné nepředvídané nepříznivé vlivy na životní prostředí. Také při hodnocení těchto otázek může poskytnout součinnost příslušný úřad EIA působící v rámci téhož krajského úřadu, popř. orgán ochrany veřejného zdraví a orgán ochrany přírody.

Pokud by záměr nesplňoval druhou nebo třetí z podmínek vyplývajících ze směrnice RED III, pak by musel krajský úřad vydat rozhodnutí o tom, že záměr bude podléhat EIA, a to do 45 dní (popř. do 30 dní). Následně by ve lhůtě 6 měsíců (popř. 12 měsíců) proběhla EIA v režimu obligatorní integrace s postupem vedoucím k vydání JES. Pokud záměr splňuje všechny tři podmínky, pak lze bez dalšího pokračovat v postupu vedoucím k vydání JES.

3. Krajský úřad posoudí záměr a, považuje-li záměr za přípustný, pak vydá souhlasné JES a případně závazně stanoví další podmínky pro jeho povolení. Krajský úřad zejména stanoví nové podmínky ve vztahu k aspektům, které nebyly při vymezování akcelerační oblasti řešeny (a nebyly pro ně tedy při vymezení oblasti stanoveny podmínky). Proces vydání JES ve vztahu k ostatním správním úkonům, namísto nichž se vydává a které nebyly při vymezování oblastí řešeny, proběhne v plném rozsahu podle zákona o JES. To musí být vydáno ve lhůtě 60 dní (popř. prodloužené o 30 dní) od podání úplné žádosti.

Stejný režim se bude vztahovat také na související infrastrukturu, zejména na zařízení pro ukládání energie na stejném místě a na zařízení pro připojení záměrů pro využití OZE k soustavě.

Podle § 31 ZOZE stavební úřad rozhodne o žádosti o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení (resp. od podání úplné žádosti). Toto ustanovení je speciální ve vztahu k úpravě NSZ, lhůtu pro vydání výsledného rozhodnutí stavebního úřadu tudíž nelze prodloužit ve smyslu § 196 odst. 2 a 3 NSZ.

Povolovací postup záměrů OZE mimo akcelerační oblast

Směrnice RED III upravuje rovněž postup povolování záměrů pro využití OZE mimo akcelerační oblast. Jedná se o specifickou úpravu, která byla vyvolána potřebou reflektovat případy kolizí ptáků a dalších živočichů se záměry pro využití OZE (typicky v případě běžných druhů ptáků a větrných elektráren). Tento zvláštní postup při ochraně ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů je upraven v § 32 ZOZE.

Povolení záměru využívající pro výrobu elektřiny energii slunečního záření s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW (drobné stavby až na určité výiimky) lze i jen uplynutím lhůty

Požadavkem směrnice RED III je, aby záměry využívající pro výrobu elektřiny energii slunečního záření s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW byly povoleny maximálně do 30 dnů ode dne podání úplné žádosti. V opačném případě se mají tyto záměry považovat za povolené. Ustanovení § 33 ZOZE proto zakotvuje vznik práva realizovat záměr po uplynutí zákonem předepsané lhůty, a to ze zákona.

Je nutné zdůraznit, že podle důvodové zprávy k ZOZE dopadá ustanovení § 33 na všechny součásti povolovacího procesu před správními orgány, tedy nejen před stavebním úřadem, ale i před dotčenými orgány. Z hlediska aplikace předmětného ustanovení je tedy nutné rozlišovat dvě situace, a to zda záměr podléhá nebo nepodléhá povolení podle NSZ.

Varianta 1) Záměr nepodléhá povolení podle NSZ

Jde-li o záměry nepodléhající povolení podle stavebního zákona, jedná se o provedení záměru stavby, souboru staveb nebo zařízení využívajících pro výrobu elektřiny energii slunečního záření s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, které spadají do tzv. volného režimu, resp. jedná se o drobné stavby ve smyslu § 171 a přílohy č. 1 odstavce 1 písm. a) bodu 25 a písm. f) stavebního zákona. V případě těchto záměrů ve volném režimu platí, že ustanovení § 33 ZOZE se vztáhne na všechny případy vydání správních aktů, které jsou podmínkou přípustnosti záměru, případně podle jiných právních předpisů – např. zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a jiné.

Nevydají-li proto správní orgány příslušné k vydání těchto aktů akty ve lhůtě stanovené § 33 ZOZE, považuje se záměr za přípustný a správní orgán tak ztrácí pravomoc daný akt vydat. Záměr je ze zákona na daném úseku veřejné správy považován za přípustný, resp. povolený.

Varianta 2) Záměr podléhá povolení podle NSZ

Jde-li o záměry podléhající povolení podle NSZ, tedy jde o záměry staveb, souboru staveb nebo zařízení využívajících pro výrobu elektřiny energii slunečního záření s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, které se nachází např. ve zvláště chráněném území nebo na území vymezeném Ministerstvem obrany ČR podle nařízení vlády č. 359/2024 Sb., zahrnuje povolení záměru ze zákona na základě navrhovaného ustanovení celý povolovací proces. Podléhá-li proto záměr povolení podle stavebního zákona, lze jej po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne podání bezvadné žádosti realizovat, neboť se má za povolený podle stavebního zákona.

Aby mohl být takovýto záměr považován za povolený (v případě, že vyžaduje povolení podle NSZ), je nutné, aby součástí žádosti byla kladná závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů a popis technického řešení záměru, včetně návrhu připojení k distribuční soustavě nebo pokrytí vlastní spotřeby v odběrném místě, prokazující, že jeho instalovaný výkon nepřesáhne kapacitu připojení k distribuční soustavě. Považuje-li se takovýto záměr za povolený, správní orgán o tom vydá žadateli osvědčení. Toto osvědčení nenahrazuje povolení stavebního úřadu, ale pouze autoritativně osvědčuje právní skutečnost, a to uplynutí lhůty a vznik práva realizovat uvedený záměr OZE ze zákona.

ZOZE mění i NSZ

ZOZE následně v části páté mění i NSZ, kdy se promítá popsaná nová právní úprava v oblasti územního plánování. Z hlediska stavebního řádu dochází k doplnění hmotněprávního důvodu pro nařízení odstranění stavby stavebním úřadem i pro případ realizace drobné stavby OZE uvnitř akcelerační zóny, která sice nevyžaduje povolení stavebního úřadu, ale byla by realizována v rozporu s platným územním opatřením.

S ohledem na vznik akceleračních oblastí dojde i k nutnému rozvoji či výměně stávajících sítí technické infrastruktury. Je proto výslovně upraveno, že drobnou stavbou ve volném režimu je nejen výměna sítí technické infrastruktury, ale i jejich zkapacitnění zejména prostřednictvím nových technologií.

Drobnou stavbou ve smyslu bodu 12 písm. a) odst. 1 přílohy č. 1 tak bude výměna nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice jejich stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna nebo navýšení kapacity sítě technické infrastruktury a změna její stávající trasy nebo hranice jejího stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýkají pouze pozemků již dotčených trasou sítě technické infrastruktury nebo jejím stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem, a pro provedení výměny nebo navýšení kapacity sítě technické infrastruktury mimo její stávající trasu je s vlastníkem dotčených pozemků uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene.

Současně se zpřesňuje znění písm. j) odst. 2 přílohy č. 1 k NSZ, podle něhož se za drobnou stavbu nebude považovat výměna vedení a sítí technické infrastruktury, nejde-li o výměnu nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12.

Novela zákona o JES

ZOZE ve své části šesté mění i zákon o JES. Mezi podstatné změny patří např.:

• Stanovení lhůty 60 dní ode dne podání úplně žádosti pro vydání JES pro všechny orgány JES, tedy i pro obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP), kde byla doposud tato lhůta zkrácena na 30 dní.
• Platnost JES bude vždy 5 let od vydání jeho změny.
• Zákon ponechává předběžnou konzultaci výhradně v kompetenci orgánu JES (doposud se žadatel mohl s žádostí o předběžnou konzultaci obrátit i na správní orgán, který může být orgánem JES požádán o vyjádření k dílčímu aspektu JES, což bylo problematické).
• Novela vylučuje z povinnosti zveřejnění ta JES, u nichž je žadatelem fyzická osoba.
• Kompetence krajského úřadu k vydání JES ve vztahu k druhové výjimce bude založena výhradně tehdy, pokud bude daná výjimka vydávána v rámci předmětného JES.
• Založení kompetence krajského úřadu pro vydávání JES, jedná-li se o záměr pro využití OZE nacházející se zcela nebo zčásti v akcelerační oblasti (jedná se o bod 8 § 14 odst. 1 písm. a) zákona o JES, který takto „nešikovně“ nahrazuje s účinností od 1. srpna 2025 bod 8 stanovený novelou provedenou zákonem č. 223/2025 Sb. o příslušnosti krajského úřadu pro záměr stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, který měl také nabýt účinnosti k tomuto datu).

Ve vztahu k novele NSZ a zákona o JES nejsou prostřednictvím ZOZE stanovena žádná přechodná ustanovení, změny uvedených předpisů se tedy budou aplikovat hned k nabytí účinnosti tohoto zákona.

Dvanáctá novela NSZ řeší digitální dvojče stavby

Dvanáctá novela NSZ bude provedena zákonem o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů (zákon o BIM). Návrh zákona (sněmovní tisk 851) schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení 27. června 2025 a postoupila jej Senátu, který návrh schválil dne 23. července 2025. Dne 11. srpna 2025 byl zákon doručen k podpisu prezidentovi a 26. srpna byl odeslán k uveřejnění ve Sbírce zákonů.

Návrh zákona kromě úpravy BIM mění i další právní předpisy, např. zákon o drahách (č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů), energetický zákon a mimo jiné i NSZ. Podrobněji se budeme této novele, která by měla nabýt dělené účinnosti zejména k datu 1. ledna 2027, věnovat v dalších číslech.