Potenciál využití obnovitelných zdrojů energie v sídlech
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Novelizace právních předpisů umožnila i v ČR využití takzvané komunální energie zejména v menších sídlech. Novelizace energetického zákona umožnila realizaci zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kW bez nutnosti stavebního povolení a ohlášení stavby. Novela nového stavebního zákona platná od 24. ledna 2023 rozšířila pojem technické infrastruktury. Jaké jsou dosavadní zkušenosti sídel, které již přijaly kroky k umožnění výstavby obnovitelných zdrojů energie ve svém správním obvodu?
Současná společnost a její rozvoj jsou významnou měrou ovlivňovány událostmi, které způsobily turbulentní efekty v životě obyvatel z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. ve vztahu ekonomických, sociálních i hospodářských aspektů. Nejskloňovanějším tématem dnešních dnů je nárůst cen energetických zdrojů, surovin a potažmo obecně cen energií, nedostatek dostupného bydlení, vysoké náklady na život a snižování životní úrovně.
Udržitelný rozvoj obcí lze shledat mimo jiné v decentralizaci dodávky energií blíže sídlům, a to zejména k těm menším, respektive venkovským, neboť vždy je nutné začít odspoda, a rozlišovat ekonomické a sociální potřeby různě velkých sídel.
Hlavním cílem založení sdílené energetiky nemá být primárně zisk, ale zajištění výhod pro budoucí odběratele této decentralizované energie s případným prodejem přebytků do distribuční sítě stávajícím distributorům, přičemž zisk z tohoto prodeje by měl být pouze sekundárním motivem pro její vytvoření.
Mnohé zdroje uvádějí zejména kladné přínosy vyplývající ze sdílené energetiky jako např. úspora nákladů na energie, úspora distribučních poplatků, nezávislost, přínosy pro obce a další zřizovatele. Je však zapotřebí uvést i některé překážky, se kterými se lze setkat, a to například nejistota plynoucí z variabilní produkce, vložení nového zdroje do distribuční sítě a možnost napojení na stávající distribuční síť, která je závislá na rozhodnutí současného distributora a náklady na provoz, kdy je nutné zajistit obsluhu zařízení a jeho údržbu.
Zdrojem pro sdílenou energii jsou primárně uvažovány fotovoltaické elektrárny, dalším v budoucím využití budou instalovány větrné elektrárny. Při instalaci fotovoltaických elektráren odpadá požadavek na identifikaci vhodného území pro jejich umístění, na rozdíl od větrných elektráren, kdy je nutné zajistit prostor s dostatečným větrným potenciálem.
Na první pohled se může jevit, že podle výstupů studie (viz úvodní obrázek) téměř není možné zajistit efektivní umístění zdrojů výroben obnovitelné energie. Jako identifikátor pro limitaci ploch byly použity jevy z územněanalytických podkladů, které specifikují zejména přírodní, kulturní a sociální hodnoty v území. Výsledky studie jsou pouze podkladem pro následovné plánování rozvoje těchto zdrojů energie, a to s cílem předejít nekontrolovatelnému a neudržitelnému rozvoj a poskytnout pomocnou ruku pro další studie, studie krajiny, územní studie a územněplánovací dokumentace.
Potenciál malých obcí
Česká republika je tvořena 6 253 obcemi, přičemž z tohoto počtu má 75 % obcí méně než 1 000 obyvatel. Mnoho autorů uvádí právě malé obce jako ty cílové, pokud se jedná o komunální sdílení energie, a to z obnovitelných zdrojů energie (OZE) pocházející zejména z fotovoltaických elektráren, které jsou umístěné jednak na volných plochách na pozemcích, případně na střechách či fasádách objektů.
Například shledává venkovská sídla jako území s dostupnými volnými plochami půdy a obnovitelných zdrojů. Z pohledu urbanistického však umisťování fotovoltaických elektráren na „zelenou louku“ není vhodné, neboť může dojít k nekontrolovatelnému záboru zemědělské půdy, které je stále méně. Mnozí investoři kontrují tuto teorii tím, že se jedná o dočasný zábor půdy a umístěním elektráren nedojde ke znehodnocení území pro případné jejich budoucí využití.
S novelou stavebního zákona a energetického zákona došlo ke změně pohledu na OZE, kdy jejich realizace je prováděna v tzv. veřejném zájmu. Z tohoto důvodu je povolovací proces těchto zařízení jednodušší, avšak překážkou může být situace, kdy zdroje OZE jsou územním plánem přímo vyloučeny, tj. jsou uvedeny jako nepřípustné využití ploch s rozdílným způsobem využití. V tomto případě je realizace OZE závislá na změně územního plánu.
Zákony včetně jejich novel, dotační tituly, případně změny územních plánů aktivně reagují na stále se zvyšující poptávku po umisťování malých zdrojů OZE, a to nejenom za účelem odclonění se od fosilních paliv při výrobě energie, ale zejména za účelem úspory nákladů na spotřebu energie.
Dosavadní studie a publikace se zabývají zejména efektivností a způsobem nasazení komunální energetiky do chodu obce, spolků, družstev, společností apod., málo z nich však orientuje svůj pohled zájmu na psychologii a sociální stránku problematiky, protože právě v malých obcích je úspěch jakéhokoliv projektu odvozen od soudržnosti a vzájemné podpory jejich obyvatel.
Publikace MŽP „Postup přípravy založení energetických společenství v obcích a městech ČR“ z roku 2022 uvádí mimo jiné následující výhody aplikace komunální energetiky:
- sbližování společnosti;
- zapojení veřejnosti;
- dobrovolnost účasti na komunální energetice aj.
Z diskuzí souvisejících se zavedením sdílené energetiky lze sledovat zejména nedostatečnou informovanost obyvatel o jejich výhodách a stále trvající skepse vůči zavádění OZE do chodu obcí. Mezi obyvateli zpravidla panují obavy z podvodného jednání investorů, a to za účelem profitování na jejich úkor, zhoršení urbanistické kvality území a zhoršení kvality života v obci. Na druhé straně jsou občané, kteří souhlasí se zavedením sdílené energie, avšak ne v jejich obci či poblíž jejich bydliště. Výsledkem jednání o zřízení sdílené energie jsou pak dlouhodobé diskuze, které vedou k neúspěchu a ukončení projektu už v samém začátku, a to se zrovna nemusí jednat o OZE.
Jako příklad můžeme uvést zavádění sdílené energetiky v anglické obci, se kterou obyvatelé souhlasí a vítají tak nové možnosti, avšak hlavní otázkou, kterou si pokládají, je: Proč musíme zrovna my zřizovat zdroje OZE? Publikace z roku 2008 „Public perceptions of opportunities for community-based renewable energy projects“ uvádí výsledky šetření veřejného mínění, ze kterého vyplývá, že obyvatelé nechtějí sami zřizovat tyto zdroje, ale jsou ochotni se podílet na jejich zřízení, případně provozu.
Při zřizování zdrojů OZE je třeba tak jako u každé pozemní stavby a zařízení uvažovat s náklady i na provoz, údržbu, opravy a pozáruční servis. S nasazením komunální energetiky, která využívá již stávající distribuční sítě, vznikají nepatrné náklady každému, kdo je napojený na distribuční síť, a to na provoz energetického centra. Provozní fáze je nejdelší fází životního cyklu jakékoli stavby či zařízení, a proto i v oblasti komunální energetiky je nutné počítat nejenom s bonusy a úsporami, které bezpochyby takováto energie přináší, ale rovněž s náklady na její provoz.
Závěrečné shrnutí
V tuzemském prostředí nemá využívání OZE dlouhodobou tradici, tak jako je tomu v některých státech Evropské unie. Předpokladem úspěšného zavedení OZE do organismu sídel je nutné zajistit důkladnou osvětu pro jejich obyvatele, kteří jsou v mnohých případech velice skeptičtí při posuzování kýžených efektů plynoucích ze sdílené energetiky. Teprve až úspěšné případy instalace, které zajistí úsporu a nezávislost na velkých hráčích na poli distribuce energetické sítě, přesvědčí občany a společenství o její efektivnosti.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.