Jaké jsou nové požadavky na optické rozvody v bytových domech
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Nové evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře (GIA) začne být právně závazné od listopadu 2025. Od února 2026 musí mít fyzickou infrastrukturu pro optické připojení nejen všechny nové budovy, ale i ty stávající, které procházejí rozsáhlou obnovou. Cílem je podpořit rychlý internet. Toto nařízení významně ovlivní přípravu staveb i v ČR. Článek proto přináší rozbor problematiky budování optických sítí v nových podmínkách.
Tématu přípravy staveb na připojení k optickým sítím jsme se věnovali již dříve. Poprvé v čísle Z+i 3/2023, kde jsme přiblížili základní principy a požadavky vyplývající z tehdy platné legislativy (zejména zákona č. 194/2017 Sb.). V článku z března 2024 jsme pak informovali o návrhu nového evropského nařízení o gigabitové infrastruktuře (tzv. Gigabit Infrastructure Act – GIA), který měl nahradit dosavadní směrnici 2014/61/EU.
Nové nařízení o gigabitové infrastruktuře 2024/1309/EU bylo přijato na poslední plenární schůzi Evropského parlamentu 23. dubna 2024. Jeho cílem je usnadnit budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou a podpořit dostupnost rychlého internetu. Jednoznačně stanovenými termíny účinnosti se nyní situace posouvá do klíčové fáze. Od 12. listopadu 2025 začne GIA platit jako právně závazné nařízení, a již od 12. února 2026 musí být nové budovy a budovy procházející rozsáhlou rekonstrukcí vybaveny fyzickou infrastrukturou pro optické připojení.
Co přinese ve stavební praxi a na co je třeba se připravit při realizaci nových bytových domů?
Návrh nařízení 2024/1309/EU nahrazuje směrnici 2014/61/EU, která byla do českého právního řádu transponována jako zákon č. 194/2017 Sb. Evropská komise shledala transpozici původní směrnice přes členské státy příliš nejednotnou, čemuž přičítá i její slabé výsledky. Nejspíš proto se nyní jedná o nařízení. Rozdíl mezi směrnicí a nařízením lze popsat takto:
Směrnice: Stanovuje cíle, kterých mají členské státy dosáhnout, ale nechává na nich, jakým způsobem tyto cíle implementují do svého národního práva. Směrnice tedy vyžaduje, aby členské státy přijaly nebo upravily své vlastní zákony, které budou směrnici reflektovat.
Nařízení: Je právně závazné a platí přímo ve všech členských státech EU bez potřeby další implementace do národního práva. To znamená, že jakmile je nařízení přijato, stává se okamžitě platným a musí být dodržováno všemi členskými státy.
Budování optických sítí podle GIA bude povinné u všech projektů, u nichž bude žádost o stavební povolení podána po 12. únoru 2026
Zákon č. 194/2017 Sb. ukládal povinnost vybavit nově postavené budovy nebo budovy procházející významnou renovací určené pro bydlení či obchod nebo budovy občanského vybavení fyzickou infrastrukturou.
GIA tuto povinnost rozšiřuje na všechny nově postavené budovy nebo budovy procházející významnou renovací bez další specifikace. Dále ukládá novou povinnost vybudovat optické rozvody uvnitř budovy. Povinnost se týká všech budov, kde byla žádost o stavební povolení podána po 12. únoru 2026.
Za optické rozvody uvnitř budovy považuje GIA optické kabely v místě koncového uživatele, včetně prvků ve spoluvlastnictví, určené k poskytování služeb elektronických komunikací a propojující přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě.
Dále se mění definice významné obnovy nebo renovace. Za významné již jsou považovány i změny budovy, které zahrnují strukturální změny celé fyzické infrastruktury uvnitř budovy nebo její značné části a vyžadují stavební povolení.
Definice fyzické infrastruktury zůstává beze změny. Pro úplnost si zopakujeme důležité body této definice.
Fyzickou infrastrukturou je prvek sítě, který je určen k umístění jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě. Jedná se zejména o potrubí, stožáry, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy nebo vstupy do budov, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce. Fyzickou infrastrukturou nejsou kabely, včetně nenasvícených optických vláken.
Potřebné normy musí členské státy přijmout již do 12. listopadu 2025
Nařízení také ukládá povinnost přijmout normy nebo technické specifikace nutné k naplnění výše uvedených podmínek, a to nejpozději do 12. listopadu 2025.
Tyto normy nebo technické specifikace stanoví alespoň:
- specifikace přístupových bodů budovy a specifikace optických rozhraní;
- specifikace kabelů;
- specifikace zásuvek;
- specifikace potrubí nebo mikrotrubiček;
- technické specifikace potřebné k zabránění interferencí s elektrickým vedením;
- minimální poloměr ohybu;
- technické specifikace pro kabelovou instalaci.
Na základě této povinnosti je vytvořena pracovní skupina pod záštitou MPO. Pracovní skupinu tvoří zejména zástupci odborné veřejnosti, ale také veřejné správy a organizací, jako je například ČAS (Česká agentura pro standardizaci).
Technické řešení vnitřních rozvodů v bytových domech – podrobný popis lze nalézt na profesis.ckait.cz
Zatím není jasné, co bude výstupem pracovní skupiny zabývající se revizí ČSN 34 2300. Dá se ale předpokládat, že bude reflektovat „best practices“ operátorů a provozovatelů sítí, projektantů a zhotovitelů a dodavatelů technologie na tuzemském trhu.
Základní popis budování vnitřních rozvodů lze nalézt na profesis.ckait.cz v Technické pomůcce TP 1.25 (Vnitřní rozvody elektronických komunikací v bytových domech) nebo TP 1.25.1 (Vnitřní optické rozvody v bytových domech).
Pravděpodobně se bude jednat o řešení popsaná níže, která se však mohou v některých detailech lišit.
Dedikované kabely
Pro vybudování vnitřních optických rozvodů jsou ideální jednovláknové (single-mode) odolné kabely pro vnitřní rozvody. Vlákno v kabelu by mělo splňovat požadavky podle mezinárodního standardu ITU-T G.657.B3 – jde o vlákno s nejmenší citlivostí na ohyby. Při poloměru ohybu 5 mm je útlum způsobený ohybem pouze 0,15 dB. Jako alternativu je možné použít vlákno ITU-T G.657.A2. V žádném případě ale není možné používat vícevláknové (multi-mode) kabely.
Pro připojení jednotlivých bytů je třeba instalovat kabely do chrániček (husí krk, trubička, lišta apod.), aby nedošlo k prasknutí vlákna uvnitř kabelu. Ve stoupačce lze kabely zatahovat ve svazcích; v jednotlivých patrech se pak budou vydělovat jako standardní kabeláž cat. 5. Každý byt pak bude připojen samostatným kabelem.
Patrové rozvaděče
Nevýhodou předchozího řešení je veliký počet kabelů ve stoupačce, které zejména ve spodní části budovy zabírají poměrně dost místa. Celková délka kabelů také rychle narůstá
s přibývajícím počtem bytů v domě.
Řešením může být vícevláknový kabel s vytažitelnými elementy (riser kabel), který by procházel celou stoupačkou přes patrové rozvaděče až do posledního patra. V rozvaděčích by se z kabelu vyváděl patřičný počet vláken na patro. Od patrového rozvaděče je dále možné použít odolné kabely jako v předchozím řešení. V patrových rozvaděčích je možné vlákna z riseru přímo navařit na vlákna z kabelů do bytů nebo použít konektory.
Přístupový bod budovy
Přístupový bod budovy je fyzický bod, jehož prostřednictvím je více operátorům současně umožněno připojení k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy.
Pozice přístupového bodu v budově není definována – má být zvolena podle možností (např. přízemí, půda, operátorská místnost apod.). Přístupový bod budovy se může nacházet i mimo budovu. Nicméně vzhledem k tomu, že všechny kabelové trasy, které budou vstupovat do budovy, budou vstupovat zemí, je vhodné situovat přístupový bod budovy v suterénu nebo přízemí.
Pokud se kabelové vstupy nenacházejí přímo v přístupovém bodě budovy, je nutné vybudovat kabelové trasy mezi kabelovým vstupem a přístupovým bodem budovy. Např. v podobě roštů nebo žlabů.
Dále je vhodné připravit chráničku/chráničky o průměru minimálně 110 mm mezi kabelovým vstupem a hranou pozemku pro snadnější instalaci optické sítě na pozemku přilehlém k budově.
Zakončení kabelů vnitřních rozvodů v přístupovém bodě budovy je nejlepší provést ve stojanovém rozvaděči ODF (Optical Distribution Frame) do 19″ racku na konektorech SC/APC nebo LC/APC (zelené), případně v nástěnném multioperátorském boxu MODB (Multi Operator Distribution Box). Konektory by měly odpovídat třídě útlumu Grade B nebo Grade C podle IEC 14763−3.
Výhodou obou řešení je příprava předávacího rozhraní mezi vnitřními rozvody a operátory. Operátor se tak v případě potřeby jednoduše propojí na příslušné vlákno zákazníka pomocí patchcordu. Instalace vnitřních rozvodů by v každém případě měla být prováděna odbornou firmou, aby se minimalizovalo riziko vzniku chyb ještě během stavby, které se většinou projeví, až když je na opravu pozdě nebo je zbytečně nákladná, tj. až po objednávce služeb elektronických komunikací.
Infrastruktura uvnitř bytů
V této oblasti GIA nepřináší žádné změny, ale pro koncového uživatele je to také důležitá část sítě. Ta neslouží jen pro přenos internetového signálu, ale také například k inteligentnímu ovládání spotřebičů, k automatickému systému řízení domu (větrání, vytápění, FVE apod.), využívá se pro alarm, kamerový systém, protipožární čidla a mnoho dalších zařízení.
Pro datové rozvody uvnitř domu nebo bytu je nejlepší použít UTP kabely cat. 5E nebo 6. Nutností je udržovat potřebné odstupy kabelů; datové kabely musejí vést alespoň 30 cm od vedení 230 V. Vyplatí se projektovat datové rozvody tak, aby zůstaly i volné kabely „do rezervy“, které lze v případě potřeby využít a zasáhnout do sítě bez bourání a jiných stavebních úprav. Ideální je vést kabely v kabelové chráničce nebo šachtě, která prochází celým domem nebo bytem a je přístupná na několika místech.
Kabely je vhodné zakončit v centrálním bodě v datové místnosti, kde je umístěn rack velikosti minimálně 4U nebo slaboproudá rozvodnice o velikosti alespoň 3 řady s dostupným napájením minimálně 2 × 230 V, a zakončit je zásuvkou. UTP kabely se pak zakončí konektory na patchpanelu.
Strukturovaná kabeláž poskytuje nejkvalitnější pevné připojení. Pokud není kabeláž k dispozici, představuje alternativu i bezdrátové připojení. Pro bezdrátové připojení je nutné zajistit také kvalitní Wi-Fi pokrytí, ideálně ve verzi Wi-Fi 6, tj. podle normy IEEE 802.11ax, která je více odolná proti rušení a zajišťuje vyšší rychlost připojení i u většího počtu koncových zařízení v bytě nebo domě současně (TV, tablety, mobilní telefony atd.).
Uživatelsky nejjednodušším řešením je tzv. Wi-Fi mesh technologie, tedy síť centrálně řízených routerů, které na sebe navzájem „vidí“. Mobilní zařízení se pak mohou připojit k jakémukoliv z routerů a komunikovat v celé síti. Mesh si sám upravuje, jak předávat data mezi jednotlivými body sítě.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.