Zprávy a informace ČKAIT 2026|01

Dalším klíčovým prvkem, se kterým navrhovaná novela počítá, je integrace kompetence většiny dotčených orgánů pod státní stavební správu. Jak uvádí důvodová zpráva, spolu s přechodem kompetencí na státní stavební správu dojde k přesunu odborných pracovníků z dosavadních dotčených orgánů na příslušné stavební úřady.

Tím bude podle důvodové zprávy zajištěno, že posuzování jednotlivých veřejných zájmů (ochrana přírody, vodní hospodářství, ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana veřejného zdraví apod.) budou i nadále provádět stejní odborníci se specializovanými znalostmi v příslušných oblastech.

I zde se dá ale hned podotknout, zda budou mít odborní pracovníci dostatečnou motivaci k takovému přesunu a jestli tak ambiciózní projekt bude skutečně personálně naplněn, jak již bylo výše popsáno u pracovníků stavebních úřadů.

Navrhovanou změnou dochází každopádně ke zrušení většiny závazných stanovisek dotčených orgánů v řízeních podle stavebního zákona (mj. i závazného stanoviska JES) a k integraci posuzování jimi chráněných veřejných zájmů do řízení před stavebním úřadem. Pouze v ojedinělých případech je vydáváno podkladové (nezávazné) vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu.

Komentář:

Je zřejmé, že striktní trvání na dodržování ochrany jednoho veřejného zájmu při nenarušení dalších může ve výstavbě způsobit mnohé problémové situace, ale na druhou stranu by tato ochrana zcela jistě neměla být bagatelizována. Smyslem stavebního zákona jakožto veřejnoprávního předpisu má být právě ochrana veřejných zájmů (mj. i života, zdraví), na kterou by měl stavební úřad dohlížet, a to i prostřednictvím řádně stanoveného rozsahu dokumentace pro povolení stavby odpovídající jejímu druhu a významu. Smyslem by tedy jistě nemělo být to, aby se stavby jen bezvýhradně povolovaly (dokonce s možností odchýlení se od územního plánu či požadavků na výstavbu – viz níže), jaký může novela budit dojem v tom, co je vlastně „psáno mezi řádky“.

Pokud při posouzení návrhu stavby dotčenými orgány a stavebním úřadem postačí volit nejmírnější prostředky k ochraně veřejných zájmů, aby byly zachovány přínosy (aniž vlastně víme, koho či čeho), logicky se tím ještě více zvyšuje odpovědnost projektanta jako autorizované osoby za jím zpracovanou projektovou dokumentaci garantující, že stavba je bezpečná a ochrana veřejných zájmů je skutečně dostatečně zajištěna. Tím spíše, že § 162 odst. 4 ve znění navrhovaném novelou NSZ výslovně stanoví, že projektant odpovídá za soulad projektové dokumentace s právními předpisy.

Problémy:

A. Stavebník si tedy nebude moci oficiálně předjednat posouzení záměru s dotčeným orgánem před vlastním podáním žádosti na stavební úřad, ale bude se muset spoléhat na případné neformální přísliby či předběžnou informaci. Oficiální posouzení veřejných zájmů stavebník obdrží až ve výsledném rozhodnutí podle hesla „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“. Stavebník musí na stavební úřad podat již kompletně zpracovanou dokumentaci pro povolení záměru, a to společně s podáním žádosti o povolení záměru, a prostřednictvím portálu stavebníka ji musí vložit do evidence elektronických dokumentací.

B. Navrhovaná novela také přináší princip nárokovosti povolení záměru, i kdyby narážel na ochranu veřejných zájmů. Stavební úřad bude muset v případě zamítnutí žádosti o povolení záměru odůvodnit, proč není možné zajistit dostatečnou ochranu jiných hodnot podmínkami, kompenzačními nebo zmírňujícími opatřeními.

C. Kdo bude řešit případné rozpory v ochraně veřejných zájmů? Navrhovaná novela na to jednoznačnou odpověď nedává, což může přinést další spory.

Kdo a jak se bude ke stavebním záměrům vyjadřovat?

A. Stanoviska, vyjádření nebo rozhodnutí, které se plně integrují do rozhodnutí stavebního úřadu

• závazné stanovisko podle zákona o státní památkové péči podle § 14 pro záměr v památkové zóně, ochranném pásmu nemovité kulturní památky nebo nemovité národní kulturní památky
• závazná stanoviska a rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), mimo zvláště chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, vojenské újezdy, mj.:
  • souhlas k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce (§ 4 odst. 2)
  • stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků (§ 5b odst. 1)
  • povolení kácení dřevin (§ 8 odst. 1)
  • uložení náhradní výsadby (§ 9 odst. 1)
  • výjimka ze zákazů stanovených pro jeskyně (§ 10 odst. 2),
  • souhlas k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz (§ 12 odst. 2)
  • vydání souhlasu ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle (§ 46 odst. 3)
  • povolení výjimky ze zákazů u památných stromů (§ 56 odst. 1)
  • zrušení ochrany památného stromu (§ 46 odst. 4)
  • povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů (§ 56)
  • vydání souhlasu ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavitelná území obcí (§ 63 odst. 1)
• závazná stanoviska podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF)
  • souhlas pro záměr agrovoltaické výrobny elektřiny (§ 8a odst. 2)
  • souhlas se záměrem realizace rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby (§ 8b odst. 2)
  • souhlas s odnětím půdy ze ZPF (§ 9 odst. 1)
• závazná stanoviska podle lesního zákona
  • souhlas s dělením lesních pozemků (§ 12 odst. 3)
  • závazné stanovisko k dotčení lesních pozemků mimo národní parky (NP) (§ 14 odst. 2)
  • rozhodnutí o odnětí/omezení lesních pozemků mimo NP (§ 16 odst. 1)
• závazné stanovisko podle § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví pro posouzení dotčených zájmů chráněných tímto zákonem a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik
• závazná stanoviska podle vodního zákona
  • povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (§ 8)
  • povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky (§ 16 odst. 1)
  • souhlas ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry (§ 17 odst. 1)
  • výjimka pro zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody (§ 23a odst. 8)
  • ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30)
  • manipulační řády vodních děl (§ 59 odst. 3)
• vyjádření a stanoviska podle zákona o pohřebnictví
  • vyjádření ke zřízení neveřejného pohřebiště (§ 3 odst. 4)
  • stanovisko ke zřízení krematoria (§ 12)
  • stanovisko vodoprávního úřadu pro veřejné pohřebiště (§ 17 odst. 2)
  • stanovisko krajské hygienické stanice pro veřejné pohřebiště (§ 17 odst. 2)
• závazná stanoviska podle zákona o prevenci závažných havárií
  • závazné stanovisko ke stanovení podmínek pro umístění nového objektu a jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí (§ 49 odst. 3)
  • závazné stanovisko pro záměry umístěné v dosahu havarijních projevů (§ 49 odst. 4)
• závazná stanoviska a vyjádření podle zákona o odpadech
  • závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití [§ 146 odst. 3 písm. a)]
  • vyjádření ke změně dokončené stavby z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití [§ 146 odst. 3 písm. b)]

Komentář: co je třeba si uvědomit v souvislosti s integrací dotčených orgánů

V těchto případech tedy nebude vydáván žádný samostatný podkladový akt a rozhodnutí vydaná úřadem rozvoje území budou nahrazovat uvedená rozhodnutí či závazná stanoviska a jiné úkony dotčených orgánů. Úřad rozvoje území stanoví za dotčené orgány v těchto řízeních podmínky k ochraně veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy. De facto půjde o to, že příslušný odborný pracovník, který bude integrován do stavebního úřadu, si přímo ve výsledném rozhodnutí napíše „svůj odstavec“ o ochraně jím chráněného veřejného zájmu.

Na takovéto posouzení ochrany veřejných zájmů, které bude integrováno do činnosti stavebního úřadu, nebudou dopadat procesní ustanovení podle § 175 a násl. NSZ. Tedy ani ustanovení o lhůtách pro jejich vydání či případné fikci souhlasného závazného stanoviska či vyjádření bez podmínek, které může nastat pouze u neintegrovaných podkladových aktů. Zde budou platit pouze lhůty pro vydání výsledného rozhodnutí ve věci podle § 196 NSZ.

Nebude zde ani možné využít navrhovaný § 177 odst. 1 NSZ o tom, že žádost o vydání vyjádření či závazného stanoviska má obsahovat kromě obecných náležitostí podle správního řádu dokumentaci pro povolení záměru v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, neboť jsou-li uvedené úkony integrovány přímo do výsledného rozhodnutí stavebního úřadu, bude stejně potřeba, aby žadatel na stavební úřad podal již kompletně zpracovanou dokumentaci pro povolení záměru a vložil ji nejpozději s podáním žádosti o povolení záměru prostřednictvím portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací.

Stavebník si tedy nebude moci u těchto podkladových aktů (a že jich nebude málo, z těch základních jsou integrovány téměř všechny) oficiálně předjednat a domluvit se na posouzení záměru s dotčeným orgánem (zde rozuměno integrovaným odborným pracovníkem) před vlastním podáním žádosti na stavební úřad, ale bude se muset spoléhat na případné neformální přísliby či předběžnou informaci poskytnutou stavebním úřadem na základě jeho žádosti ve smyslu § 174 NSZ (na niž je však i podle dosavadní praxe obvykle odpovídáno velmi obecně). Oficiální posouzení těchto veřejných zájmů tak stavebník obdrží až ve výsledném rozhodnutí podle hesla „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“.

B. Stanoviska, vyjádření nebo rozhodnutí, u nichž dochází ke změnám jejich právní formy

• závazné stanovisko podle § 31 odst. 3 zákona o požární ochraně k posuzování stavební dokumentace a dodržení podmínek požární bezpečnosti se mění na vyjádření
• společné rozhodnutí podle ZOPK pro záměr, jehož část se nachází ve ZCHÚ, EVL anebo ptačí oblasti, se mění na společné závazné stanovisko (§ 83 odst. 9)
• závazný posudek Státní veterinární správy podle § 56 veterinárního zákona pro stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, která podléhají schválení a registraci, se mění na vyjádření
• závazná stanoviska podle zákona o ochraně ovzduší se mění na vyjádření
  • závazné stanovisko k povolení záměru obsahujícího stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 [§ 11 odst. 2 písm. b)]
  • závazné stanovisko k povolení záměru dálnice nebo silnice I. třídy [§ 11 odst. 2 písm. d)]
• závazná stanoviska dotčených orgánů při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury se mění na vyjádření

C. Stanoviska, vyjádření nebo rozhodnutí, která zůstávají ponechána (příklady)

• závazné stanovisko podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměry, které podléhají posuzování vlivů
• závazné stanovisko pro úpravy kulturní památky, národní kulturní památky a stavby v památkových rezervacích podle § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči
• závazná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí v případě záměrů ve zvláštním režimu, na něž se uplatňují speciální předpisy, například:
  • vyjádření Úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 228 odst. 1 zákona č. 263/2016 Sb., atomového zákona, ke stavbě nacházející se v areálu jaderného zařízení, není-li součástí jaderného zařízení nebo samostatným jaderným zařízením nebo stavbě dopravní nebo technické infrastruktury nacházející se vně areálu jaderného zařízení s možným vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení jaderného zařízení
  • vyjádření Ministerstva zdravotnictví k záměru využívání přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody podle § 13 zákona č. 164/2001 Sb., lázeňského zákona
  • souhlas Úřadu pro civilní letectví pro záměr v ochranných pásmech leteckých staveb podle § 40 odst. 2 a souhlas Úřadu pro civilní letectví a Ministerstva obrany ČR pro stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem a stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu podle § 41 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví
  • vyjádření krajského úřadu k povolení záměru v území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry podle § 13 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích
  • „provozní“ povolení, například integrované povolení podle § 13 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, povolení provozu stacionárního zdroje podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 21 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech

Komentář: stanoviska, vyjádření nebo rozhodnutí

Tyto podkladové akty (ad B. a C.) budou i nadále vydávány dotčenými orgány samostatně a pouze na tyto akty dopadá procesní právní úprava v dílu 2 hlavy II části šesté NSZ (včetně lhůt pro jejich vydání, možné fikce atd.).

Ochrana veřejných zájmů – je nová úprava v pořádku?

Podle § 1 odst. 3 ve znění navrhovaném novelou NSZ má být účelem tohoto zákona zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro bydlení, práci a život lidí, udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.

Znemožnit rozvoj sídel, hospodářství a veřejné infrastruktury nebo nepovolit záměr půjde jen tehdy, není-li možné zajistit dostatečnou ochranu jiných hodnot podmínkami, kompenzačními nebo zmírňujícími opatřeními.

Na to navazuje § 1a odst. 1 ve znění navrhovaném novelou NSZ, který uvádí, že úřady rozvoje území zajišťují ochranu a rovnováhu dotčených zájmů, které koordinují, a usilují o předcházení jejich rozporům a o naplnění účelu tohoto zákona. Uplatňování požadavku ochrany veřejného zájmu nesmí vést k nepřiměřenému dotčení jiných veřejných zájmů a k narušení nebo znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot území jako celku.

Podle § 2 odst. 1 ve znění navrhovaném novelou NSZ platí, že dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska k záležitostem podle tohoto zákona pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve a v nejranější fázi, kdy je to možné; přitom uplatňují nejmírnější prostředky, které jsou dostatečné k ochraně jimi chráněného veřejného zájmu.

Zmatečně pak může působit i navrhované řešení rozporů těchto zájmů. Nové ustanovení § 1a odst. 2 NSZ uvádí, že v případě rozporu zájmů úřad rozvoje území porovná jejich význam a závažnost s cílem zajistit, aby zásah do žádného z nich svými nepříznivými následky nepřesahoval přínosy (koho či čeho vlastně, stavebníka, developera?), limitní hodnoty stanovené právními předpisy a výsledné řešení bylo v souladu s převažujícím veřejným zájmem a oprávněnými zájmy osob. Podle důvodové zprávy je primární, aby úřad rozvoje území řešil rozporné situace sám a samostatně poměřil jednotlivé aspekty.

Proti tomu pak stojí § 18 odst. 2 ve znění navrhované novely NSZ, který řeší projednání vydaných výstupů s dotčenými orgány (tedy těmi, jejichž kompetence nebudou integrovány do činnosti stavebního úřadu). Pokud by ani postupem podle tohoto ustanovení nedošlo k odstranění rozporů mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, případně mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle řešení rozporů, jak jej upravuje správní řád, který předpokládá dokonce i možnost finálního řešení rozporu vládou.

Komentář: řešení rozporů veřejných zájmů

Jak to tedy je? Kdo má skutečně řešit případné rozpory v ochraně veřejných zájmů, sám stavební úřad podle § 1a odst. 2 NSZ, či má v případě přetrvávajícího rozporu s odkazem na § 18 odst. 3 tohoto zákona nastoupit procesní postup podle správního řádu? Kde je dána hranice pro rozlišení těchto situací? Navrhovaná novela na to jednoznačnou odpověď nedává, což může přinést další problémy.