Úvodník září 2025
- Publikováno:
- Rubrika:
- Úvodník
Vážené kolegyně a kolegové, máte před sebou letošní čtvrté číslo časopisu Z+i a jako obvykle je plné užitečných, zajímavých a dovolím si konstatovat i znepokojivých informací. K těm zajímavým bezesporu patří oblast, která se týká modulární výstavby. Je to trend, který je v posledních letech v podvědomí širší veřejnosti spojován zejména s dřevostavbami. Modulární výstavba přitom není pouze doménou dřeva, ale je tématem pro využití i jiných materiálů, a jak se můžete na dalších stránkách dočíst, mohla by vést i k renesanci panelové výstavby. Ne, opravdu nemám na mysli uniformitu socialistických panelákových bloků, ale myslím tím možnost moderní a variabilní modulární architektury. Navíc se domnívám, že propojením obou zmiňovaných materiálů by byla ještě více zajištěna kreativita při návrhu staveb.
Zejména dřevo je pro zatraktivnění podobné výstavby ideální výchozí surovinou. Navíc je to i možnost, jak zmenšit uhlíkovou stopu betonu. Ta v současné legislativě hraje čím dále větší roli a může tento, mé osobě blízký a kreativní materiál, v nedaleké budoucnosti znevýhodňovat. Proto může být kombinace cestou, jak najít rozumný a užitečný kompromis. Samozřejmě bych i uvítal, kdyby tento způsob výstavby vedl ke zlevnění a kdyby se byty staly dostupnější komoditou na trhu. Ale příliš velké iluze si v tomto směru nedělám. Bude samozřejmě zajímavé, jak se s modulární výstavbou poperou městské předpisy v Praze, Brně a Ostravě. Myslím, že v tomto případě se nebude modulární výstavba přizpůsobovat jim, ale projektanti v městech s vlastními předpisy budou takové stavby navrhovat v celostátním standardu.
K těm horším informacím bezesporu patří to, že se nám v letošním roce vydatně protrhnul pytel s novelami nového stavebního zákona. Jestliže jste si toho nevšimli, tak vězte, že těch novel již máme dvanáct a jen v letošním roce jich je šest. Na můj vkus je toho opravdu příliš mnoho. Vždyť tak rychle probíhá asi jen obměna šatníku předních topmodelek. U zákonů, které by měly zajišťovat stabilní prostředí, to působí vskutku zvláštním dojmem. Proto bych byl rád, abychom se již přiblížili maximu a číslo novel se dále nezvyšovalo. To ovšem neplatí pro vyhlášku o dokumentaci staveb, u které usilujeme o změny, které budou z hlediska projektantů komfortní. Ta současná je pro nás opravdu nešťastná a špatně použitelná.
Pomalu se blíží volby a volební kampaně ve mně vzbuzují v naprosté většině depresivní dojem. Někdy si říkám, zda si někteří politici myslí, že volič je osobou mdlého ducha, která stráví úplně všechno. Na jedné straně je vše na růžovém obláčku, na druhé straně jsme na tom snad podle některých názorů hůře než státy subsaharské Afriky. Nejsem proti pluralitě názorů, ale vše má mít své meze. Nechci zabřednout do nějaké politické diskuze, ale jsem odpůrce toho, aby se v zájmu osobních ambicí politiků proti sobě stavěli do zcela nepřátelské pozice voliči jednotlivých stran. Je to hloupé a nebezpečné a ukazuje to na nedostatek inteligentních argumentů. Občas, když neprozřetelně shlédnu nějakou vyhrocenou debatu v televizi, ptám se sám sebe, jestli by nebylo někde na té naší Zeměkouli lépe. Bylo by to lepší v Africe, Číně, USA nebo v Japonsku? Nakonec si pokaždé odpovím, že ta naše část Evropy mi je nejbližší. I přesto, že mne některé věci samozřejmě štvou, není pro mne lepším místem žádný jiný kout na světě. Špatně mi bylo naposledy před třiceti šesti lety. Do takové doby bych se opravdu nechtěl nikdy vrátit.
Na závěr ale přeci jen něco povzbudivého. V dnešním čísle si můžete přečíst rozhovor s mimořádným jubilantem z našich řad. Skvělý inženýr, mostař a betonář Ing. Jan Vítek se dožívá věku sta let. Již to samo o sobě je hodno pozornosti. K tomu si ale ještě přičtěte všechny mosty, patenty a vynálezy, které za jeho dlouhou a plodnou kariérou stojí. Dožít se sta let je darem od Boha, dožít se ho v tak svěžím duchu je darem dvojnásobným. Pane inženýre, přeji Vám jménem ČKAIT všechno nejlepší.