S vodou se musí dobře hospodařit a nelze přitom spoléhat jen na rozum stavebníků
Významný vodohospodář a krajinný inženýr František Hladík byl jmenován osobností ČKAIT na podzim 2025. Oceněna byla především jeho mimořádná a celoživotní profesní činnost ve státním podniku Povodí Vltavy i aktivní zapojení do zvládání tisícileté povodně v roce 2002. Jeho profesním heslem bylo, že každá stavba musí splňovat základní požadavky na stavby podle zákona s respektováním příslušných norem. To je v dnešní legislativně turbulentní době více než aktuální.
Žijete v Českém Krumlově, který byl v létě 2002 zasažen povodní dvakrát, a to krátce po sobě. Zaplaveno bylo tehdy i celé historické centrum, na jihu Čech zemřelo 8 osob, škody na majetku přesáhly 16 mld. Kč, což byla pětina škod v celé ČR. Co pro vás znamenala tisíciletá voda profesně?
Tisíciletá voda pro mě znamenala úplně novou profesní zkušenost. Jako ředitel závodu státního podniku Horní Vltava Povodí Vltavy jsem byl členem krizového štábu Jihočeského kraje. Musel jsem skloubit činnosti našich odborných pracovníků se složkami integrovaného záchranného systému, vodohospodářskými orgány v obcích i okresech a hlavně s povodňovými orgány. Společně jsme řešili záchranné a zabezpečovací práce. Samotný krajský úřad, kde tehdy zasedala krajská povodňová komise a krizový štáb, byl zaplaven a museli jsme hledat náhradní pracoviště.
Povodně byly a budou
Proč byla povodeň v roce 2002 tak překvapivá, když v roce 1997 velká voda zničila velkou část Moravy? Nečekal jste něco podobného?
Překvapivá byla především proto, že po první vlně přišla vlna druhá a ještě větší. Předpovědní prostředky a výpočtové metody nebyly ještě tak propracované jako jsou nyní. Orientovali jsme se na hlášení obsluh vodních děl, limnigrafických stanic a pozorovatelů v terénu.
Co nejvíce přispělo ke zvládnutí povodňové situace v Jihočeském kraji v roce 2002 a co v současné době?
Řešení krizových situací, zejména evakuaci obyvatel z oblastí ohrožených povodní, pomohlo v roce 2002 především vyhlášení nouzového stavu. Část protržené Novořecké hráze, která odděluje řeku Lužnici od rybníka Rožmberk, od Nové řeky a od řeky Nežárky, jsme museli následně sanovat. Celková oprava se již stala součástí projektu Protipovodňová opatření ČR. Voda nezná limity našich norem. Proto jsem už tehdy doporučoval, aby se návrh protipovodňových opatření řešil s rezervou na maximální dosažené hladiny a průtoky. V rámci zpracovávání povodňových plánů jsem trval na důsledné spolupráci s příslušnými orgány. Moje obavy potvrdily noční bleskové povodně na říčce Polečnice v Českém Krumlově v červnu 2022 s mnohamilionovými škodami. V současné době sice již máme řádově lepší předpovědní službu i lepší systém povodňových a krizových plánů. Povodním větším, menším či bleskovým se však přesto v budoucnu nevyhneme.
Jak se díváte na přetrvávající výstavbu v záplavových územích?
Je nutné důsledně dodržovat a uplatňovat zákaz staveb v celých záplavových územích, nejen v jejich aktivních zónách. A tyto zásady přenést do územních plánů. Rozhodně nelze spoléhat na rozum stavebníků.
Příroda bude mít vždy navrch
Vltavská kaskáda vodních děl měla tvořit bezpečnou ochranu před povodněmi. Proč se tak v roce 2002 nestalo?
Proč měla? Podle mého názoru tvořila a tvoří. Vodní nádrž Slapy zachytila povodeň na Vltavě už v létě 1954. Při povodni v srpnu 2002 kaskáda vodních děl na Vltavě výrazně snížila průtoky. Například díky Lipnu se snížil odtok z Q₅₀₀ na Q₂₀₀ a díky Orlíku z Q ₁₀₀₀ na Q₅₀₀. Obě nádrže snížily zaplavení území pod nimi, snížily povodňové škody a významně přispěly k ochraně životů a majetku.
Mám pocit, že za posledních 30 let se frekvence mimořádných povodní zvýšila a že každý rok někde udeří. Čím to podle vás je?
Když vezmeme období dotazovaných 30 let, tak je asi četnost v různých povodích vyšší. Například v letech 1997 a 2024 řeka Morava a Odra, 2002 Vltava a Labe, 2006 a 2013 zase Vltava, vždy samozřejmě s přítoky. Když se ale podíváme do historie, tak vidíme, že letní i zimní povodně způsobené dešti nebo jarním táním byly častější i dříve. Povodně zasáhly Prahu v červnu 1432 nebo v březnu 1845. Celou Vltavu v letech 1824, 1872, 1890. Slapy zasáhla povodeň v červnu 1954.
Čím to podle mě je? Příroda má pořád navrch. Přívalové deště, ledy, náhlé oteplení a tání. Na konci roku 2025 to ukázala i jedinečná výstava v Jízdárně Pražského hradu s názvem „Vltava slavná a splavná“. Ale netýká se to jen ČR. Mimořádně silné povodně postihly na přelomu roku 1992 a 1993 řeku Rýn. S vánoční oblevou tehdy přišly silné deště do vysoké sněhové pokrývky. Kolín nad Rýnem byl celý pod vodou. Poprvé jsme viděli používání mobilních zábran, které se následně začaly používat a používají i u nás.
Lze odhadnout, kudy se prožene další ničivá povodeň?
Otázka výskytu a místa mimořádných povodní je spíše pro hydrologa a klimatologa. Já jsem praktik a stavař. Při navrhování vodních děl jsme vždy museli vycházet z údajů o možných n-letých průtocích, tedy průtocích opakujících se v určitém časovém období, udávaných ČHMÚ pro konkrétní profily vodních toků. Ale bohužel nejde k těmto údajům přiřadit konkrétní čas pro profil či povodí. Co ale můžeme ovlivnit, je naše činnost v území a protipovodňová opatření, která mohou významně přispět k minimalizaci povodňových škod i k ochraně životů.
Velké povodně a přívalové deště střídají dlouhá období sucha. Mají podle vás budoucnost Vltavská a Labská vodní cesta i jako dopravní cesta nebo budou sloužit převážně menším rekreačním plavidlům?
Za povodní i za sucha, při nízkých plavebních hloubkách, je plavba zastavena. Vodní cesta je závislá na dostatečné plavební hloubce. Kritickým profilem je například úsek na Labi pod Děčínem. V období nízkých průtoků se zde musí průtok a dostatečná plavební hloubka zajišťovat mimořádnými manipulacemi. Vylepšují se průtoky využitím zásobních prostorů vodních nádrží Vltavské kaskády. Rekreační plavba byla vloni z důvodu sucha omezena například na vodní nádrži Orlík.
Tisíce rybníků vybudovaných našimi předky krajině prospívají
Co podle vás znamená slovo udržitelnost a ekologie při budování velkých vodních děl?
Význam slov udržitelnosti a ekologie se dá u vodních děl sloučit. Velká vodní díla mají hráz vyšší než 10 m a objemu nádrže nad 1 mil. m³. Nově jsou vodním zákonem takto definována i vodní díla o výšce hráze 2,5 m a rozloze 2,5 ha. Vždy bude záležet na tom, k čemu má velké vodní dílo sloužit, hlavní účel využití je rozhodující. Ten se musí pro každý takový nový záměr podrobně stanovit v přípravném procesu. Nelze opomenout zadržení vody v krajině. Škodí nebo prospívají krajině tisíce rybníků vybudovaných našimi předky? Já myslím, že prospívají. Zrovna tak prospívají i modernější vodní díla.
Mohou drobné krajinné úpravy nahradit velká vodní díla?
Dle mého názoru ne. Nevím, co by obyvatelé v jižních Čechách pili nebýt vodní nádrže Římov na Malši, nebo co by dělali v Praze bez Želivky. Podzemní ani povrchové odběry by totálně nestačily. A jak je prokázáno, bez ochranných prostorů ve vodních nádržích nelze úspěšně řešit ani ochranu před povodněmi.
Jak často se musí opravovat velké vodní nádrže?
Vodní dílo je širší pojem. Tady máme na mysli asi vodní dílo skládající se z tělesa přehrady a vzniklé vodní nádrže na vodním toku. Každá jeho část potřebuje odlišnou péči. Každé vodní dílo se musí řídit vodním zákonem a prováděcími předpisy, zejména o technických požadavcích na vodní díla, o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly a samozřejmě provozním a manipulačním řádem.
Velká vodní díla na vodních tocích jsou seřazena do I. kategorie a technickobezpečnostní dohled se nad nimi provádí ročně. V návaznosti na jeho výsledky se musí případné poruchy a opravy provádět okamžitě. Běžné opravy se provádějí průběžně. Když vezmeme např. soustavu vodních děl Lipno I a Lipno II, tak se jedná o komplex objektů hrází, nádrží, tlačné šachty na vodní elektrárnu, hradící konstrukce, odpadního tunelu, strojního, technického a elektrického vybavení, budov, přemostění, komunikací. A celý tento komplex vyžaduje průběžný provoz, údržbu, opravy a investice ve vodní nádrži.
Nová velká vodní díla budeme potřebovat
Profesně jste se staral také o největší české přehrady, o Orlík s největším objemem 716,5 milionů m³ a o Lipno s největší rozlohou 48,7 km². Myslíte, že v ČR může vzniknout ještě nějaká větší přehrada?
Myslím, že ano. Rozhodující bude potřeba. Každé vodní dílo na toku musí splňovat daný účel výstavby, od nadlepšování průtoků v době sucha v toku pod vodním dílem, po zásobování vodou – odběry pro pitnou vodu, průmysl, výrobu el. energie, plavbu, ochranu před povodněmi, rekreaci. Většinou jsou velká vodní díla víceúčelová!
Myslím třeba na Nové Heřminovy, což je vlastně docela malá přehrada s objemem 14,54 mil. m³, která se začala plánovat v roce 1911 a teprve po ničivých povodních v září 2024 získala v lednu 2025 územní rozhodnutí. Tedy 114 let příprav, projednávání a povolování jedné vodní přehrady je docela dlouhá doba. Jak se na tuto stavbu a její povolování díváte jako vodohospodář?
Malé vodní nádrže definuje norma. Nové Heřminovy s definovanou velikostí nejsou ani „malá“, ani „velká“ vodní nádrž. Vznikly kompromisem a dlouhodobým projednáváním všech aspektů, posudků, odvolávek, majetkoprávním vypořádáním atd. Je toho hodně, co se musí řešit. Jak se na to dívám jako vodohospodář? Už slovo vodohospodář na to odpovídá.
S vodou se musí hospodařit. A hospodařit podle mého znamená posoudit náklady, užitky i škody – tzv. cost-benefit analýza. U této nádrže asi rozhodly až opakované miliardové povodňové škody. Myslím, že podobné ne-li shodné problémy se vyskytují u všech v současné době uvažovaných profilů případných nových vodních nádrží v ČR. Díky současným možnostem předpovědí, vyhodnocování srážko-odtokových vztahů v matematických modelech a organizaci a úrovni IZS již nedochází ke zbytečným ztrátám na životech.
Proč s rostoucí podporou obnovitelných zdrojů energie nestavíme více přečerpávacích vodních elektráren jako jsou Dlouhé Stráně? Bylo by to vůbec v ČR možné?
Nemáme vhodné přírodní podmínky. Jediný profil, o kterém vím, že se zkoumal, je u Lipna, ale výsledky a závěry neznám.
Největší přehrada světa Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang zabírá plochu přes 1 000 km², objem vody v přehradě je přibližně 40 miliard m³. Výstavba trvala jen 15 let a prý zpomalila otáčení Země kolem své osy o desetiny mikrosekundy. Není toto druhý extrém? Vyplatí se více menších přehrad nebo jedna tak gigantická, že je vidět až z vesmíru?
Jedna velká vodní nádrž nebo více malých? Bylo to zkoumáno i u vodního díla Vltavské kaskády. Lépe vyšly ty větší. Vždy musí rozhodnout výše zmíněná cost-benefit analýza s posouzením nejen ekonomických, ale i všech ostatních aspektů, včetně dopadů nádrže v zaplaveném území.
Jakou budoucnost má podle vás váš obor?
Obor vodní stavby a vodní hospodářství má už z principu perspektivu, neboť platí, že voda je základ života. Jen s ní musíme správně hospodařit. To vás naučí škola a praxe. Zkušenosti nejen současné, ale i předků. Akvadukty ve středověku. Rybníky v novověku.
Jak moc se za posledních 50 let změnil přístup k velkým vodním stavbám, co se změnilo ve vašem oboru?
To je velmi dlouhá doba. Na počátku mé profesní kariéry vznikala velká vodní díla především kvůli zásobování pitnou vodou. Tehdy se postavila přehrada Římov a Želivka. Současnost je dokumentována vodním dílem Heřminovy nebo jezem na zlepšování plavebních podmínek na Labi pod Hřenskem (Dolní žleb). Další vodní díla budou podle mého názoru vznikat z důvodů sucha.
Jak moc je pro nás všechny důležitý správný přístup ke krajinnému inženýrství, sledujete vznik velkých rekultivačních jezer?
To je krásný příklad vzniku vodního díla v povodí řeky Ohře. Nově vzniklo jezero Milada, jezero Most a nyní se diskutuje otázka rekultivace důlních jam. Spojení částečné rekultivace technickými prostředky a samovolné přírodní rekultivace ukazuje, že příroda si poradí. Budoucnost ukáže, co je z hlediska využití území lepší. Jedna vytěžená surovina, uhlí, je nahrazena jinou surovinou, pro život snad ještě důležitější – vodou.
Je dost mladých studentů, kteří by ho chtěli jednou vykonávat?
Studentů oboru je čím dál tím méně. Obor to není lehký a studium tomu odpovídá. Musíme jej více propagovat a ČKAIT to myslím dělá dobře. Na loňském shromáždění delegátů zazněl od zástupců vysokých škol údaj o zvyšujících se počtech studentů technických oborů. Tak snad se bude trvale týkat i oboru vodohospodářské stavby.
S manželkou stavařkou jste vychovali dva syny, kteří sice nepokračují ve vašem oboru, ale jsou absolventy Karlovy univerzity, jeden je přírodovědec, druhý se věnuje tělesné výchově. Co je podle vás nejdůležitější při výchově další generace?
Rodina, vzdělání, zájmy
Na konci ledna jste oslavil 80. narozeniny. Sledujete i dnes práci svých kolegů?
Ano. Činnost kolegů sleduji především prostřednictvím podnikového časopisu Racek a našich dvou komorových časopisů Stavebnictví a Zprávy a informace ČKAIT. Já na spolupracovníky nezapomínám a jsem rád, že ani oni na mě. Bez spolupracovníků, mé důvěry k nim, a naopak jejich ke mně, bych s nimi nemohl 38 let pracovat.
To samé platí i pro ČKAIT, sice ne jako zaměstnanec, ale jako volený funkcionář. Pracoval jsem po dobu 15 let, což je 5 volebních období, ve výboru oblasti, byl jsem předseda oblasti, člen autorizační rady, místopředseda představenstva a předseda legislativní komise. Při projednávání a připomínkování nového stavebního zákona to již byla práce skoro na plný úvazek, a i tady musím poděkovat všem spolupracovníkům.
Nový stavební zákon čeká ještě velká řada novel
Co si myslíte o novém stavebním zákoně a nyní diskutovaném návratu do jeho znění schváleného v roce 2021?
Nejspíše budou následovat další novely. Všechny legislativní kroky se odůvodňovaly dříve i nyní stejně, a to nutností zjednodušení a zrychlení stavebního řízení. To bylo a je přáním všech účastníků stavebního procesu výstavby, tedy i ČKAIT. Prozatím však k tomu nedošlo. Digitalizace nebyla dokončena a nový stavební zákon nepřinesl očekávané účinky. Spíše naopak. Svědčí o tom i již dvanáct novel NSZ. ČKAIT podporovala zjednodušení, ale nikoliv v takové podobě, jak bylo přijato. Velkým problémem je například současný obsah dokumentace pro povolení stavby. Požadovali jsme zjednodušenou dokumentaci s obsahem podle dřívější dokumentace pro společné územní a stavební řízení, ale naše připomínky bohužel nebyly akceptovány. Osobně si též myslím, že bylo lepší mít technické požadavky na stavby v jednotlivých navazujících dřívějších vyhláškách. Jak se podařilo skloubit vyjádření dotčených orgánů a jednotné environmentální stanovisko, nedokážu posoudit, ale zkušenosti kolegů z praxe jsou spíše špatné.
Jaké je vaše profesní motto?
Moje profesní motto bylo a je, že každá stavba musí vždy splňovat základní požadavky na stavby podle zákona s respektováním příslušných norem. To platí pro všechny druhy staveb. Je to i jistota a ochrana autorizovaných osob z hlediska jejich profesní odpovědnosti. Dnešní snaha o rušení technických norem rozhodně není ve veřejném zájmu.
Ing. František Hladík
ČKAIT 0100231
autorizovaný inženýr v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství
* 28. ledna 1946, České Budějovice
Vzdělání
- Střední průmyslová škola stavební České Budějovice, obor vodní stavby (maturita 1964)
- ČVUT Praha, Fakulta stavební, obor vodní stavby a vodní hospodářství (státní zkouška 1969)
Profesní praxe
František Hladík patří k významným vodohospodářům a krajinným inženýrům. Podílel se na realizaci a modernizaci řady vodních staveb, zejména v povodí Vltavy. Po studiích v roce 1970 začínal na pozici projektanta a svou profesní kariéru ukončil po 38 letech v pozici generálního ředitele, to vše u státního podniku Povodí Vltavy.
Patenty
Autorské osvědčení č. 240930 Úřadu pro vynálezy a objevy v Praze z roku 1988 – „Spodní výpusť nádrže, skládající se z výpustného objektu a z výpustného potrubí ve tvaru násosky vedeného tělesem hráze, které je zakončeno do výpustného objektu situovaného na vzdušné straně hráze“
Více najdete na osobnosti.ckait.cz.