Požární bezpečnost výškových dřevostaveb řeší nový návrhový předpis

Co vše se mění v problematice navrhování požární bezpečnosti výškových dřevostaveb? Od 1. srpna 2025 platí nová příloha K normy ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Přesný název přílohy zní: „Specifické požadavky pro stavby s hořlavým konstrukčním systémem.“ Přinášíme přehled hlavních změn.

Dřevostavby zažívají v ČR v posledních letech výrazný rozmach, a to zejména díky rostoucím nárokům na udržitelnost, rychlost výstavby a energetickou efektivitu budov. Masivní i lehké dřevěné konstrukce jsou podporovány státními i evropskými programy jako ekologická alternativa k tradičním stavebním materiálům, přičemž významnou roli hraje také snaha snižovat uhlíkovou stopu stavebnictví. Spolu s tím však vyvstává potřeba zodpovědně řešit požární bezpečnost těchto staveb, neboť dřevo je hořlavý materiál a jeho chování při požáru se výrazně liší od nehořlavých konstrukcí navzdory jeho deklarované požární odolnosti. Správný návrh a provedení požárně bezpečnostních opatření jsou proto klíčové pro zajištění ochrany osob, majetku i kontinuity provozu.

I dříve bylo možné navrhovat vyšší než 12 m, ale nejednalo se o běžné normativní řešení

Výše uvedené skutečnosti vedly v roce 2022 k zadání rozborového úkolu na téma „Vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví.“ Rozborový úkol vypsala Česká agentura pro standardizaci a jeho řešitelem bylo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT. Cílem rozborového úkolu bylo zejména stanovit podmínky pro normativní navrhování dřevostaveb s požární výškou vyšší než 12 m, což je současný normativní limit pro budovy s hořlavým konstrukčním systémem.

Dle dosud platného souboru norem ČSN pro požární bezpečnost staveb bylo možné navrhovat objekty s hořlavým konstrukčním systémem s požární výškou větší než 12 m pouze při aplikaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Konkrétně se jednalo o § 99, který umožňoval zpracovateli požárně bezpečnostního řešení použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany.

Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího právního předpisu stanovujícím technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb (vyhláška č. 23/2008 Sb.). Tento § 99 vstoupil v platnost jako součást novely zákona o požární ochraně v rámci zákona č. 186/2006 Sb. s účinností od 1. ledna 2007. Motivací bylo podpořit inženýrské metody a postupy v požární bezpečnosti staveb, které byly umožněny vědeckotechnickým pokrokem a rozvojem výpočetní techniky a vhodných softwarových nástrojů.

Možnost aplikovat odchylný způsob řešení od norem tedy v ČR platí již 18 let a je odborné veřejnosti dostatečně znám. Sdělení České agentury pro standardizaci, které bylo vydáno ve Věstníku ÚNMZ č. 12/2023, mělo tedy pouze potvrzující charakter výše uvedených skutečností a nejednalo se o žádný nový přístup k řešení požární bezpečnosti staveb.

Při aplikaci odlišného řešení od české technické normy je však potřeba si uvědomit, že toto řešení je odborně, časově i finančně náročné a může přinést i nákladnější řešení než při aplikaci normového postupu. Z toho důvodu není možné aplikovat tyto postupy celoplošně v běžné projekční praxi.

Nová norma přináší úspory času i financí, nelze ji ale uplatnit všude

Pro navrhování běžných dřevostaveb byla tedy zpracována nová příloha K normy ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Přesný název přílohy zní: „Specifické požadavky pro stavby s hořlavým konstrukčním systémem.“ Příloha byla vydána v rámci změny Z1 normy ČSN 73 0802 ed. 2:2023 s účinností od 1. srpna 2025. Příloha K doplňuje požadavky ČSN 73 0802 o pravidla pro novostavby a vybrané změny staveb s hořlavým konstrukčním systémem, jako jsou například dřevěné nebo dřevo-betonové prefabrikované panely.

Příloha se uplatní u objektů s požární výškou nad 12 m (to znamená nad limity uvedené v tabulce 8 normy), a to pouze pro určité druhy provozů, například bydlení, ubytování, administrativu, školství a předškolní zařízení. Je možné ji použít i pro smíšené konstrukční systémy, například ocelový skelet s dřevo-betonovými stropy. Předpokladem je, že zásah jednotek požární ochrany bude zahájen do 15 minut od ohlášení požáru, nebo že objekt bude vybaven stabilním hasicím zařízením, pokud bude doba zahájení zásahu delší.

Přílohu nelze použít pro objekty s vysoce rizikovými provozy, jako jsou shromažďovací prostory, zdravotnická zařízení nad AZ1 (max. 3 lékařské ordinace nebo lékárna základního typu), výrobní prostory, sklady hořlavin, garáže bez samostatného vjezdu pro každé vozidlo či prostory s nebezpečím výbuchu.

Hořlavá část stavby musí být z certifikovaných prefabrikovaných prvků s prokázanou požární odolností připravených ve výrobě a dodaných na stavbu, přičemž je nutné předpokládat (zejména u požárních ochran konstrukcí), že konstrukce mohou být zkompletovány na stavbě. Musí se vždy jednat o systém s vyřešenými a certifikovanými detaily (kritické mohou být detaily provedení styků zejména hořlavých konstrukcí, napojení jednotlivých desek požárních stropů, napojení požárních stropů na obvodové stěny, požárních stěn navzájem, požárních stěn a požárních stropů včetně spár a těsnění prostupů rozvodů a instalací apod.).

Předpokládá se, že před uvedením stavby do provozu bude konstrukce systému zkontrolována výrobcem systému nebo jím proškolenou (oprávněnou) osobou včetně detailů napojených konstrukcí. Jedná se o kontrolu zejména nosných a požárně dělicích konstrukcí, jejich ochran a jejich napojení a dalších detailů, které jsou v průvodní dokumentaci výrobce, případně prostupy. Zároveň se předpokládá, že o této kontrole bude vystaven doklad prokazující splnění uvedených požadavků (např. obdobným dokladem jakým je doklad o kontrole provozuschopnosti).

Nelze tedy postavit dřevostavbu vyšší než 12 m z jiných dřevěných konstrukcí (např. dřevěný rám vyplněný tepelnou izolací a opláštěný deskovými materiály apod.). Povoleny jsou také konstrukce druhu DP1 a monolitické betonové prvky. V nehořlavé části objektu, například ve spodních podlažích, musí mít všechny obvodové konstrukce druh DP1, a to i v případě, že nezajišťují stabilitu objektu (např. fasádní panely s hořlavou izolací apod.).

Maximální požární výška stavby s čistě hořlavým konstrukčním systémem je 18 m.

V případě kombinace nehořlavé spodní části a hořlavé nadstavby může mít objekt výšku až 22,5 m, pokud hořlavá část nepřesáhne 15 m.

Požární úseky v hořlavé části stavby nesmí přesáhnout plochu 800 m² a mohou zaujímat nejvýše dvě podlaží. Výpočtové požární zatížení je stanoveno na 75 kg/m² se součinitelem a = 1,0.

V objektech lze umístit podmiňující a doprovodné provozy (například garáže pro ubytované, restaurace či fitness) za podmínky, že tvoří méně než 50 % hrubé podlahové plochy a mají nevýrobní charakter. Doplňkové provozy, jako jsou obchody pro veřejnost, musí být situovány výhradně v nehořlavé části stavby.

Příloha stanovuje také požadavky na stupeň požární bezpečnosti (SPB). Minimálně IV. SPB je vyžadován pro konstrukce DP2 s nehořlavou ochranou K₂ 60 – A1/A2 a pro objekty vybavené stabilním hasicím zařízením a EPS. Ostatní případy spadají do V. SPB.

Nově je do souboru norem ČSN pro požární bezpečnost staveb implementován vliv požárně ochranné účinnosti K₂ pomocí obkladů nehořlavými materiály třídy reakce na oheň A1 nebo A2 podle ČSN EN 13501−2 a ČSN EN 14135. Tyto ochrany mají v příloze K významný bonifikační charakter.

Příloha K stanoví požadavky na provedení únikových cest, jejich počet a rozmístění v objektu, např. vzájemná vzdálenost požárních úseků chráněných únikových cest může být nejvýše 60 metrů.

Zvýšené požadavky na požárně bezpečnostní zařízení a požární zásah

S ohledem na druh konstrukčního systému objektů a jejich výšku příloha stanovuje vyšší požadavky na instalaci požárně bezpečnostních zařízení.

Systém elektrické požární signalizace (EPS), včetně akustického signálu vyhlášení poplachu pro celý objekt, musí být instalován ve všech objektech posuzovaných podle této přílohy, a to ve všech částech objektu, například i v podlažích s konstrukcemi druhu DP1, kromě požárních úseků bytů a jejich samostatných sklípků v objektech OB2 podle ČSN 73 0833 s požární výškou h ≤ 15 m. Objekty posuzované podle této přílohy s výškou h > 15 m musí být vybaveny systémem EPS, a to včetně bytů a jejich jednotlivých sklípků, a zároveň systémem samočinného stabilního hasicího zařízení podle ČSN 73 0810. Pokud jsou všechny nosné a požárně dělicí konstrukce v objektu nejhůře druhu DP2 nebo s ochranou K2 XX–A1/A2, lze tento požadavek uplatnit až při výšce h > 18 m.

Pozornost je věnována také zařízení pro protipožární zásah, kde zajištění včasného a účinného zásahu jednotek požární ochrany je jedním ze základních principů přílohy K. U objektů s výškou přesahující 15 metrů musí být chráněné únikové cesty současně navrženy i jako vnitřní zásahové cesty. Všechny chráněné únikové cesty musí být bez ohledu na výšku objektu vybaveny požárním potrubím (suchovodem). Pro objekty s výškou nad 12 metrů, které nejsou vybaveny sprinklerovým stabilním hasicím zařízením, je nutné navrhnout nástupní plochy pro zásah hasičů, pokud hrozí riziko požáru obvodových stěn z vnější strany. Počet a umístění těchto ploch musí umožnit hašení ze všech stran objektu, kde riziko existuje. Pokud není možné zajistit plný dosah z nástupní plochy, lze ji nahradit instalací vnějšího polostabilního hasicího zařízení pro zkrápění fasády.

Cílem přílohy K je zajistit, aby požár byl včas zpozorován, ohlášen a následně bezpečně lokalizován a zlikvidován. Tím se garantuje bezpečná evakuace osob a splnění principů evropského nařízení CPR pro uvádění stavebních výrobků na trh.

Problematice požární bezpečnosti dřevostaveb a aplikace přílohy K se budeme dále věnovat v rámci spolupráce ČKAIT a UCEEB.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.