Bezprecedentní rozšíření odchylek od požadavků na výstavbu
- Publikováno:
- Rubrika:
- Nový stavební zákon
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Změny ve stavebním hmotném právu jsou rozsáhlé a ohrožují kvalitu i bezpečnost staveb. Na jedné straně se rozmělňuje nutnost dodržovat stávající technické předpisy. Na straně druhé si všechna krajská města mohou vytvářet vlastní technické předpisy. To rouhodně není zjednodušení.
Navrhovaná novela NSZ přináší i podstatnou úpravu požadavků na výstavbu v hlavě I části čtvrté (stavební právo hmotné). Stále bude platit, že základní ustanovení k požadavkům na výstavbu bude vymezovat přímo NSZ, podrobnější úprava je pak dána celostátním prováděcím předpisem – vyhláškou č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v současné době novelizuje. Změna přichází v počtu městských stavebních předpisů. Ty mohou stanovit požadavky na výstavbu odchylně od celostátní vyhlášky s výjimkou požadavků na výstavbu staveb dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb a technických požadavků na stavby technické infrastruktury. Tyto městské stavební předpisy mohou podle navrhovaného znění § 333 odst. 4 NSZ nově mít nejen Praha, Brno a Ostrava, ale všechna krajská města.
Poznámka:
Stávající městské stavební předpisy Prahy, Brna a Ostravy jsou nařízeními daného města, která na základě ustanovení § 152 odst. 2 ve spojení s § 333 odst. 3 (nově dle odst.4) zákona č. 283/2021 Sb. vydává Rada města. Znění nepodléhá klasickému legislativnímu procesu, nepodléhá připomínkovému řízení, nařízení nepodléhá Legislativním pravidlům vlády (https://vlada.gov.cz/cz/
vlada/jednani-vlady/ legislativni-pravidla/ legislativni-pravidla-vlady- 91209/#). Tyto předpisy nejsou součástí Sbírky zákonů, nelze je tedy dohledat v e-sbirce.cz či zakonyprolidi.cz apod. Jejich znění se musí dohledat na webových stránkách měst v nejrůznějších záložkách a tímto jsou hůře dostupné.
Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
To by u problematiky požadavků na výstavbu mohlo způsobit nepřehlednou až chaotickou situaci. Sledovat průběžně změny ve všech krajských městech je velmi nepraktické. Ideální by bylo vrátit se k jednotnému prováděcímu předpisu, ve kterém by byla v žádoucích oblastech povolena odlišná řešení pro potřeby větších aglomerací.
Navrhovanou novelou má dále dojít k deregulaci a liberalizaci zákonných požadavků na výstavbu u stávajících staveb úpravou § 137 odst. 4 a zcela novými odst. 5–7 NSZ.
Kdy se požadavky na výstavbu neuplatní přímo na základě zákona
Navrhované znění § 137 odst. 4 NSZ uvádí, že požadavky na výstavbu, zejména požadavky na parkování, odstupy, denní osvětlení, zastínění, izolační vlastnosti, úsporu energie, přístupnost, schodiště, výtahy, plochy, výšky, šířky a další požadavky podle § 145 odst. 1 písm. b) až g) se neuplatní u
- změny dokončené stavby,
- údržby dokončené stavby,
- změny v užívání stavby,
- dočasné stavby,
- zařízení staveniště,
- pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně,
- stavby v proluce,
a to v rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem vylučují, nebo pokud by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky nepřiměřené vůči přínosům.
Uvedené ustanovení obsahuje demonstrativní výčet požadavků, které se při splnění zákonem definovaných kritérií neuplatní. Nadto se rozšiřuje skupina situací, kdy se požadavky na výstavbu uplatnit nemusí, a to za situace, pokud by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky nepřiměřené.
Komentář: neuplatnění požadavků na výstavbu přímo podle zákona
Už ze současného znění ustanovení § 137 odst. 4 NSZ dostatečně jasně vyplývá, že požadavky na výstavbu se ve vyjmenovaných případech použijí pouze v rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Podle mého názoru tedy nebyl dán důvod ke změně tohoto ustanovení.
Navíc, nové znění doplňuje další (podle mého soudu velmi problematickou a lehce zneužitelnou) možnost, kdy by se v uvedených případech požadavky na výstavbu neuplatnily, a to tehdy pokud by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky nepřiměřené vůči přínosům. Přínosům koho či čeho? Stavebníka, developera? Chce snad toto ustanovení říct, že když to nebude ekonomicky výhodné, tak si zde nemusíme požadavků na výstavbu vůbec všímat? Jak pak bude garantována bezpečnost stavby a ochrana dalších veřejných zájmů?
Nové znění rovněž uvádí výčet takovýchto požadavků na výstavbu, kterých by se to mělo týkat – požadavky na parkování, odstupy, denní osvětlení, zastínění, izolační vlastnosti, úsporu energie, přístupnost, schodiště, výtahy, plochy, výšky, šířky a další požadavky podle § 145 odst. 1 písm. b) až g). Výčet těchto požadavků je však pouze demonstrativní (prostřednictvím aplikace slova „zejména“), což znamená, že za uvedených podmínek se nemusí uplatnit ani další požadavky na výstavbu nad rámec tohoto výčtu. Znamená to snad, když bychom šli do extrému, že když to bude ekonomicky nepřiměřené, nemusí se ve vyjmenovaných případech zohledňovat ani požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu? V této souvislosti je opět nutné zdůraznit, že se takto ve svém důsledku opět jen zvýší už tak rozsáhlá odpovědnost autorizované osoby za zpracovanou dokumentaci.
Uplatnění požadavků na výstavbu ve specifických situacích
Navrhované znění § 137 odst. 5 NSZ uvádí, že u pozemků nebo staveb, které jsou kulturními památkami nebo se nacházejí v památkových rezervacích nebo památkových zónách, se požadavky na výstavbu uplatní přiměřeně s ohledem na zájmy státní památkové péče.
Podle nového § 137 odst. 6 NSZ lze požadavky na výstavbu, jejichž povaha to nevylučuje, zejména požadavky na parkování, napojení na sítě dopravní a technické infrastruktury, zelenou infrastrukturu, občanské vybavení, hygienická zařízení či nakládání s odpady a s vodou, splnit též poskytnutím příspěvku na jejich společné řešení na základě plánovací smlouvy uzavřené s obcí.
Další nové ustanovení § 137 odst. 7 NSZ stanoví, že požadavky na výstavbu se používají s ohledem na jejich technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost. Lze-li požadavky na výstavbu nebo požadavky na stavby podle § 167 splnit více způsoby, náleží jejich volba stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby. Stanoví-li mírnější minimální úroveň určitého požadavku na výstavbu nebo požadavku na stavbu právní předpis Evropské unie, považuje se takovýto požadavek za splněný, je-li splněn v této úrovni. Umožňuje-li právní předpis Evropské unie výjimku z určitého požadavku na výstavbu nebo z požadavku na stavbu, považuje se takovýto požadavek stanovený ve vnitrostátním prováděcím právním předpisu za směrný (zde rozuměj nezávazný, doporučující).
Komentář: neuplatnění požadavků na výstavbu ve specifických případech
Tato nově navrhovaná ustanovení přinesou jen chaos, který ještě může být umocněn novinkou v podobě vydání městských stavebních předpisů a tam upravených odchylek pro všechna naše krajská města.
Navíc, požadavky na výstavbu jednotlivých států Evropské unie by měly především zohlednit podmínky (včetně klimatických) daného území, které se odráží v národních předpisech. Někdy může předpis Evropské unie stanovit mírnější minimální úroveň určitého požadavku na výstavbu či stavbu, ale aplikovat jej jen čistě bez dalšího zohlednění na naše podmínky může být opravdu jen čirým bláznovstvím.
Nebudou tato ustanovení opět spíše zneužívána? Bude při všem tom množství nejrůznějších výjimek pro aplikace požadavků na výstavbu, kdy má stavebník za určitých podmínek dokonce danou možnost jejich volby, skutečně dostatečně zajištěna ochrana veřejných zájmů? Znovu je potřeba pamatovat na to, že veškerou odpovědnost za řádně zpracovaný návrh dokumentace stavby, který by měl takovou ochranu garantovat, v důsledku ponese (kdo jiný než) autorizovaná osoba.
Požadavky na vymezování pozemků
Navrhovaná novela např. doplňuje a zpřesňuje pravidla pro tvorbu veřejných prostranství, což je v pořádku.
Problematické ale může být ustanovení § 140 odst. 2 ve znění navrhovaném novelou NSZ, podle něhož má platit, že stavební pozemek se vymezuje vždy tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou komunikaci nebo k němu byl zajištěn jiný přístup.
Komentář: požadavky na vymezování pozemků
A co se tedy rozumí tímto jiným přístupem ke stavebnímu pozemku? Když to přeženeme, třeba i možnost, že na takovýto pozemek je zajištěn přístup prostřednictvím helikoptéry? Uvedené ustanovení je velmi vágní, při absenci podrobnějšího vymezení může být lehce zneužitelné.
Požadavky na umisťování staveb
Novelou jsou mj. blíže řešeny požadavky na umisťování staveb fotovoltaických výroben elektřiny a doplněna regulace staveb pro reklamu a reklamní zařízení.
U odstupů staveb je nově do § 144 zařazen odst. 3, podle něhož se požadavky na odstupy staveb neuplatní u spojité zástavby nebo v rámci jedné stavby, souboru staveb či společně řešeného celku.
Dále je v § 144c nově upraven koncept pohody bydlení.
Komentář: umisťování staveb
Nový § 144 odst. 3 NSZ není upraven zcela šťastně. Jednak může být zavádějící to, co se vlastně rozumí společně řešeným celkem, když jeho definici zákon neobsahuje, za druhé může toto znění narazit na rozpor se zvláštními právními předpisy, např. u požární bezpečnosti. Bylo by minimálně vhodné uvést do navrhovaného ustanovení dodatek, že se uvedené uplatní pouze tehdy, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak.
Pohoda bydlení, tak jak je upravena v § 144c NSZ, je nadbytečným ustanovením, neboť tato má být podle ustálené judikatury ve vztahu k povolování staveb každopádně bez dalšího zohledňována.
A jen dodatek k novému vymezení osob, na které dopadají ustanovení o přístupnosti, tak jak je uvedeno v § 13 písm. d) NSZ a propsáno do § 149 tohoto zákona upravujícího v rámci technických požadavků na stavby požadavky na bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě. Přístupnost se podle nového vymezení nemá týkat osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace, ale osob se zdravotním postižením, což je projevem absolutní neznalosti příslušné normy. Ta dopadá nejen na osoby se zdravotním postižením, ale i na těhotné či kojící ženy a osoby pokročilého věku. Je tedy nutné vrátit se k původnímu vymezení.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.