Rekodifikace aneb kvapná práce bez promyšlené analýzy

Na tiskové konferenci ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona vystoupili (na fotografii zleva) Ing. František Hladík, Ing. Robert Špalek, Ing. Pavel Křeček, doc. Ing. arch. Petr Durdík, Ing. Radim Loukota. (foto: Mgr. Soňa Rafajová)
Na tiskové konferenci ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona vystoupili (na fotografii zleva) Ing. František Hladík, Ing. Robert Špalek, Ing. Pavel Křeček, doc. Ing. arch. Petr Durdík, Ing. Radim Loukota. (foto: Mgr. Soňa Rafajová)

Tisková konference ČKAIT, která se konala 27. března 2019, popsala možná rizika Věcného záměru rekodifikace stavebního zákona. ČKAIT upozornila, že je ve veřejném zájmu, aby o tom, co bude postaveno, nezávisle rozhodoval stát, a ne soukromé osoby finančně závislé na stavebníkovi.

Předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček ve svém úvodním slově ocenil snahu o vypracování Věcného záměru rekodifikace veřejného stavebního práva (věcný záměr). Kladně hodnotil i to, že věcný záměr vychází z materiálu vypracovaného MMR ČR, materiálu, který pregnantně identifikuje problematiku povolování staveb. Naopak velmi kritizoval způsob přípravy věcného záměru a uspěchanost jeho přípravy bez promyšlených analýz. Podle něj vypadá věcný záměr tak, jako by měl vyhovovat zejména bytovým developerům.

„O změnu stavební legislativy usilujeme už delší dobu a jsme rádi, že byl věcný záměr předložen. Ale nelíbí se mi rychlost a zběsilost, s jakou je projednáván. Chtěli jsme, aby to bylo standardním způsobem. Není přece možné, aby na vypořádání připomínek byly dva až tři dny,“ shrnul současnou situaci Ing. Pavel Křeček.

Bez podrobné dokumentace nelze dobře stavět

Ing. František Hladík, předseda Legislativní komise ČKAIT, se ve své přednášce podrobně věnoval požadavku ČKAIT na nutnost detailnější projektové dokumentace pro stavební povolení, než jak je počítáno ve věcném záměru. Seznámil novináře s tím, kdo je projektant, co je dnes obsahem projektové dokumentace, a jaká je představa o jejím obsahu ze strany zpracovatelů věcného záměru. Zdůvodnil, že je ve veřejném zájmu, aby projektová dokumentace měla rozsah odpovídající dnešní dokumentaci pro vydání společného povolení podle vyhlášky 499/2006 Sb. U příliš zjednodušené dokumentace by byl veřejný zájem, mezi který patří zejména požární bezpečnost, úspora energie, stabilita konstrukcí apod., ohrožen.

Proč spěch škodí

Doc. Ing. arch. Petr Durdík, předseda Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, ve svém příspěvku kritizoval uspěchanost celé přípravy. Současně projednávaný věcný záměr stavebního zákona na sebe podle něj vzal obrovský úkol současně vyřešit reorganizaci veřejné správy, nové pojetí stavebního zákona a zavedení plné elektronizace v územním plánování a povolování staveb, což se však nedá zvládnout v tak krátkém čase, který byl na přípravu vymezen. V neposlední řadě přináší rozpaky i vlastní příprava předloženého věcného záměru, která byla svěřena privátní organizaci s vazbou na předmět zákona. Mezi problémové okruhy věcného záměru patří:

  • časová, organizační a finanční náročnost zavedení nového modelu veřejné správy;
  • podoba Nejvyššího stavebního úřadu;
  • integrace a podřízenost dotčených orgánů státní správy Nejvyššímu stavebnímu úřadu;
  • změna závazného stanoviska na pouhé vyjádření;
  • oslabení veřejných zájmů v procesu územního plánování a výstavby;
  • automatické generování rozhodnutí o povolení stavby;
  • chaotické uvolnění pravidel OTP do kompetencí jednotlivých obcí;
  • nadále přetrvávající problematika řešení metropolitních oblastí;
  • nejasnost ve způsobu vydávání územně plánovacích dokumentací a jejich závaznost;
  • některé požadavky na procesy pořizování ÚPD;
  • nesoulad předloženého věcného záměru s RIA (Regulatory Impact Assessment – hodnocení dopadů regulace).

Digitalizace by stavební proces zásadně urychlila

Posledním přednášejícím byl Ing. Radim Loukota, předseda oblasti ČKAIT Pardubice, který se zabýval digitalizací v procesu povolování. Uvedl, že ČKAIT jako veřejnoprávní stavovská organizace plně podporuje digitalizaci stavební agendy tak, jak byla představena ve věcném záměru stavebního zákona.

„Většina našich členů již zpracovává dokumentace a projektové dokumentace v digitální formě. Někteří již provádějí zpracovaní v systému BIM (informačním modelu stavby) a uvítali by možnost předávat výsledky své práce digitálně. Stát již provozuje portál občana, kde je možno vyřídit nabízenou agendu pomocí zařízení připojeného k internetu. Tento portál bude tedy obohacen o portál stavebníka, kde bude možno vyřídit agendu spojenou s povolováním a realizací staveb. Zde hrají autorizované osoby zásadní roli. Jsme si vědomi, že bude po nějakou dobu potřeba zajistit přechodné období, ve kterém bude možno podat žádost jak digitálně, tak v papírové formě,“ řekl Ing. Loukota.

Pro naplnění věcného záměru chybí podmínky

Shrneme-li předchozí text, můžeme konstatovat, že předkládaný věcný záměr naplňuje mnoholetou debatu odborné veřejnosti a také přijímá již v minulosti často reflektovaná témata, např. vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, tedy změnu závislosti na obecních úřadech a s tím spojovanou podjatost, zjednodušení povolovacího procesu do jednoho povolení, či stanovení časových limitů pro práci dotčených orgánů a stavebních úřadů.

Předložený věcný záměr je skutečně nadčasový a jistě v praktickém užití přinese úplnou změnu povolování staveb, pokud… ano, a to je důležité, pokud:

  • budou na stavebních úřadech zcela nově proškolení pracovníci;
  • bude zaveden spolehlivý a jednotný systém elektronizace mezi všemi rezorty a úřady;
  • bude dostatek finančních prostředků na jeho zavedení do praxe včetně HW i SW vybavení;
  • okamžitě budou k dispozici při spuštění – Národní geoportál územního plánování, Digitální technická mapa ČR s garantovanými údaji, elektronická provázanost mezi jednotlivými stavebními úřady (zejména při stavbě na více územích), provázanost dotčených orgánů se stavebními úřady, elektronické razítko AO;
  • bude stanoveno přiměřené přechodné období.

Přesun odpovědnosti ze státní správy na autorizované osoby

Na tiskové konferenci se novináři seznámili s hlavními problémy věcného záměru, které jsou z pohledu a zkušeností autorizovaných osob ČKAIT klíčové. Mezi zásadní připomínky patří např. jedno stavební řízení (ne jednotné), účast autorizovaných osob ve stavebním řízení jako účastníka tohoto procesu, dodržování pravidel soukromého práva, věnovat více pozornosti požadavkům na normy, státní expertiza, rozsah projektové dokumentace pro stavební povolení (nezjednodušovat oproti veřejnému zájmu), nutnost zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby vždy a ne podle libovůle stavebního úřadu, povinnost autorského dozoru na všechny povolované stavby (více viz článek strana 3). Byla zmíněna i možnost pilotního programu aplikace věcného záměru pro jeden vytipovaný kraj s následnou možností vyhodnotit klady i zápory.

Řada připomínek ČKAIT se věnuje přesouvání odpovědnosti ze strany státní správy na autorizované osoby bez toho, že by se pravomoci autorizovaných osob posilovaly, což nás neponechává v klidu a je to z naší strany nepřijatelné. Věcný záměr by měl projít širokou debatou mezi všemi účastníky procesu, určitě není na místě nepatřičný spěch. Chápeme snahu naplnit věcný záměr v průběhu jednoho volebního cyklu, ale nesmí to být na úkor kvality a veřejného zájmu.

Současný stav, kdy připomínková místa mají minimální prostor pro důkladnou analýzu a následné připomínky, zcela jistě není ideální. Pro tak složitý proces bychom čekali ze strany zpracovatele určitě důkladnější přípravu s řadou analýz. V návrhu vidíme řadu nedostatků, což je patrné i podle množství předaných připomínek – již pro věcný záměr je jich více než 1600. Jak tomu bude u paragrafového znění? Nezbývá než i nadále pozorně sledovat vývoj a vstupovat do přípravy rekodifikace ze strany ČKAIT. To se týká všech našich členů, protože rekodifikace ovlivní naši práci na mnoho dalších let.