Rekodifikace podvanácté aneb závazná pravidla pro vládu nejsou úplně závazná?

Pokud zhotovitel bude realizovat nepovolenou stavbu v chráněném území, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemku, v nezastavěném území, bez potřebné EIA nebo záměr vyžadující integrované povolení, může mu být udělena pokuta až do výše 4 milionů korun. (koláž: Eliška Čermáková, foto: wikimedia – CHKO Adršpach; needpix – model vily nad vodopádem, F. L. Wright)
Pokud zhotovitel bude realizovat nepovolenou stavbu v chráněném území, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemku, v nezastavěném území, bez potřebné EIA nebo záměr vyžadující integrované povolení, může mu být udělena pokuta až do výše 4 milionů korun. (koláž: Eliška Čermáková, foto: wikimedia – CHKO Adršpach; needpix – model vily nad vodopádem, F. L. Wright)

Tento díl věnujeme vybraným ustanovením rekodifikovaného stavebního práva, která obsahují znění postoupené 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády, a která se bezprostředně dotýkají činnosti autorizovaných osob. Neakceptované připomínky ČKAIT v ustanoveních stavebního zákona zůstaly.

Na konci připomínkového řízení byl návrh stavebního zákona zásadně změněn oproti poslední připomínkované verzi. Namísto toho, aby byl znovu poslán do připomínkového řízení, byl odeslán na projednání do Vlády ČR. 18. srpna 2020 připomínková místa obdržela stanovisko Legislativní rady vlády (dále jen LRV), že doporučuje vládě schválit návrh stavebního zákona.

Navzdory kritice Vláda ČR schválila stavební zákon 24. srpna 2020

„Vláda

  1. schvaluje návrh stavebního zákona s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku Legislativní rady vlády a podle závěrů vlády;
  2. ukládá ministryni pro místní rozvoj vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona podle bodu I tohoto ­usnesení;
  3. pověřuje
    1. předsedu vlády, aby předložil vládní návrh zákona podle bodů I a II tohoto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k dalšímu projednání s upozorněním, že se tento návrh týká členství České republiky v Evropské unii,
    2. ministryni pro místní rozvoj, aby odůvodnila vládní návrh zákona v Parlamentu České republiky;
  4. zmocňuje předsedu vlády, aby na základě odůvodněné žádosti ministryně pro místní rozvoj pověřil plněním úkolu podle bodu III/2 tohoto usnesení jiného člena vlády.“

Co vlastně doporučila Legislativní rada vlády?

Přestože měla vláda dle doporučení LRV schválit návrh stavebního zákona s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku, neumíme si představit, jak lze vypořádat s obecní připomínkou LRV k vlastnímu připomínkovému řízení: Z ustanovení čl. 7 odst. 6 ve spojení s čl. 5 odst. 12 Legislativních pravidel vlády vyplývá, že dojde-li na základě výsledků připomínkového řízení k podstatné změně obsahu návrhu zákona, zašle orgán, který jej vypracoval, návrh zákona znovu k připomínkám. A právě k takové situaci v případě návrhu stavebního zákona došlo, neboť ve srovnání s verzí návrhu, která byla na konci loňského roku rozeslána do připomínkového řízení, doznala nynější varianta návrhu předložená vládě k projednání výrazných změn, ať již jde o ponechání přenesené působnosti na úrovni obecních stavebních úřadů oproti navrhované koncentraci této působnosti na úrovni krajských stavebních úřadů, zachování formy opatření obecné povahy pro územně plánovací dokumentaci, opuštění institutu automaticky vydávaného povolení záměru nebo úpravu soudního přezkumu, kdy oproti původně navrhované rozsáhlé speciální úpravě ve stavebním zákoně se předpokládá novelizace soudního řádu správního, která bude mít dopad na celou soudní kontrolu veřejné správy, nejen oblast stavebního práva. Z toho vyplývá, že na základě výsledků připomínkového řízení došlo k podstatné změně obsahu návrhu zákona a návrh tak měl být znovu rozeslán do připomínkového řízení. Jestliže se tak nestalo a návrh zákona byl v rozporu s tím rovnou předložen vládě k projednání, došlo k porušení Legislativních pravidel vlády, která jsou jako usnesení vlády pro ministerstva závazná (§ 21 zákona č. 2/1969 Sb.).

Jako zpráva z paralelního světa

Za povšimnutí stojí navazující tisková zpráva ministryně pro místní rozvoj (ještě z téhož dne, 18. srpna 2020), ve kterém mimo jiné uvádí: Na precizaci textu zákona tak, aby jej mohl kabinet projednat do konce srpna, nyní spolupracují úředníci Ministerstva pro místní rozvoj s Úřadem vlády ČR. Předpokládám, že se vláda bude novým stavebním zákonem zabývat hned v pondělí 24. srpna. Věřím, že s kolegy najdeme nad zákonem shodu, rekodifikace stavebního práva je jednou z hlavních priorit této vlády a je nutná proto, aby naše země nestagnovala a nedívali jsme se sousedním zemím na záda. S Legislativní radou vlády jsme nebyli v žádném zásadním ani koncepčním rozporu. S naprostou většinou připomínek jsme souhlasili a souhlasíme, proto předpokládám, že nebude žádný problém je ještě do zákona dopracovat.

 

Jak probíhalo projednávání návrhu stavebního zákona před jeho schválením Vládou ČR?

Červen 2020 byl ve znamení projednání návrhu stavebního zákona a návrhu změnových zákonů v Legislativní radě vlády, kterému předcházelo posuzování návrhů v jejích třech komisích. Komise pro veřejné právo IV – komise pro evropské právo zasedala 10. června 2020, komise AD HOC 11. června 2020, následně komise OKOM (sleduje dopad komunitárních předpisů na vnitrostátní právní řád). Samotná Legislativní rada vlády (LRV) zasedala 25. června 2020. Její následné lakonické oficiální vyjádření – LRV projednání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek – posunulo opětovné projednávání na 6.–7. srpna. Podle tiskové zprávy MMR z 30. června 2020 ovšem nadále platí, že by vláda měla návrh nového stavebního zákona schválit ještě v srpnu a do Poslanecké sněmovny ČR by tak měl jít na první čtení již v září.

Upravené znění obou dokumentů, důvodových zpráv, tezí prováděcích vyhlášek a RIA, které byly předmětem srpnového jednání LRV, obdržela připomínková místa přes eKLEP 28. července 2020. Vše je opět zveřejněno na webových stránkách Komory v přílohách č. 99–111 (www.ckait.cz/rekodifikace).

Dvě kategorie vybraných činností ve výstavbě zůstávají

V návrhu zůstávají původní dvě kategorie vybraných činností, a to „projektová činnost“ a „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“:

  1. Zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace.
  2. Odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby.

Název původní kategorie „projektová činnost“ je upřesněn. Do druhé kategorie je doplněn požadavek na odbornost při odstraňování stavby.

Co může projektovat neautorizovaná osoba

V souladu s úpravou vybraných činností ve výstavbě se stanoví, že zpracovat územně plánovací dokumentaci, územní studii a projektovou dokumentaci je oprávněn pouze projektant. Dále návrh, aby dokumentaci jednoduchých staveb (jsou taxativně vyjmenované v příloze č. 2 zákona) vyjma:

  1. staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,
  2. podzemních staveb do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,
  3. staveb garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
  4. reklamních zařízení a staveb pro reklamu,

mohla kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň tři roky praxe v projektování staveb.

U tohoto ustanovení je ovšem nutné upozornit na vložený dodatek po vypořádání všech připomínek, že výše uvedená „kvalifikovaná osoba“ má oprávnění zpracovávat navíc dokumentaci změn jednoduchých staveb uvedených pod písm. a)–d), při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů. Příkladem můžeme uvést – v rámci změny dokončené jednoduché stavby pro bydlení – projektovou dokumentaci podkroví nebo podzemního podlaží, která tyto parametry původně neměla, bude moci zpracovávat neautorizovaná osoba.

Jaké novinky projektantům stavební zákon přinese?

Stanovené povinnosti a odpovědnost vycházejí z předcházející právní úpravy. Nadále je autorizovaným architektům, inženýrům a technikům uložena povinnost respektovat veřejné zájmy, požadavky vyplývající z územního plánování a požadavky na výstavbu, dbát právních předpisů, působit v součinnosti se stavebním úřadem a dotčenými orgány a mít odpovědnost za správnost a úplnost jím zpracované dokumentace. Jde o základní, obecné znaky odpovědnosti projektanta.

Novinkou jsou tato výslovná ustanovení:

  • Projektant neodpovídá za odchylky od projektové dokumentace, ke kterým došlo při provádění stavby a které neodsouhlasil.
  • Fyzická osoba se jako projektant územně plánovací dokumentace dopustí přestupku tím, že neodevzdá vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu. Za tento přestupek je možné uložit pokutu do výše 400 000 Kč.
  • V návaznosti na činnost projektanta dochází ke změně terminologie z „autorského dozoru“ na „dozor projektanta“, neboť „autorský dozor“, pojem užívaný v předcházející právní úpravě, nemusí nutně vždy vykonávat autor projektové dokumentace. Předmětná terminologická změna reaguje také na zaměňování „autorského dozoru“ a „autorského dohledu“, který je upraven v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

Rozsah a obsah projektové dokumentace je zúžen

Stanoví se základní rámec rozsahu o obsahu projektové dokumentace, dokumentace jednoduchých staveb a pasportu stavby. Úprava vychází z prováděcího právního předpisu ke stávající právní úpravě – vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Jednou z našich neakceptovaných připomínek je ustanovení týkající se rozsahu a obsahu dokumentace pro povolení stavby, které v návrhu vychází z předcházející právní úpravy rozsahu a obsahu dokumentace pro územní rozhodnutí; obsahuje 4 části – průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů; přičemž část dokumentace objektů bude v prováděcím předpisu, v souladu s věcným záměrem, rozšířena o stavebně konstrukční řešení a požárněbezpečnostní řešení. ČKAIT požadovala, aby se vycházelo z rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání společného povolení.

Informovanost projektanta se podařila prosadit alespoň částečně

Na základě několika zásadních připomínek ČKAIT dochází k informovanosti projektanta ve dvou správních řízeních.

  1. Po odstranění vad žádosti o povolení stavby vyrozumí stavební úřad účastníky řízení, dotčené orgány a projektanta o zahájení řízení.
  2. Po nabytí právní moci povolení stavební úřad zašle stavebníkovi oznámení o ověření projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Oznámení o ověření projektové dokumentace zašle stavební úřad také vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Současně se o vydání povolení vyrozumí projektant.

Požadavek Komory, aby byl projektant vyrozuměn taktéž o kolaudaci stavby, splněn nebyl.

Stavbyvedoucímu muže být udělena pokuta až 400 000 Kč

Na stavbyvedoucího jako osobu, která přímo ovlivňuje vlastní proces provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, jsou kladeny nejen nároky kvalifikační, ale zákon mu ukládá „odborně vést…”, což představuje soubor konkrétních povinností a odpovědnost k řádnému a bezpečnému provádění nebo odstraňování stavby. Odpovědnost stavbyvedoucího je koncipována ve stavebním zákoně a v zákoně č. 360/1992 Sb. jako odpovědnost fyzické osoby. S ohledem na rozsah a závažnost funkce stavbyvedoucího a s ní spojených povinností a zodpovědnosti se předpokládá stálá přítomnost stavbyvedoucího na staveništi v průběhu provádění stavby. Povinnosti stanovené v návrhu vycházejí z předcházející právní úpravy. Pokud se fyzická osoba jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností zákonem stanovené, může obdržet pokutu do výše 400 000 Kč.

Pokuty mohou dostat i ostatní účastníci výstavby

Dále bychom rádi upozornili na některá ustanovení týkající se povinností dalších účastníků stavebního procesu a možné pokuty udělené za související přestupky.

Stavebník má povinnost před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby. Dále má povinnost u staveb financovaných z veřejného rozpočtu zajistit technický dozor stavebníka a dozor projektanta, pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu zpracoval projektant. Za novinku lze považovat povinný dozor projektanta u veškerých vyhrazených staveb – jejich taxativní výčet je uveden v příloze č. 3 zákona. Nedodržení těchto požadavků je přestupek, přičemž za každý z nich lze uložit pokutu do 400 000 Kč.

Zhotovitel má povinnost provádět nebo odstraňovat stavbu, zařízení nebo terénní úpravu v souladu s rozhodnutím, ověřenou dokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby. Za přestupek lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. Pokuta však může být stanovena až do 4 000 000 Kč, jestliže se jedná o záměr v chráněném území podle zvláštních právních předpisů, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemku, v nezastavěném území, o záměr EIA nebo o záměr vyžadující vydání integrovaného povolení.

Připomínáme přetrvávající ustanovení, kdy stavebník, zhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, dozor projektanta, technický dozor stavebníka, autorizovaný inspektor a vlastník stavby jsou povinni bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a Nejvyššímu stavebnímu úřadu prostřednictvím systému stavebně technické prevence výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Oznámení musí obsahovat místo, čas, popis oznamované události a jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin. Za nesplnění této povinnosti může být každému vyjmenovanému účastníkovi uložena pokuta do 400 000 Kč.

A co napsat na závěr dvanáctého pojednání?

Moudrosti se v historii lidstva vytesávaly do kamene. Zda tisková zpráva ministryně MMR ČR ze 17. června 2020 bude pravdou či jen pomíjivým okamžikem napsaném do písku, posoudí účastníci stavebních řízení dle ministerstvem stanoveného harmonogramu až po nabytí účinnosti všech paragrafů, tzn. po 1. červenci roku 2023.

 

Ing. Hedviga Klepáčková
vedoucí Legislativně právního střediska ČKAIT

 

Tisková zpráva MMR k povolování staveb podle nového stavebního zákona. Do roka a do dne!

Do 345 dnů budou stavebníci vědět, zda mohou stavět či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. Takový byl cíl nového stavebního zákona a ten jsme splnili. U záměrů, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí, půjde o 375 dnů. Toto jsou ovšem maximální, nepřekročitelné lhůty! V praxi bude povolování mnohem kratší. Tyto maximální lhůty platí například při komplikovaném doručování do ciziny nebo tam, kde probíhá dědické řízení. Zákon zavádí i zrychlené řízení pro případy, kdy nebudou žádné rozpory. Pokud bude vše v pořádku, vydá stavební úřad povolení do 30 dnů. Využít to budou moci především stavitelé rodinných domků. Rozšíří se také rozsah drobných staveb, které nemusí procházet povolováním vůbec.

Vybráno z tiskové zprávy ministryně MMR ČR ze 17. června 2020

PŘEHLED PŘEDCHOZÍCH ČLÁNKŮ NA TÉMA REKODIFIKACE

Z+i 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté - Členové ČKAIT jsou již od roku 2017 v průběhu jednotlivých etap připomínkovacích řízení k předkládanému rekodifikovanému stavebnímu právu zvyklí na všelicos. Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.

Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté - Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.

Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté - připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení. K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení v předvánočním čase od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. Autorizované osoby ČKAIT vyjádřily svůj názor prostřednictvím 803 připomínek, které se po interním vypořádání v rámci ČKAIT proměnily na 217 připomínek odeslaných na MMR. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.

Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví. Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat k rekodifikaci poosmé? Vlak poháněný parní lokomotivou do úvahy sice nepřichází, to bychom zanechali příliš velkou uhlíkovou stopu. Avšak připravovaná vysokorychlostní trať nevede jenom nížinami; v tunelech může narazit na nepředvídané geologické poměry.

Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé. Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.

Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté. ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu 

Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.

Z+i 2/2019  Rekodifikace popáté.  Práce kvapná bez promyšlené analýzy. Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.

Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrtéJak nám zprivatizovali stavební právo.  Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi.  Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.

Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí. Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021. Návrh věcného záměru by měl vzniknout už do konce roku 2018.

Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé. O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů. Vláda se v září 2018 pouze seznámila s informací o  o hlavních směrech a cílech rekodifikace č.j. 746/18

Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé. ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.

 

OFICIÁLNÍ DOKUMENTY K REKODIFIKACI STAVEBNÍHO PRÁVA JSOU UVEŘEJNĚNY POUZE NA www.ckait.cz/rekodifikace-verejneho-stavebniho-prava

Kompletní soubor dokumentů k rekodifikaci stavebního práva od 23. prosince 2017 do současnosti (aktuálně doplněné dokumenty mají pořadové číslo 87 až 98) je zpřístupněn pouze na webových stránkách ČKAIT. Jedná se o jedinečný soubor dokumentů. Nikde jinde ani na stránkách MMR tyto informace nejsou uveřejněny.