Hrad Buchlov

(foto: archiv ČNB)
(foto: archiv ČNB)

10. zlatá pamětní mince edice Hrady
cyklus zlatých mincí České národní banky

Na 6. října 2020 je plánována emise poslední zlaté mince hradu Buchlov v celkovém limitovaném nákladu 10 000 ks. Česká národní banka vydávala v letech 2016 až 2020 cyklus deseti zlatých mincí. Ročně byly vydány dvě mince s předpokládanými termíny emise v květnu a v říjnu. Zlatá mince hrad Buchlov je ražena podle návrhu MgA. Josefa Oplištila, který zvítězil díky nápaditému propojení lícní a rubové strany siluetou hradního jádra. Na lícní straně jsou v siluetě hradu zakomponována heraldická zvířata.

(foto: archiv NPÚ)

Hrad Buchlov založil v první polovině 13. století český král Přemysl Otakar I. v románsko-gotickém období na strategickém místě. Byl správním střediskem s královskou soudní pravomocí. Hrad byl sice v majetku krále, ale často byl dáván do zástavy bohatým moravským rodům. Na konci 15. století měli Buchlov v zástavním držení páni Tovačovští z Cimburka, kteří zde postavili v pozdně gotickém slohu reprezentační rytířský sál. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným palácem a kaplí. Král Vladislav II. Jagellonský hrad daroval v roce 1511 Arklebovi Trnavskému z Boskovic za jeho služby. Od roku 1544 vlastnili hrad páni ze Zástřizlů, kteří hrad přestavěli v renesančním duchu a celý horní hrad sloužil k reprezentačním a obytným účelům. Hrad byl pánům ze Zástřizlů zkonfiskován za aktivní podporu stavovského povstání.

Od roku 1644 vlastnili hrad pánové z Petřvaldu, kteří nechali komplexně přestavět dolní hrad a rozšířit opevnění hradu zejména o dva barokní bastiony. Středověký hrad Janu Dětřichovi Petřvaldskému i přes veškeré stavební úpravy nevyhovoval a v letech 1698–1701 byl v nedalekém městečku Buchlovice vybudován zámek ve stylu italské barokní vily. Od roku 1751 zůstal hrad trvale neobydlen. V roce 1800 se posledními vlastníky stali Berchtoldové z Uherčic. Doktor Leopold I. Berchtold a jeho nevlastní bratr doktor Bedřich soustředili v prostorách hradu rozsáhlé botanické sbírky, různé artefakty a kuriozity, které přivezli především ze svých cest po Evropě, Africe a Americe. Již v polovině 19. století byly tyto sbírky zpřístupněny veřejnosti. V roce 1945 přešel Buchlov společně s rodinnou hrobkou kaplí sv. Barbory do vlastnictví československého státu a je spravován Národním památkovým ústavem. Od roku 2002 je zařazen do souboru památek I. kategorie na seznamu národních kulturních památek.