Stavař Ing. Jan Vítek, DrSc., obdržel medaili za zásluhy o stát v oblasti techniky
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Prezident Petr Pavel letos při příležitosti státního svátku 28. října 2025 udělil ve Vladislavském sále Pražského hradu státní vyznamenání 48 osobnostem. Oceněné osobnosti byly vybrány z více než 600 nominací, které kancelář prezidenta obdržela, mimo jiné i od ČKAIT. Jednou z oceněných osobností byl Ing. Jan Vítek, DrSc., autorizovaný mostař, stavař, vynálezce a vysokoškolský pedagog, který je průkopníkem technologie předpjatého betonu, autorem návrhu Nuselského mostu a dalších významných mostních staveb v Česku i v zahraničí. Letos stoletý jubilant, který je skutečnou legendou mostních konstrukcí, byl 17. října 2025 při příležitosti udělení Ceny inženýrské komory jmenován Osobností ČKAIT, přičemž předávání tohoto ocenění bylo provázeno dlouhým potleskem vestoje.
„Aktivní občané jsou podhoubím naší demokracie, které pozitivně ovlivňuje místa, kam role státních institucí nebo trhu tak efektivně nedosáhne. Hodnota občanské společnosti vyrůstá z charakteru konkrétních lidí, z každého jednotlivce, který se rozhodne nést odpovědnost za prostředí, v němž žije. Chci proto nyní vyjádřit svoji nejhlubší úctu těm, kteří budou za pár chvil vyznamenáni. Respekt a obdiv si zaslouží každý z nich. Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě, ne jeden okamžik, jedno volební období, ale po celý svůj život. Ukazují, že vytrvalost, úsilí, statečnost, lidskost a pokora nejsou překonané ctnosti. Že máme koho následovat a že máme kým se inspirovat. Pokud budeme i nadále kultivovat prostředí a podmínky, ve kterých takové osobnosti mohou vyrůstat, pokud budeme schopni nacházet shodu na základních hodnotách a společné vůli žít ve svobodě, v bezpečí a v právu, pak i nadále můžeme s hrdostí slavit 28. říjen nejen jako připomínku naší minulosti, ale také jako zdůraznění naší síly, vize a odhodlání, se kterými tvoříme budoucnost,“ uvedl prezident ČR Petr Pavel při udělování státních vyznamenání.
Nejstarším z oceněných byl letos stoletý stavař Ing. Jan Vítek, DrSc., který jako jediný dostal medaili za zásluhy o stát v oblasti techniky (záznam předání ceny, čas 47:50, rozhovor po předání ceny, čas 43:50). Je autorem 22 nových patentů. Před 70 lety zavedl nové technologie, s jejichž pomocí se po drobných úpravách staví i současné mosty. Je autorem technologie letmé betonáže rámových a trámových mostů, vypracování návrhu vozíků pro betonování letmo a technologie vysouvání mostů. Zasloužil se o zavedení předem předpjatých prefabrikovaných mostních nosníků do praxe. Inicioval založení výzkumného pracoviště pro předpjatý beton u podniku Stavby silnic a železnic (SSŽ). Ve svých devadesáti letech napsal knihy Historie předpjatého betonu, Světové mosty od antiky po současnost a Mosty v České republice. Je také autorem dlouho a ve více upravených vydáních používané Stavba mostů pro střední stavební školy.

Státní vyznamenání se udělují ve Vladislavském sále Pražského hradu, který je dílem geniálního stavitele Benedikta Rejta z let 1486–1502
Jan Vítek se považuje především za vynálezce a teprve pak za mostaře. Jeho pohled na to, jak se profese projektanta a stavaře mostů v minulém století vyvíjela, si můžete přečíst nebo poslechnout v některém z mnoha rozhovorů, které Jan Vítek nejrůznějším médiím poskytl nejen letos při příležitosti svých stých narozenin a prezidentského ocenění, ale i před třemi lety u příležitosti 50 let od otevření Nuselského mostu. Ten navrhoval na konci padesátých let, ve svém volném čase po práci. Návrh řešení připravil během půl roku, tehdy ještě jen s pomocí logaritmického pravítka a jednoduché sčítačky. Spoluautor Ing. Miroslav Sůra poté statické parametry mostu ověřoval na prvních takzvaných sálových počítačích. V dokumentaci návrhu měli kolem 400 stran výpočtů.
První větší most z předpjatého betonu, na kterém se podílel, je most Pavla Wonky v Pardubicích. Navrhoval také první realizaci pomocí mostních vozíků pro dva stejné mosty přes Vltavu a Otavu u Zvíkova. Pro účely natáčení filmu Most u Remagenu z roku 1969 upravoval ocelovou lávku v Davli. Jako poslední navrhoval silniční most v Davli, který se stavěl v roce 1990 pomocí nové technologie vysouvání. V zahraničí navrhoval technologii výstavby Giza Bridge přes Nil v Káhiře.
Jan Vítek je ve městech zastáncem betonových mostů na úkor těch ocelových: „Když půjdete podle mostu na Výtoni pod Vyšehradem, uslyšíte pěkný randál, když tam jede vlak. A kromě toho je u betonových mostů snadnější údržba. Ocelové mosty se musejí pořád natírat. U betonových také dochází časem k menším opravám, ale ty stačí tak jednou za 20 let.“
I to je třeba důvod, proč by místo starého mostu pod Vyšehradem viděl raději nový. Současný výtoňský most nepovažuje konstrukčně za nic výjimečného. „Slušně řečeno – já bych dělal nový. Opravovat ten starý nedává dost dobrý smysl. Je to běžná konstrukce, kterých byly desítky nebo stovky po světě, všechny podobné. Žádný historický unikát to není. Podle mě by ten nový most byl trochu tvarově podobný, ale jiné konstrukce, velmi hezky by vypadal, moderně a vznešeně, byla by to nádhera. Není to jenom můj názor, ale i mnoha stavebních inženýrů, se kterými mluvím,“ myslí si Jan Vítek. Podobného názoru je oceněný inženýr i u Libeňského mostu: „Ta konstrukce nebyla výjimečná, ani když byla nová. Most jako celek v žádném případě kubistický není.“
I když je dávno v důchodu, stále sleduje novinky z oboru. Oslovují ho hlavně velké mostní konstrukce. Z nových pražských mostů je to třeba ten obloukový Trojský. „Na jeho stavbě působili trochu i moji synové, ale bez ohledu na to je to hezký most, moderní. Něco takového na moderní technické úrovni a působivého vzhledu, ovšem s třemi poli s menším rozpětím, jak bylo v soutěžním projektu předloženo, mohlo být i na Výtoni,“ myslí si Jan Vítek. Naopak třeba lávka přes Štvanický ostrov ho nezaujala tvarem konstrukce. Z nových mostů oceňuje nedávno dokončený železniční u Červené přes Vltavu, s obloukem s rozpětím 155 metrů. (Poznámka redakce: Ten získal jednu z hlavních letošních Cen inženýrské komory.)
„Je to velké uznání a nečekal jsem to,“ řekl ke svému letošnímu ocenění skromně Jan Vítek a hned se smíchem dodává: „Lepší by ale bylo, kdybych ho dostal dříve. Mohl jsem si zvýšit sazby za znalecké posudky.“ Těch ostatně zpracoval zpracoval přes sto a tvořily významný podíl jeho práce.
Další články a rozhovory
- Osobnost ČKAIT Ing. Jan Vítek, DrSc.
- Sto let s předpjatým betonem, mosty a vynálezy
- Osobnost betonových mostů a předpjatého betonu, Ing. Jan Vítek, slaví 100 let
- Stoletý autor Nuselského mostu Jan Vítek se dočkal ocenění
- Nuselský most slaví 50. výročí provozu. S cestujícími i svým tvůrcem
- Unikát, kterého si nikdo nevšímá. Nuselský most stvořil geniální stavitel
- Nuselský most v Praze – významná stavba 20. století
- Milé setkání s Ing. Janem Vítkem, DrSc.
- HoRe Tomáše Poláčka: Jan Vítek
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.