Investice, digitalizace a praxe úřadů
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
V září proběhl 1. ročník Sympozia stavebnictví Jihomoravského kraje – odborného setkání k aktuálním tématům investiční výstavby, digitalizace a zadávání veřejných zakázek. Účastníci z řad projektantů, zhotovitelů, úředníků i zástupců kraje sdíleli zkušenosti z praxe a pojmenovali slabá místa současného systému.
Otevírací blok patřil Ing. Natálii Konečné (odbor územního plánování ORP Kuřim) a Ing. Evě Kolářové (odbor stavebního řádu ORP Tišnov). Připomněly, že na totéž řízení se díváme ze dvou odlišných perspektiv – projektantské a úřední. Padly přímé otázky: Jak má referent postupovat vůči stavebníkovi, který zjevně obchází zákon? Co skutečně zpomaluje procesy na stavebních úřadech? Zaznělo, že za průtahy stojí kombinace faktorů: ne zcela funkční legislativa, nedotažená digitalizace, personální podstavy úřadů – a na druhé straně nepřesné podklady od stavebníků a někdy i nedostatečná kvalita projektové dokumentace. Ideální průběh spolupráce by zahrnoval zapojení autorizovaného projektanta od samého začátku – od zajištění vstupních podkladů a ověření souladu se záměry území až po vydání povolení. Praxe však bývá jiná: na úřady míří stavebníci bez potřebných znalostí, kusé informace putují dál a dokumentace pak nezřídka trpí neúplností či nesouladem s předpisy. Každá výzva k doplnění znamená zdržení pro všechny.
Co by stavebním úředníkům pomohlo urychlit řízení? Zde je několik praktických doporučení pro projektanty:
- Provázejte stavebníka už od začátku. Vysvětlete povinnosti, postup a milníky. Ideálně si vyřiďte plnou moc pro zastupování; minimem jsou společné návštěvy úřadů. Mějte přehled v právních předpisech – stavebním zákoně, správním řádu, územních plánech.
- Jděte na úřad se studií. Navštivte úřad nebo využijte institut předběžné informace stavebního úřadu či dotčených orgánů až ve fázi, kdy je jasný záměr – s jasným dotazem, ne s obecným „chci stavět“.
- Dbejte na úplnost dokumentace a její přezkoumatelnost. Časté chyby: chybějící situační výkresy nebo PBŘ, řešení dopravy v klidu, opomenuté vazby na okolí stavby, nečitelné grafické přílohy.
- Výjimky nejsou nárokové. Upozorněte stavebníka, že výjimka nemusí být udělena a netýká se územního plánu.
- Reagujte plně na výzvy. „Zkoušení, co úřad snese“, jen prodlužuje řízení a zvyšuje riziko zamítnutí žádosti. Každá výzva znamená zdržení na všech stranách – stavebníka, projektanta i úřadu.
- Razítko zavazuje. Při autorizaci cizí dokumentace kontrolujte obsah – orazítkovaný „prázdný“ či nečitelný výkres se vám vrátí.
- Držte se zákona. Nepouštějte se do záměrů „za hranou“. Padl příklad „včelína“, ve skutečnosti luxusního RD se saunou, který stál mnoho let práce projektantů, úředníků, odvolacích orgánů, soudů. Náklady na odstranění stavby a její uvedení do souladu se stavebním povolením nepočítaje.
Na závěr padla i teze k AI: má smysl jako podpůrný nástroj pro přípravu a kontrolu dokumentace a rychlou orientaci v právu a normách. Nenahrazuje však odbornou odpovědnost.
Digitalizace a BIM: od modelu k provozu
Ing. Bořek Čerbák (AQUA PROCON) představil konkrétní projekty zpracované metodou BIM – od pilotní vodohospodářské haly ČVUT Praha přes čistírny odpadních vod až po odstranění havárie v brněnském kolektoru. U velkých staveb přináší koordinace ve 3D modelu s daty pro projektování i správu objektů zásadní přínos: menší kolize, vyšší transparentnost, úsporu času i nákladů.
Kritická je kvalita zadání investora (jasné, srozumitelné, realistické) a ochota všech profesí sdílet data v jednom modelu bez ohledu na konkrétní software. Logickým dalším krokem je povolování staveb na základě 3D modelu – většina úřadů na to však zatím není připravena. Významný posun přináší legislativa: v srpnu 2025 podepsal prezident ČR zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí („zákon o BIM“) – krok ke standardizaci a smysluplnému využití dat napříč životním cyklem stavby.
Veřejné zakázky: co dělá dobrého zadavatele
Jak k zadávání přistupuje Krajský úřad JMK? Zadání určuje výsledek. Dobrý zadavatel zná trh, nastaví srozumitelná a vyhodnotitelná kritéria, průběžně kontroluje kroky projektu. Ing. Luboš Věrný představil projekty realizované metodou Design & Build v rámci JMK a Ing. Zuzana Vymyslická zdůraznila přínosy BIM: maximální vytěžení dat vložených projektanty, vyšší transparentnost a efektivitu. Digitalizace není „překreslení papírů“ – jde o strukturovaná data v databázovém formátu.
Role Komory a otevřená debata
Odpolední část byla neformálním setkáním členů ČKAIT. Ing. Radek Hnízdil, Ph.D. (ředitel Kanceláře ČKAIT) představil fungování Komory, Ing. František Mráz (místopředseda ČKAIT a místopředseda oblasti JMK) shrnul hospodaření za roky 2024–2025 a rozpočet na rok následující. Ing. Petra Bartoníčková (PM ČKAIT, s.r.o.) informovala o stavu profesního pojištění a statistice pojistných událostí v JMK. Následovala živá diskuse členů s volenými orgány o tématech, na která na „formálních“ valných hromadách nebývá prostor. Závěrečná dvouhodinová plavba po přehradě – navzdory počasí – poskytla příjemný rámec pro pokračování debat.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.