Zprávy a informace ČKAIT 2023|06

Dne 16. listopadu 2023 proběhl v Českých Budějovicích seminář na téma Nový stavební zákon v praxi. Jeho účastníky byly převážně autorizované osoby, zejména projektanti. Seminář byl koncipován nejen jako informativní z hlediska znění nového stavebního zákona (dále i NSZ) a prováděcích vyhlášek, ale i diskusní se zpětnou vazbou od účastníků semináře. Přednášející Ing. František Konečný, Ph.D., vysokoškolský pedagog a specialista na stavební právo, a Ing. arch. Petr Hornát, vedoucí odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje, se zaměřili právě na praktické dopady nové stavební legislativy. Níže uvedená témata vzešla z diskuse na tomto semináři a jsou doplněna o názory autora, vycházející z více než třicetileté praxe v oblasti stavebního práva.

Opravdu máme jen jedno řízení?

Dnes známe pojem stavební povolení a většině stavebníků je naprosto jasné, oč se jedná. Nový stavební zákon pracuje s pojmem „povolení záměru“ (§ 197) a „povolení stavby“ (§ 211). Běžný stavebník je takovou konstrukcí stavebního zákona trochu zmaten. Máme skutečně jen jedno řízení, když stavební zákon mluví jak o povolení záměru, tak i o povolení stavby? Podíváme-li se na § 4 NSZ, tak si v odst. 1 přečteme: „Záměrem se v tomto zákoně rozumí stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma.“ Zjednodušeně řečeno: Záměr je i stavba. Platí tedy, že máme skutečně jen jedno řízení a v případě povolení stavby musí být splněny kromě podmínek pro povolení záměru další náležitosti pro povolení stavby uvedené v § 211 NSZ.

Které jsou stavby „ostatní“

Nový stavební zákon rozděluje v § 5 odst. 2 stavby na drobné (příloha č. 1), jednoduché (příloha č. 2), vyhrazené (příloha č. 3) a ostatní (nejsou v zákoně vyjmenovány). Logicky z toho vyplývá, že ostatní stavby jsou všechny stavby, které nejsou uvedeny v přílohách 1, 2 a 3. Takže např. stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, které budou mít třeba dvě podzemní podlaží, budou stavbami ostatními (více Z+i ČKAIT 1/2022: Co přinese kategorizace staveb podle nového stavebního zákona).

Stavby pro rodinnou rekreaci mohou být stavby jednoduché i ostatní

V základních pojmech NSZ (§ 13) definice stavby pro rodinnou rekreaci schází. Tuto definici najdeme dnes jen v dosud platné vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v § 2 písm. b): „Pro účely této vyhlášky se rozumí stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena: stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.“ V nové vyhlášce o požadavcích na výstavbu (nahrazuje i vyhlášku 501/2006 Sb.) již definici stavby pro rodinnou rekreaci nenajdeme. Pouze v NSZ, v příloze č. 2, kde jsou vyjmenovány jednoduché stavby, je uvedeno v odst. 1 písm. a): „Jednoduchými stavbami jsou stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží.“ Z výše uvedeného vyplývá, že stavba pro rodinnou rekreaci, která nesplní podmínku, že je stavbou jednoduchou (např. bude mít dvě podzemní podlaží), je stále stavbou pro rodinnou rekreaci, jen bude zařazena mezi stavby ostatní a takto ji lze i povolit.

Budou česká pole masivně zastavěna fotovoltaikou?

Energetický zákon č. 458/2000 Sb. byl změněn a stanoví, že výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Tyto výrobny jsou považovány za technickou infrastrukturu, a lze je tedy umisťovat i v nezastavěných územích obce, pokud to územní plán výslovně nevylučuje. V praxi to znamená, že pokud nebude v územním plánu obce výslovně uvedeno, že taková zařízení nemohou být umístěna v nezastavěném území, hrozí reálné nebezpečí, že mohou být umístěna kdekoliv v zastavěném území, zastavitelných plochách a též v nezastavěném území. Již dnes existuje záměr umístit takové zařízení v jedné lokalitě na ploše více než 50 ha.

Aktuální stav prováděcích vyhlášek v části územního plánování

Prováděcí vyhlášky k územnímu plánování nejsou dosud zpracovány. Vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu má být v návrhu zpracována v lednu 2024. Od března 2024 pak má probíhat meziresortní připomínkové řízení, v květnu předložení Legislativní radě vlády a v červnu 2024 má být uveřejněna ve Sbírce zákonů. Účinnost vyhlášky se pak předpokládá od 1. července 2024.

Vyhláška o národním geoportálu územního plánování není zatím ani v přípravě.

Požadavky na výstavbu – návrh vyhlášky čeká na vypořádání připomínek

Nově navržená vyhláška o požadavcích na výstavbu nahrazuje vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecně technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tato nová vyhláška je určena pro všechny stavby kromě staveb dopravních, které budou mít samostatnou vyhlášku. Dalším velkým rozdílem oproti stávajícím uvedeným vyhláškám je skutečnost, že ve většině případů je odkazováno na příslušné normy a normové hodnoty.

V konkrétním případě stanovení počtu odstavných (parkovacích) stání u stavby pro rodinnou rekreaci zde takové ustanovení schází. Vyhláška odkazuje na nejbližší podobné užívání stavby, což je pravděpodobně rodinný dům. Parametry užívání rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci jsou však značně odlišné.

Ve stávající vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, najdeme v § 21 odst. 2: „U staveb pro rodinnou rekreaci je nutno umístit odstavné stání v počtu jedno stání pro jednu stavbu.“ V nové legislativě již nejsou odstavná stání pro stavby pro rodinnou rekreaci konkrétně řešena.

Projektová dokumentace pro povolení stavby nebude dostatečně jednoznačná

Návrh vyhlášky o dokumentaci staveb (je v připomínkovém řízení) uvažuje s rozsahem projektové dokumentace pro povolení stavby dle rozsahu současné dokumentace pro územní řízení, doplněné mimo jiné o urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí – viz § 158 NSZ.

Návrh nové vyhlášky o dokumentaci staveb pro povolení stavby splňuje podmínky „minimálního“ rozsahu dokumentace nutné pro vydání povolení stavby. Problém se však objevuje v části D – Dokumentace objektů. Tady došlo mezi účastníky semináře k jednoznačné shodě, že pouze charakteristické půdorysy, charakteristické řezy a základní pohledy nejsou v žádném případě dostačující pro základní statické posouzení ani pro požární bezpečnost. Zde musí být součástí projektové dokumentace jednoznačně všechny půdorysy včetně základů a střešní konstrukce, všechny relevantní řezy a všechny pohledy. Ve vybraných případech by mohly být nezbytné i některé projekty TZB (Technická zařízení budov), zvlášť v případech, když bude stavební úřad nařizovat zkušební provoz.

Návrh Komory (ČKAIT), aby se vycházelo z rozsahu projektové dokumentace pro společné územní a stavební řízení s případnou úpravou (redukcí), je rozumným kompromisem. Zatím ale není jasné, zda se ho podaří prosadit.

Projektová dokumentace pro provádění stavby bude povinná. Za porušení povinnosti hrozí pokuta až dva miliony korun

Navržený rozsah dokumentace pro provádění stavby je v současnosti v „předpřipomínkové“ fázi. Lze konstatovat, že navržený rozsah je násobně rozsáhlejší než současný rozsah uvedený v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Nový návrh vyhlášky jde do velkých podrobností zejména v oblasti TZB. V mnoha částech nahrazuje výrobní dokumentaci, kterou obvykle zpracovává zhotovitel stavby. Zde se opět nabízí „jednoduché“ a logické řešení. Za základ rozsahu dokumentace pro provádění stavby lze vzít stávající rozsah uvedený v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a doplnit ho o praktické návrhy zejména ze stran zkušených projektantů a zhotovitelů staveb.

Povinnost zpracovat dokumentaci pro provádění stavby najdeme v NSZ v § 160 odst. 2 písm. a): „Stavebník je v případě stavby [...] podléhající povolení podle tohoto zákona povinen před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu.“ Fakticky to znamená, že projekt pro provádění stavby musí být vždy zpracován pro všechny vyhrazené stavby, ostatní stavby podléhající povolení a jednoduché stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci (příloha č. 2 odst. 1 písm. a)), podzemní stavby do 300 m² (příloha č. 2 odst. 1 písm. b)) a reklamní zařízení a stavby pro reklamu (příloha č. 2 odst. 1 písm. d)).

Na dotaz „Kdo donutí českého stavebníka, aby si nechal tuto dokumentaci zpracovat?“ lze nalézt odpověď v § 302 NSZ – Přestupky vybraných osob. V případě, že stavebník nebude mít zpracovanou dokumentaci pro provádění stavby a stavbu zahájí, hrozí mu pokuta až 400 000 Kč. Stejně tak hrozí pokuta i zhotoviteli stavby, a to až do výše 2 000 000 Kč.

Budou dotčené orgány rychlejší?

Určitě je správné, že mají dotčené orgány stanoveny lhůty pro vydávání jejich vyjádření a stanovisek – viz § 177 a § 178 NSZ, a to i při vědomí, že tyto lhůty nejsou často dodržovány.

Možnost, že si taková vyjádření a stanoviska může vyžádat přímo stavební úřad, se na první pohled může zdát pro stavebníka zajímavá, ale v praxi to často může násobně prodloužit povolovací proces. Přímé jednání stavebníka (projektanta) s dotčenými orgány je ve většině případů rychlejší. Jsem přesvědčen, že tato ustanovení, byť jsou v pořádku, povolovací proces nezkrátí.

Kolaudace staveb – kdy se bude postupovat podle nového stavebního zákona

Dle § 230 NSZ lze stavbu, která vyžaduje povolení, užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí. Kolaudovat se tedy musí všechny vyhrazené stavby, ostatní stavby, které vyžadovaly povolení, a z jednoduchých staveb ty pro bydlení a rodinnou rekreaci, podzemní stavby do 300 m², garáže a stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, i když se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled. Kolaudaci podléhají i „podstatné“ změny uvedených staveb, pokud jim předcházelo povolení.

Podle kterého zákona se bude kolaudovat u staveb, které byly povoleny dle stávajícího stavebního zákona? V těchto případech se uplatní v přechodných ustanoveních znění § 330 odst. 1 NSZ: „Řízení a postupy zahájené přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.“ Proto kolaudační řízení (mimo vyhrazené stavby), o která bude požádáno do 30. června 2024, budou provedena dle současného stavebního zákona. Pokud bude požádáno o kolaudaci (kolaudační řízení) po 1. červenci 2024, bude již kolaudace probíhat dle § 230 a následujících paragrafů NSZ.

Dodatečné stavební povolení – „návrat ke starým pořádkům“

Zde lze jen litovat, že původní záměr zamezit „černým“ stavbám v novém stavebním zákoně neprošel. V původně schváleném NSZ byl v § 256 odst. 1 písm. a) uveden text, že stavbu lze dodatečně povolit, když stavebník mimo jiné „jednal v dobré víře“. V praxi to znamenalo, že dodatečné povolení stavby mohla získat při splnění dalších podmínek pouze stavba, na kterou již bylo stavební povolení, případně územní rozhodnutí, vydáno a následně bylo zrušeno. Tato podmínka byla (a dle mého názoru trochu pokoutně) v roce 2023 ve sněmovně nahrazena textem konstatujícím, že „stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu“. Následné zdůvodnění, že by nastal problém u drobných a doplňkových staveb u rodinných domů a staveb pro rekreaci, které dnes často nesplňují podmínky zákona zejména s ohledem na odstupové vzdálenosti, neobstojí. Jednoduchou úpravou zákona by se takových staveb ustanovení „o dobré víře“ netýkalo.

Opět se tedy budou dodatečně povolovat černé stavby v chráněných oblastech a v místech mimo platné územní plány, a následně budou zastupitelé obcí „přesvědčováni“, aby takovou stavbu do územního plánu zahrnuli.

Digitalizace – KDY?

Digitalizace v procesu povolování staveb a souvisejících činností je jistě nezbytná. V současnosti však ještě nebyly zahájeny zásadní práce na této digitalizaci a již dnes je zřejmé, že není reálné stihnout kompletní digitalizaci tak, aby plně fungovala od 1. července 2024, jak předpokládá nový stavební zákon. Zde jsou namístě obavy, aby nebyla znovu posunuta „účinnost“ NSZ u staveb (mimo vyhrazené), které se mají povolovat podle NSZ od 1. července 2024. Věřím, že dojde k časovému posunu („účinnosti“) pouze u paragrafů řešících výhradně digitalizaci. Jsem přesvědčen, že její posunutí o jeden rok nebo i déle nebude mít na povolovací proces staveb a jeho rychlost žádný vliv. Naopak úřady, stavebníci i projektanti budou mít dostatek času se s digitalizací seznámit.

Práce s digitální formou projektové dokumentace v terénu

Jeden z konkrétních problémů v rámci digitalizace zcela jistě nastane v případech, kdy bude stavební úřad seznamovat účastníky řízení s projektovou dokumentací v digitální podobě. Vezměme modelový příklad. Úředník stavebního úřadu svolá místní šetření na místě stavby v létě (se svítícím sluncem) a bude muset seznámit účastníky řízení s výkresy větší stavby. Nastane problém, protože na „úředním“ notebooku se mu to zpravidla nepovede. A pokud bude mezi účastníky i tzv. „prudič“, tak má úředník (ale i stavebník) smůlu téměř jistě. Je to jedna z praktických věcí, kterou bude potřeba vyřešit. Dle sdělení kolegů z Rakouska tam uvažují, že po jednání na místě se všichni sejdou ještě na úřadě, kde dokumentaci promítnou. Osobně se domnívám, že to není reálné ani v Rakousku, natož v Čechách.

Přechodná ustanovení k projektovým dokumentacím

Velký zájem ze strany projektantů je o přechodná ustanovení k projektovým dokumentacím (mimo vyhrazené stavby). Dle § 329 odst. 1 písm. b): „Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů, jde-li o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební řešení a stavebně-konstrukční řešení podle prováděcího předpisu k tomuto zákonu.“

Bude-li provádění stavby (týká se všech staveb, které vyžadují dokumentaci pro provádění stavby) zahájeno do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních předpisů, tzn. v rozsahu dle přílohy 13 vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu

Pravomocná územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona. V praxi to znamená, že pokud budeme mít pravomocné územní rozhodnutí a do 30. června 2024 nepožádáme o stavební povolení, musíme požádat stavební úřad o další povolení (záměru). K tomu musíme vždy předložit další část dokumentace – zejména s architektonicko-stavebním řešením, stavebně-konstrukčním řešením včetně statického posouzení a s projektem požární bezpečnosti.

Zjednoduší a zrychlí nový stavební zákon povolovací procesy staveb?

Určitě je přínosné, že povolení bude vydávat jen jeden úřad a bude dána povinnost zpracovat dokumentaci pro provádění stavby. Také vypuštění dotčeného orgánu z hlediska „územního plánování“ se jeví na základě dosavadních zkušeností jako urychlení. Jedno povolení na stavbu je také chvályhodné, přestože dnes využívané společné územní a stavební řízení je také jedním řízením. K některým „urychlujícím“ ustanovením jsou však názory projektantů skeptické. Lhůty stanovené v NSZ pro stavební úřad a dotčené orgány jsou v podstatě nevymahatelné.

Seminář byl ukončen konstatováním „zlatá padesátka“. Jak jistě pochopí zejména starší kolegové, nejedná se o ženu v nejlepších letech, ale o stavební zákon č. 50/1976 Sb.

VICE INFORMACÍ

• Všechny dokumenty spojené s rekodifikací NSZ - včetně aktuálních návrhů vyhlášek

Nejdůležitější informace o platném NSZ zveřejněné v Zi ČKAIT v roce 2022 a 2023 

• Podrobný výklad k přechodným ustanovením NSZ aneb jak a čím se budeme v roce 2024 řídit  (JUDr. Eva Kuzmová)  Zi ČKAIT 5/2023
• Co přinese kategorizace staveb podle nového stavebního zákona? (JUDr. Eva Kuzmová)
• Pohled ČKAIT na druhou verzi novely NSZ (JUDr. Eva Kuzmová)
• Věcná novela NSZ vyšla ve Sbírce zákonů v červnu 2023 (JUDr. Eva Kuzmová)

Seriál článků o průběhu projednávání NSZ a rekodifikace celého stavebního práva

• Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé – ČKAIT nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva

  ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.

• Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé
  O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů

  Vláda ČR se v září 2018 pouze seznámila s informací o hlavních směrech a cílech rekodifikace.

• Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí.

  Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021.

• Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrté
  Jak nám zprivatizovali stavební právo
  Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi.

  Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.

• Z+i 2/2019 Rekodifikace popáté
  Práce kvapná bez promyšlené analýzy

  Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.

• Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté
  ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu

  Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.

• Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé

  Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.

• Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví

  Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat?

• Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté – Připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení

  K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. ČKAIT odeslala na MMR 217 připomínek. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.

• Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté

  Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.

• Z+i 3/2020 Rekodifikace pojedenácté

  Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.

• Z+i 4/2020 Rekodifikace podvanácté. 

  Ve znění postoupeném 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády zůstaly neakceptované připomínky ČKAIT.

• Z+i 5/2020 Rekodifikace potřinácté

  Autorizační zákon je zařazen mezi změnové zákony rekodifikace jako část X. Pro autorizované osoby patří tyto změny k těm zásadním.

• Z+i 6/2020 Rekodifikace počtrnácté aneb ak probíhalo první čtení v poslanecké sněmovně?

  Čtyři politické strany (ANO, ČSSD, KSČM a SPD), které v prvním čtení hlasovaly pro vládní návrh rekodifikace stavebního práva, očekávají ve druhém čtení jeho významnou proměnu. Jejich požadavky jsou však často protichůdné. Nejednotný postoj mají přitom ke klíčovým bodům jako je vytvoření stavebního superúřadu či vytváření vlastních předpisů velkými městy. ČKAIT podporuje jednotné stavebně technické předpisy.

• Z+i 1/2021 Rekodifikace popatnácté

  Přelom roku 2020 a 2021 byl ve znamení předkládání a projednávání pozměňovacích návrhů k novému stavebnímu zákonu. Ještě v prosinci 2020 představila komplexní návrh skupina poslanců opozičních stran. Další návrh připravoval Radim Fiala (SPD), ale nakonec ho propojil s komplexním návrhem z dílny koaličních poslanců Martina Kolovratníka (ANO), Petra Dolínka (ČSSD) a Lea Luzara (KSČM).

• Z+i 2/2021 Rekodifikace pošestnácté aneb nastane kolaps stavební správy?

  Druhé čtení zákona bylo zahájeno obecnou rozpravou 1. dubna 2021. Mnozí řečníci varovali před přijetím stavebního a změnového zákona, do nichž jsou zapracovávány desítky často navzájem nekoordinovaných pozměňovacích návrhů poslanců. Aneb proč nepočkat s přijetím tak zásadní změny až po volbách?

• Z+i 3/2021 Finále projednávání nového stavebního zákona

  Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 26. května 2021 počtem devadesáti dvou hlasů proti sedmdesáti šesti schválila nový návrh stavebního zákona a prošel také tzv. změnový zákon o novelách navazujících právních předpisů. Byl přijat tzv. kompletní pozměňovací návrh poslance Kolovratníka (139. oficiální dokument), kterým se poslanci s drobnými úpravami vrátili k první verzi návrhu zákona z 25.11.2019. Dva roky připomínkování bylo zahozeno. Zákon v této verzi podpořilo ANO, SPD a KSČM.

• Z+i 4/2021 Nový stavební a změnový zákon byl schválen v červenci 2021. Začíná chaos

  Poslanecká sněmovna nevzala v potaz kritické připomínky ani jednomyslné zamítnutí v senátu z 1.6.2021 a na své 111. schůzi konané 13. července 2021 schválila rekodifikaci stavebního práva. Pro opět hlasovalo ANO, SPD a KSČM. Prezident oba zákony podepsal hned 15. července 2021 a následně byly schválené zákony odeslány k publikaci ve Sbírce zákonů. Již 29. července 2021 byl vyhlášen nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a změnový zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění 58 navazujících zákonů.

• Z+i 6/2021 Památkáři kritizují nový stavební zákon

  Změny v zákoně o státní památkové péči vyvolané novým stavebním a změnovým zákonem (č. 283 a 284/2021 Sb.), které nabývají účinnosti 1. července 2023, jsou relativně velké a dotýkají se několika základních okruhů problémů. Asi nejvíce kontroverzní je zrušení ochranných pásem podle zákona o státní památkové péči.

• Z+i 1/2022 Co přinese kategorizace staveb podle nového stavebního zákona

  Nový stavební zákon se prostřednictvím kategorizace staveb snaží zpřehlednit procesní postupy, ale navržené rozlišení na pouhé čtyři kategorie nemůže být dostačující, zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace. Nově se vrací k povinnému kolaudování rodinných domů, které bylo zrušeno v roce 2018.

• Z+i 3/2022 První velká novela nového stavebního zákona

  Co podle názoru ČKAIT v novele nového stavebního zákona chybí? Mezi klíčové a zatím nenaplněné požadavky ČKAIT patří ze zákona povinný dozor projektanta, úprava postavení technického dozoru stavebníka a zejména vymahatelnost dodržování lhůt pro vydání rozhodnutí v povolovacím řízení.

• Z+i 4/2022 Jak probíhá první velká novelizace nového stavebního zákona?

  ČKAIT považuje první velkou novelizaci nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. za potřebnou. A to i přesto, že některé zásadní připomínky uplatněné profesní komorou stavebních inženýrů nebyly akceptovány. Jedním z klíčových požadavků bylo, aby MMR bylo pověřeno sjednocováním výkladů a metodických pokynů k provádění stavebního zákona.

• Z+i 5/2022 Pohled ČKAIT na druhou novelu nového stavebního zákona

  ČKAIT vystupuje opakovaně proti zavádění dvojí kvality ve výstavbě a opakovaně požaduje jednotné a kvalitní stavebně technické předpisy. V reakci na protichůdné mediálně silně podporované snahy některých účastníků výstavby napsal předseda ČKAIT dopis předsedovi vlády ČR. Cílem bylo varovat před neuváženými zásahy do novely nového stavebního zákona.