Pohled ČKAIT na druhou verzi novely nového stavebního zákona

Nový stavební zákon počítá s tím, že přestanou platit Pražské stavební předpisy i vyhláška o technických požadavcích na výstavbu, která nyní platí pro zbytek ČR. Mají být nahrazeny jednotným předpisem, který nebude zavádět dvojí kvalitu a přebere to lepší z obou současných předpisů. <em>Koláž: J. Sládek</em>
Nový stavební zákon počítá s tím, že přestanou platit Pražské stavební předpisy i vyhláška o technických požadavcích na výstavbu, která nyní platí pro zbytek ČR. Mají být nahrazeny jednotným předpisem, který nebude zavádět dvojí kvalitu a přebere to lepší z obou současných předpisů. Koláž: J. Sládek

Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo v srpnu vládě návrh zákona, kterým se mění nový stavební zákon. Jedná se o druhou verzi tzv. věcné (institucionální) novely nového stavebního zákona č. 282/2021 Sb. (NSZ). Je v ní zapracována většina připomínek vznesených v meziresortním připomínkovém řízení. V článku je popsán stručný přehled toho, jak nyní vypadá navrhovaná verze této novely u institutů důležitých z pohledu ČKAIT.

Návrat požadavku na přímé denní osvětlení a větrání bytů

Druhá verze věcné novely zpřesňuje v § 13 písm. l) NSZ definici obytné místnosti tak, že se jí rozumí část bytu, která je určena k bydlení, tzn. splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, přímého osvětlení, nyní se doplňuje rovněž denního osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m2.

Uplatnění požadavků na výstavbu

Nové znění § 137 NSZ obsahuje obecná ustanovení k požadavkům na výstavbu, kterými se rozumí požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby. V rámci podaných připomínek ČKAIT požadovala úpravu § 137 odst. 4 NSZ, aby bylo dosaženo lepší srozumitelnosti textu. Navrhované ustanovení nyní zní následovně:

V rozsahu, v jakém to závažné územně-technické nebo stavebnětechnické důvody nebo jiný veřejný zájem nevylučují, uplatní se požadavky na výstavbu u změny dokončené stavby, údržby dokončené stavby, změny dokončené stavby, dočasné stavby, zařízení staveniště, pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo zóně.

Jednotné technické požadavky na stavby v celé ČR

Druhá verze věcné novely NSZ i nadále počítá s tím, že technické požadavky na stavby budou jednotné pro celou ČR. Praha, Brno a Ostrava tak mohou prováděcím právním předpisem stanovit své vlastní požadavky, pouze co se týče vymezování pozemků a umísťování staveb. Jedná se o dlouhodobý požadavek ČKAIT.

Pražské stavební předpisy nebudou prováděcím právním předpisem k NSZ

V navrhovaném znění se i nadále počítá s tím, že nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), již nebude považováno za prováděcí právní předpis k NSZ. Uvedené vyplývalo z § 332 odst. 3 NSZ, který se navrhuje zrušit.

Projektová činnost

Podle § 156 odst. 1 NSZ musí být územně plánovací dokumentace, územní studie a projektová dokumentace zpracovány projektantem. V druhé verzi věcné novely dochází k úpravě výčtu jednoduchých staveb, ve vztahu k nimž nemusí být zpracována projektová dokumentace autorizovanou osobou, ale postačí zde dokumentace zpracovaná osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Podle navrhované úpravy se jedná o jednoduché stavby uvedené v 1. odstavci písm. c) a e) až o) a 2. odstavci přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Výčet jednoduchých staveb v odstavci 2 přílohy č. 2 NSZ zůstává stejný, mění se výčet jednoduchých staveb uvedených v 1. odstavci písmen c) a e) až o), u nichž nemusí být dokumentace zpracována projektantem. Zní nyní následovně:

  1. stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
  2. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
  3. stavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,
  4. stavby pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,
  5. stavby pro hospodářská zvířata do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
  6. přípojky sítí technické infrastruktury,
  7. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,
  8. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze,
  9. dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,
  10. stavby pro využití obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW,
  11. stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch od 300 m2 do 1000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
  12. stavby zařízení staveniště.

Obsah dokumentace

Druhá verze věcné novely NSZ ponechává § 158 odst. 1 v původní schválené podobě, včetně poslední věty, u které bylo v rámci první verze navrhováno vypuštění. Uvedené ustanovení tedy opět v poslední větě zní tak, že dokumentace pro povolení záměru stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.

S tímto návrhem ČKAIT nesouhlasí, protože se tím opět dává prostor pro to, aby se v případě dokumentace pro povolení stavby vycházelo z obsahu a rozsahu dokumentace pro územní rozhodnutí, nikoliv dokumentace pro vydání společného povolení, jak ČKAIT dlouhodobě prosazuje.

Vypuštění vyjádření projektanta

Podle navrhovaného znění § 162 odst. 2 a § 194 NSZ dochází k vypuštění povinnosti projektanta vyjádřit se na žádost stavebního úřadu k námitkám směřujícím k projektové dokumentaci a splnění technických požadavků na stavby v rámci řízení o povolení záměru. ČKAIT však požaduje tuto pravomoc projektanta do zákona znovu zavést z důvodů, které byly vysvětleny v článku „Jak probíhá první velká novelizace nového stavebního zákona“ v časopise Z+i č. 4/2022.

Úprava postavení autorizovaných inspektorů

I nadále je navrhováno zrušení možnosti přiložit odborný posudek autorizovaného inspektora k žádosti o povolení záměru. Zůstává zachováno oprávnění autorizovaných inspektorů vydávat odborné posudky pro účely kolaudace staveb.

Nedostatky NSZ dle názoru ČKAIT

ČKAIT bude i při dalším projednávání změny NSZ prosazovat, aby se v jeho znění objevily úpravy povinného dozoru projektanta či lhůty pro vydání rozhodnutí, na které je z naší strany dlouhodobě poukazováno.

Více v článku „První velká novela nového stavebního zákona“  a "Co podle názoru ČKAIT v první novele nového stavebního zákona chybí?"  oba uveřejněné v časopise Z+i č. 3/2022.

 


Přehled všech článků o projednávání rekodifikace stavebního práva

  • Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé – ČKAIT nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva

    ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.

  • Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé
    O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů

    Vláda ČR se v září 2018 pouze seznámila s informací o hlavních směrech a cílech rekodifikace.

  • Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí.

    Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021.

  • Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrté
    Jak nám zprivatizovali stavební právo
    Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi.

    Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.

  • Z+i 2/2019 Rekodifikace popáté
    Práce kvapná bez promyšlené analýzy

    Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.

  • Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté
    ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu

    Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.

  • Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé

    Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.

  • Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví

    Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat?

  • Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté – Připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení

    K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. ČKAIT odeslala na MMR 217 připomínek. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.

  • Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté

    Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.

  • Z+i 3/2020 Rekodifikace pojedenácté

    Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.

  • Z+i 4/2020 Rekodifikace podvanácté. 

    Ve znění postoupeném 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády zůstaly neakceptované připomínky ČKAIT.

  • Z+i 5/2020 Rekodifikace potřinácté

    Autorizační zákon je zařazen mezi změnové zákony rekodifikace jako část X. Pro autorizované osoby patří tyto změny k těm zásadním.

  • Z+i 6/2020 Rekodifikace počtrnácté aneb ak probíhalo první čtení v poslanecké sněmovně?

    Čtyři politické strany (ANO, ČSSD, KSČM a SPD), které v prvním čtení hlasovaly pro vládní návrh rekodifikace stavebního práva, očekávají ve druhém čtení jeho významnou proměnu. Jejich požadavky jsou však často protichůdné. Nejednotný postoj mají přitom ke klíčovým bodům jako je vytvoření stavebního superúřadu či vytváření vlastních předpisů velkými městy. ČKAIT podporuje jednotné stavebně technické předpisy.

  • Z+i 1/2021 Rekodifikace popatnácté

    Přelom roku 2020 a 2021 byl ve znamení předkládání a projednávání pozměňovacích návrhů k novému stavebnímu zákonu. Ještě v prosinci 2020 představila komplexní návrh skupina poslanců opozičních stran. Další návrh připravoval Radim Fiala (SPD), ale nakonec ho propojil s komplexním návrhem z dílny koaličních poslanců Martina Kolovratníka (ANO), Petra Dolínka (ČSSD) a Lea Luzara (KSČM).

  • Z+i 2/2021 Rekodifikace pošestnácté aneb nastane kolaps stavební správy?

    Druhé čtení zákona bylo zahájeno obecnou rozpravou 1. dubna 2021. Mnozí řečníci varovali před přijetím stavebního a změnového zákona, do nichž jsou zapracovávány desítky často navzájem nekoordinovaných pozměňovacích návrhů poslanců. Aneb proč nepočkat s přijetím tak zásadní změny až po volbách?

  • Z+i 3/2021 Finále projednávání nového stavebního zákona

    Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 26. května 2021 počtem devadesáti dvou hlasů proti sedmdesáti šesti schválila nový návrh stavebního zákona a prošel také tzv. změnový zákon o novelách navazujících právních předpisů. Byl přijat tzv. kompletní pozměňovací návrh poslance Kolovratníka (139. oficiální dokument), kterým se poslanci s drobnými úpravami vrátili k první verzi návrhu zákona z 25.11.2019. Dva roky připomínkování bylo zahozeno. Zákon v této verzi podpořilo ANO, SPD a KSČM.

  • Z+i 4/2021 Nový stavební a změnový zákon byl schválen v červenci 2021. Začíná chaos

    Poslanecká sněmovna nevzala v potaz kritické připomínky ani jednomyslné zamítnutí v senátu z 1.6.2021 a na své 111. schůzi konané 13. července 2021 schválila rekodifikaci stavebního práva. Pro opět hlasovalo ANO, SPD a KSČM. Prezident oba zákony podepsal hned 15. července 2021 a následně byly schválené zákony odeslány k publikaci ve Sbírce zákonů. Již 29. července 2021 byl vyhlášen nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a změnový zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění 58 navazujících zákonů.

  • Z+i 6/2021 Památkáři kritizují nový stavební zákon

    Změny v zákoně o státní památkové péči vyvolané novým stavebním a změnovým zákonem (č. 283 a 284/2021 Sb.), které nabývají účinnosti 1. července 2023, jsou relativně velké a dotýkají se několika základních okruhů problémů. Asi nejvíce kontroverzní je zrušení ochranných pásem podle zákona o státní památkové péči.

  • Z+i 1/2022 Co přinese kategorizace staveb podle nového stavebního zákona

    Nový stavební zákon se prostřednictvím kategorizace staveb snaží zpřehlednit procesní postupy, ale navržené rozlišení na pouhé čtyři kategorie nemůže být dostačující, zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace. Nově se vrací k povinnému kolaudování rodinných domů, které bylo zrušeno v roce 2018.

  • Z+i 3/2022 První velká novela nového stavebního zákona

    Co podle názoru ČKAIT v novele nového stavebního zákona chybí? Mezi klíčové a zatím nenaplněné požadavky ČKAIT patří ze zákona povinný dozor projektanta, úprava postavení technického dozoru stavebníka a zejména vymahatelnost dodržování lhůt pro vydání rozhodnutí v povolovacím řízení.

  • Z+i 4/2022 Jak probíhá první velká novelizace nového stavebního zákona?

    ČKAIT považuje první velkou novelizaci nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. za potřebnou. A to i přesto, že některé zásadní připomínky uplatněné profesní komorou stavebních inženýrů nebyly akceptovány. Jedním z klíčových požadavků bylo, aby MMR bylo pověřeno sjednocováním výkladů a metodických pokynů k provádění stavebního zákona.

  • Z+i 5/2022 Pohled ČKAIT na druhou novelu nového stavebního zákona

    ČKAIT vystupuje opakovaně proti zavádění dvojí kvality ve výstavbě a opakovaně požaduje jednotné a kvalitní stavebně technické předpisy. V reakci na protichůdné mediálně silně podporované snahy některých účastníků výstavby napsal předseda ČKAIT dopis předsedovi vlády ČR. Cílem bylo varovat před neuváženými zásahy do novely nového stavebního zákona.