Musím dohánět zanedbané práce na zahradě, duben se rozhodl vrazit do Čech v plné parádě. Jedno nedělní odpoledne jsem dokonce našel čas se projít Prahou a přes Strahov jsem se dostal k dřevěnému kostelíku sv. Michala. Byl na Petřín přemístěn v roce 1929 z Medvedovců u Mukačeva. Potřeboval by velkou opravu, dřevěné trámy jsou napadeny. Ale jinak je pěkný, když jsem šel okolo, kněz křtil malého človíčka. To je dobře. Podle architekta Romana Kouckého se má Praha rozrůst o dalšího půl milionu obyvatel. To proto, že hustota zastavění je strašně nízká. Já mám jiný názor. A když jsem šel Kinského sady, tak jsem se často zastavoval a díval na podivné panorama Pankrácké pláně. Architekt Koucký nám předvedl svou práci na metropolitním plánu, včetně vedut. Vůbec se nedivím, že to stálo kolem 25 milionů korun. Ale naprosto jsem tam nenašel nic než fakta na úrovni územně analytických podkladů. Chaos, a to by měl být územní plán schválen v roce 2020. Brno je na tom taky dobře a tak asi pro obě města bude lhůta prodloužena v novém stavebním zákonu o dva roky. A proč?
Výstavba vysokorychlostních tratí v ČR
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT stanovisko
Počátkem března Poslanecká sněmovna podpořila výstavbu vysokorychlostní železnice v České republice. V rámci meziresortního připomínkového řízení zaslala k Programu rozvoje rychlých železničních spojení v ČR své stanovisko také ČKAIT.
V současné době probíhá modernizace stávajících železničních koridorů a zintenzivňuje se debata o nutnosti rychlé železniční dopravy v ČR tak, aby byly zajištěny moderní parametry dopravní obsluhy území, odpovídající 21. století. Výstavba vysokorychlostní železnice by měla podle návrhu usnesení z jednání Poslanecké sněmovny 2. března 2017 proběhnout co nejdříve.
První studie – tratě Praha – Drážďany a Praha – Břeclav
První projekty vysokorychlostních tratí u nás jsou nyní teprve ve fázi studií. Nejblíže k realizaci a prioritami výstavby jsou vysokorychlostní tratě z Prahy do Německa směrem na Drážďany a z Prahy do Brna a do Břeclavi. I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030. Pokud to bude odůvodněné, dalším prioritním směrem by měla být osa Vratislav – Mnichov.
Investice do rychlých vlaků za 500 miliard korun
Jednou z hlavních otázek je způsob financování výstavby plánovaných staveb vysokorychlostních tratí, které vykazují poměrně vysokou investiční a provozní náročnost. Podle vyjádření ministra dopravy Dana Ťoka se bude vyžadovat na výstavbu přibližně tisíce kilometrů nových tratí investice ve výši minimálně 500 miliard Kč, v současné cenové úrovni pro vybudování základního skeletu rychlých spojení. Ročně by se mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by Česká republika zvládla jak z hlediska finančního, tak i stavebních kapacit. Poslanci a vláda však rozhodují o investicích, jež budou probíhat převážně v době, pro kterou dosud nejsou známy možnosti spolufinancování z prostředků Evropské unie.
Požadovaná rychlost je 300–350 km/h
Poslanci se na svém jednání shodli, že by měla vláda uspíšit přípravu této investiční akce a plánovat vysokorychlostní železniční tratě pro rychlost minimálně 300–350 km/h. Rychlost 250 km/h je nejnižší rychlostí, kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty. Při vyhodnocování možnosti vývoje řešení dopravní obslužnosti ČR byl k dalšímu sledování doporučen rozvoj rychlých spojení, spočívající v kombinaci výstavby nových vysokorychlostních tratí a dokončení modernizace konvenční sítě vyšších parametrů v zájmu zajištění kvalitní a konkurenceschopné železniční obsluhy. Na klasických tratích tak bude výrazně více prostoru pro nákladní dopravu a příměstskou železnici, kterou nyní rychlíky a další vlaky z tratí vytlačují.
Britské vysokorychlostní Pendolino se nyní testuje na rychlost 260 km/h (foto: G-man, wikimedia.commons.org)
S výstavbou by se mohlo začít již v roce 2025
Tratě by měly vznikat jen na takových místech a tehdy, pokud to bude z hlediska geografických poměrů a zejména z hlediska investičních a provozních nákladů opodstatněné. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 je podle poslanců nepřijatelný. Podle nich je možné s výstavbou začít už o deset let dříve a v roce 2035 ji dokončit. Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby do přípravy neprodleně zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi ve výstavbě vysokorychlostních tratí.
Nutná změna právního rámce
Kvůli plánované výstavbě bude nutno novelizovat klíčové zákony – v zájmu ukotvení problematiky rychlých spojení v právním řádu ČR. Poslanci proto vyzvali vládu k zahájení přípravy změn souvisejících právních předpisů – stavebního zákona, zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zákona o drahách a nového zákona o liniových dopravních stavbách. Jedním z problémů, s nímž se bude muset rozvoj nové železniční infrastruktury utkat, jsou také zdlouhavé povolovací procesy pro nové stavby dopravní infrastruktury, které značně znesnadňují a prodlužují přípravné fáze potřebných novostaveb.
Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR
Vysokorychlostní železnice má význam pro další ekonomický rozvoj ČR a je nutné její zapojení do rozvíjející se evropské sítě vysokorychlostních tratí v souladu s evropským nařízením od transevropských dopravních sítí TEN-T. Ministerstvo dopravy proto zpracovalo materiál s názvem Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR (Rychlá spojení v ČR), který aktuálně prochází vypořádáním připomínek po meziresortním připomínkovém řízení, do něhož se zapojila i ČKAIT (stanovisko viz níže). Po vypořádání připomínek bude dokument předložen vládě ČR.
Z informací ministra dopravy Dana Ťoka k problematice vysokorychlostních tratí přednesených na jednání Poslanecké sněmovny 2. března 2017 a z tiskových zpráv ČTK sestavila Markéta Pražanová
Japonský Maglev pohybující se po speciální trati s polštářem magnetického pole může dosáhnout rychlosti
až 600 km/h (foto: Yosemite, wikimedia.commons.org)
Stanovisko ČKAIT k Programu rozvoje rychlých železničních spojení v ČR
Souhlasíme s návrhem v plném rozsahu a jako odborníci v oboru vítáme, že po tolika letech nečinnosti se dostává program rozvoje rychlých železničních spojení do popředí zájmu státu. Jedná se o zapojení naší republiky do sítě rychlých železnic v Evropě, protože touto cestou vysoce kvalitní hromadné dopravy osob se dala v minulosti řada zemí, a to nejen těch rozlohou a počtem obyvatel větších než ČR. Podle příkladů ze zemí západní Evropy je zřejmé, že tento druh osobní dopravy nabízí vysoce kvalitní prostředí pro cestující a především bezpečnou a rychlou přepravu.
Do návrhu usnesení vlády doporučujeme doplnit:
• Stanovit zásady návrhu novostaveb vysokorychlostních železničních tratí.
• V doprovodném materiálu v návrhu usnesení vlády Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR doporučujeme uvést základní předpoklady pro zásady návrhu novostaveb vysokorychlostních železničních tratí, a to:
a) nový systém vysokorychlostních železničních tratí dimenzovaných na rychlosti jízdy vlaků 200 až 350 km/h je určen výhradně pro osobní dopravu (nákladní doprava vč. nákladních expresů bude využívat modernizované železniční tratě s rychlostí jízdy do 160 km/h);
b) návrhové prvky pro trasování nových železničních tratí musí mít maximální sklon nivelety kolejí 35 ‰ (pozn.: podle předpokládaných vlakových souprav to může být méně) a příčné uspořádání tělesa s minimálními osovými vzdálenostmi kolejí;
c) správce dopravní cesty vypracuje návrh norem a vzorových listů jako podklad pro zpracování projektů tras;
d) je potřeba určit postup změn trakční napájecí soustavy v místech se stejnosměrným proudem, a to zejména v železničních uzlech s ohledem na zaústění VRT do těchto uzlů;
e) dopracovat kapitolu týkající se bezpečnostních rizik a jejich dopadů na opatření na tratích (souvislé oplocení, monitorování kritických míst atd.) a v železničních stanicích (chráněná nástupiště, odbavování cestujících obdobně jako na letištích atd.). Tato opatření se týkají i železničních stanic mimo VRT, pokud se předpokládá, že z nich budou vypravovány soupravy jedoucí na VRT.
Ing. František Mráz, místopředseda ČKAIT