Jak ověřit dostatečnost geotechnického průzkumu

K prověření dostatečnosti geotechnického průzkumu (GP) má sloužit nově vytvořený Revizní protokol pro ověření dostatečnosti geotechnického průzkumu. Dokument připravil profesní aktiv geotechniků jako pomůcku pro potřeby autorizovaných inženýrů geotechniků a příbuzných specializací.

Revizní protokol se řídí podle požadavků společného článku 5.1.5 tzv. technologických evropských norem pro práce speciálního zakládání vypracovaných technickou komisí CEN/TC 288 Provádění speciálních geotechnických prací, v jejich revidovaných zněních zaváděných od roku 2015. Jde např. o ČSN EN 1536: Provádění speciálních geotechnických prací – Vrtané piloty (2016), ČSN EN 1537: Provádění speciálních geotechnických prací – Injektované horninové kotvy (2015), ČSN EN 1538: Provádění speciálních geotechnických prací – Podzemní stěny (2016), ČSN EN 12699: Provádění speciálních geotechnických prací – Ražené piloty (2015), ČSN EN 14199: Provádění speciálních geotechnických prací – Mikropiloty (2012) a další.

Společné evropské požadavky kapitoly 5

Tento revizní protokol je založen i na ostatních požadavcích společné kapi­toly 5 těchto norem nazvané Geotechnický průzkum, která v následujících citovaných článcích stanovuje:

• 5.1.1 Geotechnický průzkum musí splnit požadavky, které jsou uvedeny v ČSN EN ­1997-1: Navrhování geotechnických konstrukcí, Část 1: Obecná pravidla (2006) a ČSN EN 1997-2: Navrhování geotechnických konstrukcí, Část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy (2007);

• 5.1.2 Hloubka a rozsah geotechnického průzkumu by měly být dostatečné k identifikaci všech formací a vrstev základové půdy ovlivňujících stavbu, k určení příslušných vlastností základové půdy a k poznání podmínek základové půdy (např. při spolehnutí na únosnost v patě by mělo být prokázáno, že pod žádnou možnou geologickou vrstvou pro založení neleží bezprostředně nedostatečně únosná geologická vrstva, ve které existuje možnost porušení propíchnutím nebo nadměrnými posuny);

• 5.1.3 Při určení rozsahu průzkumu staveniště by měla být vzata do úvahy příslušná zkušenost s prováděním srovnatelných základových prací za podobných podmínek a/nebo v blízkosti staveniště (odkaz na příslušnou zkušenost je povolen, když jsou uskutečněny řádné ověřovací postupy, např. pomocí penetračních, presiometrických nebo jiných zkoušek).(Pozn.: Návod na hloubku a rozsah průzkumů je dán v ČSN EN 1997-2);

• 5.1.4 Zpráva o geotechnickém průzkumu musí být k dispozici včas, aby umožnila spolehlivý návrh a provedení geotechnické konstrukce;

• 5.1.5 Dostatečnost geotechnického průzkumu pro návrh a provedení geotechnické konstrukce musí být prověřena;

• 5.1.6 Jestliže není geotechnický průzkum dostatečný, musí být proveden dodatečný (doplňkový) geotechnický průzkum.

Doporučené úpravy podle českých zkušeností

Protokol je doplněn podrobným doporučením na rozsah geotechnického průzkumu podle ČSN EN 1997-2, příloha B3, s úpravou podle tuzemských zkušeností a také informativní přílohou s návodem k zatřiďování do geotechnických kategorií.

Původně byl tento protokol vytvořen v rámci Evropské federace dodavatelů speciálního zakládání staveb, jehož je naše republika dlouholetým členem, a doporučen byl jednotlivým národním pobočkám k jeho eventuálnímu dopracování a zejména pak k používání.

Potřeba vytvoření tohoto materiálu vznikla nejen u nás na základě dlouhodobých praktických zkušeností s kvalitou geotechnických průzkumů, které ne vždy splňují svůj hlavní cíl – poskytnout potřebné a dostatečné geotechnické údaje pro návrh a provádění geotechnické konstrukce.

Když geotechnický průzkum objednává investor

Geotechnický průzkum je často objednán investorem a řídí se obchodním vztahem mezi objednatelem a zpracovatelem, přičemž preferovány jsou zejména ekonomické zájmy obou účastníků a vlastní účel průzkumu se potom vytrácí. Výsledkem je závěrečná zpráva, která nesplňuje svůj účel, nepřispívá ke snížení geotechnických rizik staveniště a mnohdy je jako podklad pro návrh geotechnické konstrukce prakticky nepoužitelná. Avizovaný revizní protokol nechce tedy zasahovat do práce inženýrských geologů ani jim jakkoliv radit, je spíše orientační pomůckou pro projektanty geotechnických konstrukcí, popř. přípraváře a technology, aby jim poskytl jistý návod k prověření dostatečnosti předložených geotechnických průzkumů, které tvoří jeden z rozhodujících podkladů pro projekt a následně i pro realizaci geotechnické konstrukce. Může tak pomoci při jednání s objednatelem ve věci doplnění chybějících geotechnických podkladů a časem – jak doufáme – může pomoci k vytvoření optimálního stavu, kdy inženýrští geologové budou již ve stadiu příslušného průzkumu úzce spolupracovat s projektanty geotechnických konstrukcí a nikoliv pouze se svým objednatelem.

Revizní protokol pro ověření dostatečnosti geotechnického průzkumu se skládá ze čtyř částí:

• Úvod

• Revizní protokol geotechnického průzkumu (GP)
– Všeobecné informace
– Přehled průzkumu
– Klasifikace do geotechnických kategorií (GK)
– Průzkum pro 1.GK
– Průzkum pro 2.GK
– Průzkum pro 3.GK

• Návod k zatřiďování do geotechnických kategorií

• Podrobná doporučení pro rozsah GP

Celý revizní protokol pro ověření dostatečnosti geotechnického průzkumu je nově uveřejněn v Profesním informačním systému ČKAIT – PROFESIS.