Rozhledna Kelčský Javorník

Vítězové XIII. ročníku Ceny Inženýrské komory

Slavnostní ceremoniál vyhlášení XIII. ročníku Ceny Inženýrské komory proběhl 25. března 2017 v hotelu Pyramida v Praze 6. Akce byla součástí Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Prostřednictvím Ceny Inženýrské komory ČKAIT veřejně oceňuje práci autorizovaných inženýrů a techniků z celé republiky a zároveň inspiruje začínající inženýry a techniky nebo studenty na technických školách k podobným unikátním dílům, inženýrským návrhům ve všech autorizačních oborech a specializacích.

Cena Inženýrské komory 2004–2016

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě oceňuje své členy každoročně již od roku 2004. Celkem se dosud do soutěže přihlásilo 198 děl. Nejvíce to bylo v roce 2012, kdy kancelář přijala 32 přihlášek. Přehled všech ročníků s padesátkou oceněných výjimečných počinů lze nalézt na www.ckait.cz.

Cena Inženýrské komory za rok 2016

Návrhy na udělení Ceny Inženýrské komory za rok 2016 schválilo Představenstvo ČKAIT na svém zasedání 16. února 2017. Z celkem osmi přihlášek byla k ocenění vybrána tři díla, která předložila představenstvu komise v čele s Ing. Pavlem Pejchalem, CSc. Dalšími členy komise byli prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc., Ing. Svatava Henková, CSc., Ing. Jindřich Pater, prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., prof. RNDr. Ing. Petr ­­Štěpánek, CSc., rektor VUT v Brně a Ing. ­Pavel ­Štěpán, prezident ČSSI. Cena ČKAIT veřejnosti 2016 nebyla udělena.

Cenu Inženýrské komory včetně finančního ohodnocení předávali na slavnostním ceremoniálu Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT, Ing. ­Jindřich Pater, místopředseda ČKAIT a Ing. Pavel Pejchal, CSc., předseda komise. „Blahopřeji všem oceněným týmům. Oceněné stavby jsou prezentací tvůrčí práce stavitelů, projektantů – autorizovaných osob. Stavba je vždy o spolupráci jednotlivých odborníků z mnoha specializací a oborů,“ uvedl Ing. Pavel Křeček po předání cen.

Oceněné soutěžní návrhy:

Rozhledna Kelčský Javorník

Účastníci: Ing. arch. Marta Balážiková, Ing. Ondrej Balážik, B3 Atelier; Tomáš Mikuláštík, COMMODUM, spol. s r.o.

Inženýrský návrh byl podán v OK ČKAIT Zlín

Na nejvyšším vrcholu Hostýnských hor (865 m n. m.) byla v roce 2015 postavena rozhledna Kelčský Javorník. Jedná se o nekomerčně zaměřenou stavbu, prioritně zacílenou na turistiku. Ocelová konstrukce s centrálním stožárem a vřetenovým schodištěm opláštěná dvanácti prohnutými lamelami z modřínového dřeva umožňuje téměř nepřetržitý kontakt s okolní přírodou. Půdorys rozhledny připomíná hodinový číselník. Schodiště je tvořeno 156 schody, segmentované podesty ze žárově pozinkovaných profilů spojují centrální sloup s dřevěnými lamelami. Každá z jedenácti vyhlídek je umístěna v pravidelné vzdálenosti od té předcházející, poslední dvanáctá, kruhová vyhlídková plošina, je umístěna ve výšce třiceti metrů. Tyče s hromosvodem a zábradlí se zákresem panoramatu mohou být využity jako jednoduché sluneční hodiny. Rozhledna je vybavena denním a nočním leteckým překážkovým značením. Zdrojem elektrické energie jsou solární články instalované v horní části rozhledny. Na stavbu bylo použito 22 tun žárově zinkované oceli a 22 tun modřínového dřeva. Montáž konstrukce rozhledny trvala šest týdnů, stavělo se bez lešení, jen za pomoci jeřábu a montážních plošin.

Rozhledna Kelčský Javorník
Rozhledna Kelčský Javorník

Plzeň – Culture Station

Účastníci: Dipl. tech. Alice Netrvalová, Alena Vochová, Ing. arch. Pavel Kocych, VPÚ DECO PLZEŇ a.s.

Inženýrský návrh byl podán v OK ČKAIT Plzeň

Cílem přestavby stávající nádražní budovy na multifunkční kulturní zařízení bylo zachování dobového rázu a hmotového uspořádání stávající secesně novorenesanční nádražní budovy z roku 1904 a zároveň její proměna na multifunkční kulturní zařízení. Striktně byly odděleny původní historické prvky stavby od nových použitých technologií. Nové moderní prvky a materiály byly ponechány přiznané. Dispoziční návrh je kompromisem mezi dochovaným historickým stavem a ideálním novým provozním uspořádáním. Na východní straně budovy je dominantou vstupní secesní hala, u níž byl kladen důraz na zachování původních historických secesních prvků. Střední trakt slouží nově pro divadelní, koncertní a výstavní účely. Z toho důvodu byly ve středové části stavby vybourány veškeré stávající vnitřní stěny a stropní konstrukce až po konstrukci krovu. Pro provedení této náročné operace byla navržena vestavba nového železobetonového skeletu včetně statického zajištění stávajícího vázaného krovu bez středové podpory vazného trámu. Toto řešení umožnilo vytvořit divadelní sál potřebné velikosti a variability. Západní část je využita jako technické a provozní zázemí budovy. Dílo se podařilo realizovat s relativně nízkými rozpočtovými náklady a ve velmi krátké lhůtě, za osm měsíců.

Plzeň – Culture Station
Plzeň – Culture Station

Obnova kláštera premonstrátů Teplá

Účastníci: Ing. Aleš Marek, Ing. arch. Petr Okleštěk, Ing. Ivan Hodek, AED project, a.s.

Inženýrský návrh byl podán v OK ČKAIT Karlovy Vary

Zanedbané a chátrající barokní stavby kláštera premonstrátů v Teplé stavitele Kryštofa Dietzenhofera z počátku 18. století byly obnoveny pro účely plnící jak vlastní původní funkci kláštera, tak i novou funkci kulturně vzdělávacího centra – Hroznatovy akademie s širokou škálou působnosti. Pro ni je využito několik výtvarných sálů, které vznikly v suterénu budovy, i studovny a pracovny v prvním patře. Centrum disponuje vybavenou keramickou dílnou, grafickou pracovnou, menším divadelním sálem či nahrávacím studiem. V barokních skladovacích prostorách jsou v expozici prezentovány výsledky pětileté práce archeologů. Klíčovým problémem obnovy bylo klimatické a statické zajištění stavby. Barokní štolový systém, který dříve spojoval funkci kanalizační s odvodňovací, byl nově využit k provětrání dutin pod povrchem podlah. Pro stabilizaci vnitřního klimatu byl instalován soubor tepelných čerpadel systémů země-voda a vzduch-voda. Obnova spočívala v opravě veškerých povrchů konstrukcí od střechy a fasád přes podlahové konstrukce a omítky. Vnitřní omítky byly podrobeny rozsáhlému restaurátorskému zásahu včetně nástěnných maleb z klášterní jídelny a prelatury – vesměs díla Maura Fuchse z Tirschenreuthu ze začátku 19. století.

Klášter premonstrátů Teplá
Klášter premonstrátů Teplá