Úvodník prosinec 2019

Ing. Pavel Křeček

Vrátil jsem se od dalekých moří a trvalo mi chvíli, než jsem si srovnal rytmus života. Nebylo to jednoduché. I mně prošly v současné hektické době hlavou vzpomínky na události před třiceti léty. Ani ne tak na pátek 17. listopadu 1989, ale na týden, který následoval. Ten byl pro mne hodně divoký. Později jsem se musel rozhodnout, zda jít aktivně do politiky, anebo zůstat u profese. Vyšlo to, zůstal jsem nohama na zemi a pokračoval v tom, co jsem uměl. Slyším v tyto hodiny otázku, co pro vás znamenal listopad. Hodně – uvolnění, cestování, podnikání. Ale nemohu nevzpomenout na jednu příhodu z té doby. Seděl jsem pozdě odpoledne v kanceláři a zavolal jsem Ivanu Hačkajlovi. Ivane, co kdybychom obnovili svaz inženýrů? Odpověď: Přijeď odpoledne do Konstruktivy, tam se všechno dovíš. Již jsem psal o oné atmosféře, kdy Tonda Žižkovský do svého klobouku vybíral bankovky bez nějaké evidence, ale vše klaplo a Svaz stavebních inženýrů byl znovu obnoven. V té obnově společenských aktivit vidím jeden z největších úspěchů. Mnohokráte jsme konstatovali, že díky tomu máme také Komoru.

Pojďme k posledním týdnům. Proběhly soutěže Stavba roku, Grand Prix, Cena za architekturu a krajské soutěže Stavby roku. To je dobře, neb je uznána práce inženýrů, techniků i architektů. Ještě více bychom měli mezi našimi členy prezentovat komorovou Cenu Inženýrské komory. Vadí mi, že se nedaří laické veřejnosti prezentovat více našeho technického umu. Viděl jsem hodinový film o stavbě Gotthardského úpadního železničního tunelu. Tunel, se svými 57 kilometry nejdelší na světě, vyvolal tolik problémů k řešení, že i laik po jeho zhlédnutí musel pochopit, jaké nádherné inženýrské dílo bylo uvedeno do provozu. Vedle toho jsem četl, jak byl v roce 1869 uveden do provozu Suezský průplav. Jiná doba, jiná technologie, finanční možnosti – a přece nádherná stavitelská díla, která si zaslouží pozornosti.

Že se staví dlouho a se zvyšováním ceny za dílo, je poslední hodiny dokladem v italských Benátkách. Protipovodňová hráz měla být již hotova.

Na vyhlašování cen za architekturu se mi nelíbilo, že architekt přebírající cenu nebyl schopen poděkovat zhotoviteli a statikovi, bez kterých by nevzniklo ono skutečně výtvarně i technicky zdařilé dílko. Jedná se o malou stavbu, lávku přes Dřetovický potok. Inženýři panu architektovi jako materiál doporučili vysokopevnostní UHPC beton s rozptýlenou výztuží, což mu dovolilo vhodné využití dvojího zakřivení geometrie lávky, které stabilizuje konstrukci v obou směrech. No nic – zvykli jsme si, že pokud se nepochválíme sami, tak nás nepochválí nikdo. Tak tedy statické řešení, technologie materiálu a výroby prefabrikátu byly navrženy v Kloknerově ústavu ČVUT pod vedením doc. Ing. Jiřího Kolíska, Ph.D. Lávka byla odlita firmou KŠ Prefa.

Vzhledem k tomu, že číslo Z+i je již připravené a čeká se jen na můj úvodník, tak vím, co budeme číst, až nám přijde domů. Je toho opět hodně. Jsem rád, že představenstvo souhlasilo s rozšířením počtu vydání. Pochopitelně velmi živé je téma rekodifikace a bude asi ještě dlouho. Byl jsem na snídani s paní ministryní Dostálovou. Pochopitelně že se téměř o ničem jiném nemluvilo. Ukázal jsem jí nabídku semináře, který vede JUDr. Korbel za necelých šest tisíc korun, kdy jedním z bodů je již aktuální návrh paragrafového znění nového stavebního zákona a doprovodných novel. Co k tomu říci? Dáváme kvalifikované připomínky v šibeničních lhůtách, ale ty nejsou akceptovány. Paní ministryně velmi důrazně apeluje na termíny nařízené premiérem a hlavně na to, že není tedy čas na žádné filozofování. Měl jsem připomínku, že ten, kdo bude muset s tím „pravděpodobně“ mizerným zákonem pracovat a ponese následky, bude především autorizovaná osoba. Říkám bez nějakých invektiv: „Vážená paní ministryně, kde Vy a celá vláda budete, až dojde k účinnosti?“ To ale nikoho nezajímá. Hlavním problémem nového zákona je, že bude muset platit pro všechny druhy staveb, nejen pro bytové a administrativní. Vládní management pracuje jako firma a opozice s tím nic nenadělá.

A zase čtu: neměli bychom si vzít mustr z Turecka? Tam platí systém povolování staveb „bendžemin“. Ono nelze mluvit o povolování staveb, Turci na něj kašlou a staví bez povolení a rychle.

No, snad alespoň pražští developeři, kteří to vše hradí, budou spokojeni. Mimochodem asi budeme muset najít taky nějakého, který by podpořil částkou dvou milionů naši Stavbu roku. A pak že není dost peněz, aby se mohly stavět levnější, ne levné byty. U snídaně také padla informace o podpoře bydlení. To je dobře, na druhou stranu obce se všeho zbavily proto, aby teď stavěly drahé sociální byty?

Musím poděkovat všem našim AO, které pracují na digitalizaci. Komora se v této oblasti prezentuje velmi kvalifikovaně. Prosím všechny, kteří na BIM pracují, vydržte to. Problematikou BIM se trvale zabývají odborné orgány Komory, zejména Komise ČKAIT pro BIM a Technická komise BIM, pozornost BIM věnují rovněž pracovní aktivy ČKAIT. V poslední době se soustřeďujeme zejména na sledování a podávání připomínek i stanovisek k návrhům metodik, které připravuje Odbor koncepce BIM v České agentuře pro standardizaci. Svým aktivním a systematickým přístupem a zapojením členské základny do přípravy na využívání metody BIM získává Komora uznání jak u státní správy, tak u jiných nevládních organizací působících ve výstavbě, s nimiž spolupracuje.

Po návratu z dlouhých cest jsem připsal po dlouhé době kladné body vládě za to, že schválila pokračování jaderného programu. Jsem si vědom, že je to téma kontroverzní, ale naše republika se bez jádra neobejde. Již v současně platném stavebním zákonu jsme aktivně pracovali na znění § 79 odst. 1, kde je zakotveno řešení pro umisťování jaderných zařízení.

Stejně tak se Komora bude angažovat v oblasti vysokorychlostních tratí. Byli jsme s Ing. Františkem Mrázem u ministra dopravy a naznačili jsme mu naši představu o spolupráci. Následně proběhlo i jednání u generálního ředitele SŽDC.

V rámci SIA se mj. vyjadřujeme k programu Stavebnictví jako strategický nástroj růstu. Je mi jasné, že o strategických vizích byly napsány stohy papírů, a kdeže konců mají; pokusíme se o smysluplné a konstruktivní připomínky.

Nelíbí se mi, když je autorizovaná osoba ochotna za peníze vydávat účelové stanovisko. Těch příkladů se mi na stůl dostává čím dál více. Ve Zlíně k připravované nemocnici, v Plzni ohledně opěrných zdí atd. Všichni si musíme uvědomit, že jsme slibovali i etickou stránku naší práce. Vede se debata o prolínání a překrývání oborů. Nemám nic proti této debatě, řešili jsme na představenstvu onu problematiku. Záleží jenom na nás. Máme dělat jen to, co umíme!

Ještě se vrátím ke Stavbě roku, kde jsme jedním z vypisovatelů. Docentka Radka Sedláková mi poslala oznámení o ukončení činnosti předsedkyně poroty; vykonávala ji více než sedmadvacet let. Velmi jsem oceňoval její schopnost formulace hodnocení vybraných staveb a její uvádění při galavečerech. Paní docentko, děkuji Vám za veškerou Vaši práci v čele poroty Stavby roku.

V závěru vám chci popřát pohodové dny konce roku, jak v rodinném, tak i pracovním životě, v pracovním ony osvícené investory, kteří vědí, co chtějí, a také, že mají za dobrou práci dobře zaplatit.

Nám všem přeji, aby se nemakalo, ale dělalo, co se má, aby se nespěchalo a nevymýšlelo hranaté kolo, jak se tomu mnohdy děje.

Ing. Pavel Křeček
předseda ČKAIT

P.S. Po návratu z krásného pobytu v úžasné společnosti jsem se začetl do uniklých zpráv a dočetl se, že musím jíst více jitrnic, abych vypadal na třicet, jako mnou obdivovaný vrstevník.